Katedra cizích jazyků Fakulty filozofické pořádala letos ve dnech 21. – 23. března již tradiční Dny teorie a praxe. Na rozdíl od loňského online ročníku se všichni zúčastnění setkali v prezenční formě. Cílem nabízené série přednášek odborníků z praxe je přiblížit vybraná odborná témata studentům programu Německý jazyk pro odbornou praxi (NJOP) a dalším studentům zejména profesně orientovaných studijních programů.

V pondělí 21. 3. vystoupili v rámci Dne s kulturou a cestovním ruchem dva přednášející. PaedDr. Jan Mazuch, náměstek primátora města Pardubice, seznámil posluchače v přednášce Strategie rozvoje cestovního ruchu pro turistickou oblast Pardubicko s potenciálem našeho regionu v oblasti cestovního ruchu a kultury. Hovořil také o konkrétních realizacích projektů v současnosti. Bc. Václav Prchal, vedoucí cestovního ruchu Třebíč a manažer destinace Třebíčsko, zaměřil svou přednášku Německý jazyk v cestovním ruchu na otázky týkající se německy mluvící turistické klientely na Třebíčsku a nutnost vícejazyčné vybavenosti pracovníků v této oblasti. Jako absolvent pardubické germanistiky promluvil o osobním kariérním rozvoji, který ho zavedl na tuto pozici.

Úterní přednášky se konaly pod společným názvem Den s firemní praxí a úředním překladem. S tématem Připravenost kandidátů u pohovorů a na co si dát pozor zahájila program Mgr. Pavla Jelínková, HR manažer pro ČR u firmy Schaeffler. Na prezentaci praktických zkušeností z oblasti personalistiky navázala živá diskuze se studenty. Současným trendem v požadavcích na uchazeče o pracovní pozici je nejen odbornost, ale také schopnost vícejazyčné komunikace. Mgr. Bc. Jan Mašarák seznámil studenty v přednášce Úřední překlad z němčiny – z praxe soudního překladatele s obecnými zásadami úředního překladu a praktickou část zaměřil na překladatelská úskalí a dilemata. Závěrem vystoupil s přednáškou Export zahraniční firmy v době pandemie absolvent pardubické germanistiky Adam Stačina, M.A., manažer exportního oddělení firmy BIO PLANÉTE Öhmühle Moog GmbH. Představil nové firemní strategie rozvíjené v době omezených možností exportu a upozornil na nutnost vícejazyčných kompetencí na pozici manažera.

Středa, Den se ŠKODA AUTO, byla věnována jedné z firem, kde studenti NJOP vykonávají praxe na základě Rámcové smlouvy o spolupráci. Mgr. Tereza Navrátilová v Kariérní přednášce seznámila studenty s možnostmi stáží, trainee programů a absolventských pozic. Ing. Martina Zimmermann, MBA a Mgr. Natália Hudecová, MBA prezentovaly téma Diverzita ŠKODA AUTO. Cílem podpory rozmanitosti je nejen prosperita velkého koncernu, ale i spokojenost jednotlivých zaměstnanců.

Společným jmenovatelem celého přednáškového cyklu byla fundovanost přednášejících, atraktivita a aktuálnost témat a otevřené otázky studentů. Mnohostrannost v odbornosti, komunikaci a přístupu k řešení jsou dobrými možnostmi, jak se vypořádat s výzvami v akademickém světě i profesní praxi.

Milé kolegyně, milí kolegové, milé studentky, milí studenti,

již od propuknutí ruské invaze na Ukrajinu jsme v pravidelném kontaktu s kolegy z Univerzity v Berďansku na pobřeží Azovského moře, Igorem Lymanem a Viktorií Konstantinovou, kteří se po zdlouhavém náročném útěku spolu se synem ocitli na kampusu Černovické univerzity na západní Ukrajině. Černovická univerzita nyní slouží jako uprchlický tábor. Díky spolupráci s Univerzitou Palackého, která je oficiální partnerskou institucí Černovické univerzity, a za pomoci olomoucké Charity a firmy EGT se daří zprovoznit humanitární most mezi Univerzitou Palackého a Černovickou univerzitou. Prosíme, přispějte materiální pomocí, která je humanitární podporou i důležitým povzbuzením a vyjádřením solidarity pro akademickou komunitu a další vnitřně vysídlené ukrajinské obyvatele v černovickém uprchlickém táboře.

