V prostorách historické budovy Univerzity Pardubice se dne 23. června 2022 konal další ročník studentské konference Think!+, kterou pravidelně pořádají doktorandi z Katedry filosofie a religionistiky.

Konference byla i letos plná velice zajímavých a obohacujících příspěvků studentek a studentů z různých humanitních oborů. Kromě Univerzity Pardubice měly své zastoupení Masarykova univerzita, Univerzita Karlova a Univerzita Palackého v Olomouci.

V dopoledním bloku zazněly příspěvky týkající se skupinové psychoterapie nebo problematiky lidové psychologie a jejího chápání ve filosofii a sociální psychologii. Posluchači si také mohli poslechnout rady, jak podle Cicerona vést správně politickou kampaň a vyhrát volby.

Odpolední program byl věnován oblasti etnologie, literatury a literární komparatistiky. Dozvěděli jsme se například, v čem spočívá metoda zvukového dotazníku v etnologickém výzkumu nebo jak se vyvíjel post-apokalyptický narativ v současné literatuře.

Tímto ještě jednou děkujeme všem studentkám a studentům za účast.

Spisovatelé Lukáš Vavrečka a Klára Smolíková sepsali průvodce báječným světem audioknih a zvou k jeho četbě každého, koho poslech knih vábí z profesionálního zájmu i pouhé zvědavosti. Kromě svižných kapitol a přehledně vysvětlených termínů čekají čtenáře i půvabné komiksy od talentované kreslířky Kačky Illnerové.

V těchto dnech vychází první česká kniha o audioknihách a my jsme už od chvíle, kdy jsme se do projektu pustili, připraveni odrážet námitky.

Námitka č. 1: Proč kniha o audioknihách?

Žádná ucelená publikace na toto téma zatím nevznikla a ani se s nikým o toto prvenství nepřetahujeme. Můžete namítnout, že jsme našli neprobádané území jen kvůli tomu, že o něj nikdo nestojí a že nahrát rovnou audioknihu by bylo logičtější. Jenže audioknižní titul by se dostal jenom k publiku, které už audioknihy poslouchá. My jsme ale chtěli oslovit i posluchače potenciální – a nejenom je. Nahrávky mluveného slova se v posledních letech staly v českém prostředí takovým fenoménem, že se dotýkají nejen samotných posluchačů, ale i těch, kteří si s literaturou do ucha musí nějak poradit. Totiž knihovníků, studentů a lektorů uměnovědných a mediálních oborů, učitelů na základních a středních školách, rodičů, samotných autorů literárních děl nebo knižních vydavatelů, kteří se rozhodnou jít s proudem a vydat dílo kromě tisku či v elektronickém formátu také zvukem.

Námitka č. 2: Kdo čte, neposlouchá, a naopak!

Mnoho nadšených posluchačů audioknih se rekrutuje z bývalých náruživých čtenářů a poslouchání knih zase leckoho vrátilo ke čtení. Kniha a audiokniha jsou spojené nádoby a my se rozhodli začít sepsáním knihy, ze které bychom pochopitelně rádi časem měli i audioknihu.

Námitka č. 3: Proč vy? A proč píšete ve dvou?

Na jedné straně se audioknihami zabýváme už dlouho, na druhé straně jsme ale pořád jenom dva spisovatelé, které spojuje vášeň pro mluvené slovo. Jenže právě o tom psaní je. Zahloubat se do tématu, zformulovat prchavé myšlenky, opřít se o autority a zřetězit myšlenky, aby se ostatním lépe vnímaly.

Nápad na knihu se rodil postupně. Oba jsme už několik let recenzovali audioknihy pro portál Naposlech.cz a zasedali v porotě ceny Audiokniha roku. Pak jsme v létě 2021 společně odjeli na literární rezidenci a tři týdny jsme obývali domek vedle broumovského kláštera. Posedávali v červených křeslech, vařili v okně, abychom nespustili požární poplach, poslouchali audioknihy a skládali dohromady strukturu jednotlivých kapitol ucelené knihy.

Navzájem jsme se podporovali v myšlence, že kniha má smysl, a každý jsme do ní vložili vlastní badatelské i popularizační zkušenosti.

Námitka č. 4: To jste opravdu takoví audioknižní znalci?

