Pro všechny zájemce, kteří uvažují o studiu na vysoké škole, začínají zítra na Univerzitě Pardubice DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Během několika týdnů se budoucím studentům postupně otevřou učebny či laboratoře všech sedmi fakult. Prohlédnout si budou moci také moderní univerzitní kampus, univerzitní knihovnu, vysokoškolské koleje s menzou nebo tělovýchovný areál. Získají také informace o všech oborech a studijních programech, o přijímačkách i budoucím uplatnění.

Univerzita Pardubice nabízí kvalitní vzdělávání, což loni potvrdil Národní akreditační úřad, který jí jako teprve 4. vysoké škole v České republice udělil na 10 let známku nejvyšší kvality. Škola získala institucionální akreditaci pro šest oblastí vzdělávání: dopravu, ekonomické obory, historické vědy, chemii, informatiku a zdravotnické obory.

„Institucionální akreditace je pro další rozvoj naší univerzity velmi významná. Potvrzuje, že naše nabízené studijní programy mají dlouhodobě zaručenou a potvrzenou kvalitu. Dává nám také vysokou míru autonomie a pravomoci připravovat studijní programy a umožňuje nám tak být v nabídce studijních programů našim studentům mnohem aktuálnější. Věřím, že kvalita a aktuálnost jsou silné argumenty, podle kterých se naši budoucí studenti budou rozhodovat,“ říká rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek.

Už zítra se zájemcům o studium otevře Fakulta ekonomicko-správní, která sídlí v moderním areálu univerzitního kampusu v Pardubicích – Polabinách a v pátek Fakulta restaurování se sídlem v Litomyšli. O možnostech studia v akademickém roce 2019/2020 budou během ledna a února postupně informovat všechny fakulty – viz tabulka.

Další informace o studiu na univerzitě mohou uchazeči získat i na veletrhu Gaudeamus v Praze ve dnech 22. až 24. ledna na výstavišti v Letňanech. Stánek Univerzity Pardubice bude mít číslo 77.

Některé fakulty pořádají už v těchto měsících přípravné kurzy, které zájemcům o studium pomohou s přípravou na přijímací zkoušky. Fakulta ekonomicko-správní nabízí kurz matematiky, Fakulta filozofická kurz anglického jazyka a humanitních studií a Fakulta zdravotnických studií kurz biologie zaměřené na člověka. Další kurzy poskytnou fakulty Univerzity Pardubice už pro nově přijaté posluchače před zahájením akademického roku, aby jim pomohly lépe zvládnout některé předměty. Dopravní fakulta Jana Pernera nabídne kurz matematiky a fyziky, Fakulta restaurování úvodní plenérový kurz, Fakulta chemicko-technologická úvodní kurz chemie či matematiky a Fakulta elektrotechniky a informatiky úvodní kurz matematiky.

Uchazeči o studium na Univerzitě Pardubice mohou získat informace i na speciálním webu www.evolupce.cz. Tam lze projít virtuálně i univerzitní kampus a hlavní budovy fakult – https://www.upce.cz/panorama.html nebo se zaregistrovat k odběru elektronického INFOSERVISU, který je bude informovat o důležitých termínech přijímacího řízení, o zkouškách i začátku studia. Informace lze najít také na facebookové stránce evolUPCE a na stránkách e-ZPRAVODAJE a na univerzitních sociálních sítích - Facebook, Twitter, LinkedIn, Instagram, YouTube kanál.

Bližší informace:
studijní oddělení jednotlivých fakult – přes telefonní ústřednu 466 036 111
 

Chcete letos zažít originální Vánoce? Zkuste je vykouzlit některým z dárků z našeho Uni zboží. 

Oblíbený Upáček, elegantní motýlek, nezbytné blikačky, praktický termohrnek, trendy batůžek, stylové náušnice, funkční sportovní šátek. To je jen začátek seznamu předmětů, které nabízí náš
e-shop

Máme pro vás i návod na univerzitní stromeček
Použili jsme Upáčky, motýlka, blikačky v barvě bílá a červená a šňůrky na krk. Dolaďte dle vkusu běžnými vánočními ozdobami.

Krásný čas předvánoční přejeme!

Historička Šárka Caitlín Rábová z Fakulty filozofické získala ocenění za výzkum dějinného vlivu tuberkulózy na společnost. Cenu Zdeňka Horského za rok 2017, udělenou za nejlepší magisterské, rigorózní i dizertační práce s tematikou dějin věd, techniky a vzdělanosti z let 2016-2017, si tento týden převzala v Praze.