Igor Lyman a Viktoria Konstantinova jsou vzdálenými lidskými hlasy na podporu naší sbírky:

„I and my wife are professors of Berdyansk University and our city is under Russian occupation now. We had to leave our home and stay in the campus for migrants in Chernivtsi University. Hiding in a basement during the numerous air alarms, we met many families of academics from Kyiv, Kharkiv, Chernihiv, Kherson, and other Ukrainian cities that are currently under fire or occupation. Each of these families has its own terrible story of the month of war. And everyone, like us, dreams of our victory and coming back home...“

Kam můžeme nosit pomoc: Univerzitní budova EA, 11. patro, místnost 11034 
Termín: Od 1. do 7. dubna mezi 7:30 a 14:00.

Čím můžeme pomoci: Ze seznamu potřebných věcí, které nám postoupili akademici z Černovické univerzity vybíráme běžné věci, z nichž mnohé máte doma a můžete je postrádat, nebo se dají snadno koupit.

• svítilny (baterky)
• baterie všeho druhu
• power banky
• nabíječky na mobily USB-C/Lightning
• prodlužovací kabely
• čisté (vyprané) spací pytle
• čisté (vyprané) ručníky, ložní prádlo (prostěradla, povlečení)
• konzervy
• ibalgin
• paralen

Kontaktní osobou za FF UPCE je doc. Martin Čapský z UHV. V případě dotazů k zajištění sbírky nebo darů jej neváhejte kontaktovat na e-mailu: martin.capsky@upce.cz

Na akci se společně s naší fakultou bude podílet Dobrovolnické centrum Univerzity Palackého, Filozofická fakulta Univerzity Palackéhho a Charita Olomouc, která dopraví materiální sbírku do Černovic prostřednictvím firmy EGT.

Děkan Fakulty filozofické Univerzity Pardubice podepsal Smlouvu o spolupráci s ředitelem příspěvkové organizace Památník Zámeček Pardubice Viktorem Janákem. Partnerství obou institucí přispěje k rozvoji praktického výzkumu.

„Fakulta filozofická Univerzity Pardubice si velmi cení možnosti všestranně spolupracovat s Památníkem Zámeček, na jehož vzniku nesou významný podíl i naši studenti a absolventi doktorského studijního programu. Vyvíjí vědeckou a popularizační činnost, kterou je blízký především našemu Ústavu historických věd. Velmi rádi tedy budeme spolupracovat na výzkumu i na jejich programu a budeme jej sdílet s našimi studenty. Věřím, že si mnoho akademiků i studentů do Památníku Zámeček najde cestu,“ dodává doc. Jiří Kubeš, děkan Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.

Památník Zámeček potvrzuje spolupráci s významnými institucemi, která povede ke vzájemné účasti odborných pracovníků na činnostech institucí i k popularizaci a zpřístupnění nových vědeckých poznatků. Kooperace byla rovněž uzavřena s Historickým ústavem Akademie věd České republiky, se kterým je naše fakulta také odborně propojena.

Ředitel Památníku Zámeček Mgr. Viktor Janák k výhledům budoucí společné činnosti dodává: „Velmi mě těší, že se nám podařilo dosáhnout nemalého úspěchu. Už po několika měsících fungování byla uzavřena odborná spolupráce s Historickým ústavem Akademie věd ČR, který patří mezi hlavní výzkumná pracoviště v oboru historie v České republice, a zároveň s Fakultou filozofickou Univerzity Pardubice, která je centrem vzdělávání, vědy a výzkumu v našem městě. Jsem si jist, že spolupráce s oběma významnými institucemi bude přínosná a že Památník Zámeček naváže přátelské vztahy i s dalšími institucemi obdobného charakteru.“

Zdroj: Tisková zpráva, Památník Zámeček | Fotografie: Památník Zámeček

V tradiční soutěži Den s překladem Filozofické fakulty Ostravské univerzity byly opět úspěšné dvě naše studentky – Kateřina Klečková a Barbora Kokešová získaly čestná uznání za překlady z německého a anglického jazyka.

Začátkem března se konalo vyhlášení výsledků XVII. ročníku studentské překladatelské soutěže Den s překladem, kterou pořádá Filozofická fakulta Ostravské univerzity. Odborná porota hodnotila celkem 259 překladů: 45 příspěvků studentů vysokých škol a 214 středoškolských překladů.

