Docentka Monika Černá obdržela ocenění děkana Fakulty filozofické za významnou inovaci v přípravném vzdělávání učitelů. Mimořádná odměna děkana byla letos udělována poprvé. 

Začátkem dubna 2024 schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nová pravidla pro vysokoškolské studijní programy zaměřené na kvalifikaci pedagogických pracovníků.

Jedním z hlavních inspiračních zdrojů pro reformu přípravného vzdělávání učitelů a úpravu požadavků na akreditace učitelských programů se stal model zpracovaný katedrou anglistiky a amerikanistiky FF UPCE. Autorkou a garantkou této koncepce je právě docentka Monika Černá, která zásadně přispěla například k většímu zapojení praxe do průběhu studia učitelství.

„Díky dlouhodobější práci s žáky na praxích rozvinou studenti už během studia i náročnější učitelské dovednosti, jako je management třídy, hodnocení práce žáků a poskytování zpětné vazby nebo podpora žákům se speciálními vzdělávacími potřebami,” uvedl ministr školství Mikuláš Bek. 

Spolupráce mezi MŠMT a fakultami připravujícími budoucí učitele probíhala již od roku 2020.

Nominaci docentky Černé na mimořádnou odměnu projednala a jednohlasně podpořila Rada studijních programů FF UPCE.

Paní docentce srdečně blahopřejeme. 

Foto: Radek Plžík
Text: Jan Pražák, Fakulta filozofická Univerzity Pardubice

Ve dnech 31. října a 1. listopadu 2024 proběhla na Katedře anglistiky a amerikanistiky mezinárodní konference In/Outside the Frame, sdružující odborníky napříč širokým spektrem filologických disciplín a pedagogicko-didaktických témat. 

Po úvodním slově vedoucí katedry doktorky Olgy Roebuck si účastníci poslechli hosta konference, anglistu Davida Livingstona z Univerzity Palackého v Olomouci. Za doprovodu banja všem představil fenomén tábornické písně, nesoucí pozoruhodné paralely mezi zaoceánskou kulturou a českým prostředím, a za podpory publika zazpíval několik písní na ukázku.

Poté už se posluchači přesunuli do jednotlivých sekcí, kde měli příležitost projít se členitou krajinou současné anglofonní literatury, v níž autoři pátrají po identitě jedince i kulturních společenství a hledají paralely mezi historií a současností, rozkrýt komunikační strategie v soudobém jazyce, jak je odhalují korpusová data nebo analýza diskurzu, a nahlédnout na moderní trendy ve výuce angličtiny očima studentů i učitelů.

Celá akce, doplněná večerním rautem a neformálním setkáním, proběhla v přátelské atmosféře, kde měli přednášející a posluchači možnost prodiskutovat současná témata a navázat kontakty pro budoucí projekty.

Text: Kateřina Keplová, Katedra anglistiky a amerikanistiky FF UPCE
Foto: Radek Plžík

Fakulta filozofická Univerzity Pardubice se již podruhé zapojuje do Týdne humanitních věd – popularizačně-vzdělávací akce, která přibližuje humanitní obory široké veřejnosti.

Mít odvahu vědět.

Slavíme Světový den filozofie UNESCO pestrým programem přednášek, workshopů, výstav a dalších zajímavých událostí. Letošní ročník připomíná 300 let od narození významného německého filozofa Immanuela Kanta a nese se v duchu jeho slavného výroku z textu „Co je osvícenství“.

Na všechny akce Týdne humanitních věd, které proběhnou od 18. do 21. listopadu 2024, srdečně zveme studující, vyučující i veřejnost.