V České republice dosud nikdo odborně a komplexně nezmapoval téma, kterému se nynější doktorandka Univerzity Pardubice věnuje. Se svou diplomovou prací „Kulturní reflexe tuberkulózy v českých zemích 1800–1945“ už loni studentka vyhrála soutěž Nakladatelství Academia. Letos v dubnu vyšla knižně jako její první vědecká monografie.

„Snažila jsem se poskytnout plastický pohled na tuberkulózu. Naprostý základ pro mě představovala dobová lékařská literatura, se kterou pro mě jako pro historika nebylo úplně jednoduché pracovat. Dále jsem používala prameny pocházející z fondu Masarykovy ligy proti tuberkulóze, Hamzovy dětské léčebny a studovala jsem dobovou krásnou literaturu a ego-dokumenty, především korespondenci Jiřího Wolkera,“ uvedla Mgr. Šárka Caitlín Rábová.

„Šárka během dvou let magisterského studia vytvořila ucelenou výpověď o dějinách vlivu jedné nemoci na společnost. Její práce přináší i vhled do toho, jak tuberkulózu prožívali reální lidé, kteří jí trpěli, jak byla vnímána veřejností. A také, co nakonec vedlo k omezování šíření nemocí, což byly kromě úprav podmínek na pracovištích, omezení prašnosti ve stolárnách i divadelní hry pro děti, v nichž účinkovaly zrádné bakterie,“ říká vedoucí diplomové práce oceněné studentky Mgr. Vladan Hanulík, Ph.D., z Ústavu historických věd Fakulty filozofické naší univerzity.

Tuberkulóza byla mezi lety 1850-1950 velkým strašákem v českých zemích. Nemoci, která byla důsledkem rychlé modernizace společnosti, se nebylo možné bránit prevencí, jako například u viru HIV. Tuberkulózu, nemoc stísněných prostor, nedostatku a sociální i ekonomické nerovnosti společnosti eliminoval až vznik tzv. welfare state, sociálního státu sdíleného blahobytu, který stojí na solidárním přerozdělování.

Poslechněte si rozhovor s historičkou

Vážení a milí studenti, kolegové a příznivci Univerzity Pardubice,

chtěl bych Vám v čase adventním popřát klid a do nastávajících svátečních dní pak tu pravou vánoční atmosféru s Vašimi nejbližšími. 

Neměli bychom zapomínat na ty, kteří mohou potřebovat naši pomoc, laskavost a sounáležitost.

Do nadcházejícího roku 2019 nám všem přeji pevné zdraví a vyrovnanost mysli.
Přál bych si, abychom společně uměli vytvářet příjemné pracovní prostředí a pečovat o slušnost, férovost a kolegialitu. 

Váš rektor
prof. Ing. Jiří Málek, DrSc.

Rádi bychom vás pozvali na 5. vzájemné utkání Univerzity Pardubice a Univerzity Hradec Králové v hokeji.

Derby při stavu 1:3 letos hostí Pardubice. Úvodní vhazování provedou zástupci obou univerzit. „Univerzitní sport je důležitou součástí akademického života. Derby naše vztahy se sousední univerzitou nerozděluje, ale naopak spojuje,“ říká rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek.

KDE: ČSOB Pojišťovna ARENA Pardubice

KDY:

• 17.00 hodin: otevření ČSOB Pojišťovna ARENY
• 18.00 hodin: začátek utkání Univerzita Pardubice – Univerzita Hradec Králové
• 21.00 hodin: začátek afterpárty v Hobé Music Hall
• po skončení afterpárty budou připraveny svozy do Hradce Králové

Součástí akce bude také Afterparty – od 21.00 hodin v Hobé Music Hall (po skončení svozy do Hradce Králové).

Ceny vstupenek:

Utkání: 100 korun / 80 korun pro studenty,
Afterparty: 100 korun / 100 korun pro studenty,
Balíček (utkání a afterparty): 170 korun / 150 korun pro studenty

Bližší informace o vzájemném derby:

• https://derbyuniverzit.cz/
• https://www.upce.cz/hokejove-derby-upa-uhk-2018
• facebooková událost

V úterý 4. prosince se na Katedře anglistiky a amerikanistiky uskutečnilo již 9. setkání Didaktického klubu. Toto neformální setkání současných studentů (zejména oborů Anglický jazyk - Specializace v pedagogice a Učitelství anglického jazyka), našich absolventů i učitelů z praxe a případných dalších zájemců z řad široké veřejnosti pořádáme již od roku 2014, a to vždy dvakrát za rok. V minulých letech jsme se zabývali například tématy: Výslovnost – Popelka ve výuce angličtiny, Jak pracovat se žáky se specifickými poruchami učení ve výuce anglického jazyka, Česká škola a žáci očima učitelů–rodilých mluvčích a studentů ze zahraničí či Domácí úkoly. V rámci jednoho setkání jsme se vzájemně inspirovali výměnou oblíbených a dobře fungujících aktivit pro výuku angličtiny a v dalším ze setkání jsme si vyslechli zážitky našeho absolventa, který působil jako učitel v Indonésii na ostrově Lombok.

