POZVÁNKA

na

105. zasedání AS FF UPCE

které se koná v pondělí 13. února 2023 od 13:30 hodin

v EA 13022

Program:

1. Zahájení a jmenování skrutátora
2. Schválení programu jednání
3. Zpráva o práci předsednictva v období listopad 2022–únor 2023
4. Projednání Plánu realizace Strategického záměru FF UPCE na rok 2023
5. Zpráva o založení odborové organizace - dr. Šándorová
6. Zahájení jednání o návrhu na jmenování děkana pro funkční období 2023-2027

1. Vyhlášení harmonogramu voleb
2. Volba předsedy a členů volební komise

1. Různé

                                                                                               Marta Pató, předsedkyně AS FF

Učitelé humanitních a sociálně-vědních oborů na vysokých školách zvažují stávku. Projevila by se mimo jiné pozastavením konání státnic a vydávání diplomů. Vyučující jsou nespokojení s výdělky zejména na filozofických fakultách veřejných vysokých škol v Česku.

Ti už dříve sepsali petici, kterou podepsalo asi 1700 signatářů, a vyzvali vládu k řešení oceňování. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) již dříve slíbil, že se situací bude zabývat. Ministerstvo iniciovalo vznik pracovní skupiny, která bude jednat v polovině února.

„Sféra, kterou spravujeme, je hluboce podhodnocená, a na základě nedůstojného ohodnocení kvalifikovaných kolegů roste silná nespokojenost. (…) Učitelé na univerzitách, které jsou navíc vázány na velká města s vysokými životními náklady, nemohou mít podstatně nižší platy než v regionálním školství,“ uvedl v tiskové zprávě předseda Asociace děkanů filozofických fakult a děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Jan Stejskal.

„Řešení je nezbytné okamžitě, žádné strategické plány, které budou mít dopad za dlouhá léta, katastrofu nezvrátí,“ dodal.

Mnozí akademici, kteří se věnují humanitním a sociálně-vědním oborům, podle zástupců asociace z vysokých škol odcházejí pracovat do komerční sféry nebo na základní a střední školy, kde platy v posledních letech rostly. Podle pracovníků filozofických a dalších fakult poskytujících humanitní a sociálně vědné vzdělání hrozí, že tyto obory budou mít málo učitelů a budou muset omezovat výuku.

Podle Mariany Machové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy činí měsíční hrubý plat docentky na pražské fakultě 32 400 korun. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání v ČR byl v loňském třetím čtvrtletí podle Českého statistického úřadu 40 259 korun.

Děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Eva Lehečková označila nynější situaci za kritickou. V porovnání s učiteli v nižších stupních vzdělávacího systému je podle Stejskala nyní nejhorší platové ohodnocení odborných asistentů. 

Petice vládě

Učitelé humanitního a sociálně vědního zaměření sepsali loni petici, v níž vyzvali vládu k lepšímu financování svých oborů. Upozornili rovněž na nepoměr v odměňování pracovníků jiných univerzitních fakult. Nerovnosti podle nich vyplývají mimo jiné ze zastaralého systému hodnocení ekonomické náročnosti oborů, který vznikl začátkem devadesátých let.

„Tento systém vychází z předpokladu, že humanitním a společenským oborům k práci postačí tužka a papír, to už ale zdaleka není pravda. Technologie od té doby výrazně pokročily a už i humanitní vědci ke své práci využívají laboratoře a technologicky náročné přístroje. Typicky například archeologie, psychologie, ale i jazyky využívající například přenosové tlumočnické zařízení a podobně,“ uvedl děkan Filozofické fakulty Ostravské Univerzity Robert Antonín.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) podle asociace na setkání v lednu přislíbil zřízení pracovní skupiny, která se situací bude zabývat. Mluvčí ministerstva Aneta Lednová dříve uvedla, že o rozdělení peněz na mzdy svých pracovníků rozhodují univerzity samy.