Letos své překlady přihlásily Kateřina Klečková, studentka 3. ročníku studijního programu Německý jazyk pro odbornou praxi a Barbora Kokešová, která druhým rokem studuje specializaci Anglický jazyk pro odbornou praxi.

Kateřina zvolila povídku Tunnel im Garten od Wladimira Kaminera. Kniha Ausgerechnet Deutschland reflektuje téma uprchlické vlny v roce 2016, Kaminer dokáže s citlivou otázkou pracovat s humorem a nadhledem.

„O soutěži jsem již věděla, ale k účasti jsem se odhodlala až na poslední chvíli. S finální korekturou jsem soutěžní překlad posílala skutečně za pět minut dvanáct. S překladem, především literárním, bych chtěla jak v akademické, tak soukromé sféře v budoucnu pokračovat,“ dodává Kateřina Klečková.

Barbora překládala text z knihy The Demon King americké autorky Cindy Williams Chimy, píšící fantasy příběhy pro mládež.  

 „ Jelikož jsem si vybrala žánr fantasy, bylo pro mě občas obtížné přeložit některé názvy míst či rostlin, které nemají český název nebo jsou smyšlené. Výzvou bylo také to, aby text zněl co nejpřirozeněji, ale překlad samotný mě moc bavil a užila jsem si ho,“ hodnotí Barbora Kokešová

Úspěch našich studentek navazuje na čestná uznání, která si z celostátní překladatelské soutěže pravidelně odnášejí.

Den s překladem
Překladatelská soutěž Filozofické fakulty Ostravské univerzity, jejíž součástí je také jednodenní konference a překladatelské workshopy. Do soutěže se mohou přihlásit studenti bakalářských a magisterských programů bez ohledu na typ školy a studijní obor. Od roku 2018 je soutěž otevřena také studentům středních škol, kteří by si rádi prověřili své překladatelské schopnosti a talent.

Soutěž je jediná svého druhu v ČR: je určena výhradně studentům, kteří teprve získávají první zkušenosti s překlady nejrůznějších textů současné i starší beletrie, poezie i textů z populárně naučné literatury či literatury faktu. Soutěž je anonymní. Překlady posuzují nezávisle dva členové poroty. Všichni účastníci soutěže dostávají certifikát, nejlepší práce jsou oceněny čestným uznáním. Pořadí oceněných příspěvků se neurčuje.

Stejně jako v předchozích letech, i v tomto roce zástupci Fakulty filozofické hodnotili projekty v krajském kole Festivalu vědy a techniky pro děti a mládež v Pardubickém kraji, kterou pořádá Asociace pro mládež, vědu a techniku.

Soutěž se konala 16. a 17. března 2022 v pardubickém Ideonu, hodnocené projekty byly rozděleny do dvou kategorií – kategorie Junior, kde soutěží se svými projekty žáci základních škol a kategorii Středoškolák, která je určena žákům středních škol. V každé kategorii soutěžilo téměř 40 projektů z oboru přírodních a společenských věd.

Cílem projektu je povzbudit talentované žáky a studenty v jejich vědeckém zájmu a inspirovat je k dalšímu rozvoji jejich dosavadní vědecké činnosti.

Ceny udělené Fakultou filozofickou Univerzity Pardubice:

Kategorie Junior

• Barbora Mařáčková, Justýna Kučerová, ZŠ Svatopluka Čecha, Choceň, s projektem Jedna pověst, dvě verze?
• Vít Rozsíval, Vojtěch Kastner, Václav Kubíček, ZŠ Svatopluka Čecha, Choceň, s projektem Pověsti očima dnešní generace aneb jsou pověsti mrtvé?
• František Cabalka, Tomáš Lichtag, Adam Vašek, ZŠ J. A. Komenského Brandýs n. O., s projektem Dobrým vtipem nezarmoutíš

Kategorie Středoškolák

• I. místo – Tadeáš Kleiner, Gymnázium Aloise Jiráska v Litomyšli, s projektem Tvorba studentského filmu
• II. místo – Markéta Doležalová, Gymnázium Aloise Jiráska v Litomyšli, s projektem Odklad povinné školní docházky

Tvůrčí psaní má rozmanité podoby. Návštěvníci první letošní akce Kavárny Universitas si v úterý 15. března v Café Robinson vyzkoušeli na vlastní tužky básnické umění pod vedením dr. Jiřího Studeného z Katedry literární kultury a slavistiky FF UPCE. Akce nesla název „Nezapomeň zapomenout – Strukturované vzpomínání v tvůrčím psaní“.