Tentokrát jsme vybrali téma „Na emoce ve škole není čas!?“ s podtitulem … „Vliv klimatu třídy, emocí a sociálních vztahů na kvalitu učení“.  Setkání vedla prof. PhDr. Vladimíra Spilková, CSc., kandidátka na Cenu Milady Paulové pro rok 2018 za celoživotní přínos oblasti věd o vzdělávání a výchově. Na podnětné diskusi se ve 13. patře budovy EA opět podílela rozmanitá paleta účastníků. Prezentované názory se týkaly zejména vlivu sociálního klimatu školy a třídy na výsledky žáků, bezpečného a otevřeného prostředí pro učení, bio-psycho-sociálních potřeb žáků i učitelů, vlivu dlouhodobého stresu na prožívání a zdraví člověka, a prostor byl věnován i sdílení vlastních zkušeností a zážitků.  Z reakcí zúčastněných bylo zřejmé, že setkání bylo v mnohém inspirující jak pro budoucí učitele angličtiny, tak ale také již pro zkušené učitele z různých typů a stupňů škol.

Již nyní se těšíme na jubilejní 10. setkání Didaktického klubu na jaře 2019, jehož tématem bude motivace v povolání učitele, kde a jak ji získávat a neztrácet.

Historik Vítězslav Prchal působí na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice. Specializuje se na dějiny vojenství a šlechty v období raného novověku. Jeho poslední kniha se zařadila k excelentním výsledkům vědy. V rozhovoru jsme si povídali nejen o knize, ale také o zbraních či pardubických zámeckých valech, které jsou evropským unikátem.

Kniha Společenstvo hrdinů: Válka a reprezentační strategie českomoravské aristokracie 1550–1750 se zařadila k excelentním výsledkům na poli historie. O čem v ní píšete?

Ve své knize jsem chtěl popsat, jak důležitá byla pro reprezentaci šlechty role válečníka, aniž by ve skutečnosti musely tyto elity fakticky bojovat. Na konci středověku se významně změnily podmínky zapojení aristokracie do skutečného boje, řada šlechticů nechtěla pozvednout meč, přitom válečná sebeprezentace pro ně byla stále nesmírně důležitá.

Téměř pro každý šlechtický rod a pro sociální identitu jeho členů bylo důležité „hrát si na vojáky“, protože jejich prestiž a společenská výjimečnost stály na hrdinství a válečné glorii. Jinými slovy – sledoval jsem symbolické prostředky, kterými se jednotlivé rody vojensky prezentovaly, i když daní „urozenci“ aktuálně vůbec nebojovali a realizovali se raději v jiných kariérních modelech v civilní sféře, například ve službě u dvora, v zemských úřadech nebo v církvi.

Na jakém konkrétním materiálu jste tuto hypotézu dokazoval?

Prvním objektem mého zkoumání se staly zámecké zbrojnice. Popsal jsem, k jaké proměně došlo během sledovaných dvou století v jejich skladbě a také ve způsobu jejich prezentace v rámci šlechtických sídel. Zbrojnice už nebyly pouhým skladem zbraní, které byly ihned připraveny k boji, ale vznikaly pozoruhodné umělecké sbírky, jejichž vystavování začalo mít muzeální až galerijní charakter. Šlechta se v reprezentativních prostorách svých sídel chlubila puškami vyrobenými na zakázku od nejpřednějších puškařů Evropy nebo zbraněmi, jejichž původ byl velmi vzácný, například se jednalo o dary od významných osobností. Zároveň však takové kolekce odkazovaly k jejich původní militární funkci.

Druhou cestou byla analýza ikonografické výzdoby zámeckých sídel. Z obrazového ztvárnění vojenské minulosti lze vyčíst, jakým způsobem akcentovala aristokracie v dějinách rodu a svých předků militární prvky, jak ukazovala na válečné ctnosti šlechty jako sociálního stavu.