Na vzdělávání na veřejných vysokých školách je na letošní rok podle ministerstva školství určeno asi 30,9 miliardy korun, loni hospodařily se zhruba 28,6 miliardy. Další peníze podle mluvčí plynou univerzitám z dotací například na výzkum a vývoj.

K řešení podfinancování vyzvaly i Rada vysokých škol a Česká konference rektorů. Rada ve své zprávě uvedla, že medián hrubé měsíční mzdy odborného asistenta na veřejné vysoké škole byl v první polovině loňského roku 43 400 korun, což bylo o 2500 korun méně než v roce 2021. Medián pro učitele ve střední škole činil podle RVŠ loni 47 250 korun.

Zdroj: Česká tisková kancelář (ČTK), 2023

V pátek 27. ledna 2023 bylo na fakultě rušno, den otevřených dveří přilákal mnoho zájemců o studium. 

Naši studenti celé odpoledne neúnavně a s úsměvem na tváři odpovídali na všechny dotazy, provedli vás univerzitním kampusem a zprostředkovali dojmy ze svého studia na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice. Nechyběli ani zástupci International Office a ESN Pardubice, kteří předávali informace o Erasmu a výjezdech do zahraničí. 

Jsme moc rádi, že jsme se s vámi všemi mohli osobně setkat a ukázat vám, jak to na Univerzitě Pardubice vypadá.

Vy, co jste páteční den otevřených dveří nestihli nezoufejte. Brány fakulty se pro vás otevřou opět 25. února 2023 v 9:00 hod. 


Foto: Adrián Zeiner, Univerzita Pardubice

Velká část odborné veřejnosti zopakovala, že nesouhlasí s plánovaným otevřením učitelské profese lidem bez pedagogického vzdělání. Nadále jim vadí i to, že by kvalifikační studium pro budoucí učitele mohly poskytovat také jiné instituce než VŠ. Umožnit by to mohla navržená novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou zatím v prvním čtení schválili poslanci a kterou čeká 1.února další projednávání v příslušném výboru. 

Zástupci fakult vzdělávajících učitele - Asociace děkanů přírodovědných fakult, Asociace děkanů filozofických fakult, Asociace děkanů pedagogických fakult, Asociace děkanů tělovýchovných fakult a řady odborných organizací v otevřeném dopise, který adresovali ministrovi školství Vladimíru Balašovi (STAN) a členům Poslanecké sněmovny, vyzvali k úpravě návrhu zákona a doporučili sporné body z návrhu vypustit.

Signatářům dopisu vadí, že by ředitelé mohli na tři roky uznat jako kvalifikované pedagogy i lidi bez splnění kvalifikačních požadavků, bez pedagogického vzdělání a praxe s výukou žáků.  Za riziko označili i to, že by po schválení novely mohly kvalifikační studium pro budoucí učitele poskytovat vzdělávací agentury, neziskové organizace či komerční firmy, které oproti univerzitám nepodléhají regulaci kvality vzdělávání.

Uchazečům o studium na vysoké škole se představila Univerzita Pardubice na veletrhu vzdělávání Gaudeamus v Praze.

Zájemcům o studium jsme vyzdvihli benefity studia na Univerzitě Pardubice - kompaktní kampus, ve kterém studenti najdou ubytování, ale i menzu nebo knihovnu a další služby. Patří mezi ně také nabídka studia v zahraničí prostřednictvím programu Erasmus+ nebo velké možnosti sportovních aktivit přímo na univerzitě. Výhodou je také dopravní dostupnost města a Pardubického kraje.

Veletrh Gaudeamus Praha proběhl na Výstavišti Letňany v úterý 24. ledna a trval do čtvrtka 26. ledna. Zájemcům jsme nabídli i praktické ukázky, například molekulární gastronomii od studentů Fakulty chemicko-technologické, speciální modely pro výuku a simulaci kritických stavů z Fakulty zdravotnických studií, mobilní 3D skener využívaný při dokumentaci památek z Fakulty filozofické nebo simulátor rozjezdu lokomotivy Dopravní fakulty Jana Pernera.

