Published: 07.06.2021
Vilémovi z Pernštejna může dnešní krajské město děkovat. A taky to dělá. Celý rok si i vy můžete připomínat 500 let od úmrtí velkého podnikatele své doby.
Podle historika Petra Vorla se Vilém dá považovat za druhého zakladatele Pardubic. „První středověké založení souvisí s rodem pánů z Pardubic, se zájmem arcibiskupa Arnošta z Pardubic o podpoření rodinného majetku. V případě Viléma z Pernštejna byly důvody trochu jiné.“
Proč Vilém a Pardubice?
Po smrti krále Matyáše Korvína musel odejít od uherského dvora. „Hledal novou oblast svého působení. Proto masivně vstoupil do Čech, skoupil ohromný majetek. Byl tím, kdo velmi dravě využíval své politické moci a zkušeností. Pardubice učinil novým hlavním centrem.“
Jak říká historik, jejich role se nedá srovnávat s tím, čím byly maličké zemědělské Pardubice před koncem 15. století. „Většina majetku, který ve východních Čechách získal, představovala zástavu církevního majetku sekularizovaného za husitských válek. V našem případě šlo o majetek opatovického kláštera, tedy ohromného území mezi Pardubicemi a Hradcem Králové.“
O samotné Pardubice nemohl Viléma nikdo bez jeho vědomí připravit. „Proto tam začal investovat. Rozjel nový urbanistický projekt města a šlo mu hlavně o zámek. Jednoznačně nejbohatší muž v zemi ve své době,“ podotýká Vorel.
Hodil se Palackému do „krámu“
I když Petr Vorel napsal o Pernštejnech několik knih, pořád ho tento rod překvapuje. „Osobnost Viléma z Pernštejna je mnohovrstevná. Takový černobílý obraz o něm podal František Palacký.“
Jagellonská doba se oproti jiným zdála Palackému mělká, bez nějakých velkých idejí. „Vypadalo to, že všem jde spíš o peníze než o nějaké myšlenky. Čtenářům proto Viléma v 19. století předložil jako vzor českého šlechtice. Přirovnával ho dokonce ke Karlovi IV.“
Zubří hlava s houžví v nozdrách
Rodový erb Pernštejnů je spojený s heraldickou pověstí, která patří k nejstarším v Čechách. Prapředkem rodu byl chudý uhlíř Vojtěch. „Podobá se to pověsti o Bivojovi, tedy hrdina, který přemohl divoké zvíře. Rodovou pověst známe ve dvou verzích,“ vypráví Vorel.
V polské verzi zní víc bojovně. „Uhlíř zubra přivlekl před panovníka a sekerou mu usekl hlavu. Za odměnu dostal majetek a erb.“
Česká verze je doložená z první poloviny 16. století. „Podle ní uhlíř hlavu neusekl, ale jenom zubra přivedl a ukázal, že je ochočený poklepáním sekerou. Panovník ho odměnil za jeho chytrost. Odkaz pověsti měl naznačovat, že chytrost přemáhá hrubou sílu.“
Tu českou verzi můžete najít na zámecké bráně v Pardubicích, kde je reliéf z roku 1511. Na něm uvidíte Vojtěcha vedoucího zubra. Sekeru má otočenou na tupou stranu.
500 let renesance na východě Čech
Celoroční program akce vzniknul pod dohledem Pardubického kraje. Zapojila se do něj i krajská muzea a galerie, město Pardubice, některé objekty z Národního památkového ústavu i komerční firmy spojené s odkazem rodu Pernštejnů. „Pozornost určitě oprávněná je, protože zas tolik podobných osobností z historie opravdu nemáme,“ myslí si Petr Vorel.
Článek byl převzat z Českého rozhlasu Pardubice.
autor: Jakub Malý | foto: Univerzita Pardubice
Český rozhlas Pardubice
