Published: 04.05.2023
27. dubna 2023 se v pardubickém Klubu 29 konalo jednodenní mezinárodní sympozium Tma tmoucí. Noc v interdisciplinárních perspektivách a reflexích, pořádané Katedrou literární kultury a slavistiky. Akce potvrdila nejenom to, že skutečná interdisciplinarita ve vědě je možná, ba dokonce žádoucí a přínosná, ale také fakt, že vědecké jednání je možno pojmout atraktivně.
Program sympozia byl členěn do tří sekcí, které měly téma tmy a noci vzhledem k přítomným účastníkům a jimi zastupovaným oborům nasvítit především z perspektivy antropologie, literární kultury a tvůrčích uměleckých disciplín, většina přednesených příspěvků se však pohybovala na pomezí různých vědních oborů. V tlumeném osvětlení a za použití zvukových efektů, které měly evokovat noční život ve městě i ve volné přírodě, zaznělo celkem jedenáct vystoupení českých a zahraničních odborníků.
Nemalá část příspěvků měla historiografický charakter. Michal Téra z hostitelské katedry přiblížil posluchačům, jakým způsobem se postava upíra dostala ze slovanského folklóru do západoevropské popkultury. Slovanský kontext měl také výklad Gabriely Gańczarczyk z téhož pracoviště, v němž badatelka nastínila nacionálně vyhraněné formy oslav svátku „noc Kupały“ v Polsku. Andor Mészáros z University Loránda Eötvöse v Budapešti analyzoval slavnou báseň Jánose Aranyho Rodinný kruh, která v Maďarsku patří k všeobecně známé četbě, jako reflexi porážky maďarského povstání roku 1848. Do oblasti Osmanské říše s sebou vzal posluchače Miroslav Kouba opět z pořadatelské katedry, který představil vývoj a funkci tzv. hanu (zájezdního hostince) v Instanbulu a zejména jeho vlivu na rozvoj bulharské kultury v 19. století. Do dějin vědy zamířil příspěvek Antonína Kudláče z téhož domácího pracoviště, tematizující prakticky neprozkoumanou problematiku tzv. psychotronického výzkumu v Československu šedesátých až osmdesátých let 20. století.
Druhou výraznou linii sympozia představovaly příspěvky zaměřené více na teoretické konceptualizace ústředního tématu. Gabriela Fatková ze Západočeské univerzity v Plzni nastínila možnosti „antropologie noci“ a jejich aplikaci na příkladech lidského jednání v rozličných světových kulturách. Na populární kulturu se soustředili hosté z Univerzity Konstantina Filosofa v Nitře. Juraj Malíček hovořil o proměnách a především o „akafanovském“ čtení různých vydání románu Ondřeje Neffa Tma, Martin Boszorád potom na příkladu filmové trilogie o Riddickovi ukázal varianty intermediálního zpracování motivů světla a tmy.
Část vystupujících přinesla zhodnocení konkrétních příkladů uměleckého pojetí noci a tmy. Roland Orscik z Univerzity v Szegedu prezentoval aktivity a hlavně ideové pozadí evropského multimediálního projektu Autopsia, spjatého mimo jiné se srbskou alternativní kulturou. Marta Pató z Katedry literární kultury a slavistiky vystoupila s interpretací nočních motivů ve vlastním překladu románu maďarského spisovatele Lászlóa Szilasiho Třetí most. Příspěvek Jiřího Studeného z téhož pracoviště, který uzavíral celé sympozijní setkání, nabídl zamyšlení nad využitím zážitků z pobytu v temnotě v tvůrčím psaní.
Diskuse zahájená po skončení jednotlivých bloků prokázala živý zájem všech aktivních účastníků i hostů sympozia o zvolenou tematiku a především existenci mnohačetných vazeb mezi vědeckým výzkumem a živou kulturní praxí. Za největší přínos akce lze proto zřejmě označit už zmíněnou výraznou interdisciplinaritu, tím více, že dnešní doba upřednostňuje naopak úzkou specializaci. Sympozium navíc ukázalo, že přirozená mezinárodní komunikace mezi odborníky vyhlíží poněkud jinak než často jen formální projevy tzv. internacionalizace.
Foto: Adrián Zeiner, Univerzita Pardubice