Jasně že jsme nebyli, ale prací na rukopisu jsme se značně vypracovali. Samozřejmě by od nás bylo domýšlivé, kdybychom se do takového počinu rozhodli jít sami. Oslovili jsme proto široké spektrum lidí z audioknižní branže. Své k tématu na stránkách knihy řekne 7 audioknižních režisérů, více než 40 herců, kteří pravidelně audioknihy načítají, 15 spisovatelů, dále hudební skladatelé, recenzenti a publicisté. Někteří z nich nám dávali zpětnou vazbu na již napsané kapitoly, takže jde vlastně o kolektivní dílo.

Námitka č. 5: Jak chcete popisovat audioknihy? Nebylo by lepší si je poslechnout?

To byl trochu oříšek, který jsme vyřešili tím, že zmínky o konkrétních audioknihách doprovází odkazy na 60 zvukových ukázek. Čtenář si je přes QR kód může snadno načíst a spustit na mobilním telefonu.

Naopak jsme plně využili možnosti knižního média a požádali o spolupráci ilustrátorku Kačku Illnerovou, která pro knihu vytvořila podle našich scénářů dvanáct komiksových stránek. Obrázky zábavnou formou představují jednotlivá témata, kterými se v kapitolách zabýváme. Od června ve formě výstavních panelů putují po českých a moravských knihovnách. V červnu si můžete výstavu prohlédnout v Městské knihovně Znojmo, v srpnu v Knihovně Petra Bezruče v Opavě a třeba v listopadu ve Studijní a vědecké knihovně Hradec Králové. A potom namlsaní na poslech si rovnou v knihovně nějakou audioknihu půjčíte.

Námitka č. 6: Nezpronevěřili jste se literatuře? Už jen ten název „Nečtu! Poslouchám“!

Titul je provokativní záměrně. Ale zrovna knihovníci, kteří si putovní výstavu zamluvili během jediného dne na dva roky dopředu, nás zahrnuli podporou a vzkazy, že propagace audiočtení je záslužný čin. Rádi bychom naší knihou široké veřejnosti jednoduše přiblížili, co to vlastně taková audiokniha je, kde se vzala, jakou mají díla k poslechu historii, komu jsou určena, komu jejich poslech může pomoci, jak se vůbec natáčejí a jak o nich přemýšlet a psát.

Především jsme dali dohromady rady, jak si poslech audioknih co nejlépe užít. Oba věříme, že kvalitní audioknižní vydání psané slovo obohatí, a že díky němu se k literatuře může vrátit i ten, komu čas na čtení nezbývá. Literární díla tak mohou proudit do uší všem, nejen dětem, které samy číst ještě neumí, nebo seniorům, kterým zrak slábne.

Knihu Nečtu! Poslouchám koupíte zde.

Byl čtvrtek 24. února. Probudili se do dne, který měl být jako každý jiný. Studentský. Čekaly je přednášky, semináře a milá setkání s přáteli v kampusu. To ráno se ale probudili do války. Do války, kterou si nepřejí. Desítky ukrajinských studentů, ale také těch ruských, se společně s českými shodují na jednom. Není to válka mezi Rusy a Ukrajinci. Je to válka Vladimíra Putina. Studenti UPCE se ohlédli za dnem, v němž jejich země vstoupily do války.

O zahájení ruské invaze na Ukrajinu se většina studentů dozvěděla hned ráno, jakmile vzala do ruky telefon. „Najednou mi přišlo velké množství SMS zpráv. Maminka mi napsala, že začala válka,“ popsala prvotní šok Viktoriia Safonenko, studentka Fakulty ekonomicko-správní. Další studenti dostávali zprávy s konkrétním popisem toho, co se v jejich rodné zemi děje. Příbuzní jim psali, že ruská armáda bombarduje Kyjev a Charkov. „Už to začalo!!! Nespíme od pěti od rána. Jsou slyšet výbuchy,“ četla děsivou zprávu od rodiny z Kyjeva Alona Podzega, která dokončuje studium na stejné fakultě a pro Univerzitu Pardubice také pracuje.

