Elektronický zápis jednotlivých předmětů pro letní semestr akademického roku 2020/2021 provádějí studenti prezenčního studia prostřednictvím IS STAGu.

Pondělí 8. února - kroužkový předzápis - pro všechny ročníky od 8.00 do 7.59 hodin následujícího dne - kdy si student zvolí kroužek a tím si zapíše všechny povinné předměty nadefinované pro daný kroužek.

V dalších dnech bude zpřístupněn STAG od 8.00 hod. (podle ročníků) do 26. února do 23.59 hod.

úterý 9. února - 2. ročníky navazujícího Mgr. studia          3. ročníky bakalářského studia         

středa 10. února - 1. ročníky navazujícího Mgr. studia      2. ročníky bakalářského studia        

čtvrtek 11. února - 1. ročníky bakalářského studia

Zápis cizích jazyků bude spuštěn pro všechny studenty najednou od 12. února 2021.

Zápis TV probíhá po jednotlivých fakultách dle harmonogramu uveřejněném na webu Katedry tělovýchovy a sportu.

V období od 12. února do 26. února si studenti mohou ještě předměty s volnou kapacitou doplnit, případně některé předměty zrušit. Po tomto termínu (26. února 2021) již nebudou mít studenti možnost přístupu do IS STAGu k zápisu  jednotlivých předmětů a nebudou již tak moci své zapsané předměty měnit nebo doplňovat.

Upozorňujeme, že dle čl. 4, odstavce 12 Studijního a zkušebního řádu Univerzity Pardubice zápisem předmětů se stává osobní studijní plán pro studenta závazným ve smyslu jeho plnění.

Zápis předmětů se provádí přes webové rozhraní z kteréhokoliv počítače.

Zápis probíhá dvěma způsoby:

Kroužkový předzápis - kdy si student zvolí kroužek a tím si zapíše všechny povinné předměty nadefinované pro daný kroužek.

Individuální předzápis - student si vybírá (zapisuje) jednotlivé předměty dle svého studijního plánu.

Pokud si chce student zapsat předmět, který má statut povinného nebo povinně-volitelného předmětu v jiném studijním oboru stejného stupně, tj. bakalářský program předměty bakalářských programů, navazující magisterský program předměty navazujících magisterských programů, může o to požádat od 15. února 2021 (přes email: michaela.maresova@upce.cz), a to pouze v případě volné kapacity.

Při tvorbě osobního studijního plánu musí student respektovat požadavky Studijního a zkušebního řádu Univerzity Pardubice (čl. 4, odstavec 10), studijního plánu svého studijního programu, principy kreditového systému a rovněž pravidla návaznosti předmětů a způsob přihlašování povinně volitelných a volitelných předmětů podle příslušného studijního plánu.

1. února 2021                                              

                                                                                         doc. Mgr. Jiří Kubeš, Ph.D.         

                                                                                                            děkan

Historik prof. PhDr. Miroslav Šedivý, Ph.D., z Ústavu historických věd získal jako jediný z Fakulty filozofické Univerzity Pardubice podporu Grantové agentury České republiky na řešení tříletého projektu. Řadí se tak mezi čtyři úspěšně podpořené projektové žádosti za Univerzitu Pardubice. 

Projekt Německá reakce na nejistotu v mezinárodních vztazích: Němci a Evropa mezi psaným právem a právem silnějšího 1839–1853 si klade za cíl analyzovat reakce německé společnosti na porušování mezinárodního práva.

V následujících třech letech se profesor Šedivý ponoří do studia vydaných i nevydaných pramenů v evropských archivech a knihovnách. Z obsahu diplomatické i osobní korespondence, politických pamfletů a novin, deníků, pamětí a cestopisů se pokusí pochopit složitou interakci mezi mezinárodní politikou a vývojem německé společnosti.

„Vycházím z předpokladu, že i v polovině 19. století kvalita vztahů mezi státy a národy ovlivňovala postoje lidí podobně jako otázka osobních svobod, hospodářského blahobytu či podílu na moci,“ říká prof. Miroslav Šedivý. 