Byla to vše jen hra a iluze…

Svým způsobem ano. Raný novověk je do značné míry postavený na iluzivní hře, kterou tehdejší společnost inscenovala, zkrátka jste byli tím, za co vás okolí považovalo. Lidé si museli stále myslet, že jejich elity jsou aktivními bojovníky, že jsou hrdiny – tedy společenstvem hrdinů.

Měli Pernštejnové také svou legendu? Jak vypadala zbrojnice na pardubickém zámku? A jakou funkci plnily valy? Rozhovor v plném znění čtěte v e-Zpravodaji.

Předvánoční shon se nevyhne nikomu. Univerzita Pardubice se rozhodla tento čas zpříjemnit všem zaměstnancům, studentům i dalším zájemcům a připravila letos před Vánoci hned několik akcí, které mají navíc charitativní podtext. Přijďte se s námi vánočně naladit a pomoci dobré věci.

Ve čtvrtek 29. listopadu budou studenti a zaměstnanci univerzity vyrábět adventní věnce. Ještě v ten den a také v pátek 30. listopadu budou ke koupi v univerzitní aule. Výtěžek z prodeje věnců poputuje na domácí hospicovou péči Oblastní charity Pardubice. Loni, kdy se tato akce konala poprvé, se podařilo prodat 73 věnců a vybrat téměř 20 tisíc korun.

Více informací k letošní akci, včetně prodejní doby najdete na www.upce.cz/vence.

Ve středu 5. prosince v 17 hodin poprvé rozsvítíme univerzitní vánoční strom. Každý může přijít na kus řeči s rektorem, ochutnat cukroví a dát si svařák.  Rotaract Club Pardubice z.s., který bude horký nápoj nabízet pak celý výtěžek z jeho prodeje předá na vybrané charitativní projekty v rámci Pardubického kraje. K naladění vánoční atmosféry přispěje už od půl páté svou hrou na kytaru, housle a zpěvem Pianosa, koledy si pak můžete zazpívat s Vysokoškolským uměleckým souborem Pardubice. Vánoční strom najdete mezi univerzitní knihovnou a pavilonem D kolejí v kampusu.

Více informací najdete na www.upce.cz/rozsvicenistromu

V pátek 23. listopadu se konal tradiční vánoční jarmark pro Dobrého anděla na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice, který se poprvé uskutečnil v roce 2016. Výtěžek z něj půjde prostřednictvím projektu „Dobrý anděl“ na podporu rodinám, které se dostaly vinou vážného onemocnění do tíživé finanční situace. Prodejem drobných rukodělných výrobků a dobrot z dílny zaměstnanců fakulty se podařilo vybrat 11 311 korun. Stále můžete tuto částku navýšit a koupit si některý ze zbylých výrobků. Prodej pokračuje až do pátku 14. 12. 2018.

Více informací najdete na našem webu.

8. a 9. listopadu 2018 hostila Univerzita Pardubice 14. ročník mezinárodní konference In & Outside the Frame, kterou tradičně pořádá Katedra anglistiky a amerikanistiky. Moderní prostory Filozofické fakulty v budově EB poskytly zázemí pro diskuze badatelů a akademiků, kteří zkoumají anglofonní prostředí z pohledu literární vědy, kulturních studií, lingvistiky a didaktiky. Multidisciplinární charakter konference předznamenala úvodní přednáška, v níž Nora Hämäläinenová, členka Centra pro etiku a docentka Helsinské univerzity, konfrontovala se současnými filosofickými měřítky morálky a etiky významného tudorovského státníka Thomase Cromwella, jehož osobnost pro fikční svět oživily romány britské autorky Hillary Mantelové. Také v následujících tematických sekcích se příspěvky pohybovaly napříč epochami i kontinenty. V oblasti literárních a kulturních studií se prezentující vydali z raně novověké Anglie přes současné Řecko a arabsko-americkou literární komunitu až do postapokalyptického a posthumanistického bezčasí, lingvisté a didaktikové zkoumali roli angličtiny jako komunikačního nástroje v rukou nerodilých mluvčích. Nedílnou součástí konference byla pak sekce vyhrazená pro mladé začínající vědce z doktorských studijních programů. Účastníci konference mají možnost publikovat výsledky svých výzkumů v recenzovaném periodiku Katedry anglistiky a amerikanistiky American and British Studies Annual a stejně jako další zájemci o sdílení vědeckých výstupů jsou již teď srdečně zváni na půlkulatý, 15. ročník konference plánovaný na rok 2020.

za Katedru anglistiky a amerikanistiky Eva Nováková

Martin Samson absolvoval na Univerzitě Pardubice studijní obor Kulturní dějiny a nyní působí jako historik v Muzeu města Brna. Vysoká škola mu podle jeho slov dala více než jen vzdělání. A to například způsob historického myšlení, setkání s celou řadou zajímavých kantorů a také studentů z jiných oborů. S některými je v kontaktu dodnes.

