Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

ales_prazny_-_kopie_182336.jpg

Published: 07.04.2022

Na humanitní obory bychom měli mít úplně jiný pohled než na obory technické. Myslí si to jeden ze zakladatelů katedry filozofie na pardubické univerzitě Aleš Prázný.

„Filozofie představuje vyšší intenzitu myšlení. Zabývá se zásadními otázkami života a světa. Proto je její studium nadčasové. Nepodléhá turbulencím doby, různým módním trendům. Studenti jsou konfrontováni s tématy přetrvávajícími staletí. Nejde tam o žádný pokrok. Řeší se pravda, statečnost, politika. Zjišťuje podstata věcí. V tom nejsme dál než staří Řekové,“ soudí.

Inspirace legendou

Navzdory úplně jinému významu se humanitní vzdělání často pojímá podle stejných šablon jako technické a přírodní obory. „V mnohých ohledech pak má komplexy méněcennosti. Význam humanitní vzdělanosti spočívá v tom, že nás má přivést k velkým postavám dějin, které nás něco naučí. Myslitel nás vezme za ruku a ujde s námi aspoň pár krůčků. Proto má smysl přivádět studenty k velikánům jako Platón, Aristotelés a další.“  

Po letech s covidem se na pardubickou filozofii hlásí podle Prázného víc studentů než dřív. „Lidé si asi kladou hlubší otázky. Ta zkušenost nás všechny dost omezila a mnohé přiměla se opravdu zamyslet nad světem a nad životem. Katedře filozofie se poměrně dobře daří. Myslím si, že tvoří velice zajímavou součást univerzity, vědecky progresivní. Působí tam řada šikovných kolegů.“

Ke vzniku Katedry filozofie na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice kdysi přispěl i bývalý rektor Univerzity Karlovy Radim Palouš.

Ústup od klasiky

Aleš Prázný se podílí i na seminářích pro učitele středních škol. „Snažíme se povzbudit vyučující společenských, humanitních věd v oblasti klasické vzdělanosti. Ta se dnes prakticky likviduje, omezuje. Trochu jsme zapomněli, co si s ní počít. Z gymnázií zmizela řečtina, latina, klasická filozofie, klasické dějiny. Tam se přitom lidé konfrontují s významnými vzory, které nám pomáhají jednat a být lepším člověkem.“

A pokračuje: „Zabývám se vývojem vzdělanosti v Evropě od Antiky po současnost. Myslitelé si už tehdy uvědomovali, že k tomu, aby obec byla dobře řízena, potřebuje vzdělané občany. Proto směřovali své úsilí ke zjištění, jak člověka nejlépe vychovávat ke ctnostnému životu. Obec musí být spravedlivá, mít fungující instituce, kde jsou ti správní lidé. Tam se už dostáváme k velmi palčivému problému dnešní doby, i když nedostatky měla každá doba.“


Článek byl převzat z Českého rozhlasu Pardubice.
autor: Jakub Malý | foto:Univerzita Pardubice
Český rozhlas Pardubice