V rámci teritoria Německého spolku, který byl založen roku 1815 a zahrnoval i české země, se projekt pokouší prokázat, že již tehdy přitahovaly události v Evropě a zámoří pozornost nejen politických a diplomatických elit, ale i vzdělaných příslušníků střední třídy. Dané postoje vyústily v různorodé reakce od participace v mírovém hnutí až po příklon k agresivnímu nacionalismu a imperialismu.

Mezinárodní krize a omezené válečné konflikty, dnes většinou zapomenuté, se tak staly významným faktorem formujícím světonázor mnoha osob. Ty se pak pod jejich vahou čím dál tím více klonily k názoru, že není déle možné důvěřovat psanému právu. V důsledku toho rostl tlak na vytvoření mocného Německa s početnou armádou a teritoriální expanzi v Evropě i zámoří. Vše později vedlo k sjednocení Německa, závodům ve zbrojení a rozmachu imperialismu a kolonialismu. Tragickým vyústěním pak bylo vypuknutí první světové války v roce 1914.

„Tento proces byl českými i zahraničními historiky, politology a experty na dějiny mezinárodního práva doposud opomíjen, třebaže mu nelze upřít aktuálnost s ohledem na ruskou anexi Krymu, rostoucí ambice Číny, přetrvávající nestabilitu na Blízkém východě či chřadnoucí vztahy mezi EU a USA,“ dodává prof. Miroslav Šedivý.

K porušování mezinárodního práva a jeho velmi selektivnímu výkladu se vyjádřil i německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Podle něj se svět rok od roku vzdaluje od mezinárodní mírové spolupráce, a naopak upadá do destrukce.

Pro české prostředí je důležitá skutečnost, že tento geopolitický kontext ovlivňoval vztahy mezi Němci a Čechy: v reakci na sílící panslavismus považovalo německé etnikum své slovanské sousedy za potenciální pátou kolonu Ruska. V tomto směru může projekt nabídnout nový pohled na dějiny česko-německých vztahů ve sledovaném období.

Projekt získal podporu Grantové agentury České republiky ve výši 2,5 milionu korun.

prof. PhDr. Miroslav Šedivý, Ph.D. (*1980)

Studoval na univerzitách ve Vídni, Mnichově a Newcastlu, aby nakonec v roce 2008 získal doktorát na FF UK, kde také o dvanáct let později úspěšně prošel řízením k jmenování profesorem v oboru obecné dějiny a světové dějiny. V letech 2008–2020 působil na FF ZČU, aby se poté stal kmenovým zaměstnancem Ústavu historických věd Univerzity Pardubice. Vědecky hostoval na Ruské státní univerzitě humanitních věd v Moskvě, Humboldtově univerzitě v Berlíně a opakovaně na Vídeňské univerzitě, kde také na jaře 2017 přednášel. Na podzim téhož roku vyučoval na univerzitě v Klagenfurtu, v následujícím letním semestru pak na Univerzitě v Lodži a v akademickém roce 2019–2020 byl hostujícím profesorem na Univerzitě v Hildesheimu. Je autorem anglicky psaných monografií Metternich, the Great Powers and the Eastern Question (Plzeň: ZČU, 2013), Crisis among the Great Powers: The Concert of Europe and the Eastern Question (Londýn: I.B.Tauris, 2017), The Decline of the Congress System: Metternich, Italy and European Diplomacy (Londýn: I.B.Tauris, 2018) a Si vis pacem, para bellum: The Italian Response to International Insecurity 1830–1848 (Vídeň: ÖAW, v tisku). V českém jazyce dosud vydal knihy Krvavá odyssea: Řecký boj za nezávislost 1821–1832 (Praha: Epocha, 2011), Zrod německého nacionalismu (Plzeň: ZČU, 2013), O švestky a brambory: Prusko-rakouská válka o bavorské dědictví 1778–1779 (Praha: Epocha, 2018) a jako spoluautor Egypt v době Muhammada Alího (Praha: SET OUT, 2010). Pravidelně publikuje ve sbornících, kolektivních monografiích a českých i zahraničních odborných časopisech, mimo jiné v European History Quarterly, Journal of Modern Italian Studies, Austrian History Yearbook, British Journal of Middle Eastern Studies, Middle Eastern Studies, European Review of History, Central European History, Slavonic & East European Review a International History Review. Za popularizaci historie obdržel ceny Miroslava Ivanova a Egona Erwina Kische.

