Published: 21.04.2021
Před pěti sty lety, 8. dubna 1521, zemřel renesanční muž Vilém II. z Pernštejna. Po čtyři generace udržovali jeho potomci status jednoho z nejvýznamnějších rodů Evropy. Pernštejnové byli vzdělaní, měli vliv na dobové umění i módu a ve dvorské politice byly „Pernštejnky“ vyhledávanými nevěstami. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.
Pořad je možné přehrát do 18. 5. 2021.
Ekonomická strategie a následné bohatství Viléma II. z Pernštejna utvrdilo význam rodu v Českých zemích. Jeho děti a především vnuci zářili na společenském řebříčku doby. V době raného novověku nechali vybudovat rozsáhlou síť rybníků i řadu vynikajících staveb, jimž vévodí renesanční zámek pardubický i litomyšlský. Pernštejnská příbuzenská síť se na počátku 17. století rozprostírala od Madridu, přes Neapol, Milán až do Prahy.
„Tvá noblesa září tolika ctnostmi“
Prostředí dvora Marie Habsburské (Španělské), kde dcery Pernštejnů pobývaly, ovlivnilo znalost jazyků, vedle znalostí španělštiny zahrnovala také češtinu, němčinu, latinu a italštinu. O úctě a vážnosti, již se pernštejnské ženy těšily u svých současníků, nejvíce vypovídá jejich korespondence. Nechyběli mezi nimi králové, papežové a mocná knížata, slavní teologové, umělci a učenci.
V pořadu hovoří historici František Šebek, Petr Vorel, Pavel Marek. Připravila Jana Davidová-Kracíková. Vyprávění doplní drobné dialogy a dopisy historických postav.
Článek byl převzat z Českého rozhlasu Vltava.
autor: Jana Davidová-Kracíková | foto: doc. Mgr. Pavel Marek, Ph.D.
Český rozhlas Vltava