Zadávání povinných domácích úkolů, vyžadování podpisu rodičů jako pojistky, že byl úkol vypracován doma, a trestání za nedonesené či nepodepsané domácí úkoly je na některých základních školách běžnou praxí. 

Stále ještě je ve všeobecném společenském povědomí hluboce vryto, že povinné domácí úkoly jsou nutnou a potřebnou součástí vzdělávání a přispívají k procvičování a upevňování učiva. Někteří dokonce tvrdí, že prostřednictvím povinných domácích úkolů vedeme děti k samostatnosti a zodpovědnosti. Zkrátka setkáváme se s názorem, že povinné domácí úkoly do školy patří a jsou potřebné. A navíc vždycky se to tak dělalo, tak je to v pořádku. Co když to tak ale není a povinné domácí úkoly jsou jen železnou košilí, kterou si ještě někteří nedokázali vysvléct?

Vede povinnost k zodpovědnosti?

V souvislosti se zadáváním domácích úkolů se objevují názory některých učitelů, ale i rodičů, že pokud děti nebudou nuceni dělat domácí úkoly, dostatečně si neprocvičí učivo a budou mít špatné výsledky. Toto tvrzení bylo však vyvráceno několika výzkumy, ve kterých bylo prokázáno, že vypracovávání povinných domácích úkolů na prvním stupni má nulový efekt na dosažené výsledky žáků a na druhém stupni efekt minimální (1). Kromě toho, vynucované úkoly často nevedou k tomu, že by se dítě samo chtělo něco nového dozvědět nebo si něco procvičit, ale k vypracování úkolu s co nejmenší námahou, třeba i jeho opsáním od spolužáka. Zkuste si to sami představit. Jak se cítíte, pokud děláte něco z donucení? Máte do takové činnosti chuť a děláte ji s radostí? Nebo spíš naopak budete k úkolu přistupovat s nechutí a minimálním úsilím?

Pokud jsou jakékoliv činnosti povinné a jejich vykonávání je vynucované například pod hrozbou trestu, ve škole obvykle ve formě poznámky, špatné známky nebo úkolu navíc, nevede to k samostatnému zodpovědnému jednání, ale k pouhé poslušnosti. Dítě jednoduše nedělá úkol proto, že by se samo svobodně rozhodlo a cítilo zodpovědnost za své učení, ale proto, že se bojí trestu, nebo jiné nepříjemné reakce toho, kdo mu úkol zadal. Proto raději poslechne a úkol udělá. Zadáváním povinných domácích úkolů tak učitelé přebírají zodpovědnost za učení žáků na sebe a vytvářejí u žáků závislost na pokynech autority, která může být v celospolečenském důsledku velmi nebezpečná.

Krátký legislativní výlet

Škola je veřejná služba, jejíž činnost je upravována platnou legislativou, tedy i zadávání domácích úkolů by mělo být v souladu s nějakým zákonem či vyhláškou. Chceme-li se podívat na domácí úkoly optikou právních předpisů, vezmeme si k ruce školský zákon jako základní dokument, kterým se školy řídí. Pro správné legislativní uchopení domácích úkolů je zásadní hned první paragraf tohoto zákona, který vymezuje působnost zákona pouze na “vzdělávání ve školách a školských zařízeních”. Výklad k tomuto zákonu (Školský zákon. Komentář.) ještě upřesňuje, že učitel “nemůže vyžadovat, aby žák nebo student plnil jeho pokyny týkající se činností v době mimo dobu vzdělávání". A do třetice, směrnice ministerstva školství Pomůcka pro ředitele škol při tvorbě školního řádu k tomuto dodává, že ve školním řádu nelze upravovat volný čas dětí, žáků a studentů.

Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že není možné prezentovat domácí úkoly jako školní povinnost a škola tedy nemůže vymáhat jejich plnění, protože domácí prostředí není detašovaným pracovištěm školy. Některé školy mají sice povinné domácí úkoly zakomponované ve svém školním řádu, nicméně tento vnitřní předpis školy nestojí nad zákonem a nemůže tak nikomu ukládat povinnosti, které nemají oporu v právních předpisech. A jelikož se žádný právní předpis výslovně domácími úkoly nezabývá a přímo je neupravuje, lze jednoznačně konstatovat, že domácí úkoly nemohou být povinné.