Foto: Adrián Zeiner

Historik prof. PhDr. Miroslav Šedivý, Ph.D., z Ústavu historických věd získal jako jediný z Fakulty filozofické Univerzity Pardubice podporu Grantové agentury České republiky na řešení tříletého projektu. Řadí se tak mezi čtyři úspěšně podpořené projektové žádosti za Univerzitu Pardubice. 

Projekt Německá reakce na nejistotu v mezinárodních vztazích: Němci a Evropa mezi psaným právem a právem silnějšího 1839–1853 si klade za cíl analyzovat reakce německé společnosti na porušování mezinárodního práva.

V následujících třech letech se profesor Šedivý ponoří do studia vydaných i nevydaných pramenů v evropských archivech a knihovnách. Z obsahu diplomatické i osobní korespondence, politických pamfletů a novin, deníků, pamětí a cestopisů se pokusí pochopit složitou interakci mezi mezinárodní politikou a vývojem německé společnosti.

„Vycházím z předpokladu, že i v polovině 19. století kvalita vztahů mezi státy a národy ovlivňovala postoje lidí podobně jako otázka osobních svobod, hospodářského blahobytu či podílu na moci,“ říká prof. Miroslav Šedivý. 

V rámci teritoria Německého spolku, který byl založen roku 1815 a zahrnoval i české země, se projekt pokouší prokázat, že již tehdy přitahovaly události v Evropě a zámoří pozornost nejen politických a diplomatických elit, ale i vzdělaných příslušníků střední třídy. Dané postoje vyústily v různorodé reakce od participace v mírovém hnutí až po příklon k agresivnímu nacionalismu a imperialismu.

Mezinárodní krize a omezené válečné konflikty, dnes většinou zapomenuté, se tak staly významným faktorem formujícím světonázor mnoha osob. Ty se pak pod jejich vahou čím dál tím více klonily k názoru, že není déle možné důvěřovat psanému právu. V důsledku toho rostl tlak na vytvoření mocného Německa s početnou armádou a teritoriální expanzi v Evropě i zámoří. Vše později vedlo k sjednocení Německa, závodům ve zbrojení a rozmachu imperialismu a kolonialismu. Tragickým vyústěním pak bylo vypuknutí první světové války v roce 1914.

„Tento proces byl českými i zahraničními historiky, politology a experty na dějiny mezinárodního práva doposud opomíjen, třebaže mu nelze upřít aktuálnost s ohledem na ruskou anexi Krymu, rostoucí ambice Číny, přetrvávající nestabilitu na Blízkém východě či chřadnoucí vztahy mezi EU a USA,“ dodává prof. Miroslav Šedivý.

K porušování mezinárodní práva a jeho velmi selektivnímu výkladu se vyjádřil i německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Podle něj se svět rok od roku vzdaluje od mezinárodní mírové spolupráce, a naopak upadá do destrukce.

Pro české prostředí je důležitá skutečnost, že tento geopolitický kontext ovlivňoval vztahy mezi Němci a Čechy: v reakci na sílící panslavismus považovalo německé etnikum své slovanské sousedy za potenciální pátou kolonu Ruska. V tomto směru může projekt nabídnout nový pohled na dějiny česko-německých vztahů ve sledovaném období.

