Published: 08.01.2024
Dlouhé zimní večery přímo vybízejí k tomu, aby si člověk zalezl pod deku a s hrnkem horkého čaje se dal do čtení. Pokud máte rádi detektivky, přinášíme jeden knižní tip. Šárka Bubíková a Olga Roebuck, které působí na katedře anglistiky a amerikanistiky FF UPCE, zmapovaly prostředí britské a americké kriminální literatury v knize The Place It Was Done.
Se vstupem do nového roku jsme s oběma autorkami vedli krátký rozhovor.
Obligátní otázka: máte rády detektivky?
Šárka Bubíková (ŠB): Mám. Nejsem fanynka drsných detektivek, co zkoumají formy a povahu násilí, hlubiny lidského zla a patologie – jsem spíš na ty „cosy“ detektivky, kde jde více o drobnokresbu prostředí a postav a zakomponování zajímavých společenských či environmentálních témat.
Olga Roebuck (OR): Já to mám podobně. Miluju klasickou anglickou detektivní školu pro její schopnost kombinací a pozůstatky deduktivní metody, tedy takové ty klasické „hlavolamy“. Ale mám slabost i pro současný skotský detektivní noir, protože je to okno do sice temného, ale živého světa plného zajímavých postav.
Inspirovala vás nějaká konkrétní kniha nebo autor natolik, že jste se rozhodly pustit do zkoumání detektivní tvorby?
ŠB: V mém případě to byl jednoznačně Tony Hillerman. První knížku jsem dostala od americké kolegyně jako četbu na dlouho cestu vlakem z Baltimoru do Chicaga a jen co jsem vystoupila, koupila jsem si další. Nemohla jsem se od četby odtrhnout. Hillerman totiž své příběhy zasadil do navažské rezervace na americkém jihozápadu a jeho detektivové jsou členy navažské národní (dřívější terminologií kmenové) policie. Pro Středoevropana naprostá exotika! Kromě napínavého čtení přede mnou vyvstávala polopouštní krajina plná kaňonů a náhorních planin, sporého porostu mrazuvzdorných juk a prérijních pelyňků, stejně jako poutavě vykreslené postavy současných indiánů, tedy lidí rozkročených mezi dvěma zcela odlišnými světy, které se snaží nějak smysluplně skloubit dohromady.
OR: U mne to je určitě několik skotských autorů – Ian Rankin, protože miluje Edinburgh tak, že z něj udělal literární postavu; Denise Mina, protože její Maureen O´Donnel je ženská, které bych se na ulici bála, ale jako literární postavu ji mám opravdu ráda, a Peter May, protože pohlednicově krásná místa na ostrově Lewis ukazuje s drsným smyslem pro realitu v celé jejich opuštěnosti. A pak mne zaujala J. K. Rowlingová, která si pro své detektivky zvolila pseudonym Robert Galbraith. Spousta kritiků se pyšnila tím, že její knihy odmítli číst a prostě je odsoudili na základě její předchozí tvorby. Tahle prvoplánovost mne dost štve, takže jsem se chtěla podívat těmto knihám pod kůži. Našla jsem tam fantastický smysl pro genius loci Londýna a krom toho i dobré detektivní zápletky.
V knize The Place It Was Done se zaměřujete na roli míst. Jak se podle vás liší mezi americkými a britskými detektivními příběhy?
Knihu jsme rozdělily do tří hlavních kapitol podle místa děje: město, venkov a divočina. Na první pohled je zřejmé, že britský a americký venkov jsou dosti odlišná místa, a o to více to samozřejmě platí o divočině. Protože v Británii těžko najdete místa tak řídce osídlená a s tak zachovanou původní přírodou jako je třeba vnitrozemí Aljašky nebo oblast Yellowstonského národního parku, je tam divočina spíše chápaná jako krajina skrývající tajemství prehistorických kultur, krajina mystická, po staletí spoluutvářená přírodními procesy a lidskou činností. Potenciál tohoto rysu britské divočiny je výborně využit například Ellou Griffiths v Křižovatkách smrti. Americké detektivky se více soustředí na kritiku tradičního pojetí divočiny jakožto neobydlené přírody tím, že do ní zasazují postavy, které tam odnepaměti žily, a ukazují rozdíl v přístupu původních obyvatel a nově příchozích, ať jsou jimi prospektoři, vládní úředníci, nebo turisté. Apel takových příběhů je tedy nejen environmentální, ale i etnický či postkoloniální, protože ukazuje, že tradiční „divočina“ je vlastně romantický konstrukt „bílého muže,“ který zcela přehlížel existenci a potřeby původních obyvatel třeba i při vyhlašování a následném managementu amerických národních parků. To je velmi dobře zachyceno například v detektivkách Dany Stabenow(ové), které se odehrávají v národním parku na Aljašce a zločiny tam vyšetřuje Aleutka (česky vyšlo například Chladný den pro vraždu, Pod hladinou, Černé zlato).