Na základě tohoto legislativního výletu je zřejmé, že škola nemůže zadat dítěti práci, kterou by mělo povinnost dělat doma. Stejně tak je více než jasné, že žák nemůže být školou jakkoliv trestán za nesplnění domácího úkolu či za chybějící rodičovský podpis pod úkolem.

Dobrovolné domácí úkoly mají smysl

Teď již víme, že ačkoliv je zadávání povinných domácích úkolů ve školách léta zažité, je to zastaralá a v podstatě nelegální praktika patřící do pedagogického skanzenu. Znamená to ale, že učitelé nemají zadávat vůbec žádné úkoly k procvičování? Nikoliv. Úkoly na doma mohou být totiž užitečným nástrojem pro smysluplné učení. Zkusme jen v uvažování o domácích úkolech nahradit slovo “povinnost” slovem “dobrovolnost” a nechat děti, ať si vyberou, co právě jim dává smysl.

Jak to může v praxi vypadat? Učitelé mohou například žákům poskytnout materiály a doporučovat různé tipy na domácí procvičování, upevňování nebo rozšiřování učiva a nabízet problémové, projektové či jiné kreativní úkoly. Je také přínosné podporovat žáky v přemýšlení o jejich vlastním učení a umožnit jim, aby si sami úkoly na doma vybírali nebo i navrhovali podle svých potřeb a zájmů. Mohou si tak určit třeba téma, množství a úroveň obtížnosti, kterou jsou schopni zvládnout, a tím se pro ně úkol stává zvládnutelným a motivačním.

Teprve takto pojaté domácí úkoly opravdu pomáhají v učení a vedou k samostatnosti a zodpovědnosti za vlastní učení. Dítě není pod tlakem vymáhané povinnosti, ale v případě dobrovolných úkolů se samo rozhoduje, zda mu úkol připadá smysluplný a užitečný. Z této dobrovolnosti pak logicky vyplývá, že některý úkol zaujme jednoho žáka, jiný třeba pět žáků, další možná všechny a jiný nikoho. Když si učitel v tuto chvíli dokáže udržet roli toho, kdo poskytuje příležitosti k učení a nechá na žácích, zda a jak jich využijí, podporuje jejich přirozenou touhu objevovat, poznávat a učit se. A to je jedním z hlavních cílů moderní školy.

(1) Horsley, M. and Walker, R. (2012): ReformingHomework, Red Globe Press
Kohn, Alfie (2006): The Homework Myth, De Capo Books
John Jerrim, John et al. (2019): The relationship between homework and the academic progress of children in Spainduring compulsory elementary education: A twinfixed‐effects approach, July 2019, BritishEducationalResearchJournal, 45(1).

Článek byl převzat z Učitelských listů  foto: Ladislav Vít, Univerzita Pardubice

Na alarmující postavení Filozofických fakult v rámci odměňování akademických pracovníků upozorňují děkani fakult velmi intenzivně od podzimu loňského roku. V úterý 10. 1. se konala schůzka ministra školství Vladimíra Balaše se zástupci Asociace děkanů filozofických fakult.

Děkani zopakovali základní nedostatky v systému odměňování, které vedou k dlouhodobému podfinancování filozofických fakult, v jehož důsledku dochází ke ztrátě konkurenceschopnosti na pracovním trhu a odchodu akademických pracovníků do nižších stupňů vzdělávacího systému, kde se jim momentálně nabízí výhodnější platové podmínky. „Za nejhorší lze považovat situaci odborných asistentů, u nichž je výše platu na úrovni profesí se středoškolským či dokonce základním vzděláním,“ uvedl jeden z předsedů Asociace děkanů filozofických fakult doc. Jan Stejskal, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Děkani upozornili na stále více se rozevírající „platové nůžky“ v neprospěch pracovníků filozofických fakult, a to v porovnání s platy v regionálním školství i s platy pracovníků jiných fakult v rámci univerzit. Nerovnosti vyplývají mimo jiné také v zastaralém systémů hodnocení ekonomické náročnosti jednotlivých oborů, který vznikl začátkem devadesátých let a dávno neodráží realitu. „Tento systém vychází z předpokladu, že humanitním a společenským oborům k práci postačí tužka a papír, to už ale zdaleka není pravda. Technologie od té doby výrazně pokročily a už i humanitní vědci ke své práci využívají laboratoře a technologicky náročné přístroje. Typicky například archeologie, psychologie, ale i jazyky využívající například přenosové tlumočnické zařízení a podobně,“ upozorňuje Robert Antonín, děkan Filozofické fakulty Ostravské Univerzity.