• Milan Durňak, Barbora Kocourková: Portréty války
  Kdy: 18. 11. 2024 | 15:00−16:30
  Kde: Univerzita Pardubice, Studentská 95, Pardubice (místnost EB/01018)
  vstup zdarma

• Libor Dušek: Antropolog pod dohledem Tálibánu
  Kdy: 20. 11. 2024 | 14:00–15:00
  Kde: Univerzita Pardubice, náměstí Čs. legií 565, Pardubice (místnost CB/03004)
  vstup zdarma

• Ondřej Krása: Nespoutaná AI aneb odvrácená tvář chatbotů
  Kdy: 21. 11. 2024 | 10:00–11:00
  Kde: Univerzita Pardubice, náměstí Čs. legií 565, Pardubice (místnost CB/03004)
  vstup zdarma

Týden humanitních věd společně pořádá jedenáct fakult pod záštitou Asociace děkanů filozofických fakult. 

Protokol o průběhu a výsledcích doplňovacích voleb do Komory studentů Akademického senátu Fakulty filozofické Univerzity Pardubice na funkční
období 2022 - 2025, konaných v termínu 13. – 14. 11. 2024

1. Obecné informace

• Volební celek (fakulta): Fakulta filozofická
• Datum konání voleb: 13. – 14. 11. 2024
• Počet voličů v daném volebním celku (dle volebních seznamů)
• Studenti všech forem studia: 967
  
  2. Volby
• Počet odevzdaných hlasovacích lístků
• Studenti všech forem studia: 104
• Počet platných hlasovacích lístků
• Studenti všech forem studia: 104
• Volební účast v % Studenti všech forem studia: 10,75 %
  
  3. Výsledky voleb
• Členkou Komory studentů Akademického senátu Fakulty filozofické Univerzity
  Pardubice byla zvolena tato kandidátka (jméno a příjmení, pracoviště): Martina Kohoutková (Katedra věd o výchově)
   
• Náhradníky Komory studentů Akademického senátu Fakulty filozofické Univerzity
  Pardubice byli zvoleni tito kandidáti (jméno a příjmení, pracoviště): Mgr. Anna Zouhar Adamčiková (Ústav historických věd), Stanislav Vitouš (Katedra anglistiky a amerikanistiky)
  
  4. Úplná kandidátní listina s počty odevzdaných hlasů pro jednotlivé kandidáty:
• Martina Kohoutková (60 hlasů)
• Mgr. Anna Zouhar Adamčiková (23 hlasů)
• Stanislav Vitouš (21 hlasů)
  
  5. Prohlášení

Volby organizovala volební komise v níže uvedeném složení. Svými podpisy stvrzuje,
že všechna v protokolu uvedená data jsou správná.

• Mgr. Jindra Lavrenčíková (ÚHV, předsedkyně komise)
• Mgr. Martin Lacina (ÚHV)
• Bc. Kryštof Barták (KVV)

V Pardubicích dne 14. 11. 2024

Dne 14. 11. 2024 jsme mezi sebe na promocích přivítali novopečené Ph.D. historiky, kterým tímto srdečně gratulujeme a přejeme mnoho úspěchů v dalším bádání! Jejich dizertační práce naleznete v digitální knihovně UPCE. 

Na fotografii zleva:

doc. Mgr. Jiří Kubeš, Ph.D., děkan Fakulty filozofické

Mgr. Martin Halata, Ph.D., disertační práce  "Gegen den Paradeysgarttl und Lorenzenberg". Skladba obytných prostor arcivévodů a arcivévodkyň během jejich pobytů na Pražském hradě (1723-1793), (školitelka prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc.).

PhDr. Michal Benda, Ph.D., disertační práce Komunistické hnutí na Pardubicku. Vývoj komunistického hnutí na Pardubicku v období první Československé republiky a jeho ideologické proměny, (školitel doc. PhDr. Tomáš Jiránek, Ph.D.).

Mgr. Filip Vávra, Ph.D., disertační práce Za císaře, krále a zemi: České vyslanectví na stálém říšském sněmu v Řezně a vyslanec František Karel Vratislav z Mitrovic (1709-1723), (školitel doc. Mgr. Jiří Kubeš, Ph.D.).

