Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Publikováno: 25.01.2021

Fakulta filozofická Univerzity Pardubice pořádala jako každý rok Dny otevřených dveří, letos však zcela netradičně, on-line. Dvouhodinový přímý přenos z univerzitní auly nabídl rozhovory se studenty a pedagogy ze všech fakultních pracovišť. Záznam vysílání je pro případné zájemce stále k dispozici.  

Cenné informace o studiu na naší fakultě mohli zájemci získat pouze on-line. Dvouhodinovým živým přenosem provedla zájemce Šárka Rusnáková, absolventka Fakulty filozofické a zároveň redaktorka Českého rozhlasu Pardubice. Ve studiu v univerzitní aule se tak vystřídali studenti i pedagogové, kteří se podělili o zkušenosti se studiem a poradili, jak se připravit na přijímací řízení.

Fakulta filozofická Univerzity Pardubice právě letos slaví 20 let své existence.

Nabízíme poměrně širokou paletu studijních programů, které pokrývají spektrum od humanitních oborů až po společensko-vědní obory. V rámci studia na naší fakultě je možné absolvovat programy zaměřené na oblast cizích jazyků, domácí literatury, historie, filosofie, religionistiky, sociální antropologie a dalších sociálních věd,“ uvedla proděkanka pro vzdělávání Mgr. Irena Reimannová, Ph.D.

Po celou dobu přenosu mohli zájemci o studium prostřednictvím živého chatu pokládat jakékoli dotazy, na které jim písemně odpovídali zástupci fakulty. Nejvíce otázek se týkalo přijímacích zkoušek a podmínek přijetí ke studiu.

„Snažíme se reagovat na epidemickou situaci, do téměř všech bakalářských studijních programů bereme bez přijímací zkoušky, pokud není naplněna kapacita daného studijního programu. Termín pro podání přihlášek do bakalářského studia je 20. dubna 2021, po tomto termínu budou uchazeči informování o tom, zda byli přijati, případně jaký je další postup v rámci přijímacího řízení,“ ujistila proděkanka Reimannová.


Dny otevřených dveří cílily především na stávající maturanty, tedy zájemce o bakalářské studium, nicméně naše fakulta nabízí také možnosti navazujícího magisterského či doktorského studia.

Záznam Dne otevřených dveří je možné zpětně zhlédnout na našich stránkách nebo na univerzitním YouTube kanálu. Veškeré informace k přijímacímu řízení naleznete na webu fakulty.

V případě jakýchkoli dalších dotazů se můžete obrátit na ing. Jana Pražáka z Poradenského a propagačního střediska FF UPa (jan.prazak@upce.cz) nebo na telefonu 466 036 224.

Publikováno: 22.01.2021

Studenti bakalářských a navazujících magisterských oborů Fakulty filozofické mají možnost získat stipendium na podporu zahraničního pobytu, který si sami zorganizují za účelem např. zlepšení jazykových dovedností, pro výzkum k absolventské práci, absolvování studentské praxe a podobně.

Zahraniční pobyt musí trvat minimálně jeden měsíc (30 dnů) a student může žádat o podporu ve výši až 20.000 Kč s ohledem na konkrétní zemi, kde se mobilita uskuteční (o výši přidělené částky bude vždy rozhodováno individuálně, s přihlédnutím k odhadovanému objemu cestovních a pobytových nákladů spojených se zvolenou destinací), a dle aktuálního stavu fakultního stipendijního fondu.

Vzhledem k aktuální epidemické situaci a z ní vyplývajícímu dramatickému omezení mezinárodních mobilit nelze v současnosti sjednávat zahraniční studijní pobyty závazně. Vedení FF UPa bude ovšem jako každoročně připraveno tyto aktivity podporovat. Zatím však jde pouze o předběžné zjišťování počtu zájemců.


Prosíme studenty, kteří by měli o tento druh mobility (resp. o příslušnou finanční podporu) v kalendářním roce 2021 zájem, aby do 15. 2. 2021 zaslali paní Barboře Krpatové na e-mailovou adresu Barbora.Krpatova@upce.cz krátkou zprávu s uvedením země / hostitelské univerzity a s odhadovaným termínem výjezdu (stačí přibližně – kalendářní měsíc).