Básník a esejista posluchačům poutavě představil teoretické základy, doporučil inspirativní literární díla a provedl procesem strukturovaného vzpomínání, na jehož konci se v zápisnících každého z návštěvníků objevil jedinečný kousek poezie.

Na dobrovolném vstupném bylo vybráno přes 1000 Kč a celá částka byla následně odeslána na projekt SOS Ukrajina organizace Člověk v tísni.

Příští akce proběhne ve středu 20. dubna 2022 v divadle Exil.

Rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek tento týden zahájil Festival vědy a techniky pro děti a mládež Pardubického kraje.  Mladí vědci se sešli v Pardubicích v rámci krajského kola XIV. ročníku této soutěže, kterou pořádá Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET, o. s. společně s Pardubickým krajem a Univerzitou Pardubice. 

V krajském kole soutěže se utkali nejlepší autoři vědeckých projektů z okresních kol. V odborné porotě, která posuzovala jednotlivé projekty, zasedli také zástupci tří fakult Univerzity Pardubice – Fakulty chemicko-technologické, Fakulty filozofické a Fakulty elektrotechniky a informatiky.

Druhého dne festivalu se zúčastnili děkani Fakulty chemicko-technologické prof. Petr Kalenda a Fakulty filozofické doc. Jiří Kubeš.

Vybraným studentským projektům předal děkan Fakulty chemicko-technologické prof. Petr Kalenda a zástupci z Fakulty filozofické věcné ceny a mimořádná stipendia, která uplatní, pokud se rozhodnout ke studiu na fakultách Univerzity Pardubice.

Studenti Fakulty filozofické Univerzity Pardubice uspořádali ve čtvrtek 10. března 2022 Hudební benefiční večer pro Ukrajinu.  

Společně se nám během večera podařilo vybrat celkem 31 843 Kč. Pokud jste koncert nestihli, můžete i nadále přispívat přes QR kód a platební údaje ve videu. Děkujeme!

Akce se konala v přímé spolupráci s Červeným křížem, jehož prostřednictvím byl celý finanční obnos získaný z dobrovolného vstupného věnován na podporu zdravotnické péče na Ukrajině.

Děkujeme všem účinkujícím, divákům a organizátorům, kteří se na akci podíleli a sdíleli s námi atmosféru benefičního večera. Především děkujeme studentům, od nichž původní nápad vzešel a měli chuť jej realizovat.

Záznam benefičního večera

Katedra filosofie a religionistiky každoročně připomíná smutné výročí 10. 3. 1959, kdy armáda Čínské lidové republiky (ČLR) krvavě potlačila povstání Tibeťanů ve města Lhasa, sídle Dalajlamy.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, přátelé,

pozornost nás všech se v těchto dnech obrací na Ukrajinu, která čelí agresivní okupaci armádou Ruské federace. Vidíme také nebývalou jednotu Západních zemí nejen ve verbálním odsouzení ruského útoku, ale také v silné praktické pomoci Západu, ať už dodávkou vojenského materiálu či humanitární pomoci.

Dnes je však potřeba vzpomenou jinou zemi, sice geograficky vzdálenější, která nám nicméně připomíná stejné hodnoty, jako právě probíhající válka na Ukrajině. Tou zemí je Tibet.

Proč právě dnes? Bylo to právě 10. března 1959, kdy vypuklo Tibetské národní povstání ve městě Lhasa, sídle dalajlamy. Tímto povstáním vyvrcholily několikaleté tibetské protesty proti čínské okupaci, která začala už rok po vzniku Čínské lidové republiky (ČLR) roku 1949. Od potlačení povstání probíhá na územích tradičně tvořících Tibet systematická snaha o eliminaci tibetské kultury. A to nejen ničením všeho tibetského, jako např. bouráním tradičních buddhistických center nebo omezováním tibetského jazyka, ale také propagací čínské, resp. hanské kultury. A to zejména přesídlováním etnických Hanů na tibetská území, jejich dosazování do vysokých administrativních funkcí atp. Následkem okupace zemřely statisíce Tibeťanů a desetitisíce dalších odešly do exilu a vytvořily Tibetskou exilovou vládu, jejímž prezidentem byl v květnu minulého roku zvolen Pempa Tsering.

