Děkan Fakulty filozofické vyhlašuje

na pátek 29. října 2021

pro studenty Fakulty filozofické Univerzity Pardubice

D Ě K A N S K É  V O L N O

Výuka je zrušena.

Společně se studenty, akademickými pracovníky a zaměstnanci oslavila v pondělí 4. října 2021 Fakulta filozofická své kulaté 20. výročí.   

Program oslav odstartoval dopoledním fotbalovým utkáním mezi týmem studentů a týmem akademiků fakulty. „Je to skutečně netradiční, protože za těch 20 let, co fakulta existuje a já jsem tu s ní, jsem zápas studentů proti akademickým pracovníkům nezažil,“ řekl úvodem děkan Jiří Kubeš.  

Fotbalové klání za podpory fanoušků bylo po celou dobu velmi vyrovnané. I když vlastně chyběl tým hostů (oba týmy byly na straně domácích), tak po velkém boji nakonec zvítězil tým akademiků výsledkem 7:5. 

Oficiální odpolední části oslav se zúčastnili zástupci vedení Univerzity Pardubice a emeritní děkani, kteří zavzpomínali na uplynulé dvě dekády historie Fakulty filozofické. „Je za námi 20 let dobré práce. Přála bych fakultě, aby nadále úročila svůj tvořivý potenciál. Aby přicházeli motivovaní studenti, aby přibylo doktorských programů, aby každá katedra měla aspoň jednoho profesora,“ zmínila první děkanka fakulty profesorka Milena Lenderová.  

U Lavičky Václava Havla, kde celá akce probíhala, došlo také na vyhlášení výsledků studentské soutěže, do které se zapojily dvě desítky talentovaných studentů. První místo obsadila Kristýna Nývltová, kterou na stupních vítězů doplnili Jakub Seidl a Jindra Lavrenčíková. 

Hudební hostem oslav byl Ivo Pospíšil alias Tea Jay Ivo, který svým hudebním setem dotvářel příjemnou atmosféru celého prosluněného podzimního odpoledne. Nechyběla ani výstava starších i novějších fotografií, dokumentujících různé podoby života na fakultě.

U příležitosti 20. výročí založení Fakulty filozofické jsme vyhlásili studentskou soutěž na téma „My, studenti Fakulty filozofické“. Bylo možné přihlásit psané, vizuální nebo audiovizuální dílo.

V téměř dvou desítkách soutěžních příspěvků měla své zastoupení výtvarná (digitální) tvorba, fotografie, ale i psané úvahy. Mezi soutěžními díly se objevila také dvojjazyčná báseň.  

Slavnostní vyhlášení výsledků proběhlo v pondělí 4. října 2021, a to v rámci oslav 20 let Fakulty filozofické. Nejúspěšnějším soutěžícím byla přidělena finanční odměna. Porota tvořená členy vedení Fakulty filozofické nakonec rozhodla o následujícím umístění:

1. místo – Kristýna Nývltová (digitální tvorba – ilustrace)
studentka 1. ročníku navazujícího magisterského studijního programu Resocializační pedagogika

2. místo – Jakub Seidl (digitální tvorba – komiks)
student 3. ročníku bakalářského studijního programu Anglický jazyk pro odbornou praxi

3. místo – Jindra Lavrenčíková (fotografie – oceňujeme především gestickou filosofii, činy mluví za nás)
studentka 2. ročníku navazujícího magisterského studijního programu Kulturní dějiny: Soudobé dějiny

Oceněným studentům gratulujeme. Zároveň děkujeme všem studentům, kteří se do soutěže zapojili. Jsme moc rádi, že na Fakultě filozofické jsou lidé, kteří jsou aktivní, kreativní a dělají věci nad rámec studia.

Pokud máte nějaké další tvůrčí nápady, neváhejte se nám ozvat, rádi s Vámi budeme spolupracovat na propagaci naší fakulty.

Byla to v roce 2001 zajímavá shoda okolností. Za vznikem Fakulty filozofické Univerzity Pardubice stálo to, že vedení chtělo novou humanitní fakultu a zároveň stát chtěl víc vysokoškoláků. K záměru se použil už existující Ústav jazyků a humanitních studií.