Rozdíly jsou samozřejmě i v zobrazení městského prostředí, které představuje v podstatě klasické dějiště kriminálních příběhů. Nicméně britské i americké autory překvapivě spojuje snaha vyhnout se stereotypům v přístupu ke „svému“ městu – ukázat ho například mnohem komplexněji, než jej může vidět turista (třeba Londýn Roberta Galbraitha, Edinburgh Iana Rankina nebo Boston Lindy Barnesové). Nebo přívětivěji, než se o něm obecně smýšlí – například Cleveland ve státě Ohio vystupuje na stránkách detektivek Lese Robertse jako živoucí město plné kultury, dobrého jídla a zeleně, nikoliv jako špinavé město zašlé průmyslové slávy.
Můžete uvést příklady konkrétních detektivních románů, které podle vás výrazně reflektují vztah mezi místem a komunitou?
Tohle je vlastně ve všech, které jsme do naší práce zahrnuly. Mimořádně silné spojení je třeba vykresleno v detektivkách odehrávajících se na americkém venkově v městečkách s početnou náboženskou komunitou Amišů. Najdeme ho samozřejmě v dílech zasazených mezi americké původní obyvatele, ať už na jihozápadě nebo na Aljašce. Ale překvapivě i ve městech, která sice na první pohled vypadají jako anonymní aglomerace, ve skutečnosti se však skládají ze specifických čtvrtí se svými starousedlíky, tradičními obchůdky, restauracemi a podniky, a rovněž osobitou spletitou historií proměnlivých vln nově příchozích obyvatel.
Jaký má podle vás význam prostředí v detektivních příbězích pro čtenářský zážitek?
Podle nás docela zásadní. Tedy pokud nejste čtenářem, který hledá především ony sondy do hlubin lidského zla a psychopatologie. Pokud je literární prostředí přesvědčivé, umožní čtenáři jak únik do jiného světa, tak mu nabídne jaksi mimochodem i mnoho zajímavých informací, čili slovy klasika, nejen zábavu, ale i poučení. Například každý díl románové řady Nevady Barrové se odehrává v jiném americkém národním parku. Kromě napínavého příběhu se v nich dočtete o odlišných typech přírodního prostředí, fauně (nechybí vlci a medvědi) a flóře, geomorfologických procesech (vznik ledovce nebo ropných ložisek) a o problematice ochrany přírody.
Proč jste svou knihu nabídly nakladatelství McFarland?
Toto nezávislé americké nakladatelství se specializuje na odbornou literaturu věnující se populární kultuře a literatuře, takže je tam naše kniha v nejlepší společnosti.
Jaký je podle vás hlavní rozdíl mezi zobrazováním lokací a komunit ve společenském a kulturním kontextu v detektivních příbězích amerických a britských autorů oproti českým detektivkám?
ŠB: Tak to opravdu nevím, českými detektivkami se jakožto amerikanistka profesně nezabývám, i když jsem si vždy se zájmem přečetla detektivky kolegyně Marie Mackové.
OR: Já už si bohužel ani nevzpomínám, kdy jsem naposledy četla nějakou českou detektivku.
The Place It Was Done: Location and Community in Contemporary American and British Crime Fiction
Locations play an important role in every story, but in British and American contemporary crime fiction, they are often inextricable from the narrative. This work examines the city, the countryside and the wilderness as places ripe with literary significance and symbolism.
Using works by authors like Robert Galbraith, Ian Rankin, Denise Mina, Chris Brookmyre, John Knox, Peter Robinson, Linda Barnes, Dana Stabenow, Nevada Barr, Les Roberts, Philip R. Craig, and others, this work offers a fresh assessment of how place and space are employed in contemporary crime fiction. Highlighted are similarities and differences among the authors’ approaches to setting, and how they relate to the history of crime fiction and to the general literary representation of place. Going beyond mere literary geography, the book engages the sociocultural dimensions of the communities affected by crime. Chapters also analyze the reader’s perception, recognition and appreciation of place and community.
Kniha vyšla v březnu 2023 v nakladatelství McFarland.