O dalším postupu vedení fakulty rozhodne a bude informovat posléze – podle aktuální situace.

Publikováno: 20.01.2021

Tvůrci čtyřdílné minisérie o Boženě Němcové vystihli její charakter beze zbytku, říká historička, profesorka Milena Lenderová z Ústavu historických věd Fakulty filozofické. Ta je poradkyní úspěšného seriálu České televize a tvůrcům odborně zasahovala do scénáře. Oceňuje skvělé herecké výkony a potvrzuje, že erotické scény k nejslavnější české spisovatelce patří také.

Seriál o Boženě Němcové se začal natáčet už předloni v srpnu. Jste jeho poradkyní od začátku?

Při natáčení už by bylo na rady pozdě. Hana Wlodaczyková, jedna ze scenáristek, mě poprvé kontaktovala začátkem roku 2016. Ještě než jsem viděla scénář, odpovídala jsem jí na otázky týkající se pražských salonů, bálů, výchovy dívek a jejich uvádění do společnosti, zacházení s dětmi, kouření žen… Už tehdy jsem velmi ocenila skutečnost, že se obě scenáristky perfektně orientovaly ve vydané korespondenci Boženy Němcové. Takřka ve všem, co bylo o ní a její rodině napsáno. I v sekundární literatuře týkající se 19. století a postavení žen.

Proč vás tvůrci oslovili? Hrálo roli, že jste v minulosti už např. radila seriálu První republika?

Myslím, že to nebylo ani tak kvůli První republice, ale spíš díky mým publikacím týkajících se dějin žen. Ale to byste se musela zeptat jich.

Do čeho všeho ještě z pohledu historičky promlouváte?

Při čtení jednotlivých částí scénáře, který měl několik verzí, jsem tu a tam něco poopravila, upřesnila nebo doporučila změnit. Ale skutečně toho bylo málo. Ke scénáři jsem přistupovala s tím, že se nebude točit dokument, ba ani hraný historický dokument, ale melodramatická - v dobrém slova smyslu - minisérie, kterou se tvůrci obracejí k laickému publiku, byť zjevně nikoli k tomu, co se dívá na Ordinaci v růžové zahradě. Že se prostě neobracejí k odborníkům, ať už historikům, nebo literárním vědcům. A ten půdorys 19. století, jeho reálie, politickou a sociální problematiku, nesvéprávné a ponižující postavení žen respektovali a dokázali nenásilnou formou laikovi přiblížit. 

Na co si musíte dávat pozor, když něco upřesňujete?

Abych nebyla otravně učená.

Kromě vás seriálu radili i vaši kolegové, docentka Marie Macková a doktor Vladan Hanulík.

Ano. Myslím, že paní docentka se vyjadřovala k problematice rakouských úředníků a kolega Vladan Hanulík radil v medicínských záležitostech.

Co dělá obvykle tvůrcům historických seriálů a filmů největší problém?

Napjatý poměr mezi historickou věrohodností, dobrým vkusem a snahou přilákat diváky. Je to patrné i na „světových“ historických seriálech. Například v Bílé královně z roku 2013, ve velkolepých Versailles z let 2015-2018 či poměrně nové Kateřině Veliké s Helen Mirren (myslím, že pokud se týče dobrého vkusu, je tento seriál opravdu na hraně). Daň sledovanosti je u všech jmenovaných seriálů zčásti zaplacená množstvím erotických scén, čemuž se nevyhnula ani Božena.

Ale Němcová opravdu neprolamovala společenské konvence jen tím, že psala, debatovala s přáteli, provokovala, raději „četla, než pekla“, ale i svým vcelku nespoutaným milostným životem. Osobně s tím problém nemám, prostě to k ní patří, ale myslím, že u některých diváků otevřené milostné scény narazí. Přece jen byla Božena Němcová velkou českou spisovatelkou. A velké české spisovatelky, zjevy ojedinělé, jsou přece po všech stránkách dokonalé a nechybují!