„V únoru všichni říkali, že možná přijde válka. Já tomu ale nevěřila. Žijeme v 21. století, nerozumím tomu, že se tyhle věci mohou v této době dít,“ nechápe Ukrajinka studující na Fakultě filozofické Daria Smirnova, která má špatné vzpomínky už na konflikt v roce 2014. „Do školy přišli vojáci se samopaly a říkali, že máme jít domů. Běžela jsem naproti babičce, plakala jsem a volala na ni, že je válka. Přestěhovali jsme se kvůli tomu z Luhanska do Oděsy. A je to tu zase. Nenapadlo mě, že za 20 let svého života zažiju hned dvě války,“ povzdechla si. Přesto se čtvrtek 24. února 2022 zapsal do historie Ukrajiny i celé Evropy černým písmem.

Život na Univerzitě Pardubice jako by se na chvíli zastavil. Přednášky šly pro dotčené studenty ten den stranou, studium přehlušila válka. Motivaci sbírat nové znalosti vystřídal smutek, strach a hněv. „I kdybych šel na přednášku, vůbec bych se nesoustředil. Pořád jsem myslel na to, jestli je moje rodina v pořádku,“ svěřil se student Dopravní fakulty Jana Pernera Roman Pokhodoshchuk, který v sobě sváděl velmi těžký boj. Ještě ve čtvrtek se chtěl sbalit a jet domů, aby se zapojil do bojů a bránil svou zem. Rodina se ho ale snažila přesvědčit, aby nejezdil. „Mám zůstat v Česku, abych tu mohl pomoci ostatním Ukrajincům, kteří se rozhodnou přijet,“ dodal mladý muž s tím, že mnoho jeho spolužáků muselo o pár dní později narukovat. Domů se chtěli rozjet téměř všichni. „Každý den je pro mě hodně těžký, chtěla bych být s rodinou, velmi se o ni bojím,“ přitakala Viktoriia s tím, že její tatínek je připravený Ukrajinu bránit. „Doma si vyrábí Molotovovy koktejly, aby ochránil naši rodinu a naše město,“ dodala. Někteří však ani nevěděli, zda se mají kam vrátit a co s jejich domovem je. „Když se dívám na fotky zničeného Kyjeva, mého města, bolí mě srdce. Absolutně netuším, v jakém stavu může být náš dům,“ popisovala své emoce studentka Fakulty ekonomicko-správní Liza Ryzhuk.

Někteří se měli se svými příbuznými v březnu vidět, plánovaná setkání ale najednou byla nemyslitelná. Rodiny od sebe zůstaly odtržené. „Víkend po začátku okupace jsem měla být doma. Měla jsem jíst babiččiny vareniki a probírat s rodiči, co je nového. Bohužel se to nestalo,“ posteskla si Alona. Daria zase chtěla své narozeniny oslavit se svou rodinou, která za ní plánovala přijet do Pardubic. „Chtěla jsem to oslavit s maminkou, tatínkem, babičkou, dědečkem i sourozenci. To už se ale nestane,“ řekla  začátkem března Daria.

Válka na Ukrajině začala mít ale také velký dopad na finance studentů. Rodiče už jim nemohli posílat peněžní podporu jako doposud. A tak se pro ně život v Pardubicích stal o něco složitějším. Velmi narychlo tak studenti začali hledat další brigády, aby se zvládli uživit. „Musím chodit do práce a vydělat nějaké peníze, abych se stala finančně nezávislá a mohla poslat nějaké peníze i rodině. Chodím na brigády, ale výdělek je kvůli daním jen omezený. Navíc pro mě musí být primární studium – to je důvod, proč jsem tu. Takže jsem děkana požádala o mimořádné stipendium,“ svěřila se Daria.

Mimořádné stipendium je jednou z několika forem pomoci, kterou Univerzita Pardubice svým studentům z Ukrajiny nabídla. Vedení univerzity odsoudilo bezprecedentní ruskou invazi, která nevykazuje žádnou úctu k principům demokracie a základním hodnotám Evropské unie ve 21. století, a krátce po začátku války nabídlo mimořádné stipendium studentům v tíživé situaci a vychází vstříc i těm, kteří mají problémy splnit kvůli válečnému konfliktu povinnosti spojené se studiem. Hned ve čtvrtek také začaly po celém kampusu vlát ukrajinské vlajky, které mají vyjádřit alespoň symbolickou podporu a nesouhlas s válkou. Do žluté a modré se zbarvilo dokonce i univerzitní logo.

