Během studia filosofie se studenti seznámí s hlavními filosofickými problémy zejména v oblasti etiky, výchovy, politiky a vědy a s dějinami myšlení od antiky až po současnost. Důraz je kladen zejména na následující dějinné a tematické okruhy: antická filosofie, filosofie středověku, novověké myšlení, kontinentální a analytická filosofie 20. století, etika a filosofie výchovy, politické myšlení, logika a teorie argumentace. K hlavním metodologickým přístupům rozvíjeným na katedře náleží sokratická tradice, filosofická komeniologie, hermeneutika, fenomenologie a analytická filosofie.

Studenti jsou vedeni k soustavnému a pojmově přesnému promýšlení ústředních otázek lidského poznání, životního určení a směřování; k tomu je dodnes nejosvědčenější cestou důkladná práce s textem, zejména v seminářích. Vzhledem k tomu, že v mnohých oblastech společenského života se dnes stále intenzivněji prosazuje specializace, ukazuje se naléhavé a nezbytné rozvíjet schopnost hlubšího myšlenkového zakotvení se zřetelem k životnímu celku – to je tématem filosofie.

Cílem studia religionistiky je poskytnout studentovi orientaci v různých formách náboženského vnímání, které často bývá i hybnou silou celospolečenského, politického či kulturního uspořádání. V průběhu studia si student osvojí schopnost samostatně interpretovat náboženské a kulturní jevy, zejména mýty a rituály, rozpoznávat typy náboženských předporozumění a styly argumentace.

Studenti se seznámí s náboženskými systémy minulosti i se současným náboženským životem, včetně nových náboženských hnutí a západní spirituality. Za pomoci různých teoretických přístupů se zaměří především na ty náboženské a kulturní jevy, které jsou významné pro fungování moderní společnosti: iniciační rituály a veřejné slavnosti, mýty včetně fake news, lidová spiritualita nebo role násilí v náboženských systémech. Na základě těchto znalostí se budou zabývat možnostmi fungování mezináboženské a mezikulturní spolupráce.