Projekt získal podporu Grantové agentura České republiky ve výši 2,5 milionu korun.

prof. PhDr. Miroslav Šedivý, Ph.D. (*1980)

Studoval na univerzitách ve Vídni, Mnichově a Newcastlu, aby nakonec v roce 2008 získal doktorát na FF UK, kde také o dvanáct let později úspěšně prošel řízením k jmenování profesorem v oboru obecné dějiny a světové dějiny. V letech 2008–2020 působil na FF ZČU, aby se poté stal kmenovým zaměstnancem Ústavu historických věd Univerzity Pardubice. Vědecky hostoval na Ruské státní univerzitě humanitních věd v Moskvě, Humboldtově univerzitě v Berlíně a opakovaně na Vídeňské univerzitě, kde také na jaře 2017 přednášel. Na podzim téhož roku vyučoval na univerzitě v Klagenfurtu, v následujícím letním semestru pak na Univerzitě v Lodži a v akademickém roce 2019–2020 byl hostujícím profesorem na Univerzitě v Hildesheimu. Je autorem anglicky psaných monografií Metternich, the Great Powers and the Eastern Question (Plzeň: ZČU, 2013), Crisis among the Great Powers: The Concert of Europe and the Eastern Question (Londýn: I.B.Tauris, 2017), The Decline of the Congress System: Metternich, Italy and European Diplomacy (Londýn: I.B.Tauris, 2018) a Si vis pacem, para bellum: The Italian Response to International Insecurity 1830–1848 (Vídeň: ÖAW, v tisku). V českém jazyce dosud vydal knihy Krvavá odyssea: Řecký boj za nezávislost 1821–1832 (Praha: Epocha, 2011), Zrod německého nacionalismu (Plzeň: ZČU, 2013), O švestky a brambory: Prusko-rakouská válka o bavorské dědictví 1778–1779 (Praha: Epocha, 2018) a jako spoluautor Egypt v době Muhammada Alího (Praha: SET OUT, 2010). Pravidelně publikuje ve sbornících, kolektivních monografiích a českých i zahraničních odborných časopisech, mimo jiné v European History Quarterly, Journal of Modern Italian Studies, Austrian History Yearbook, British Journal of Middle Eastern Studies, Middle Eastern Studies, European Review of History, Central European History, Slavonic & East European Review a International History Review. Za popularizaci historie obdržel ceny Miroslava Ivanova a Egona Erwina Kische.

Foto: Adrian Zeiner

Fakulta filozofická Univerzity Pardubice pořádala jako každý rok Dny otevřených dveří, letos však zcela netradičně, on-line. Dvouhodinový přímý přenos z univerzitní auly nabídl rozhovory se studenty a pedagogy ze všech fakultních pracovišť. Záznam vysílání je pro případné zájemce stále k dispozici.  

Cenné informace o studiu na naší fakultě mohli zájemci získat pouze on-line. Dvouhodinovým živým přenosem provedla zájemce Šárka Rusnáková, absolventka Fakulty filozofické a zároveň redaktorka Českého rozhlasu Pardubice. Ve studiu v univerzitní aule se tak vystřídali studenti i pedagogové, kteří se podělili o zkušenosti se studiem a poradili, jak se připravit na přijímací řízení.

Fakulta filozofická Univerzity Pardubice právě letos slaví 20 let své existence.

„Nabízíme poměrně širokou paletu studijních programů, které pokrývají spektrum od humanitních oborů až po společensko-vědní obory. V rámci studia na naší fakultě je možné absolvovat programy zaměřené na oblast cizích jazyků, domácí literatury, historie, filosofie, religionistiky, sociální antropologie a dalších sociálních věd,“ uvedla proděkanka pro vzdělávání Mgr. Irena Reimannová, Ph.D.

Po celou dobu přenosu mohli zájemci o studium prostřednictvím živého chatu pokládat jakékoli dotazy, na které jim písemně odpovídali zástupci fakulty. Nejvíce otázek se týkalo přijímacích zkoušek a podmínek přijetí ke studiu.

