Published: 17.10.2023
Divákům ve zcela zaplněné aule se v pondělí 16. října naskytla jedinečná příležitost setkat se osobně se dvěma zástupci české šlechty – Tomášem Czerninem a Františkem Kinským. Tito vzácní hosté navštívili Univerzitu Pardubice u příležitosti dalšího Čaje o páté.
Mnoho lidí zná Františka Kinského jako průvodce oblíbeného televizního pořadu Modrá krev, a tak není divu, že první otázky směřovaly právě k tomuto seriálu. Jeden z nejúspěšnějších dokumentárních projektů České televize se v průběhu jednotlivých sérií věnuje osudům české šlechty a architektuře zámeckých sídel.
Na otázku, jakým závazkem je slavné rodové jméno a udržení šlechtických tradic, odpovídá František Kinský následovně: „Je na vás více vidět a z toho pramení větší míra vnitřní odpovědnosti, nicméně já jsem přesvědčený o tom, že každý člověk, který svou rodinu a jméno ctí, ať už se jmenuje jakkoli, má odpovědnost úplně stejnou jako já, není rozdílu absolutně žádného.“
Druhým milým hostem pondělního Čaje byl představitel rodu Czerninů pan Tomáš Czernin, který má k Pardubicím historickou vazbu z maminčiny strany, neboť její předkyní byla Polyxena z Pernštejna.
Do osudů rodiny Czerninů i Kinských velmi citelně zasáhly oba totalitní režimy, nacistická okupace i komunistická diktatura. Oba hosté vyprávěli, jak se jim v dané době žilo a s čím se museli vyrovnat. Další velkou osudovou křižovatkou byl rok 1968, kdy na rozdíl od tisíců jiných i nadále setrvali v Československu.
Závěr debaty byl věnován období po roce 1989, kdy museli řešit dilema, jak naložit se zámky v Kostelci nad Orlicí a Dymokurech. Jaké byly první pocity, když se vrátili domů a vstoupili do svých „domů“ po čtyřiceti letech?
„Nejdříve jsem se návratu na zámek do Dymokur bránil. Musím přiznat, že ty začátky nebyly vůbec jednoduché. Prvním zaměstnancem byl lesmistr, který spravoval neoplocené lesní plochy. Postupně jsme začali zámek opravovat, i když jsme si na sebe upletli bič. Bydlet v 21. století na zámku je anachronismus a já jsem donedávna ani nemohl spočítat, kolik mi tím přibylo funkcí – topič, domovník, popelář. Myslím si ale, že tam ve zdech něco po našich předcích zůstalo a pomalu nastává doba, abych i já přemýšlel nad další generační výměnou,“ uvádí Tomáš Czernin.
František Kinský se v opraveném prostoru kosteleckého zámku rozhodl nejprve vyvěsit portréty prvních tří generací, které na zámku působily do roku 1948 – rodina jeho prapradědečka, jeho pradědeček a dědeček. Na tyto okamžiky velmi silně vzpomíná: „Všichni odešli, já jsem zůstal s obrazy sám a povídám – tak jste doma, přivezl jsem vás domů. Tak si tady hezky pobuďte mezi sebou, já vás tu chvílí nechám a přijdu se ráno zeptat, jak se na to tváříte. A když jsem ráno přišel, všechny obrazy byly na svých místech a mlčením souhlasily, což pro mě bylo moc důležité.“
Další setkání z cyklu Čaj o páté se koná 27. listopadu 2023.
Foto: Adrián Zeiner, Univerzita Pardubice
Text: Jan Pražák, Poradenské a propagační centrum FF UPCE
