Published: 22.04.2024
Pedagožka a odbornice Katedry literární kultury a slavistiky Fakulty filozofické UPCE Mgr. Marta Pató, Ph.D. získala ve čtvrtek cenu Magnesia litera za nejlepší překlad. Kniha Lászla Szilasiho Třetí most vyšla v květnu 2023 v nakladatelství Protimluv.
Proč jste si k překladu vybrala právě román Třetí most?
Překladová literatura nabízí jedinečnou příležitost dozvědět se něco o světě druhých. Hledala jsem pro překlad knihu a perspektivu, která českého čtenáře provede světem, který je sice dokonale zakotven v maďarském myšlení a cítění, která se ale nebude číst z perspektivy jinakosti, ale naopak bude pracovat s empatií českého čtenáře, knížku, v níž se i český čtenář bude cítit jako doma.
Působíte na Katedře literární kultury, jak jste se dostala k překládání z maďarštiny?
Po absolvování bohemistiky na FF UK jsem nastoupila jako lektorka češtiny na Institut Slavistiky filozofické fakulty v maďarském Szegedu, zároveň jsem tam i studovala, překládat jsem začala téměř okamžitě, samozřejmě do šuplíku, k publikaci drobných překladů byla ještě dlouhá cesta.
Profesně se věnujete literární historii a hungaristice, považujete tedy překládání za součást vaší odborné práce?
Samozřejmě, překladatel, stejně jako redaktor, je nedílnou součástí literárního provozu. Naše historicko-literární studia jsou zaměřená právě na literární kulturu. Považuji za správné, možná i nutné, abychom, chceme-li vyučovat, zároveň i tvořili. Jinak nám studenti taky nemusí věřit. Co se týče samotného překládání, není jedno, jakou knížku člověk překládá, zvláště pokud se jedná o jazyk, překlady z nějž vycházejí poměrně málo. Určitý rozhled a teoretická znalost prostředí je tedy jistě dobrou překladatelovou pomůckou. Na katedře se snažíme pěstovat ve studentech dovednost literaturu hloubkově číst, interpretovat a tvořit, překladatel nedělá nic jiného. Dobrá literatura má mimořádnou schopnost zachytit člověka ve své křehkosti a zároveň celistvě, v krásné literatuře čtenáři zůstává výpověď vždycky trochu skrytá, čtenář si ji odhaluje postupně, každý jiným tempem, jinými prostředky a uplatňuje empatii, fantazii a emoce, tedy stránky, bez nichž se žádný člověk ani společnost neobejde. Zejména má ale krásná literatura dar totálně pohltit svého čtenáře, takže dojem a zážitek se v něm skládá v komplexní, celistvé sdělení. Myslím, že krásná literatura není nahraditelná publicistickými informačními zprávami, ba ani dílčími vědeckými studiemi, které jsou jistě potřebné, ale nestačí k tomu, abychom se něco dozvěděli o našem světě.
Kulisou románu je jihomaďarský Szeged se svými kultovními místy, kostely, náměstími a skrytými zákoutími, kde jste v letech 1997-2007 působila na tamní filozofické fakultě. Nejširší prostor věnuje autor románu Třetí most světu bezdomovců. Myslíte, že právě téma bezdomovectví může českého čtenáře zaujmout?
Během překládání jsem si uvědomila, že překládat autora tak chytrého a důmyslného není zase až tak jednoduché, nakonec ale právě nedějové, meditativní, lyrické pasáže byly tím, čeho jsem si při překládání užila nejvíce a čím by knížka mohla asi, doufám, zvláště potěšit. Téma bezdomovectví je obecné, s bezdomovectvím se setkal každý z nás. Myslím, že je dobré, když se člověk alespoň zamyslí, třeba i prostřednictvím téhle knížky, která ho do života na ulici pořádně namočí, do jaké míry jsme, nebo chceme být, hluší a slepí, nejen vůči takovému jednomu bezdomovci.
Marta Pató
je odborná asistentka na Katedře literární kultury a slavistiky Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Vzdělání získala v Praze (Mgr. Bohemistika FF UK, Mgr. Hungaristika FF UK) a v Brně (Ph.D. Teorie areálových studií FF MU). Deset let působila na Univerzitě v Szegedu jako lektorka češtiny. Odborně se věnuje české recepci maďarské literatury (Péter Esterházy, Péter Nádas, Sándor Márai). Je spoluautorkou dvousvazkového dvojjazyčného Soupisu hungarik v LA PNP (Budapest, 2018). Příležitostně se věnuje literární publicistice a překladům z maďarštiny (Ferenc Barnás, Zsuzsa Rakovszky, Zsuzsa Takács, Erzsébet Juhász, László Szilasi, Attila Bartis ad.).
László Szilasi je literární teoretik, esejista a docent maďarské literatury na univerzitě v Segedíně. Napsal řadu literárněkritických knih, studií a esejů. Beletrii se věnuje v posledním dvacetiletí, je držitelem řady domácích literárních cen.
Foto: Michaela Říhová a Jakub Hnevkovský