Pomoc se týká všech studentů zasažených válkou, takže i těch ruských. Studenti, kteří do Čech přijeli studovat z Ruska, se také potýkají s finančními problémy. Navíc není jisté, zda nebudou muset studium ukončit předčasně a vrátit se do své země, protože nedostanou víza. „Kvůli Putinově válce mi rodiče nemohou poslat peníze, a bojím se, že mi neprodlouží víza a nebudu moci dostudovat. Já ale do Ruska zpátky nechci. Není to ale nic proti tomu, co prožívají lidé na Ukrajině, Ukrajinci jsou pro mě jako bratři a nyní jsou pod palbou. S tím se nikdy nesmířím,“ prohlásil student Fakulty ekonomicko-správní Ivan Knyshov. S válkou nesouhlasí on ani jeho rodina, která proti Putinovi aktivně vystupuje. Jeho otec byl dokonce vězněn za to, že bojoval proti politickému režimu v Rusku. „Demokracie a svoboda v Rusku prostě neexistují, jednotlivá slova jsou používaná, ale vláda je chápe naprosto jinak. Proto mě rodiče poslali do Česka – abych vyrůstal v demokratickém a svobodném státě,“ popsal Ivan, který stojí za svými ukrajinskými spolužáky. Zatímco ti ruští své ukrajinské spolužáky podporují, ti ukrajinští vědí, že jejich vrstevníci válku nezačali. Vznikla tu dokonce rusko-ukrajinská přátelství, která přetrvávají i v této době – ani zbraně, ani válka tyto vazby nezpřetrhá. „Mám tu ruskou kamarádku. Vím, že ona za válku nemůže a nevybrala si ji. Kamarádíme se stále, mám ji ráda,“ řekla Liza.

Láska vs. válka

Někteří ruští a ukrajinští studenti dokonce vytvořili páry. Také láska odolává válce. Partneři se účastnili demonstrací v Praze a stojí jeden za druhým. Například Ukrajinec Oleksandr Korolov z Fakulty ekonomicko-správní v Česku našel osudovou lásku, když se seznámil s Ruskou Marií, která studuje Fakultu chemicko-technologickou. „Válka nás nerozdělí. Kdyby nebyla se mnou, asi bych tuhle situaci ani nezvládl. Nevadí mi, že je z Ruska. Válku a Putina nepodporuje,“ vysvětlil Saša. Jeho přítelkyně s válkou nesouhlasí a její rodiče jsou na ni za to pyšní, také oni válku nechtějí. Ani oni ale nemohou své dceři kvůli opatřením ruské vlády dále posílat peníze. Saša tak se svou přítelkyní jeden celý den strávil obíháním bankomatů po celých Pardubicích, ze kterých se snažili vybrat co nejvíce peněz, protože věděli, že její karty brzy přestanou fungovat.

Studenti obou skupin nacházejí alespoň malou útěchu v podpoře, která se jim dostává ze strany České republiky a jejích občanů. „Je pro nás velmi důležité vědět, že v tom nejsme sami,“ doplnila Viktoriia. Na Univerzitě Pardubice vzniklo mnoho iniciativ, které dávají podporu Ukrajině. Fakulty vyhlašovaly sbírky materiálu, který poté poslaly uprchlíkům, ukrajinským vojákům a rodinám odstřiženým od základních potřeb. Na Hudebním benefičním večeru pro Ukrajinu zase studenti vybírali peníze na podporu ukrajinských lidí. A Katedra tělovýchovy a sportu uspořádala Jógu pro Ukrajinu, na níž se platilo dobrovolné vstupné, které putovalo na pomoc ukrajinským občanům. Celou jednu budovu kampusu, v níž dřív sídlily koleje, navíc Univerzita Pardubice nabídla jako možné ubytování pro stovky lidí prchající před válkou. Univerzita Pardubice také přijímá další ukrajinské studenty, kterým válka vzala možnost studovat na svých univerzitách.

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě. 