„Snažíme se reagovat na epidemickou situaci, do téměř všech bakalářských studijních programů bereme bez přijímací zkoušky, pokud není naplněna kapacita daného studijního programu. Termín pro podání přihlášek do bakalářského studia je 20. dubna 2021, po tomto termínu budou uchazeči informování o tom, zda byli přijati, případně jaký je další postup v rámci přijímacího řízení,“ ujistila proděkanka Reimannová.

Dny otevřených dveří cílily především na stávající maturanty, tedy zájemce o bakalářské studium, nicméně naše fakulta nabízí také možnosti navazujícího magisterského či doktorského studia.

Záznam Dne otevřených dveří je možné zpětně zhlédnout na našich stránkách nebo na univerzitním YouTube kanálu. Veškeré informace k přijímacímu řízení naleznete na webu fakulty.

V případě jakýchkoli dalších dotazů se můžete obrátit na ing. Jana Pražáka z Poradenského a propagačního střediska FF UPa (jan.prazak@upce.cz) nebo na telefonu 466 036 224.

Studenti bakalářských a navazujících magisterských oborů Fakulty filozofické mají možnost získat stipendium na podporu zahraničního pobytu, který si sami zorganizují za účelem např. zlepšení jazykových dovedností, pro výzkum k absolventské práci, absolvování studentské praxe a podobně.

Zahraniční pobyt musí trvat minimálně jeden měsíc (30 dnů) a student může žádat o podporu ve výši až 20.000 Kč s ohledem na konkrétní zemi, kde se mobilita uskuteční (o výši přidělené částky bude vždy rozhodováno individuálně, s přihlédnutím k odhadovanému objemu cestovních a pobytových nákladů spojených se zvolenou destinací), a dle aktuálního stavu fakultního stipendijního fondu.

Vzhledem k aktuální epidemické situaci a z ní vyplývajícímu dramatickému omezení mezinárodních mobilit nelze v současnosti sjednávat zahraniční studijní pobyty závazně. Vedení FF UPa bude ovšem jako každoročně připraveno tyto aktivity podporovat. Zatím však jde pouze o předběžné zjišťování počtu zájemců.

Prosíme studenty, kteří by měli o tento druh mobility (resp. o příslušnou finanční podporu) v kalendářním roce 2021 zájem, aby do 15. 2. 2021 zaslali paní Barboře Krpatové na e-mailovou adresu Barbora.Krpatova@upce.cz krátkou zprávu s uvedením země / hostitelské univerzity a s odhadovaným termínem výjezdu (stačí přibližně – kalendářní měsíc).

O dalším postupu vedení fakulty rozhodne a bude informovat posléze – podle aktuální situace.

Tvůrci čtyřdílné minisérie o Boženě Němcové vystihli její charakter beze zbytku, říká historička, profesorka Milena Lenderová z Ústavu historických věd Fakulty filozofické. Ta je poradkyní úspěšného seriálu České televize a tvůrcům odborně zasahovala do scénáře. Oceňuje skvělé herecké výkony a potvrzuje, že erotické scény k nejslavnější české spisovatelce patří také.

Seriál o Boženě Němcové se začal natáčet už předloni v srpnu. Jste jeho poradkyní od začátku?

Při natáčení už by bylo na rady pozdě. Hana Wlodaczyková, jedna ze scenáristek, mě poprvé kontaktovala začátkem roku 2016. Ještě než jsem viděla scénář, odpovídala jsem jí na otázky týkající se pražských salonů, bálů, výchovy dívek a jejich uvádění do společnosti, zacházení s dětmi, kouření žen… Už tehdy jsem velmi ocenila skutečnost, že se obě scenáristky perfektně orientovaly ve vydané korespondenci Boženy Němcové. Takřka ve všem, co bylo o ní a její rodině napsáno. I v sekundární literatuře týkající se 19. století a postavení žen.

Proč vás tvůrci oslovili? Hrálo roli, že jste v minulosti už např. radila seriálu První republika?

