Publikováno: 14.11.2025
V úterý 4. listopadu 2025 se uskutečnil první ze série plánovaných workshopů projektu TAČR Voda v pohybu, kterým provázel jeho hlavní řešitel Martin Čapský. V rámci tohoto projektu se setkávají akademici z řady vědních disciplín (od humanitních až po technické vědy) a často s odlišnými pracovními postupy a cíli. Organizátoři se proto snaží o posílení komplementarity výzkumů a posunutí jejich předpokládaných výsledků na novou kvalitativní úroveň. Současně jsou setkání koncipována jako otevřená všem zájemcům i mimo přímé účastníky projektu – pro všechny zájemce o environmentální problematiku.
Hosty prvního setkání byli odborníci z Katedry sociální a kulturní antropologie, kteří se podělili o své zkušenosti z výzkumu postojů obyvatel k environmentálním změnám a o metody používané v rámci jejich terénních výzkumů. Tomáš Boukal, odborník na ekologickou antropologii, představil své výzkumy, které se dotýkají vztahů mezi komunitami a vodními ekosystémy v oblasti řeky Tapsuj na Sibiři a řeky Mackenzie na území severní Kanady. Poukázal na rychlé etnické procesy v těchto lokalitách, jejichž výsledkem je destrukce původní populace i krajiny. Tomáš Retka obrátil pozornost k aplikované antropologii a představil výzkum realizovaný v roce 2024 ve Žďáru nad Sázavou, jež se týkal plánované revitalizace městských částí Stalingrad a Věžička a zabýval se analýzou postojů obyvatel, zástupců samosprávy a dalších výzkumných subjektů k této problematice. Oba odborníci zmínili výzkumné metody používané při antropologických terénních výzkumech, jež budou uplatněny také při realizaci projektu TAČR, konkrétně např. studium land use, výzkum duchovních aspektů krajiny, formování fokusních skupin či tvorbu mentálních map.
Dalším hostem workshopu byl Petr Řezníček, ředitel krajského Institutu environmentálních studií a aplikací, z. ú., který vznikl v roce 2018 a jehož účelem je formovat regionální strategie týkající se adaptace na aktuální klimatické změny. Úlohou institutu je spolupráce s obecními municipalitami a poskytování zpětné vazby krajským samosprávám. Petr Řezníček představil konkrétní příklady revitalizace krajiny, které pomáhají předcházet povodním a dalším ekologickým problémům. Současně ale poukázal i na problémy, kterým musí čelit při realizacích opatření – na (ne)dohody v rámci místních komunit, na narušené sousedské vztahy i dočasný mandát místních samospráv.
Workshopu se zúčastnila také Lucie Pohorelcová, starostka obce Čepí, neboť tato obec bude v rámci projektu „testovací lokalitou“ pro některé z nových výzkumných postupů.
Další z plánovaných setkání by se mělo konat 25. listopadu a představí práci dalších členů projektového týmu, kteří se zabývají problematikou památkové péče, tématem ochrany kulturního dědictví a využitím moderních geografických informačních systémů.