Český buditel je prostě bezpohlavní, což platí zjevně i pro buditelky. Tento sporný odkaz Zdeňka Nejedlého si pořád tak trochu neseme v sobě. Moje prababička ještě věřila, že „Božena Němcová byla slavná spisovatelka, ale špatná ženská.“ Pak už platila jen první polovina této výpovědi…

Mohla byste například na způsobu oblékání dokumentovat, jak se promění v 19. století během pár let nějaký kousek oblečení, boty, klobouky…

To nebyla moje parketa. Na to měli tvůrci minisérie odborníky na dějiny oblékání. Kostýmy se povedly, návrhářka dokázala dokonce sledovat postupnou materiální a fyzickou degradaci Němcové. Ale obecně se dá říct, že oblečení vždy odráží nejen technologické možnosti dané společnosti, ale i dobový konstrukt feminity na jedné a maskulinity na druhé straně. A co se týče dětského oblečení, lze na jeho vývoji sledovat postupně vznikající a sílící autonomii dětského věku.

Když sledujete seriál, stane se, že narazíte ještě na nějaké nepřesnosti?

Ano, ale nebylo jich mnoho. Navíc jsou v seriálu scény, které v pramenech oporu nemají a ani mít nemůžou. Melodrama dopřává svým tvůrcům podstatně víc tvůrčí svobody a možností fabulace než historický dokument. V seriálu prostě není poznámkový aparát.

Dokázali tvůrci seriálu vystihnout charakter Boženy Němcové?

Beze zbytku. Myslím, že se podařilo i obsazení. Především Božena v podání mladičké Anny Kameníkové je úžasná. Stejně jako neurvalý vlastenec Josef Němec v podání Jana Hájka. Ale v podstatě se to týká všech postav. 

Co v seriálu chybí?

Mně tam nechybí nic. Zachytit košatý život ve čtyřech pokračováních – klobouk dolů! Ale určitě se někdo ozve.

Proč bychom měli „​Boženu" vidět?

Abychom si uvědomili, kým vlastně byla. Němcová přece nemůže být vnímána jen jako autorka Babičky. Přes nesporné kvality tohoto kanonického díla, doslova přelomu v české literatuře 19. století, už nedokáže mladou, ale zčásti ani střední generaci zaujmout. Němcová má nepřeberné množství fazet, které jsou patrné hlavně v její bohaté a nádherné korespondenci. Byla výjimečnou ženou, solitérem, rebelkou. Měla dobré i méně dobré vlastnosti. A to myslím jednotlivé díly této série ukázaly.

prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc. (1947)

Věnuje se genderové tematice a píše o pestrém 19. století z pohledu každodennosti. Je autorkou řady knih o dějinách ženy a dětství. Za svou vědeckou činnost byla několikrát oceněna (získala i cenu Magnesia Litera). V roce 2014 převzala Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za svou dlouholetou badatelskou činnost a významné publikace. Je jedním z excelentních vědců Univerzity Pardubice, kde působí v Ústavu historických věd Fakulty filozofické.

Publikováno: 19.01.2021

Děkan Fakulty filozofické UPa se po dohodě s vedoucími kateder rozhodl vydat opatření, jež je motivováno snahou zjednodušit začátek letního semestru, nenechávat nikoho do poslední chvíle v napětí a poskytnout studentům i akademikům v této chaotické době alespoň nějakou jistotu.​

  • Výuka v letním semestru bude probíhat až do 31. března distančně a on-line. Výuka v distanční formě je povinná jak pro akademické pracovníky, tak pro studenty.
     
  • Vedení fakulty doporučuje akademickým pracovníkům realizovat synchronní on-line výuku (dle rozvrhu) a využívat k tomu především MS Teams a LMS Moodle. Doporučujeme též vyučujícím zajistit dostatečné přestávky mezi jednotlivými hodinami.
     
  • Sylaby všech kurzů ve STAGu musejí být upraveny do 15. února tak, aby reflektovaly probíhající distanční výuku. Každý sylabus tedy bude obsahovat informace, jaké nástroje distanční výuky budou zvoleny, jaké (přiměřené) úkoly mají studenti splnit, jak budou hodnoceni a jak s nimi bude vyučující průběžně komunikovat.
     
  • Studenti budou mít při výuce zapnuté webkamery.

​Distanční výuka se nevztahuje na:

  • studenty vykonávající pedagogickou praktickou výuku a praxi na různých typech škol či školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy;
  • individuální konzultace;
  • studenty u zkoušek, pokud se neúčastní v jeden čas zkoušky více než 10 osob.