Menší a kvalitní

Před lety narostl počet studentů až na 2000. „Momentálně jich je 1100. Nestojí za tím nižší zájem. Spíš už stát nechce tolik studentů. Nejvíc stabilně táhnou studia angličtiny jako jazyka pro hospodářskou praxi i pro učitelství.“ 

Děkan Kubeš podotýká, že nevede nijak obrovskou fakultu. „Máme okolo stovky akademiků a zároveň několik skvělých vědeckých pracovišť. Do budoucna je musíme rozvíjet. Máme se internacionalizovat, mít zahraniční odborníky, pravidelné hosty, skvělé vědecké výsledky i na mezinárodní úrovni. Dál bychom měli usilovat o lepší propagaci fakulty v regionu. Snažíme se tak oslovit mladé a šikovné lidi, aby přišli studovat.“

Kulaté výročí oslavila fakulta trochu netradičně i sportem. Sám děkan nastoupil za fotbalový tým akademiků proti týmu studentů. „Trochu bojujeme proti klišé nějakých vědátorů schovaných v knihách, v archivu anebo v muzeu. My přitom máme řadu dalších jiných zájmů včetně sportu. Během oficiální části oslav dorazili taky bývalí děkani. Nechyběla ani výstava fotografií z posledních dvaceti let.“ 

Článek byl převzat z Českého rozhlasu Pardubice.
autor: Jakub Malý | foto: Univerzita Pardubice
Český rozhlas Pardubice

Velká studentská akce Příliv obsadila po dvouleté pauze opět kampus Univerzity Pardubice. Tisíce studentů prvních i druhých ročníků, kteří pravou atmosféru vysoké školy kvůli pandemii nezažili, měli možnost poznat univerzitními spolky, získat informace o zahraničních studijních pobytech, užít si sportovní i výtvarné aktivity. Ale také poslechnout si univerzitní soubory nebo kapely.

Vysokoškolákům zahrál písničkář Jakub Ondra a rovněž skupina Vypsaná fixa, která kdysi začínala zkoušet právě na kolejích pardubické vysoké školy. Nový akademický rok začal v tomto týdnu na všech sedmi fakultách Univerzity Pardubice. Nově letos nastoupilo asi 3 tisíce studentů.

Podle pověsti byl vychováván svou babičkou svatou Ludmilou, dokázal zachovat suverenitu českého státu. Zavražděn byl ve Staré Boleslavi a po smrti začal být uctíván jako svatý pro svou zbožnost a posmrtné zázraky. Později se stal symbolem českého státu.

V některých kalendářích u data 28. září najdeme dva letopočty. A to 929 a 935. „My neznáme roční datum zavraždění svatého Václava a z legend, které se zachovaly, vyplývají dvě data. Ta způsobují dlouhý spor historiků, ke kterému roku se přiklonit. Ale řekněme, že z logiky událostí, tak ji chápeme dnes, tak se více přikláníme k roku 935,“ vysvětluje historik Martin Čapský.

Jaký byl Sv.Václav

„Byl takový, jakým ho chtěli legendisté mít. My těch zpráv o něm mále málo. Mluví se daleko častěji o jeho bratrovi Boleslavovi, než o Václavovi. To, z čeho čerpáme jsou legendy. Ty jsou psány pro publikum a to má svá očekávání. A tak je svatý Václav vždy trochu přizpůsobován tomu, co chtějí lidé slyšet. Jednou je knížetem míru, jindy spravedlivým soudcem a jindy člověkem, který se stal téměř mnichem,“ říká Martin Čapský.

Přesto existuje několik věcí, které o svatém Václavovi víme jistě: „Víme, že žil. Víme, že měl bratra Boleslava, který ho zavraždil ve Staré Boleslavi. Víme, že v té době probíhal dlouhý proces upevňování státnosti kmene Čechů, na kterém měl svatý Václav a později jeho bratr Boleslav velkou zásluhu. To všechno dokážeme z historických pramenů odvodit. Ale jaký byl svatý Václav jako člověk, to už je záležitost legendistů.“

Vysoký blonďák

Z ostatků svatého Václava, především z lebky dokázali antropologové zkoumáním zjistit mnoho dalších zajímavých faktů. „Víme, že měl poměrně úzký obličej, že lebka patřila vyššímu člověku. Ostatně Přemyslovci byli poměrně vysocí. Asi měl světlé vlasy na rozdíl od našich představ,“ říká Martin Čapský.

