Být lepší a růst. Studentům Univerzity Pardubice pomáhá vzdělávací program DofE, který založil vévoda z Edinburghu.

Někteří běhají, plavou, jiní se učí lukostřelbu nebo sbírají odpadky v přírodě. Jedno mají ale všichni společné – hledají výzvu. A chtějí se jako osobnosti rozvíjet. K tomu je motivuje program DofE – Mezinárodní cena vévody z Edinburghu, do kterého je letos zapojena desítka studentů. „DofE je neformální vzdělávací program pro mladé lidi ve věku od 14 do 24 let. Pomáhá jim s jejich seberozvojem a sebepoznáním tím, že se dlouhodobě věnují aktivitám ve třech různých kategoriích,“ přiblížila studentka Fakulty chemicko-technologické Andrea Marie Krocová.

Studenti se věnují vybrané dovednosti, dobrovolnictví a sportu. V každé kategorii si zvolí jednu aktivitu, které se pak pravidelně jednou týdně věnují půl roku nebo rok. Záleží na tom, zda usilují o získání bronzové, stříbrné nebo zlaté úrovně programu. „Já sama si plním stříbrnou úroveň a v dobrovolnictví jsem si vybrala vedení programu DofE na UPCE,“ doplnila Andrea.

Touží mít vlastní včely

Dovedností, ve které se chce zlepšit, se pro Andreu stalo včelaření. Pomáhá jí soused, který vlastní úly. „Mým cílem je naučit se včelařit tak, abych byla schopná starat se o vlastní včelstva a stáčet med. Na střední škole jsem chodila do včelařského kroužku, a to mě moc bavilo. DofE je pro mě příležitost v tom pokračovat,“ dodala. V pohybové výzvě si zapsala lukostřelbu. Každý týden se tak minimálně na hodinu musí postavit před terč, do kterého se trefuje 24 šípy. Andrea to vidí po svém: „Znamená to, že nosím v toulci 24 lidských životů. Mám to tak po vzoru hraničářů, o nichž jsem četla v sérii Hraničářův učeň. Díky knihám jsem dostala k Vánocům sadu na lukostřelbu,“ vysvětlila.

O DofE se přitom dozvěděla úplnou náhodou. Firma vyrábějící její oblíbené šperky, zhotovila i brož pro Její královskou Výsost hraběnku z Wessexu. Hraběnka Sophie klenot vynesla právě na ceremonii a předávání cen DofE a výrobce šperku se tím pochlubil na svých stránkách. „Když jsem nastoupila na UPCE, zjistila jsem, že naše univerzita je do DofE zapojená. Byl to pro mě impuls do toho jít,“ vzpomíná studentka chemie. Prvně plnila bronzovou úroveň, v níž například sbírala odpadky v českých lesích, a jako dovednost si vybrala fotografování. Za cíl si dala nafotit hokejový zápas, což se jí povedlo. Nakonec fotila celou sezonu univerzitního hokejového týmu Riders.

Učila se znakovou řeč

Ve funkci vedoucí programu na univerzitě není sama, spolupracuje s Kateřinou Komorousovou z Fakulty filozofické. „Jako proškolení vedoucí schvalujeme účastníkům aktivity a pomáháme jim určit si cíle, které by měly být měřitelné a měly by člověka někam posunout. DofE nevede k tomu, aby mezi sebou studenti soutěžili, hlavním cílem je posunout sám sebe,“ popsala Kateřina. Sama se věnovala plavání nebo tanci, hlídala děti a učila se znakovou řeč. „Kdysi jsem viděla seriál o znakové řeči, díky kterému jsem se pro to nadchla. Bavilo mě například sledovat, jak odlišná je americká znaková řeč od té naší,“ upřesnila Kateřina Komorousová.

Studenti zapojení do programu na UPCE se věnují různorodým aktivitám. Někteří zkouší bojové sporty, jógu, meditaci, jiní se učí vařit. „Máme i kluky, kteří se věnují vaření, což mě překvapilo. Chtějí se zlepšit v tom, co dokáží v kuchyni vyčarovat,“ doplnila Kateřina. Na konci každé úrovně programu je čeká dobrodružná expedice v přírodě s ostatními účastníky. „Při naší expedici půjdeme část Žitavské Svatojakubské cesty a budeme mapovat sjízdnost pro vozíčkáře a pro kočárky,“ řekla Komorousová.

Motivací mají tito nadšenci hned několik. Patří mezi ně seberozvoj, posouvání se, ale i snadnější start v pracovním životě. „Účastníci programu dostanou certifikát, který hraje roli v jejich životopisu. Zaměstnavatel totiž vidí, že se absolvent dokáže něčemu věnovat dlouhodobě, že u práce vydrží a je vytrvalý,“ upozornila studentka. Certifikát je navíc mezinárodně uznávaný. Kromě něho dostanou studenti při ceremonii také brož.