Toto opatření může být jako celek už před 31. březnem zrušeno, to by se ale zdravotní situace musela zlepšit natolik, aby se na fakultu mohli vrátit všichni studenti. Řešení spočívající v návratu jednoho ročníku do kontaktní výuky a současné výuce ostatních ročníků distančně se totiž v našich podmínkách nedá realizovat.

Pardubice, 19. ledna 2021
děkan FF UPa

Publikováno: 18.01.2021

Akademický senát Fakulty filozofické Univerzity Pardubice podporuje stanovisko Akademického senátu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, přijaté 14. 12. 2020, a zaslané předsedkyni AS FF UPa Mgr. Keplové.


Akademický senát Filozofické fakulty Masarykovy (AS FF MU) univerzity na svém zasedání v pondělí 14. 12. 2020 přijal prohlášení k současné situaci ohledně epidemie covid-19 a k plošnému zákazu kontaktní výuky na vysokých školách. Prohlášení bylo schváleno 17 hlasy z celkových 18 přítomných.

AS FF MU si uvědomuje závažnost současné situace a veškerá zdravotní rizika spojená s epidemií covid-19. Rovněž tak podporuje snahy dostat epidemii pod kontrolu.

Zdůrazňuje však také zásadní společenskou roli vysokých škol a důležitost vzdělávání pro budoucí generace. Navzdory nepopiratelným přínosům výuky online shledává zde AS FF MU i mnohá závažná omezení, kvůli nimž vzdělávání výhradně online není zcela plnohodnotné a je dlouhodobě neudržitelné. Prohlášení AS FF MU apeluje na všechna zodpovědná místa na všech státních i akademických úrovních, aby zajistila, že tento mimořádný stav bude trvat jen po nezbytnou a epidemiologicky zdůvodněnou dobu.

Požaduje, aby všechny fakulty mohly, jakmile to situace dovolí, co nejdříve přejít alespoň na hybridní výuku. Požaduje také, aby byla definice praktické výuky rozšířena a uplatněna na všechny fakulty vysokých škol. Zároveň vyzývá, aby zodpovědné orgány nadále komunikovaly s vysokými školami a jejich představiteli a přijímaná opatření a nařízení s nimi dopředu konzultovaly, aby se postupně obnovila vzájemná důvěra mezi exekutivou, vysokými školami i celou společností.

Tisková zpráva Akademického senátu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
V Brně dne 22. prosince 2020


Podrobnější informace viz Akademický senát Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Publikováno: 14.01.2021

Studenti Univerzity Pardubice mohou i v dalších sedmi letech vyjet do evropských zemí s programem Erasmus+ a získávat nové zkušenosti během studia. Univerzita uspěla s žádostí o udělení listiny Erasmus Charter, která jí umožňuje pokračování projektu v letech 2021 – 2027. Projekt využívají pardubičtí vysokoškoláci už od roku 1998. Vycestovat mohou zájemci z každé ze všech sedmi fakult univerzity.

Bez dokumentu Erasmus Charter for Higher Education (ECHE) se instituce nemůže programu v rámci mezinárodní spolupráce Erasmu účastnit. Jeho obdržením univerzita potvrzuje dodržování určitých zásad. Erasmus Charter získá škola i na základě Erasmus Policy Statement, v němž popíše, jaké aktivity podle svého strategického plánu v rámci programu uskutečňuje. Novinkou jsou kroky, kterými program i univerzita směřují k udržitelnosti a ochraně životního prostředí. Erasmus without paper, který pomocí digitalizace usiluje o snížení administrativy a omezení počtu dokumentů v papírové podobě, nebo Green Erasmus, který podporuje ekologicky šetrnější způsoby přepravy.

Mezinárodní spolupráce je pro Univerzitu Pardubice jednou z priorit rozvoje. Možnost nabídnout vysokoškolákům studium v zahraničí prostřednictvím programu Erasmus+ zvyšuje hodnotu vzdělávání. V rámci programu Erasmus+ Univerzita Pardubice od roku 1998 spolupracuje s více než 200 univerzitami ve 29 zemích po celé Evropě. Za rok absolvuje zahraniční pobyt více než 100 studentů. Od roku 2010 vyjelo získat nové zkušenosti dokonce 1 350 vysokoškoláků. Program Erasmus+ přivádí do Pardubic také zhruba 180 zahraničních studentů ročně, kteří na univerzitě stráví v průměru jeden semestr.

