Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Foto: Tomáš Morvay

Published: 11.09.2023

Maďarský román Lászla Szilasiho Třetí most vychází v překladu Marty Pató z Katedry literární kultury a slavistiky FF UPCE.

Řada pedagogů působících na Fakultě filozofické UPCE se věnuje překládání. Také díky těmto překladům mají čtenáři možnost seznámit se s nejlepší literární produkcí jazykových oblastí, které jsou jinak málo dostupné. Jednou z takových oblastí je maďarština.

Působíte na Katedře literární kultury, jak jste se dostala k překládání z maďarštiny? 
Po absolvování bohemistiky na FF UK jsem nastoupila jako lektorka češtiny na Institut Slavistiky filozofické fakulty v maďarském Szegedu, zároveň jsem tam i studovala, překládat jsem začala téměř okamžitě, samozřejmě do šuplíku, k publikaci drobných překladů byla ještě dlouhá cesta. 

Nyní vychází ve vašem překladu román Třetí most. Proč právě tahle volba? 

Překladová literatura nabízí jedinečnou příležitost dozvědět se něco o světě druhých. Hledala jsem pro překlad knihu a perspektivu, která českého čtenáře provede světem, který je sice dokonale zakotven v maďarském myšlení a cítění, která se ale nebude číst z perspektivy jinakosti, ale naopak bude pracovat s empatií českého čtenáře, knížku, v níž se i český čtenář bude cítit jako doma. 

Profesně se věnujete literární historii a hungaristice, považujete tedy překládání za součást vaší odborné práce? 

Samozřejmě, překladatel, stejně jako redaktor, je nedílnou součástí literárního provozu. Naše historicko-literární studia jsou zaměřená právě na literární kulturu. Považuji za správné, možná i nutné, abychom, chceme-li vyučovat, zároveň i tvořili. Jinak nám studenti taky nemusí věřit. Co se týče samotného překládání, není jedno, jakou knížku člověk překládá, zvláště pokud se jedná o jazyk, překlady z nějž vycházejí poměrně málo. Určitý rozhled a teoretická znalost prostředí je tedy jistě dobrou překladatelovou pomůckou. Na katedře se snažíme pěstovat ve studentech dovednost literaturu hloubkově číst, interpretovat a tvořit, překladatel nedělá nic jiného. Dobrá literatura má mimořádnou schopnost zachytit člověka ve své křehkosti a zároveň celistvě, v krásné literatuře čtenáři zůstává výpověď vždycky trochu skrytá, čtenář si ji odhaluje postupně, každý jiným tempem, jinými prostředky a uplatňuje empatii, fantazii a emoce, tedy stránky, bez nichž se žádný člověk ani společnost neobejde. Zejména má ale krásná literatura dar totálně pohltit svého čtenáře, takže dojem a zážitek se v něm skládá v komplexní, celistvé sdělení. Myslím, že krásná literatura není nahraditelná publicistickými informačními zprávami, ba ani dílčími vědeckými studiemi, které jsou jistě potřebné, ale nestačí k tomu, abychom se něco dozvěděli o našem světě. 

Nejširší prostor věnuje autor románu Třetí most světu bezdomovců. Myslíte, že právě téma bezdomovectví může českého čtenáře zaujmout? 

Během překládání jsem si uvědomila, že překládat autora tak chytrého a důmyslného není zase až tak jednoduché, nakonec ale právě nedějové, meditativní, lyrické pasáže byly tím, čeho jsem si při překládání užila nejvíce a čím by knížka mohla asi, doufám, zvláště potěšit. Téma bezdomovectví je obecné, s bezdomovectvím se setkal každý z nás. Myslím, že je dobré, když se člověk alespoň zamyslí, třeba i prostřednictvím téhle knížky, která ho do života na ulici pořádně namočí, do jaké míry jsme, nebo chceme být, hluší a slepí, nejen vůči takovému jednomu bezdomovci.   

Román vyšel v květnu 2023 v ostravském nakladatelství Protimluv.


László Szilasi 
je literární teoretik, esejista a docent maďarské literatury na univerzitě v Segedíně. Napsal řadu literárněkritických knih, studií a esejů. Beletrii se věnuje v posledním dvacetiletí, je držitelem řady domácích literárních cen.

Marta Pató  
je odborná asistentka na Katedře literární kultury a slavistiky Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Vzdělání získala v Praze (Mgr. Bohemistika FF UK, Mgr. Hungaristika FF UK) a v Brně (Ph.D. Teorie areálových studií FF MU). Deset let působila na Univerzitě v Szegedu jako lektorka češtiny. Odborně se věnuje české recepci maďarské literatury (Péter Esterházy, Péter Nádas, Sándor Márai). Je spoluautorkou dvousvazkového dvojjazyčného Soupisu hungarik v LA PNP (Budapest, 2018). Příležitostně se věnuje literární publicistice a překladům z maďarštiny (Ferenc Barnás, Zsuzsa Rakovszky, Zsuzsa Takács, Erzsébet Juhász, László Szilasi, Attila Bartis ad.).

Foto: Tomáš Morvay