Katedra anglistiky a amerikanistiky měla tu čest přivítat profesorku Barbaru Lewandowskou-Tomaszczyk z Univerzity v Lodži, která se zúčastnila překladatelského semináře a semináře odborného jazyka vedených doktorkou Olgou Roebuck a magistrou Kateřinou Mazurovou. Profesorka Lewandowska-Tomaszczyk přednesla přednášku na téma "Interkulturní vzorce jako základ překladu a překladatelské strategie" 

Profesorka Lewandowska-Tomaszczyk je jednou z nejvýznamnějších polských odbornic v oblasti kognitivní sémantiky, korpusové lingvistiky a translatologie. Svou působivou kariéru spojila převážně s Univerzitou v Lodži, kde v roce 1971 obhájila doktorskou práci na téma "Některé aspekty syntaxe Thomase Maloryho". Vedla Katedru výzkumu jazyka a komunikace na Státní vysoké škole v Koninu a dlouhá léta působila jako vedoucí Katedry anglického jazyka na Institutu anglistiky Univerzity v Lodži.

Během své kariéry byla profesorka Lewandowska-Tomaszczyk zapojena do mnoha významných projektů a iniciativ. Je autorkou více než tří set vědeckých publikací a vedla přes třicet doktorandských prací. Je stipendistkou programu Fulbright, expertkou v programu Horizont 2020 a členkou Jazykovědného výboru Polské akademie věd. Organizovala mezinárodní konference jako PALC a Duo Colloquium, které jsou mezi lingvisty po celém světě velmi uznávané.

Její návštěva byla pro naše studující a vyučující obohacující zkušeností, která přispěla k prohloubení znalostí v oblasti interkulturní komunikace a překladatelských strategií. 

Děkujeme profesorce Lewandowské-Tomaszczyk za inspirativní přednášku a těšíme se na budoucí spolupráci.

Text: Mgr. Kateřina Mazurová
Foto: Adrián Zeiner, Univerzita Pardubice

Michal Horák píše chytlavé písničky o věcech, které ho baví, a mezi jeho silné zbraně patří především autentický slovní humor a schopnost vystihnout vtipné životní situace. Stejně jako jeho písně i Michal sám srší pozitivní energií a dobrou náladou, což prokázal i při podzimní debatě Čaje o páté, v úterý 5. listopadu. 

Hudbě se Michal Horák věnuje od svých třinácti let a za tu dobu si dokázal vybudovat silnou posluchačskou základnu. Do univerzitní auly dorazili v úterý odpoledne především studentky a studenti, pro které jsou Michalovy folkové hity dobře známé. Ve své dosavadní hudební kariéře vydal tři alba, získal ocenění Objev roku v anketě Zlatý slavík 2021 nebo obdržel nominaci na hudební Cenu Anděl.  

Někoho by mohlo překvapit, proč je písničkář hostem debaty zasazené do univerzitního prostředí. Pojítek je ovšem dost – většina jeho písní byla nahrána v Pardubicích, často čerpá z historek z dob studia, a navíc je Michal Horák i doktorandem katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. 

Většina rozhovoru se přirozeně točila kolem hudby a procesu skládání. Michal během svého působení na hudební scéně vydal už mnoho písní, a proto se nabízela otázka, zda je nějaké téma, které zpracovávat nechce. 

„Já se ničemu záměrně nevyhýbám, když mě nějaké téma osloví, tak o něm písničku napíšu. Zá tématem si ale vždycky musím stát a své písničky a veřejné vystupování si obhájit,“ říká Michal Horák. 