Myslím, že to nebylo ani tak kvůli První republice, ale spíš díky mým publikacím týkajících se dějin žen. Ale to byste se musela zeptat jich.

Do čeho všeho ještě z pohledu historičky promlouváte?

Při čtení jednotlivých částí scénáře, který měl několik verzí, jsem tu a tam něco poopravila, upřesnila nebo doporučila změnit. Ale skutečně toho bylo málo. Ke scénáři jsem přistupovala s tím, že se nebude točit dokument, ba ani hraný historický dokument, ale melodramatická - v dobrém slova smyslu - minisérie, kterou se tvůrci obracejí k laickému publiku, byť zjevně nikoli k tomu, co se dívá na Ordinaci v růžové zahradě. Že se prostě neobracejí k odborníkům, ať už historikům, nebo literárním vědcům. A ten půdorys 19. století, jeho reálie, politickou a sociální problematiku, nesvéprávné a ponižující postavení žen respektovali a dokázali nenásilnou formou laikovi přiblížit. 

Na co si musíte dávat pozor, když něco upřesňujete?

Abych nebyla otravně učená.

Kromě vás seriálu radili i vaši kolegové, docentka Marie Macková a doktor Vladan Hanulík.

Ano. Myslím, že paní docentka se vyjadřovala k problematice rakouských úředníků a kolega Vladan Hanulík radil v medicínských záležitostech.

Co dělá obvykle tvůrcům historických seriálů a filmů největší problém?

Napjatý poměr mezi historickou věrohodností, dobrým vkusem a snahou přilákat diváky. Je to patrné i na „světových“ historických seriálech. Například v Bílé královně z roku 2013, ve velkolepých Versailles z let 2015-2018 či poměrně nové Kateřině Veliké s Helen Mirren (myslím, že pokud se týče dobrého vkusu, je tento seriál opravdu na hraně). Daň sledovanosti je u všech jmenovaných seriálů zčásti zaplacená množstvím erotických scén, čemuž se nevyhnula ani Božena.

Ale Němcová opravdu neprolamovala společenské konvence jen tím, že psala, debatovala s přáteli, provokovala, raději „četla, než pekla“, ale i svým vcelku nespoutaným milostným životem. Osobně s tím problém nemám, prostě to k ní patří, ale myslím, že u některých diváků otevřené milostné scény narazí. Přece jen byla Božena Němcová velkou českou spisovatelkou. A velké české spisovatelky, zjevy ojedinělé, jsou přece po všech stránkách dokonalé a nechybují!

Český buditel je prostě bezpohlavní, což platí zjevně i pro buditelky. Tento sporný odkaz Zdeňka Nejedlého si pořád tak trochu neseme v sobě. Moje prababička ještě věřila, že „Božena Němcová byla slavná spisovatelka, ale špatná ženská.“ Pak už platila jen první polovina této výpovědi…

Mohla byste například na způsobu oblékání dokumentovat, jak se promění v 19. století během pár let nějaký kousek oblečení, boty, klobouky…

To nebyla moje parketa. Na to měli tvůrci minisérie odborníky na dějiny oblékání. Kostýmy se povedly, návrhářka dokázala dokonce sledovat postupnou materiální a fyzickou degradaci Němcové. Ale obecně se dá říct, že oblečení vždy odráží nejen technologické možnosti dané společnosti, ale i dobový konstrukt feminity na jedné a maskulinity na druhé straně. A co se týče dětského oblečení, lze na jeho vývoji sledovat postupně vznikající a sílící autonomii dětského věku.

Když sledujete seriál, stane se, že narazíte ještě na nějaké nepřesnosti?

Ano, ale nebylo jich mnoho. Navíc jsou v seriálu scény, které v pramenech oporu nemají a ani mít nemůžou. Melodrama dopřává svým tvůrcům podstatně víc tvůrčí svobody a možností fabulace než historický dokument. V seriálu prostě není poznámkový aparát.

Dokázali tvůrci seriálu vystihnout charakter Boženy Němcové?