Svatý Václav je prvním svatořečeným českého původu: „Zasloužil si to za to, že se stal člověkem, který položil život za víru, takovým způsobem je představován. A byl to někdo, ke komu vzhlížel český národ jako ke svému ochránci a světci. A jestliže byl za života líčen jako člověk, který toužil po mnišství a chtěl se vzdát světských hodností. Tak postupně nabývá charakteru postavy, která je skutečně tím svatý knížetem, ochráncem české země.

28. září 935

To byl den, kdy byl svatý Václav zavražděn svým bratrem Boleslavem, který toužil po moci. „Víme, že svatý Václav přijel do Staré Boleslavi. Byl pozván na hostinu a oslavu. Po ní vstal brzy ráno a šel do kostela, jak bylo jeho dobrým zvykem. Zastihl ho Boleslav, který tasil meč a pokusil se ho seknout. Svatý Václav údajně částečně vykryl ránu, vyrval meč z rukou bratra, který ale přizval na pomoc své družiníky a ti Václava zavraždili přímo před branami kostela ve Staré Boleslavi. Svatý Václav odmítl použít meč proti Boleslavovi a prolít bratrovu krev,“ popisuje Martin Čapský.

Pro církev je 28. září dnem prvořadé důležitosti, protože svatý Václav je nejvýznamnějším světcem českých zemí. „Svatováclavské pouti byly ještě za první republiky obrovskou společenskou událostí, které se účastnily mnohatisícové davy. Dnes už je to trochu jiné, ale církev se ke svatému Václavovi, jako svému primárnímu českému světci obrací stále.“

Článek je převzatý z Českého rozhlasu Pardubice. 

Noc vědců 2021 na Univerzitě Pardubice se odehrála opět naživo. Šestihodinový program nabitý zábavnou vědou probíhal v univerzitním kampusu a v prostorách Dopravní fakulty Jana Pernera v pátek 24. září. Na zajímavé experimenty a kvízy se přišlo podívat téměř 1 000 návštěvníků. Tématem, které letos propojilo všechny pokusy i aktivity, byl čas.

Děkujeme všem, kteří nás navštívili!

Dejte nám vědět, co se vám na akci líbilo a vyplňte dotazník k Noci vědců. 

Novou knihovnu Karla Vocelky otevřela pro studenty, pedagogy i veřejnost Univerzita Pardubice. Významný rakouský historik z Vídeňské univerzity loni daroval Ústavu historických věd Fakulty filozofické rozsáhlou sbírku 4 tisíc knih a časopisů. Fakulta filozofická novou knihovnu otevřela v roce, kdy si připomíná 20 let od svého vzniku.

„Velmi si vážíme toho, že pan profesor Vocelka věnoval svou knihovnu právě Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Osobně to vnímám jako nesmírně prestižní záležitost dokládající fakt, že se naše pracoviště těší vynikající pověsti nejen v českém prostředí. V souboru se navíc nachází mnohé knihy, které v češtině dosud nevyšly, nebo nejsou v českých knihovnách dostupné. Pro historiky je přístup k literatuře naprosto klíčový a jsem rád, že knihy budou moci využívat akademici a především studenti Univerzity Pardubice,“ řekl doc. Mgr. Jiří Kubeš, Ph.D., děkan Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.

Sbírka je hodnotná díky tematické i jazykové rozmanitosti. Profesor Karl Vocelka v ní shromáždil práce kolegů z různých evropských historiografií. Obsahuje mnohá starší díla, která patří k základním kamenům moderní evropské historiografie a vedle odborných historických prací obsahuje i knihy, které odrážejí osobní zájmy historika. Ve sbírce jsou slovníky, průvodci, knihy věnované zahradnictví či gastronomii.

Pan profesor Vocelka se slavnostního otevření knihovny osobně zúčastnil. Akce byla součástí třídenní mezinárodní konference, která se konala v Pardubicích a byla zaměřena na nové výzkumné trendy v dějinách habsburské diplomacie.

Profesor Karl Vocelka je významnou osobností středoevropské historiografie a zakladatelem vídeňského Instituts für die Erforschung der frühen Neuzeit (IEFN). Stál u zrodu časopisu Frühneuzeit-Info. Jeho syntéza dějin Habsburské monarchie, biografie císaře Rudolfa II. i knihy o každodenním životě Habsburků patří k zásadním pracím. V posledních letech se profesor Vocelka zaměřuje v oblasti vědeckého bádání na historii 19. století.

