Pokud chceme ve školách prosadit osobnostně rozvíjející pojetí vzdělání, musíme se zaměřit především na růst učitelských osobností, říká Vladimíra Spilková
OSOBNOST VZDĚLÁVÁNÍ. Rozhovor s Vladimírou Spilkovou vznikl v rámci série: Rozhovory s laureáty Auly slávy ceny EDUína. Jak hodnotí zpětně decentralizaci školství, která proběhla v 90. letech, a jak se proměnila za tři dekády příprava budoucích učitelů? Profesorka Vladimíra Spilková, která dostala v…
Půlnoční rozhovor s Patrikem Čermákem
Hostem pořadu Noční mikrofórum byl Patrik Čermák. Patrik je s naší fakultou úzce spjatý, neboť je absolventem Filosofie, zároveň ale vystudoval i Materiálové inženýrství na Fakultě chemicko-technologické. Momentálně ho můžete potkat také jako lektora v inovativním, kreativním vzdělávacím centru SFÉR…
Děkan z Pardubic: Místo mozkovny Evropy montovna, každý druhý by nás poslal k lopatě
Fakulta filozofická Univerzity Pardubice má staronového děkana. Od listopadu ji ve druhém čtyřletém funkčním období vede Jiří Kubeš. „Nastoupil jsem a krátce poté vypukl covid. To byly věci, které jsme nikdo nečekali. Nevěděli jsme pořádně, co dělat, ale poměrně rychle jsme nabrali dech a nastartova…
Vinaři z pravěku
Proč nejstarší vinaři světa přimíchávali do vína krev a proč pohřbívali děti v jeskyni? Archeolog Jan Frolík z Fakulty filozofické zkoumá nejen tajuplnou jeskyni Areni v Arménii, která je nejstarším doloženým vinařstvím, ale také třeba útroby Pražského hradu, který byl rájem pohřbívání. Máte rád vín…
Feminismus není nadávka
Co si psaly do deníčků ženy v 19. století a proč lidé vnímají negativně feminismus? Historička Milena Lenderová z Fakulty filozofické se zabývá dějinami žen a otázkami rovnosti pohlaví. Říká: I dnes přetrvává názor, že doménou ženy je domácnost. Věnujete se 19. století. Jak tehdy ženy žily? Celé 19…
Rozhovor ČT o rodičích a dětech s paní profesorkou Lenderovou
Jaké bylo dětství v 18. století? Bylo to více radosti nebo práce? Jak regulovaly obce dětské hry? A kdy děti přestaly vykat prarodičům? O tom hovořila paní profesorka Milena Lenderová v pořadu Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli, který natáčela Česká televize. Podívejte se na rozhovor P…
Osudy Mileny Lenderové. Rozhlasové vzpomínání historičky a výrazné osobnosti současných humanitních věd
Patří mezi veřejně aktivní akademiky, bývá oslovována k přednáškám a příspěvkům téměř vždy, když se jedná o téma postavení žen a dětí, zejména v 19. století. Svou orientací na Francii vnesla do středoevropského prostoru nové pohledy na problematiku rodiny a ženské emancipace, působí na poli česko-fr…
Moje vodní želva je nejspíš geneticky připravena na kataklyzmata
Natálie Šumlanská občas neočekávaně zaklepe na dveře mé pracovny s čokoládou nebo jinou pozorností, a vždycky s nápady, co by bylo možné vylepšit při výuce češtiny pro pardubické Ukrajince, kterou Fakulta filozofická Univerzity Pardubice zabezpečuje. K tomuto rozhovoru jsme se sešly osobně třikrá…
Na Sibiři věří ve sněžného člověka. Je to spíš duchovní bytost, vypráví autor knihy Po stopách lidojeda
Etnolog Tomáš Boukal podnikal za národy Mansů, Chantů nebo lesních Něnců pravidelné výpravy na Sibiř. Výsledkem výprav je mnoho odborných publikací i několik knih. Ta poslední se jmenuje Po stopách lidojeda. Co se stane, když je člověk sám v lese, stovky kilometrů nikde nikdo, a najednou přijde d…
Aleš Kozár: Překlad ze slovinštiny je fascinující dobrodružství
Mezi knihy, které se v loňské bohaté předvánoční nabídce svým významem vyjímaly nad jiné, nepochybně patří Nekropole slovinského spisovatele Borise Pahora. Překlad tohoto věhlasného díla chyběl v českém kulturním prostředí více než padesát let. Dočkali jsme se jej díky Aleši Kozárovi, který působ…