Beze zbytku. Myslím, že se podařilo i obsazení. Především Božena v podání mladičké Anny Kameníkové je úžasná. Stejně jako neurvalý vlastenec Josef Němec v podání Jana Hájka. Ale v podstatě se to týká všech postav. 

Co v seriálu chybí?

Mně tam nechybí nic. Zachytit košatý život ve čtyřech pokračováních – klobouk dolů! Ale určitě se někdo ozve.

Proč bychom měli „​Boženu" vidět?

Abychom si uvědomili, kým vlastně byla. Němcová přece nemůže být vnímána jen jako autorka Babičky. Přes nesporné kvality tohoto kanonického díla, doslova přelomu v české literatuře 19. století, už nedokáže mladou, ale zčásti ani střední generaci zaujmout. Němcová má nepřeberné množství fazet, které jsou patrné hlavně v její bohaté a nádherné korespondenci. Byla výjimečnou ženou, solitérem, rebelkou. Měla dobré i méně dobré vlastnosti. A to myslím jednotlivé díly této série ukázaly.

prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc. (1947)

Věnuje se genderové tematice a píše o pestrém 19. století z pohledu každodennosti. Je autorkou řady knih o dějinách ženy a dětství. Za svou vědeckou činnost byla několikrát oceněna (získala i cenu Magnesia Litera). V roce 2014 převzala Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za svou dlouholetou badatelskou činnost a významné publikace. Je jedním z excelentních vědců Univerzity Pardubice, kde působí v Ústavu historických věd Fakulty filozofické.

Děkan Fakulty filozofické UPa se po dohodě s vedoucími kateder rozhodl vydat opatření, jež je motivováno snahou zjednodušit začátek letního semestru, nenechávat nikoho do poslední chvíle v napětí a poskytnout studentům i akademikům v této chaotické době alespoň nějakou jistotu.​

• Výuka v letním semestru bude probíhat až do 31. března distančně a on-line. Výuka v distanční formě je povinná jak pro akademické pracovníky, tak pro studenty.
   
• Vedení fakulty doporučuje akademickým pracovníkům realizovat synchronní on-line výuku (dle rozvrhu) a využívat k tomu především MS Teams a LMS Moodle. Doporučujeme též vyučujícím zajistit dostatečné přestávky mezi jednotlivými hodinami.
   
• Sylaby všech kurzů ve STAGu musejí být upraveny do 15. února tak, aby reflektovaly probíhající distanční výuku. Každý sylabus tedy bude obsahovat informace, jaké nástroje distanční výuky budou zvoleny, jaké (přiměřené) úkoly mají studenti splnit, jak budou hodnoceni a jak s nimi bude vyučující průběžně komunikovat.
   
• Studenti budou mít při výuce zapnuté webkamery.

​Distanční výuka se nevztahuje na:

• studenty vykonávající pedagogickou praktickou výuku a praxi na různých typech škol či školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy;
• individuální konzultace;
• studenty u zkoušek, pokud se neúčastní v jeden čas zkoušky více než 10 osob.

Toto opatření může být jako celek už před 31. březnem zrušeno, to by se ale zdravotní situace musela zlepšit natolik, aby se na fakultu mohli vrátit všichni studenti. Řešení spočívající v návratu jednoho ročníku do kontaktní výuky a současné výuce ostatních ročníků distančně se totiž v našich podmínkách nedá realizovat.

Pardubice, 19. ledna 2021
děkan FF UPa

Akademický senát Fakulty filozofické Univerzity Pardubice podporuje stanovisko Akademického senátu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, přijaté 14. 12. 2020, a zaslané předsedkyni AS FF UPa Mgr. Keplové.

Akademický senát Filozofické fakulty Masarykovy (AS FF MU) univerzity na svém zasedání v pondělí 14. 12. 2020 přijal prohlášení k současné situaci ohledně epidemie covid-19 a k plošnému zákazu kontaktní výuky na vysokých školách. Prohlášení bylo schváleno 17 hlasy z celkových 18 přítomných.