Co udělá s mladými lidmi pobyt v divoké přírodě bez kontaktu s okolním světem? Právě to zkoumali v ojedinělém experimentu studenti Univerzity Pardubice. Během izolace ušli v uzavřené skupině skoro 300 kilometrů.

„Tento výzkum není pro antropology úplně typický. Primárně zkoumají nějakou kulturu anebo společnost. Tím, že jsme se izolovali někde za polárním kruhem v Laponsku, tak zrovna tuto myšlenku popíráme. Chtěli jsme ale realizovat terénní praxe i v době covidu. Proto jsme vyrazili studovat sami sebe,“ říká vedoucí katedry sociální a kulturní antropologie Fakulty filozofické Adam Horálek.

Sítem prošlo pár lidí

Původní zájem o expedici byl relativně velký. „Vybírali jsme na základě psychické i fyzické odolnosti. Těsně před odjezdem jsme skupinu nejodvážnějších testovali v Krkonoších. Nakonec se jich sedm odhodlalo skutečně vyrazit. Protože je na oboru převaha dívek, jelo jich šest a jeden student.“

Jde o metodu takzvané autoetnografie. „Vytvořili jsme takovou malou sociální skupinu a zkoumali jsme, jak na nás působí izolace. Vznikala pravidla, měnily se role, vztahy. Nikdo mě nesesadil, ale jednu dobu se k tomu schylovalo. Velice rychle se smazaly hranice mezi učitelem a studenty. Po první krizi jsme zjistili, že vykání musíme v extrémních podmínkách odložit,“ usmívá se Horálek.

Bylo o čem mluvit?

Jedna z účastnic Anna Vrkoslavová říká, že když vládla dobrá nálada, tak se cestou hojně debatovalo. „Když ale nastaly splíny a kolektivně špatné nálady, tak se většinou mlčelo celý den. Kritický byl hlavně poslední týden.“

Skoro každého napadne, že studenti nemohli vydržet bez moderních technologií. „S mým tlačítkovým telefonem to bylo poměrně snadné. Chyběl mi signál, abych o sobě dala vědět a mohla přijímat zprávy z domova. Internet mi nechyběl až tolik. Facebook je pro mě toxická věc, na které je člověk jenom závislý. Ráda jsem si od toho odpočinula.“

Světlo i v noci

Za polárním kruhem výprava prakticky nepoznala tmu. Podle Horálka vládly takzvané bílé noci. „Slunce sice zapadlo za obzor, ale nemělo to vliv na světelnost. I v noci tedy bylo světlo. Některým ta hranice chyběla.“

Anna Vrkoslavová podotýká, že člověk musel spát s páskou přes oči. Mělo to i své výhody: „Když nám jednou celé dopoledne propršelo, tak jsme vycházeli ve tři odpoledne a spát jsme šli o půlnoci. Nepotřebovali jsme čelovku. Dobře se daly psát terénní deníky. Každý měl svůj sešítek, kam si mohl libovolně zapisovat. Zrovna jsem ten svůj přepisovala a je to dobré pro osvěžení vzpomínek.“

Právě teď nastává ve výzkumu fáze analýzy. „Terénní deníky budeme zpracovávat a první akce, kde budeme prezentovat výsledky, by měl být Sociocon, tedy studentská konference v Pardubicích. Připravíme i krátký film a monografii v odlehčené podobě,“ dodává Adam Horálek.

Článek byl převzat z Českého rozhlasu Pardubice.
autor:Jakub Malý | foto: Adam Horálek, katedra sociální a kulturní antropologie
Český rozhlas Pardubice

POZVÁNKA

mimořádné zasedání AS FF UPa

které se koná v pondělí 6. září 2021 od 13:30 hodin

formou videokonference

Program zasedání AS FF UPa

1. Zahájení a jmenování skrutátora
2. Schválení programu jednání
3. Projednání Návrhu změny garanta doktorských studijních programů Filosofie / Philosophy – předkládá doc. Kubeš
4. Různé

Senátorky, senátoři a vedení fakulty obdrží pozvánku přímo do MS Teams. Hosté z řad akademických pracovníků, studentů, zaměstnanců FF UPa a veřejnosti se mohou přihlásit pomocí následujícího odkazu: 

Click here to join the meeting

                                                     Kateřina Keplová

                                                     předsedkyně AS FF