POZVÁNKA

na

102. zasedání AS FF UPCE

které se koná v pondělí 27. června 2022 od 13:00 hodin

hybridně

v učebně EA 13022

a zde: https://teams.microsoft.com/l/meetup-join/19%3aIgdM-ZMUPMAl_BZ6RExq2EmCKCSmNs-ZwFz6EqO9vGk1%40thread.tacv2/1655726747264?context=%7b%22Tid%22%3a%2249307c8d-b7bd-42d1-9570-63cbd63caf1b%22%2c%22Oid%22%3a%22984aaf83-bcae-42d3-9d66-6e1b35bbc4d9%22%7d

Program:

1. Zahájení a jmenování skrutátora
2. Schválení programu jednání
3. Projednání návrhu na odvolání člena Vědecké rady FF Univerzity Pardubice
4. Projednání návrhu děkana na jmenování člena Vědecké rady FF Univerzity Pardubice na zbytek funkčního období – předkládá děkan fakulty doc. Kubeš
5. Projednání fakultního rozpočtu
6. Různé

                                                         Marta Pató, předsedkyně AS FF UPCE

V pátek 24. června se v prostorech Památníku Zámeček v Pardubicích od 19:30 hod. představí veřejnosti nová kniha vydavatelství Historický ústav, která jasně prokazuje, že první a druhá heydrichiáda zůstávají živou podstavou českých, československých a evropských protinacistických dějin.

Kolektivní monografie Za Reinharda Heydricha. Po Reinhardu Heydrichovi, jejíž editorkou a spoluautorkou je doc. PhDr. Zlatica Zudová-Lešková, CSc., spolu s kolektivem renomovaných historiků, archivářů, právníků, publicistů, spisovatelů a rovněž pedagogů České republiky, předkládá nové poznatky z období druhé světové války na území Protektorátu Čechy a Morava ve spojitosti s osobou zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, doplněné původními archiváliemi z českých, britských a německých fondů.  

„Kniha nepředkládá jen fakta, ale především otevírá vztahové souvislosti, odehrávající se současně a zároveň si uchovávající svou autonomnost,“ lze číst v anotaci zbrusu nového vědeckého díla. Každý, kdo se zajímá o dobu vlády Reinharda Heydricha v protektorátu a následné období po jeho smrti z hlediska českého i mezinárodního kontextu, by proto neměl publikaci minout.

Samotného seznámení veřejnosti s knihou se zúčastní známí historici, kteří se na jejím vzniku podíleli, a to: doc. PhDr. Zlatica Zudová-Lešková, CSc., PhDr. Václava Horčáková, PhDr. David Hubený, Ph.D., s manželkou Mgr. Lucií Hubenou, PhDr. Vojtěch Kyncl, Ph.D., doc. PhDr. Jan Němeček, DrSc. a doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D.  Prostor pro otázky a jejich zodpovězení tak bude velice široký. Kromě možnosti diskuse s autory a autogramiády, bude umožněné koupit si publikaci za zvýhodněnou cenu.

Ředitel Památníku Zámeček Viktor Janák k chystané akci dodává: „Ceníme si té možnosti, že letos, kdy si připomínáme 80. výročí doby druhého stanného práva, a právě v den vyhlazení obce Ležáky, bude nejen na místě památníku představena kniha, která s tímto tématem úzce souvisí, ale také, že budeme moci hostit profesionály bádající v oboru válečných dějin 20. století. Pevně doufám, že díky Memorandu o spolupráci bude moci Památník Zámeček i nadále uvádět ve známost aktivity Historického ústavu AV ČR a pomáhat historikům v popularizaci poznatků i dalším výzkumu.“

Touto akcí ovšem program památníku 24. června nekončí. Po diskusi spojené s autogramiádou, budou moci návštěvníci ve 21:00 hod. zhlédnout v rámci letního kina promítání snímku Bohdana Slámy Krajina ve stínu. Přístup na obě akce je zdarma a všichni jsou tak srdečně zváni.

Největší akce popularizující vědu, pořádaná Univerzitou Pardubice, s názvem Vědecko-technický jarmark se po dvouleté pauze vrátila do centra Pardubic.

Pernštýnské náměstí praskalo ve švech, děti i dospělí se mohli celý den formou interaktivních ukázek seznámit s mnoha vědeckými disciplínami.

Fakulta filozofická vtáhla návštěvníky o několik stovek let zpátky do historie. Zájemci poznávali, co měli ve znaku kloboučníci, rukavičkáři nebo barvíři. Zároveň se dozvěděli, že kdo nebyl členem cechu, nemohl provozovat řemesla.