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě. 

Ve středu se uskutečnilo netradiční sportovní klání, ve kterém se utkali studenti Fakulty filozofické se svými pedagogy.

Pomyslná odveta loňského fotbalového utkání se nesla v bojovném duchu.

Babí léto, dobrá nálada, nadšení diváci a troubení fanoušků, taková byla atmosféra letošního zápasu. Štěstíčko tentokrát stálo na straně studentského týmu, který zvítězil 14:5.

Je to sport, ale i tak nezapomínejme, že pořád kopeme za jeden tým.

Koncem září byly úspěšně zahájeny oslavy 30 let anglistiky a amerikanistiky na Univerzitě Pardubice. Slunečné sobotní odpoledne se neslo ve velmi přátelské atmosféře.

Vedoucí katedry Olga Roebuck vyzdvihla především otevřené a domácké prostředí, které spolu s kolegy vytváří: „Jste skvělá parta srdcařů, mám vás moc ráda a je radost s vámi být.“

O úžasný hudební zážitek se postarala kapela složená ze stávajících studentů a absolventů. Zazněly písně blink-182, Green Day a nechyběl ani slavný text We don't need no Education od skupiny Pink Floyd.

Další vydařenou akcí bylo autorské čtení KAAfárna UPCE. V milém a útulném prostředí Klubu 29 zazněly úryvky z knih členů katedry anglistiky a amerikanistiky.

Co nás čeká dál?

Od října probíhá série čtvrtečních odborných přednášek v Britském centru v blízkosti Pernštýnského náměstí.

V úterý 18. října a ve středu 19. října můžete od 14 do 17 hodin potkat naše studenty na třídě Míru. Přijďte k soše Jana Kašpara na akci s názvem Come & Speak. Otestujete si svoji angličtinu nebo si jen tak anglicky popovídejte.

Akce v doplní 16. ročník mezinárodní konference In/Outside the Frame Conference, která se uskuteční 10. a 11. listopadu.

„Mozkový chirurg a Jack Rozparovač, oba používají nůž, ale každý k jiným účelům. A to samé platí pro média: nezáleží jen na tom, jaký nástroj používáte, ale i k čemu ho používáte.“

Ve středu 12. 10. 2022 přivítala Fakulta filozofická Jakuba Kalenského, odborníka na ruské dezinformace, který momentálně působí jako analytik v Evropském centru pro boj s hybridními hrozbami ve Finsku. Diskuse pro studenty a zaměstnance Univerzity Pardubice byla vedena k jednomu z nejaktuálnějších témat, kterým je boj s dezinformacemi.

„Informační prostor je tak přesycený a zároveň roztříštěný, že je potřeba hledat mluvčí a pisatele, kteří rozšíří ty správné údaje. Nejtěžší je vyvracet informaci lidem věřícím lžím. Snaha o vyváženost ale taky může zkreslovat realitu,“ dodává Jakub Kalenský.

Setkání s názvem Trollové vs. elfové. Ruské dezinformace a boj s nimi se soustředilo na téma informační války, ukázalo příklady typů úspěšných a neúspěšných kampaní a zaměřilo se i na způsoby, jak se různé státy pokoušejí informační válce čelit.

 „Chceme studentům nejen naší fakulty, ale i celé univerzity nabídnout odborný pohled na informační zdroje a nebezpečí, která mnohdy skrývají. Právě nyní, v době války na Ukrajině a energetické krize, je to velmi aktuální téma. Ukazuje se, že prostor je přímo zamořen dezinformacemi a my se je musíme naučit odhalovat a nepodléhat šířeným lžím,“ uvádí děkan Fakulty filozofické doc. Jiří Kubeš.

Foto: Michal Jeřáb, Univerzita Pardubice

Ústav historických věd FF UPCE ve dnech 8. - 9. září zorganizoval ve spolupráci s řešitelským týmem projektu TRANSCAP z Universidad Autónoma de Madrid mezinárodní konferenci Primum Non Nocere: Physicians and Society in Europe (18th – 20th Centuries). An Interdisciplinary Approach, jejíž tematické zaměření vycházelo z nutnosti hledat historické kořeny současných vztahů lékařů, pacientů a systému zdravotnické péče.

V minulých letech čelila společnost nevšední výzvě, jež byla již dávno vytlačena z komunikativní paměti. Nutnost reflektovat vlastní zranitelnost, promýšlet koncepce opatření, které omezovaly šíření nemoci i snižovaly počet úmrtí, vzrůst nedůvěry vůči zdravotnímu systému i šíření konspiračních teorií napříč sociálními sítěmi otřásly vědomím toho, jak jsme vnímali vlastní vztah k nemocem, lékařům a zdravotnímu systému.