Na otázku, zda se ve své tvorbě opakuje, odpovídá: „To je problém každého autora. V tu chvíli je fajn spolknout svoje ego a nechat do toho vstoupit někoho jiného. Může se stát, že se člověk zacyklí, ale že bych chtěl s hudbou přestat, to asi ne. “ 

Příjemným osvěžením debaty byly dva hudební vstupy, v nichž zazněly skladby, které si publikum samo vybralo – například „V 7:25“, „Hej teto!“ nebo „Děda Jára je boss.“ 

Debata přeskakovala mezi různými tématy, dotkla se i Michalovy spolupráce s nadačním fondem Světluška. Diváci pokládali spoustu dotazů, včetně nabídky uměleckého tlumočení hudby do znakového jazyka. Publikum se dozvědělo i řadu bizarních historek z hudební branže, Michal prý na ně má zvláštní talent. Zaujala především ta, kdy byl jako host pozván do televizní debaty o závodech Formule 1, o kterých neví vůbec nic. Zato se Michal skvěle vyzná v motorkách, protože je vášnivým sběratelem strojů Jawa. 

Další setkání z Cyklu Čaj o páté se uskuteční 2. 12. 2024 od 17:00 v univerzitní aule. Hosty budou olympionici Martin a Petr Fuksovi. 

Foto: Jan Chlad 
Text: Jan Pražák, Fakulta filozofická Univerzity Pardubice 

Ve středu 30. října 2024 opět vystoupil na filozofické fakultě jako host Katedry literární kultury a slavistiky doc. Mgr. Martin Boszorád, Ph.D., vedoucí Ústavu literárnej a umeleckej komunikácie Filozofickej fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre, a to s přednáškou Aktuálne podoby pôvodnej slovenskej literárnej fantastiky (prehľadová expozícia). 

Přednášející s doprovodem prezentace knižních obálek nastínil základní tendence vývoje slovenské fantastické literatury v letech 2020-2023 a představil její žánrové podoby, přičemž kriticky zhodnotil mnohdy kolísavou estetickou úroveň jednotlivých opusů. Jeho pohled přitom směřoval nejen k poetice konkrétních spisovatelů, ale rovněž k současným nakladatelským trendům i ke způsobům recepce tohoto typu tvorby. 

Přednáška slovenského vědce vzbudila jako vždy velký zájem publika z řad studentů i akademiků, část návštěvníků přišla v duchu týž den konané akce Halloween na fildě stylově oděna do vesele hrůzostrašných kostýmů. 

Vystoupení doc. Boszoráda je dalším příkladem úspěšné spolupráce obou pracovišť, která tímto jistě ani zdaleka nekončí.   

Přichází podzim v plné síle. I s dušičkovým počasím. Památka zesnulých ale nemusí být spojená jenom s chmurami.

„Zemřelé už v dobách starověku připomínaly nápisy, sochařské scény, které pro každou epochu měly trochu jiný význam a akcentovaly něco jiného ve způsobu přistupování ke smrti. Ta pro dřívější civilizace bývala integrální součástí života. Vnímaly ji jako jeden z přechodových milníků, rituálů. Většina lidí prostřednictvím křesťanské potěchy ve smrti neviděla nic extrémně tragického,“ podotýká historik umění z Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice Pavel Panoch.

Být připraven

„Pro období raného novověku, baroko byla smrt něčím, na co se člověk připravoval celý život. Existovala řada knížek o přípravách na takzvanou dobrou smrt, kdy člověk umírá v okruhu blízkých a je zaopatřený svátostmi. Největší hrozba byla nečekaná smrt, když třeba aristokrat jel kočárem, koně se splašili a převrátili ho do rybníka.“

Samotná tradice Dušiček má prastaré křesťanské kořeny. „Byl to svátek Všech svatých, kdy si lidé uvědomovali, že kromě oficiálně katolickou církví posvěcených patronů, světců a světic existuje řada zemřelých, blízkých Bohu. Svátek souvisí s památkou duší v očistci. Proto se mu říká právě Dušičky. V tento den bychom v křesťanském roce měli být nejblíž vzpomínce na zesnulé.“

Současný fenomén Halloweenu na někoho může působit poklesle, komerčně. „Ale je to jenom jiný rozměr, jiná forma pro podobný obsah. Populární kultura má velký význam v tom, že přibližuje některé momenty z dřívějšího života, které bychom dětem a mladým lidem jinak velmi obtížně zprostředkovali. Je to takový dobový trend. Před pár lety jsme si jako společnost s Halloweenem nevěděli rady, ale dnes už k němu Češi přistupují velmi kreativně a inovativně,“ myslí si Panoch.