Již toto zběžné shrnutí důvodu, proč si dnes připomínáme Tibet, ukazuje jistou spojitost se současným děním v Evropě. Už dlouhou dobu pozorujeme rozpínavost autoritářských režimů, které si přivlastňují okolní území. A to často násilnou cestou. Je proto potřeba stále zdůrazňovat, na jakých hodnotách vyrostla naše vlastní společnost, které vděčíme za blahobyt, ve kterém žijeme a věřím, že ještě dlouho žít budeme. Je to v první řadě úcta k životu jednotlivce. Jsou to svobody člověka, které jsou však nutně doprovázeny povinnostmi. Je to důraz na právní řád, díky kterému si jsou všichni občané jisti, že nebudou jejich práva pošlapávána. V neposlední řadě je to takový politický systém, který, byť často krkolomně, znemožňuje změnu režimu k autoritářství. A Tibetská exilová vláda si zvolila následovat obdobné hodnoty, jaké zastáváme také my. Také proto si Tibeťané zaslouží naši podporu

Mluvíme-li o Tibetu, je tu ještě jedno téma, které se v posledních měsících stalo obzvlášť naléhavé. Je jím stáří současného dalajlamy a otázka hledání jeho nástupce.

Začnu dvěma okolnostmi, které nás nutí stále více se zajímat o to, jaká situace nastane po smrti dalajlamy. V různých náboženských komunitách se rodí silné osobnosti, které hlasitě vystupují na podporu míru, prosperity a blahobytu. V posledních měsících bohužel dvě takové osobnosti zemřely.

26. prosince minulého roku zemřel jihoafrický anglikánský biskup Desmond Tutu, který se proslavil, mimo jiné, bojem proti apartheidu, systému veřejné rasové segregace, který v JAR fungoval do raných 90. let.

Letos 21. ledna zemřel vietnamský zenový mistr Thich Nhat Hahn, básník, mírový aktivista zejména v době francouzské okupace Vietnamu v první polovině 20. století a během války ve Vietnamu (1955-1975), velký propagátor tzv. angažovaného buddhismu spočívajícím dvou hlavních zásadách, a to jednak na zásadě neubližování všem vnímajícím bytostem a jednak na buddhistické praxi bedlivé pozornosti (tzv. mindfulness).

Smrtí těchto dvou osobností přišel svět o silné hlasy zasazující se o poklidné soužití lidských společenství i jednotlivců. Stejné myšlenky hlásá také současný dalajlama a vyvstává proto otázka, jaké hodnoty a zásady bude propagovat dalajlama budoucí.

To, že proces hledání budoucího dalajlamy bude dalším místem geopolitického zápasení ukazují již současná prohlášení jak ČLR, tak Indie, kterou podporují USA. ČLR již před delší dobou prohlásila, že nástup dalšího dalajlamy musí být schválen jejím režimem. Zároveň se indická politická reprezentace zapojila do tohoto procesu mimo jiné tím, že počátkem minulého roku svolala několik shromáždění buddhistických autorit. Učinila to jednak proto, aby legitimizovala nástupce současného dalajlamy, jednak se tím snaží zaplnit mocenské vakuum do doby, než bude čas nového dalajlamu hledat.

Samotný 14. dalajlama vyslovil v tomto ohledu několik názorů. Například že další dalajlama se narodí mimo Tibet, jelikož on sám v Tibetu není, že se může znovuzrodit právě v Indii a že jím může být žena. Nicméně se také vyslovil pro možné zrušení institutu přerozováním, jelikož podle něj pochází z feudálního, a tudíž zastaralého systému.

Na tomto místě je nutno říct, že samotné propojení úřadu dalajlamy s politikou problém není. Ostatně tento úřad pochází z doby mongolské vlády nad Tibetem a byl vytvořen mongolským chánem. Problém je angažovanost totalitního režimu ČLR, který se tímto krokem snaží legitimizovat svou přítomnost v Tibetu.