Děti i dospělí potrápili své mozkové závity při luštění zapeklitých německých názvů měst. Někteří si dokonce pomáhali písní „Žádnej neví, co sou Domažlice, žádnej neví, co je to Taus.“

Největším lákadlem byla ražba malého groše. Tato drobná stříbrná mince byla zavedena do oběhu na počátku vlády císaře Rudolfa II. a patřila k nejběžnějším mincím rudolfínské doby. Bylo to vůbec poprvé, kdy se čeština v této podobě uplatnila na mincích.

Akce, která odstartovala letní popularizační aktivity univerzity, byla pořádána v rámci městských slavností Zrcadlo umění. Pokud jste za námi nestihli dorazit, v srpnu máte další šanci nás potkat ve Sportovním parku.

Největší akce Univerzity Pardubice popularizující vědu s názvem Vědecko-technický jarmark se po dvouleté pauze vrátila do centra města. Do tajů vědeckých principů i každodenních věcí, které nás obklopují, se zájemci ponořili ve čtvrtek 16. června. Atrakcí pro děti i dospělé byl například i letecký simulátor nebo programovatelní roboti.

Program odstartoval v 10 hodin z pódia malou vědecká show. Na celé ploše historického Pernštýnského náměstí se děti i dospělí mohli až do pozdního odpoledne formou interaktivních ukázek seznámit s mnoha vědeckými disciplínami. Návštěvníci měli možnost vyrazit si vlastnoručně historickou minci, prověřit znalosti v inflačním kvízu nebo proniknout do tajů chemických a fyzikálních pokusů. Na jarmarku univerzity se objevili také programovatelní roboti z oblíbené stavebnice Lego a letecký simulátor.

Spolupráce univerzity s partnery přinesla i další zajímavou nabídku. Dobrovolní hasiči představili svoji techniku, a společně se strážníky si zájemci mohli vyrobit vlastní policejní odznak. Střední průmyslová škola chemická představila vlastní interaktivní chemickou show a od 14 a 16 hodin vyšly přihlášené ukrajinské i české děti na prohlídku centra města pod názvem Superhrdinové aneb legendy a pověsti v Pardubicích. Prohlídku i s překladem do ukrajinštiny připravila univerzita ve spolupráci s Východočeským muzeem v Pardubicích. Na Pernštýnském náměstí byli i zástupci Střední školy potravinářství a služeb Pardubice, kteří si připravili ukázku na téma “Cukr přítel i nepřítel”.

Univerzita pořádala akci v rámci městských slavností Zrcadlo umění a během dne se na náměstí v centru Pardubic přišlo podívat přes tisíc návštěvníků.

Polský institut v Praze počtvrté uděloval Ceny Mariana Szyjkowského v soutěži o nejlepší diplomovou a bakalářskou práci zaměřenou na Polsko. Kryštof Halamek zvítězil se svou bakalářskou prací. 

V úterý 14. června 2022 se uskutečnilo slavnostní vyhlášení čtvrtého ročníku Ceny Mariana Szyjkowského. Vítězem v kategorii Polonistika – bakalářská práce se stal Kryštof Halamek, student navazujícího magisterského programu Kulturně historická studia. Odbornou porotu oslnila jeho práce Haličská řež roku 1846. Historický kontext a reflexe. 

Haličská řež roku 1846 je tragická a zároveň kontroverzní kapitola polských a středoevropských dějin, jejíž význam si naši sousedé dosud připomínají nejen historickými publikacemi, ale také v publicistice a umělecké literatuře. 

„Při výběru tématu bakalářské práce mě velice překvapilo, že v češtině jsou jakékoliv informace o této události v podstatě nedohledatelné. Haličská řež si přitom pozornost českého prostředí bezesporu zaslouží, neboť se odehrála ve stejném soustátí, kde žila i česká společnost,“  uvádí Kryštof Halamek. 

Ocenění Kryštofa Halamka navazuje na úspěchy Jakuba Podžorného a Nely Michalicové, kteří se v předchozích ročnících soutěže umístili na prvních příčkách.  

„Doufám, že má bakalářská práce, jež je prvním samostatným pojednáním o haličské řeži v češtině, alespoň trochu přispěje k popularizaci tohoto neznámého tématu. Ačkoliv jsem si byl vědom toho, že v soutěži naše univerzita dříve uspěla, nečekal jsem, že letos ve své kategorii zvítězí právě má práce,“ uzavírá Kryštof Halamek.  