Každý rok Univerzita Pardubice organizuje také ERASMUS+ DAYS. Veletrh studia v zahraničí nabízí informace o studiu a stážích od přímých účastníků programu. Na univerzitě funguje také studentská skupina ESN (Erasmus Student Network), jejíž členové pomáhají zahraničním studentům, kteří se rozhodnou studovat na Univerzitě Pardubice. Členem ESN nebo tzv. buddy se může stát jakýkoliv student univerzity. Více informací získáte zde: Erasmus+ | Univerzita Pardubice (upce.cz)

Publikováno: 13.01.2021

Publikováno: 05.01.2021

Tříkráloví koledníci do kampusu Univerzity Pardubice letos nedorazili, a nezazvoní ani u vás doma. Přesto se tradiční Tříkrálová sbírka koná. Oblastní charita Pardubice se rozhodla kvůli pandemii rozmístit pokladničky na veřejně přístupných místech. Zájemci mohou přispět také přímo na Univerzitě Pardubice, jednu z nich najdou hned u vstupu do budovy rektorátu.

„Ani v těžkých dobách by nikdo neměl zapomínat na pomoc lidem, kteří to potřebují. Tříkrálová sbírka v tomto čase probíhá na naší univerzitě každoročně a já si vážím zapojení všech, kteří se rozhodnou přispět, “ říká rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

Pokladničky Tříkrálové sbírky budou na veřejných místech až do 24. ledna. Další informace o umístění sbírkových pokladniček naleznete na webu Oblastní charity Pardubice. Letos je navíc možné finanční obnos darovat i prostřednictvím online dárcovství na https://www.trikralovasbirka.cz/

Publikováno: 05.01.2021

Pamatujete si ještě svoje studentské roky v Pardubicích? Zkuste oprášit vzpomínky a zapojte se do absolventské soutěže na sociální síti my.upce.cz.

Zajímá nás jediné: Co nejdůležitějšího vám dala univerzita?

Po přihlášení do sítě stačí napsat pod příspěvek vaši zkušenost, kterou jste si z dob studií odnesli do života. Pět nejlepších odpovědí odměníme absolventskou plackou a mikinou z nové originální kolekce k 70. výročí vysoké školy.  

Využijte soutěž a zkuste navštívit jedinečnou sociální síť my.upce.cz. Do soutěže se právě tam můžete zapojit až do konce ledna 2021. 

Univerzita Pardubice v rámci absolventského programu spustila nový web a unikátní síť pro absolventy vysoké školy letos v červnu. Několik stovek absolventů už čerpá své benefity především díky slevovým kartám. Ty slouží nejen jako cesta k výhodám u partnerských firem a institucí, ale také jako symbolické připomenutí doby studia a náležitosti ke své alma mater.  

Web najdete na absolventi.upce.cz

Sociální síť na adrese my.upce.cz 


Kontakt pro absolventský program:
Bc. Anna Sedláková
e-mail absolvent@upce.cz

Publikováno: 31.12.2020

Podívejte se na život na Univerzitě Pardubice v roce 2020 ve fotografiích.

Na začátku roku jsme si ještě na plese společně zatančili. V březnu se už ale učili online. Naši experti komentovali situaci kolem covidu v médiích a odborníci z Fakulty chemicko-technologické testovali vzorky na koronavirus. V létě jsme připravili dětskou univerzitu a natáčeli videa s Jazykovým centrem. Vznikl také univerzitní hokejový klub Riders. Tým profesora Holčapka se posunul zase dál ve výzkumu rakoviny slinivky a vědci získali celoevropský patent. Přichystali jsme poprvé online Noc vědců, online byl také veletrh pomaturitního vzdělávání Gaudeamus. Na konci roku prezident republiky jmenoval dva nové profesory naší univerzity.

A to nejdůležitější – celý rok jsme slavili. Příběh Univerzity Pardubice se totiž začal psát před 70 lety.