Nedopusťme, aby se to ČLR povedlo. Stejně jako dnes všichni rozumní lidé podporují Ukrajinu proti agresi Ruské Federace, tak také podporujme Tibet v jeho obraně proti totalitnímu agresorovi a v jeho snahách o vybudování skutečné autonomie.  Buďme společensky aktivní a podporujme skupiny a organisace bojující za prosperitu jak naši, tak Tibeťanů, Ukrajinců, Ujgurů a dalších utlačovaných etnik a skupin. Mluvme s našimi blízkými o problémech těchto skupin, ale také těch, které žijí v naší společnosti. O těch, kteří utíkají před válkou, ale také o těch, kteří strádají v naší bohaté společnosti a kteří se cítí být společností ignorováni. Podporujme politiky, kteří se nepoklonkují autoritářským režimům, ale volme si takové, kteří vedou naši společnost k blahobytu a míru.

10. 3. 2022

Rusové vědí, kde jejich země začíná a kde končí. Přemýšlejí v hranicích bývalého carského Ruska a chovají se jako velmoc starého typu z 19. století, upozorňuje historik Zbyněk Vydra.

Právě v tom vidí trvalé nebezpečí pro Ukrajinu. „Jsou přesvědčení, že jim dávná území patří. I kdyby je nechtěli ovládnout přímo formou nějaké trvalé okupace, tak je budou pokládat za svou sféru vlivu. Chtějí je kontrolovat, určovat budoucnost a snažit se, aby nebyla nepřátelská vůči Rusku. Nejsou schopní vyjednávat. Používají zbraně. Takto se chovali v zásadě vždycky.“

Šok ve všech kruzích

Razance ruského útoku na Ukrajinu překvapila i lidi, kteří se oblastí dlouhodobě zabývají. „Předpokládal jsem, že po oficiálním uznání dvou separatistických republik je Rusko nějakým způsobem podpoří. Nepočítal jsem s útokem na další ukrajinské cíle jako Kyjev a podobně. Od začátku války se ve mně sváří různé pocity. Když k tomu přistoupím srdcem, střídá se ve mně smutek kvůli Ukrajině a hněv kvůli Rusku. Když k tomu přistoupím víc racionálně, uvědomím si bezvýchodnost situace. Válka svým způsobem nebude mít vítěze.“

Ruská reputace dost klesá. „Současná reklama pro Rusko je naprosto katastrofální. Ani dřív nemělo globálně moc dobrou pověst. Teď se to ještě výrazně zhorší. I když samozřejmě Rusko bude mít po světě dál své stoupence,“ odhaduje Vydra.

Nějakou dobu sankce skousnou

Západní země zkouší na Rusko tlačit formou tvrdých sankcí. „Záleží na jejich délce, na tom, jak hluboce poškodí ruskou ekonomiku a jaký bude dopad na každodenní život lidí. Pár týdnů, měsíců Rusové vydrží. Jsou přesvědčení, že sankce nejsou spravedlivé. Ale berou je jako automatickou věc, protože Rusko nikdo nemá rád.“

Velké vzbouření se zatím podle Vydry čekat nedá i proto, že v Rusku postupně přestávají fungovat objektivní média. „Společnost se dostala do stavu, kdy z větší části věří Putinovi anebo se o politiku nestará. Za poslední roky posílily autoritářské tendence natolik, že tam nefunguje nějaká občanská společnost, která by se teď mohla aktivizovat a režim změnit zdola lidovou revolucí. Vidíme projevy nesouhlasu statečných Rusů na demonstracích proti válce, ale režim je natolik silný, aby tyhle tisíce dokázal pozatýkat. Pro Putina to tak nepředstavuje zásadní hrozbu.“

Svrhnou Putina oligarchové?

Občas se objeví hlasy, že by změna v Rusku mohla nastat brzy, protože část tamních boháčů a oligarchů není spokojená s kroky prezidenta Vladimira Putina. „Momentálně mi to připadá spíš jako takové zbožné přání než odhad reálné situace. Rusko je ale země značně nevyzpytatelná a je možné, že se začnou množit nespokojení oligarchové. Zůstává otázkou, jestli to bude stačit k nějaké změně a hlavně, jestli by případný odchod Putina zásadně změnil ruskou politiku.“

Článek byl převzat z Českého rozhlasu Pardubice.
autor: Jakub Malý | foto: foto: Honza Ptáček, Český rozhlas
Český rozhlas Pardubice