Hroby v centru

Hřbitov před josefínskými reformami na konci 18. století býval součástí veřejného prostoru. „Často se rozkládal kolem farního kostela. Lidé si přes něj zkracovali cestu, procházeli jím procesí. Nebyl za horizontem vnímání všedního dne. Všechno se ale změnilo i z hygienických důvodů. Přišel zákaz pohřbívání ve středu měst a hřbitovy se odsunuly na periférii. S touhle situací se setkáváme dodnes.“

Podle Panocha moderní česká společnost vychází z 19. století. Jak vypadalo a co znamenalo, zjistíme právě na městském hřbitově. „Když věnujete trochu času rozjímání nad nápisy z náhrobků, uvidíte, kdo byl purkmistr, žena c. k. přednosty nádražní stanice, kousek dál leží podporovatel městské záložny, jinde obecní učitel. Defiluje před námi celá společenská struktura. Po krátké procházce hned víte, co je to město zač.“

Návštěva hřbitova navíc může být paradoxně psychologickou vzpruhou. „Vidíte, kdy se ten člověk narodil, kdy zemřel a říkáte si, že toho dokázal mnoho, ale teď už tam nějakou dobu leží. Zatímco my jsme ještě živí, čekají nás mnohé výzvy a máme možnost toho taky ještě mnoho dokázat.“

Zajímavým hřbitovům Pardubického kraje věnujeme několikatýdenní seriál. Poslechněte si celý rozhovor a zjistěte, jak cyklus vznikal a že se může stát zdrojem tipů na výlet.

Rozhovor je se svolením převzatý z Českého rozhlasu Pardubice.
Autor: Jakub Malý, Český rozhlas Pardubice
Foto: Honza Ptáček, Český rozhlas

Slavnostní bakalářská sponze absolventů studijních oborů:

• Anglický jazyk pro odbornou praxi
• Anglický jazyk pro vzdělávání
• Filosofie
• Historicko – literární studia
• Historie
• Humanitní studia
• Kulturní dějiny
• Německý jazyk pro odbornou praxi
• Německý jazyk pro OP – Anglický jazyk
• Religionistika
• Religionistika – Filosofie
• Ochrana hmotných památek + Historie

se koná 22. listopadu 2024 v 9:00 hodin v Aule Univerzity Pardubice. Sraz absolventů ve společenském oblečení je v 8:00 hodin v Aule – A1, kde proběhne prezence a instruktáž, která je povinná.

Slavnostní magisterská promoce absolventů studijních oborů:

• Anglická filologie 
• Historie
• Kulturní dějiny 
• Sociální a kulturní antropologie 
• Resocializační pedagogika 
• Učitelství anglického jazyka
   

se koná 22. listopadu 2024 v 11:30 hodin v Aule Univerzity Pardubice. Sraz absolventů ve společenském oblečení je ve 10:30 hodin v Aule – A1, kde proběhne prezence a instruktáž, která je povinná.

Slavnostní obřad nebude umožněn pozdě příchozím a nevhodně oblečeným absolventům.

Rodiče a hosté budou mít přístup do budovy Auly 15 min. před zahájením obřadu a po zahájení musí setrvat na svých místech (je třeba zvážit případnou přítomnost dětí do 6 let).

Absolventi, kteří se z různých důvodů nemohou zúčastnit slavnostního obřadu, si mohou diplom vyzvednout na studijním oddělení Fakulty filozofické.
Diplom si musí každý absolvent vyzvednout osobně (popřípadě zplnomocnit jinou osobu).