Cena Mariana Szyjkowského  
Soutěž je určena studentům, kteří svou diplomovou nebo bakalářskou práci obhájili v daném akademickém roce, a jejichž téma je spojeno s Polskem. 

Marian Szyjkowski (15. 12. 1883 – 21. 9. 1952) 
První profesor polského jazyka a literatury na Univerzitě Karlově v Praze, kde 13. října 1923 přednesl svou zahajovací přednášku. Marian Szyjkowski vystudoval polonistiku a romanistiku ve Lvově, od roku 1914 působil na Jagellonské univerzitě v Krakově. Ve své vědecké práci se zaměřoval na období romantismu, polsko-české kulturní kontakty a dramatu. Publikoval řadu odborných prací nebo učebnice polské literatury. V Praze organizoval také setkání s polskými umělci – například básníky ze skupiny Skamander nebo se skladatelem Karolem Szymanowským. Szyjkowského plány na návrat do Polska zhatila druhá světová válka. Působil tak na pražské filozofické fakultě až do své smrti, je pochován na Malvazinkách. 

Velvyslankyně Irska v České republice Cliona Manahan navštívila ve středu Univerzitu Pardubice.

Nejprve jednala s rektorem prof. Liborem Čapkem a prorektorkou pro vnější vztahy doc. Petrou Bajerovou, kteří ji představili univerzitu a jejích sedm fakult, vědecké oblasti a možnosti spolupráce. Rektor předal velvyslankyni pamětní medaili a požádal o zápis do pamětní knihy univerzity. Poté se Její excelence Cliona Manahan seznámila s výzkumem detekce rakoviny a s vědeckým týmem prof. Michala Holčapka přímo na Fakultě chemicko-technologické. 

Věda není nuda, je to zábava. Další důkazy předloží Univerzita Pardubice ve čtvrtek 16. června od 10 do 17 hodin na Pernštýnském náměstí.

„Vědecko-technický jarmark chce hlavně popularizovat vědu. Děti si třeba díky naší akci můžou vybrat svůj budoucí obor, který by je zaujal. Snažíme se o maximálně pestrý program, aby si tam každý našel to své,“ říká za organizátory Lenka Čermáková.

Co si vyberete vy?

Zájemci bez rozdílu věku si užijí program, který mají na starosti univerzitní fakulty. „Budou tam zábavné chemické pokusy i oblečení pod drobnohledem. Dozvíte se, jak to je, když se klube nový život. Nebude chybět finanční pexeso a inflační kvíz. Uvidíte, jak vznikají cechovní znaky anebo jaké jsou německé názvy českých měst. Přivezeme i letecký simulátor. Vyzkoušet si můžete taky veslování na souši,“ láká další organizátorka Tereza Karanská.

S nabídkou přispěchají ještě univerzitní partneři. „Dobrovolní hasiči představí svoji techniku. Společně s městskými strážníky si můžete vyrobit vlastní policejní odznak. Střední průmyslová škola chemická představí interaktivní chemickou show. Střední průmyslová škola potravinářství a služeb Pardubice nám zase řekne, jestli je cukr náš přítel anebo nepřítel. A návštěvníky navíc zavede do svého mlýna.“

Odpoledne vyrazí přihlášené děti na prohlídku centra města pod názvem Superhrdinové aneb legendy a pověsti v Pardubicích. Prohlídku i s překladem do ukrajinštiny připravila univerzita ve spolupráci s Východočeským muzeem. Vstup na jarmark je zdarma. Opětovně patří do městských slavností Zrcadlo umění.

Stánek v parku

Univerzita Pardubice znovu obohatí srpnový program Sportovního parku populárně-naučným programem s atraktivními interaktivními demonstracemi. Stanoviště se tradičně jmenuje Science Point. Následovat bude v pátek 30. září Noc vědců.

Dění a zajímavosti kolem univerzity můžete sledovat ve speciálním podcastu UPCE On Air. „Hostem byl třeba účastník reality show Survivor a náš student Enrique Lysoněk. Zároveň pokračuje takový seriál rozhovorů s děkany všech fakult. V něm shrnujeme veškeré informace o studiu včetně možného budoucího uplatnění. Čeká nás i rozhovor s absolventem a staronovým hokejistou Pardubic Lukášem Radilem,“ dodává jedna z moderátorek Tereza Karanská.

Článek je se svolením převzatý z Českého rozhlasu Pardubice.