Badatelé z prominentních center evropského výzkumu (L’École des hautes études en sciences sociales Paris, Universidad Autónoma de Madrid, European University Institute Florence) v tvůrčí atmosféře vzájemného sdílení komparovali strategie, jež v minulosti formovaly utváření moderní podoby léčby a zdravotnictví v rovině vztahu lékařů k politickému systému, interakci pacientů s lékaři i utváření expertních komunit. Připravovali tak základní obrysy budoucí kolektivní monografie, jež bude vydána v nakladatelském domě Springer. 

Běh Univerzity Pardubice o víkendu pomáhal pohybem. Amatérští běžci každého věku nebo fanoušci cyklistiky a koloběžek v sobotu 8. října vyrazili na trať a společně pomocí charitativní sbírky podpořili domácí hospicovou péči. Do akce se zapojilo na 300 lidí, kteří přispěli částkou 13 330 korun. 

Organizátoři z  Katedry tělovýchovy a sportu Univerzity Pardubice společně s Univerzitním sportovním klubem Pardubice připravili také zajímavý doprovodný program. S Fakultou zdravotnických studií si návštěvníci mohli například nechat změřit krevní tlak a tělesný tuk nebo se poradit ohledně výživy a pohybu. Taneční pohyb do akce vnesla skupina Hroch a na zaregistrované účastníky čekaly drobné dárky. 

Běh Univerzity Pardubice je sportovně společenskou humanitární akcí navazující na sérii Běhů Terryho Foxe a Běhů naděje. Tradiční běh pro zdraví a na podporu Oblastní charity Pardubice se koná v rámci programu Podzimních městských slavností Pardubic.

Univerzita Pardubice po prázdninách vyjela s vědeckými pokusy za stovkami žáků.  Akademici a studenti jim ukázali, že věda může být zábava.

Od začátku školního roku si žáci na čtyřech gymnáziích napříč Pardubickým krajem s nadšením užívali chemické pokusy, nové technologie a zkoumali záhady ze světa vědy a výzkumu. Dozvěděli se plno zajímavých informací o dopravě, poučili se o tom, jak se chovat v dopravním provozu a dozvěděli se, jaké následky mohou mít dopravní nehody. Vzdělali se také ve zdravovědě, při níž si vyzkoušeli první pomoc. Univerzita v pohybu bavila zvídavé studenty na Letohradském soukromém gymnáziu, Gymnáziu Dašická, Gymnáziu Žamberk a Gymnáziu K. V. Raise v Hlinsku.

Kampus Univerzity Pardubice v Polabinách si během minulého roku připsal další zajímavost. Každá fakulta získala nové výrazné označení. Unikátní rámy jsou součástí rozvojového plánu Univerzity Pardubice a jejich provedení navrhl architektonický ateliér. Navíc nabízejí hned několik funkcí.

Orientační

Dřevěné rámy tvoří orientační body s označením jednotlivých fakult. „Doposud chybělo viditelnější označení. Každý kolemjdoucí teď bude na první dobrou vědět, že prochází kampusem univerzity a jaká fakulta se nachází v jeho blízkosti,“ říká kvestor Univerzity Pardubice Petr Gabriel. Ke čtveřici rámů označujících Fakultu chemicko-technologickou (FChT), Dopravní fakultu Jana Pernera (DFJP), Fakultu ekonomicko-správní (FES) a Fakultu filozofickou (FF) přibude v dalších měsících rám s názvem univerzity, který vyroste v těsné blízkosti auly a budovaného dopravního terminálu. Každý z rámů je originál, liší se velikostí i vnitřním vybavením. Rám FChT zdobí letopočet 1950, který odkazuje na rok vzniku vysoké školy v Pardubicích, rám FF symbolizuje dialog a má jako jediný dvě lavičky proti sobě, v rámu FES je zakomponován sloupcový graf. Za rámem DFJP ztvárnil postavy představující pohyb známý výtvarník Pavel Koutský.

Selfie prostor

Studenti si mohou z nových prvků v kampusu vytvořit také fotorámy. Mají tak možnost zachytit okamžiky strávené se spolužáky v kampusu nebo si zvěčnit vzpomínku na den, kdy si domů odnesli svůj diplom. S deskami se mohou vyfotit nejen před univerzitní aulou, ale i ve stylovém rámu přímo pod názvem své fakulty. A vejdou se tam i se všemi rodiči, babičkami, tetičkami nebo kamarády. Svá selfíčka pak mohou sdílet na sociálních sítích a přiložit k nim #upce, nebo rovnou označit univerzitní účty @upce_cz.