AS FF MU si uvědomuje závažnost současné situace a veškerá zdravotní rizika spojená s epidemií covid-19. Rovněž tak podporuje snahy dostat epidemii pod kontrolu.

Zdůrazňuje však také zásadní společenskou roli vysokých škol a důležitost vzdělávání pro budoucí generace. Navzdory nepopiratelným přínosům výuky online shledává zde AS FF MU i mnohá závažná omezení, kvůli nimž vzdělávání výhradně online není zcela plnohodnotné a je dlouhodobě neudržitelné. Prohlášení AS FF MU apeluje na všechna zodpovědná místa na všech státních i akademických úrovních, aby zajistila, že tento mimořádný stav bude trvat jen po nezbytnou a epidemiologicky zdůvodněnou dobu.

Požaduje, aby všechny fakulty mohly, jakmile to situace dovolí, co nejdříve přejít alespoň na hybridní výuku. Požaduje také, aby byla definice praktické výuky rozšířena a uplatněna na všechny fakulty vysokých škol. Zároveň vyzývá, aby zodpovědné orgány nadále komunikovaly s vysokými školami a jejich představiteli a přijímaná opatření a nařízení s nimi dopředu konzultovaly, aby se postupně obnovila vzájemná důvěra mezi exekutivou, vysokými školami i celou společností.

Tisková zpráva Akademického senátu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
V Brně dne 22. prosince 2020

Podrobnější informace viz Akademický senát Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Studenti Univerzity Pardubice mohou i v dalších sedmi letech vyjet do evropských zemí s programem Erasmus+ a získávat nové zkušenosti během studia. Univerzita uspěla s žádostí o udělení listiny Erasmus Charter, která jí umožňuje pokračování projektu v letech 2021 – 2027. Projekt využívají pardubičtí vysokoškoláci už od roku 1998. Vycestovat mohou zájemci z každé ze všech sedmi fakult univerzity.

Bez dokumentu Erasmus Charter for Higher Education (ECHE) se instituce nemůže programu v rámci mezinárodní spolupráce Erasmu účastnit. Jeho obdržením univerzita potvrzuje dodržování určitých zásad. Erasmus Charter získá škola i na základě Erasmus Policy Statement, v němž popíše, jaké aktivity podle svého strategického plánu v rámci programu uskutečňuje. Novinkou jsou kroky, kterými program i univerzita směřují k udržitelnosti a ochraně životního prostředí. Erasmus without paper, který pomocí digitalizace usiluje o snížení administrativy a omezení počtu dokumentů v papírové podobě, nebo Green Erasmus, který podporuje ekologicky šetrnější způsoby přepravy.

Mezinárodní spolupráce je pro Univerzitu Pardubice jednou z priorit rozvoje. Možnost nabídnout vysokoškolákům studium v zahraničí prostřednictvím programu Erasmus+ zvyšuje hodnotu vzdělávání. V rámci programu Erasmus+ Univerzita Pardubice od roku 1998 spolupracuje s více než 200 univerzitami ve 29 zemích po celé Evropě. Za rok absolvuje zahraniční pobyt více než 100 studentů. Od roku 2010 vyjelo získat nové zkušenosti dokonce 1 350 vysokoškoláků. Program Erasmus+ přivádí do Pardubic také zhruba 180 zahraničních studentů ročně, kteří na univerzitě stráví v průměru jeden semestr.

Každý rok Univerzita Pardubice organizuje také ERASMUS+ DAYS. Veletrh studia v zahraničí nabízí informace o studiu a stážích od přímých účastníků programu. Na univerzitě funguje také studentská skupina ESN (Erasmus Student Network), jejíž členové pomáhají zahraničním studentům, kteří se rozhodnou studovat na Univerzitě Pardubice. Členem ESN nebo tzv. buddy se může stát jakýkoliv student univerzity. Více informací získáte zde: Erasmus+ | Univerzita Pardubice (upce.cz)