Jak vzpomínáte na studentská léta v Pardubicích?

S nostalgií a pocitem, že to bylo jedno z nejlepších období života. Nejvíce vzpomínám na kolejní život a setkávání s kolegy z ostatních oborů u vodní dýmky, čaje či piva. Bavili jsme se o různých tématech a každý téma viděl ze své perspektivy a perspektivy oboru, který studoval. Kamarádil jsem se jako historik s religionisty, antropology, sociology a musím říci, že naše debaty byly inspirativní. Rád také vzpomínám na mé tehdejší pedagogy, na docenta Jiránka a jeho suchý anglický humor, na docenta Kubeše a jeho strhující přednášky z novověku, na docentku Mackovou a její stavovský přístup k historickým vědám a také na to, že i v předmětu archivnictví dokázala dělat zajímavé přednášky a samozřejmě mnohé další.

Připravila vás Univerzita Pardubice na pracovní život?

Určitě, vlastně mě ovlivnila více než další univerzity, kde jsem studoval. Dala mi způsob historického myšlení, který jde hlouběji do dějin každodennosti. Ostatně to byl myslím i záměr profesorky Lenderové, jsem za to velmi vděčný.

Co, kromě vědomostí, vám studium přineslo?

Rozhodně kamarády, se kterými se stýkám dodneška a taky poznání „zač je v Pardubicích perník“ z doby, kdy jsem brigádničil v perníkárnách. Dodnes se dívám na perník jinak, s vědomím, že je vykoupen potem, dřinou a krví studentů z Univerzity Pardubice.

Když se řeknou Pardubice. Co se vám vybaví?

Když jsem jel na přijímačky a šel pěšky z vlakového nádraží do Polabin, říkal jsem si, že je to opravdu ocelové město jak z verneovky. Vše se ale změnilo, když jsem město více poznal. Staré město je nádherné, v Tyršových sadech jsme hrávali pétanque, výlety na Kunětickou horu či táboráky u slepých ramen byly výborné. Je třeba zmínit i Divadlo 29, klub Žlutý pes či restauraci U Josefa, kde jsme se rádi občerstvovali a dovzdělávali po večerech.A rozhodně by žádný bývalý student neměl zapomenout na pana Sehnoutka, jenž provozoval potraviny, kterým se neřeklo jinak než „U dědka“. Byl naší záchranou v době hladu i žízně a byl skutečným duchem kolejí.

Co považujete za svůj největší úspěch ve své profesní kariéře?

Na to je pro historika poměrně těžké odpovědět. Každá výstava či publikace je pro mě úspěchem. Byl jsem pyšný na výstavu s názvem „Rok 1968 v Brně očima cenzora“, kterou jsem otevíral 21. srpna letošního roku. Ale skvělé je, když se mi povede někoho přitáhnout k historii a zájmu o ni. Snad to nebude znít jako klišé nebo patos, ale nejvíc mě potěšilo, když se desetiletý kluk, který byl na mé výstavě se školou, vrátil druhého dne a za své kapesné si koupil vstupenku a prošel si výstavu znova a důkladně. 

Co byste poradil studentům Univerzity Pardubice, kteří chtějí uspět ve své profesi?

Aby se nechali inspirovat pedagogy a šli pak vlastní cestou, přemýšleli nad problémy vlastním rozumem a hlavně se snadno nevzdávali.

Věnujete se nyní sám vzdělávání mládeže?

Částečně ano. Ve spojení s lektorským oddělením Muzea města Brna připravujeme ke každé výstavě program pro mládež a studenty. Ve svém soukromém čase občas pořádám malé přednášky pro mládež a nedávno jsem domluvil exkurzi do okresního archivu, ale i tak si říkám, že je to stále málo, bohužel mám více zájmů a aktivit než času, tak se to pokouším vše nějak skloubit.

Martinu Samsonovi je 36 let a pochází z Brněnska.  Na Univerzitě Pardubice vystudoval kulturní dějiny a historii a moderní dějiny na Masarykově univerzitě v Brně. Během svého profesního života působil například v Městském muzeu Rýmařov. Nyní pracuje v Muzeu města Brna.