Chill-out zóna

Rám mohou využít také v průběhu semestru studenti v pauzách mezi přednáškami, k diskusím nebo jen tak k setkávání, odpočinku a času na svačinu nebo chatování. Také je to prvek, který může sloužit jako „meeting point“. Univerzita díky rámům navíc získala čtyři nová místa, na nichž lze uspořádat drobné akce. Třeba rám před Fakultou chemicko-technologickou si letos vybrali snoubenci pro svůj nejdůležitější den. Historicky poprvé kampus zažil svatbu, při níž si řekli své „ano“ naši absolventi a současní zaměstnanci univerzity.

Udržitelnost

Dřevěné konstrukce, které ladí k moderním lavičkám, lehátkům i prostorovým venkovním květináčům, poukazují na snahu univerzity o udržitelnost. Navíc vytvářejí dobré podmínky pro to, aby to v kampusu ještě více ožilo. Učit se i relaxovat tak mohou studenti nyní společně na čerstvém vzduchu, v blízkosti stromů a květin.

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě. 

Hysterie byla po staletí považována za ryze ženskou chorobu. I když mnozí lékaři zjišťovali, že jí mohli trpět i muži. Ti měli však svou vlastní „mužskou“ obdobu, hypochondrie. Pod hysterii se v minulosti vešla široká škála ženských nemocí a příznaků, které byly z pohledu především mužských lékařů i společnosti nezařaditelné jinam. Jak pestrý byl seznam projevů, podobně pestré, ne-li dokonce „šílené“, byly i metody léčby.

Audio Historie hysterie. Nakolik neexistující nemoc ovlivnila vývoj medicíny i evropské kultury

Za kořeny této obtížně uchopitelné choroby se musíme vypravit velmi hluboko do historie. Podle antických, a dokonce prý už staroegyptských lékařů byla příčina řady ženských nemocí v putující děloze. Ostatně řecký výraz pro dělohu je „hystera“.

„V momentě, kdy se děloha dostane příliš k mozku, může utlačovat myšlení a způsobovat nějaké záchvaty. V momentě, kdy se dostane někam jinam, může způsobovat třeba přehnanou žádostivost,“ vysvětluje historik Vladan Hanulík z Univerzity Pardubice uvažování starověkých lékařů v pořadu Historie Plus. A samozřejmě, jakmile se našla příčina, k léčbě už vedla logická cesta pomocí „selského rozumu“. Pokud děloha putuje a dělá v těle neplechu, je potřeba ji zase vrátit na původní místo.

„Když byla děloha blíže k hlavě, tak se na místo pohlavních orgánů daly nějaké parfemované věci, případně vykuřovadla a k ústům a k nosu naopak nějaké nepříjemné elementy. Ty způsobily, že se děloha zalekla, alespoň podle dobových představ, a vrátila se na místo, kde se měla původně nacházet,“ pokračuje Vladan Hanulík. Pokud se děloha vydala opačným směrem, platilo to samozřejmě naopak.

Nemoc vyšších vrstev

Od konce 17. století se lékaři od putující dělohy postupně přikláněli i k jiným příčinám vzniku hysterie, a sice že se její prapůvod skrývá v nervové soustavě. Z hysterie se v 18. a 19. století stala přímo epidemie a tato diagnóza téměř patřila k dobrému tónu ve vyšší společnosti. K jejím příznakům náleželo skoro jakékoliv vybočení z normy, přesněji z normy, kterou určovali muži.

Jak pestré byly symptomy, tak pestrá byla i léčba. Patřila k ní hypnóza, naprostý klid na lůžku nebo naopak rozptylování a odvádění pozornosti. A pak tu samozřejmě byla další oblíbená kratochvíle vyšších vrstev, návštěva lázní. V seznamu nemocí lázeňských hostů se právě u žen hysterie velmi často objevuje. A u mužů? Hypochondrie.

Jaké metody léčby zvolil věhlasný pařížský psychiatr Jean-Martin Charcot, který se svými pacientkami provozoval takzvaný Charcotův cirkus? Jak si své úspěchy na poli psychoanalýzy přibarvil Sigmund Freud? A proč byla tolik populární hysterie později radikálně vyškrtnuta ze seznamu nemocí? Také to se dozvíte v pořadu Historie Plus, kde jsme si o historii hysterie povídali s historikem medicíny Vladanem Hanulíkem z Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice, který je mimo jiné autorem publikace „Historie nekonvenčních léčebných praktik v době profesionalizace medicíny“.

Článek byl převzat z Českého rozhlasu Plus.
autor: Naďa Reviláková | foto: Adrián Zeiner, Univerzita Pardubice
Český rozhlas Plus