Platové podmínky některých akademických pracovníků zejména v hlavním městě jsou se zvyšujícími se životními náklady neúnosné a mnohdy pod hranicí důstojné mzdy odpovídající náročnosti vědecké práce a jejich vzdělání.

Ministr zřídí pracovní skupinu, protesty akademických pracovníků však nelze zcela vyloučit

Ministr přislíbil, že se vzniklou situací bude zabývat a bude projednána i s rektory vysokých škol, s odvoláním na skutečnost, že přerozdělování finančních prostředků v rámci univerzit a zajištění rovných podmínek pro akademické pracovníky napříč univerzitami je v kompetenci rektorů, nikoli ministerstva. Děkani filozofických fakult však vzhledem k závažnosti situace vyžadují okamžitou finanční pomoc do doby, než budou přijaty širší systémové změny. Ministr proto rozhodl o neprodleném zřízení pracovní skupiny, v níž bude Asociace děkanů filozofických fakult zastoupena. Zástupci fakult budou trvat na co nejrychlejším sestavení této skupiny a jejím brzkém jednání. Zároveň si ministr vyžádal další podrobné materiály k přezkoumání situace na filozofických fakultách, které děkani nashromáždili a jsou připraveni je ministerstvu poskytnout. Současně ale upozorňují, že situace natolik pokročila, že nelze vyloučit výraznější protesty ze strany pracovníků filozofických fakult, pokud nebudou přijata reálná, rychlá a uspokojivá opatření.

Společné schůzky s ministrem školství se za Asociaci děkanů filozofických fakult vedle Jana Stejskala a Roberta Antonína zúčastnily Michaela Hrubá, děkanka FF UJEP a Eva Lehečková, děkanka FF UK. Za ministerstvo se jednání zúčastnili vedle pana ministra také jeho náměstek Jaroslav Miller, vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Radka Wildová, ředitelka Odboru podpory vysokých škol a výzkumu Jana Říhová a vedoucí oddělení kanceláře vrchní ředitelky Vojtěch Tomášek.

Zdroj: Tisková zpráva, Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 2023
Foto: Veronika Rose, České předsednictví v Radě Evropské unie, 2022

Akademický senát Univerzity Pardubice bude od 6. ledna fungovat v novém složení. 

Volba členů do akademického senátu proběhla na univerzitě a jejich fakultách na přelomu listopadu a prosince loňského roku. Ve zvoleném složení bude Akademický senát působit ve volebním období od 6. ledna 2023 do 5. ledna 2026. 

Gratulujeme kolegyním a kolegům ke zvolení.

Členy Akademického senátu UPCE z řad akademických pracovníků byli zvoleni

Dopravní fakulta Jana Pernera
doc. Ing. Bohumil Culek, Ph.D. – Výukové a výzkumné centrum v dopravy
Ing. Tomáš Michálek, Ph.D. – Katedra dopravních prostředků a diagnostiky
Ing. Helena Becková, Ph.D. – Katedra dopravního managementu, marketingu a logistiky
doc. Ing. Jaroslav Kleprlík, Ph.D. – Katedra technologie a řízení dopravy

Fakulta ekonomicko-správní
JUDr. Martin Šmíd, Ph.D. – Ústav správních a sociálních věd
Mgr. Pavel Sedlák, Ph.D. – Ústav systémového inženýrství a informatiky
doc. Ing. Miloslav Hub, Ph.D. – Ústav systémového inženýrství a informatiky
Ing. Ondřej Kuba, Ph.D. – Ústav ekonomických věd

Fakulta elektrotechniky a informatiky
Ing. Daniel Honc, Ph.D. – Katedra řízení procesů
Mgr. Alena Pozdílková, Ph.D. – Katedra matematiky a fyziky
Ing. Jan Panuš, Ph.D. – Katedra informačních technologií
Ing. Karel Juryca – Katedra elektrotechniky

Fakuta filozofická
PhDr. Adam Horálek, Ph.D. – Katedra sociální a kulturní antropologie
Mgr. Michal Kleprlík, Ph.D. – Katedra anglistiky a amerikanistiky
doc. PhDr. Tomáš Jiránek, Ph.D. – Ústav historických věd
doc. Mgr. Martin Čapský, Ph.D. – Ústav historických věd

Fakulta chemicko-technologická
Ing. Petr Bělina, Ph.D. – Katedra anorganické technologie
doc. Ing. Jan Fischer, CSc. – Katedra analytické chemie
doc. Ing. Aleš Imramovský, Ph.D. – Ústav organické chemie a technologie
doc. Ing. Anna Krejčová, Ph.D. – Ústav environmentálního a chemického inženýrství

Fakulta zdravotnických studií
Mgr. et Mgr. Ondřej Podeszwa – Katedra ošetřovatelství
Mgr. Vít Blanař, Ph.D. – Katedra ošetřovatelství
Mgr. Jana Škvrňáková, Ph.D. – Katedra ošetřovatelství
Mgr. Eva Hlaváčková, Ph.D. – Katedra klinických oborů

Fakulta restaurování
MgA. Ivan Kopáčik – Ateliér restaurování papíru, knižní vazby a dokumentů

Celouniverzitní útvary
Mgr. Pavel Brebera, Ph.D. – Jazykové centrum

Členy Akademického senátu UPCE z řad studentů byli zvoleni

Dopravní fakulta Jana Pernera
Ing. Jiří Šlapák – 5. ročník doktorského SP Dopravní prostředky
Marek Manojlín – 2. ročník bakalářského SP Technologie a řízení dopravy

Fakulta ekonomicko-správní
František Kvapil – 1. ročník bakalářského SP Multimedia ve firemní praxi
Ing. Tomáš Fišera – 1. ročník doktorského SP Regionální a veřejná ekonomie

Fakulta elektrotechniky a informatiky
Šimon Pipek – 2. ročník bakalářského SP Automatizace
Michal Nejedlo – 3. ročník bakalářského SP Elektrotechnika a informatika

Fakulta filozofická
Mgr. Jindra Lavrenčíková – 1. ročník doktorského SP Historické vědy
Mgr. David Rozen – 3. ročník doktorského SP Philosophy

Fakulta chemicko-technologická
Bc. Petr Leinweber – 2. ročník navazujícího magisterského SP Anorganická a bioanorganická chemie
Štěpán Vrubel – 2. ročník bakalářského SP Polymerní materiály a kompozity

Fakulta zdravotnických studií
David Hoffman – 1. ročník bakalářského SP Zdravotnické záchranářství
Anděla Kašparová – 1. ročník bakalářského SP Zdravotnické záchranářství

Fakulta restaurování
George Višněvský – 2. ročník bakalářského SP Restaurování a konzervace děl hmotného kulturního dědictví

Kompletní výsledky voleb jsou dostupné na zaměstnaneckém i studentském intranetu. 
 

Je mu 31. Vystudoval Materiálové inženýrství na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice a k tomu ještě filozofii. Nedávno už jako pedagog získal Patrik Čermák cenu ministra školství.

„Je to ocenění mé práce, které jsem se docela dost věnoval. Jsem poměrně mlád a kdybych přebíral cenu za celoživotní přínos, připadal bych si poměrně nepatřičně. Ale jde o cenu, která se udílí za poslední tři roky, což je právě doba mého působení na vysoké škole,“ říká.

Laboratoř jako koníček

Na ceremoniál do Prahy s Čermákem cestovala i jeho manželka, se kterou zároveň spolupracuje. Nechyběl ani student, který ho na cenu nominoval. Ten uvedl: „Stal se jedním z nejoblíbenějších vyučujících. Hlavní náplní jeho pedagogického působení je vedení laboratoří z fyziky. Zde se významnou měrou zasadil o inovaci laboratorních úloh, návodů k nim a celkového přístupu k výuce. Studenti si dokonce po dvou semestrech vyžádali pokračování předmětu.“

Vyučující kvůli laboratořím lehce utlumil svou vědeckou činnost. „Ale baví mě to. Snad jsem to přenesl i na studenty. Baví mě, když to baví ostatní. Věková blízkost ke studentům je pro mě určitou výhodou, ale spíš všechno tkví v přístupu k předmětu a studentům samotným. Ani tak nejde o to, co člověk vyučuje.“

Do univerzitních laboratoří docházel Patrik Čermák už v době středoškolských studií. „Tenkrát jsem ještě závodně tancoval, chodil jsem na kurzy angličtiny, ale musel jsem to kvůli nedostatku času škrtnout. Na vysoké škole jsem se asi tolik nebavil. Člověk se může opíjet jenom trochu,“ prozrazuje s úsměvem svůj recept na úspěch.

Hit sociálních sítí

Jako student Patrik Čermák organizoval oblíbenou celorepublikovou konferenci Vědění mladým a diskuzní večery Kavárna Universitas. V posledních dvou letech se zapojil do programu Yoda Mentorship, organizoval soutěž Na den vědcem pořádanou NASA anebo dělal on-line porotce v největší mezinárodní přehlídce vědeckých a technických prací mladých talentů v USA (Regeneron ISEF).

Své nadšení pro vědu a výuku akademik pravidelně demonstruje na univerzitních popularizačních akcích. Taky si za covidu založil instagramový účet. „Učil jsem laboratoře z fyziky on-line. S manželkou jsme úlohy nahrávali, posílali jsme studentům data, komentovali jsme to. Studenti se mohli ptát, a pak z toho zpracovávali protokol. Postoval jsem tam fyzikální experimenty a další zajímavosti ze světa vědy. Stalo se to poměrně populárním. Pokračuju v tom dodnes.“

A co v roce 2023? „Chtěl bych ve formě skript vydat nové laboratorní návody, které jsme začali psát. Pak taky v září pořádáme velkou mezinárodní vědeckou konferenci. Prostě pokračovat v klidu a jistě…“

Článek je se svolením převzatý z Českého rozhlasu Pardubice. 

V rámci knihovnického praktika Katedry literární kultury a slavistiky pořádali studenti poslední den zimního semestru tradiční knižní burzu spojenou s veřejným čtením.

Na burze byla pokřtěna nová knihobudka z dílny studenta archeologie Jiřího Perlingera. Knihobudka bude sloužit v třináctém patře EA.

Básně ze své sbírky Slova pálená, která vyšla roku 2019, přečetla studentka magisterského oboru Dějin literární kultury Kerstin Rykrová Valíčková. Zcela poprvé představil veřejně svou prozaickou prvotinu student filozofie Jonáš Hartmann, který povyprávěl i o tom, jak se takový román rodí a jak se z něj stane tištěná kniha.

Na závěr burzy si zájemci mohli namalovat židli. Barevné originální židle zútulňují chodby budovy EA od roku 2016, kdy v rámci workshopu Barvy v textu zahájila tradici této kultivace sdíleného prostoru naše tehdejší studentka a knihovnice, nyní již absolventka Zuzana Martínková. 

Burza proběhla v příruční knihovně Bibliotheca Ultima, která je umístěna v EA 12022 a je k dispozici studentům i vyučujícím.

Katalogy knihovny, které studenti průběžně vytvářejí a zdokonalují, najdete na stránkách Katedry literární kultury a slavistiky.