Published: 06.11.2023
Katedra cizích jazyků Fakulty filozofické Univerzity Pardubice uspořádala od 26. do 28. října 2023 tradiční, tentokrát jubilejní desátou „bienální“ mezinárodní konferenci „Interkulturní a transkulturní dimenze v lingvistickém, kulturním a historickém kontextu“ na aktuální téma multikulturalismu a jeho projevů, rozměrů a důsledků.
Na základě tradice předchozích úspěšných setkání od roku 2005 se očekával velký zájem akademiků o aktivní účast nejen z České republiky, ale především ze zahraničí. Výsledky svého bádání přijelo do Pardubic představit na padesát vědců z devíti zemí (Německo, Rakousko, Polsko, Španělsko, Rumunsko, Ukrajina, Togo, Turecko a Maďarsko).
Konferenci zahájil před mezinárodním publikem svým projevem v německém jazyce děkan FF UPCE doc. Mgr. Jiří Kubeš, Ph.D., vyzdvihl zejména tematický význam konference, její relevanci v současném globalizovaném světě a zdůraznil aspekt vědeckého přínosu konference v podobě publikace konferenčních příspěvků u renomovaného zahraničního vydavatele. Všem účastníkům popřál příjemný a inspirativní pobyt v Pardubicích spojený s mnoha příležitostmi k získání nových informací a poznatků z odborných prezentací v rámci oficiálního programu konference i mimo vědecké zdroje formou neformálních bilaterálních či multilaterálních přátelských setkání s kolegy během společenských akcí pečlivě připravených pořadateli.
První den konference byl pojat jako „Den německého jazyka“ s cílem posílit roli němčiny jako tradičního dorozumívacího jazyka („lingua franca“) ve střední Evropě a její současnou funkci druhého nejrozšířenějšího jazyka v tomto prostoru, i když v poslední době její pozici druhého cizího jazyka po angličtině ohrožují z globálního i regionálního hlediska španělština, francouzština a mimo Evropu i čínština nebo arabština. Praktické zvládnutí němčiny alespoň na komunikativní úrovni (mezi A2 - B2 Evropského referenčního rámce pro jazyky) však stále ještě nabízí v centrální části Evropy mnoho komparativních výhod a perspektiv na trhu práce, neboť existuje mnoho korporací, společností, podniků a institucí z německy mluvících zemí, které zde aktivně operují, podnikají a investují. V „neakademické“ části programu byl účastníkům konference představen koncept Spolku německého jazyka (Verein Deutsche Sprache) a jeho publikační aktivity, nezisková organizace Internationales Haus Sonnenberg s partnerskou odnoží International Sonnenberg Association a člen německého PEN klubu, spisovatel Evert Everts přečetl několik kapitol ze svých povídkových textů těžících z konfrontací českého a německého prostředí.
V „akademické“ části programu představil Boris Blahak ze Západočeské univerzity Plzeň svůj projekt „Lingvistická krajina“ označující viditelnost, nápadnost, distribuci a funkci jazyků ve veřejném městském prostoru, přičemž zásadní pozornost věnuje reliktům němčiny v pražském veřejném prostoru a jejich interakci s jinými jazyky s cílem ilustrovat jejich minulé společenské vztahy a umožnit hlubší pochopení multietnického soužití Němců, Čechů a Židů v Praze od 16. 20. století.
Aneta Bučková, působící na univerzitách v Erfurtu a v Jeně, demonstrovala v interaktivním workshopu originálním dramaticko-pedagogickým přístupem lingvistické biografie českých repatriantů.
Druhý den konference zahájily dvě plenární přednášky, Dr. Massimlawé Harakawy z Univerzity Kara v Togu (Migrace a hybridizace postkoloniálních společností: Konstrukce identity Afroněmců mezi vlastní identitou a vnějším vnímáním) a profesora Wernera Hollého z TU Chemnitz (Demokracie nebo populismus? Jazyk, kultura a politika v Evropě). Poté následoval blok prezentací konferenčních příspěvků rozdělených do tří sekcí: Lingvistika, kultura a společnost, Didaktika, kultura a společnost a Literatura. Jednotlivé přednášky se věnovaly metaforice, společným onomastickým jevům mezi Rakouskem a ČR, problematice translatologie, dialektům, aktuálnímu tématu kulturního osvojování, digitalizaci germanistiky, vizuální vícejazyčnosti, procesním písním z 18. století, některým významným osobnostem střední Evropy na poli germanistiky, současném hlavním kulturnímu městu Temešváru, transkulturním perspektivám komiksu a některým významným literárním dílům a jejich autorům.
Poslední den konference byl věnován exkurzi do Litomyšle. Těžištěm programu byla návštěva Fakulty restaurování UPCE a podrobná demonstrace vzdělávání a praxe všech čtyř kateder, zasazených do historických, ale i moderních kulis areálu fakulty, ideálně a zároveň zcela originálně propojeného s historickou architekturou města. Po obědě následovala prohlídka zámku a části města s odkazem na jeho kulturní význam pro celou republiku.
Mezinárodní konference dokázala podpořit porozumění a péči o německý jazyk, zvýšit povědomí o jeho významu pro středoevropský prostor, poukázat na jeho rozmanitost, prezentovat badatelské výsledky v oblasti germanistiky a jejich propojení s dalšími vědeckými odvětvími, zamyslet se nad politickými a ekonomickými aspekty významu a vlivu konkrétního jazyka, zvážit roli dalších jazyků v globalizovaném světě s dominantní angličtinou, podpořit se navzájem v konceptu mnohojazyčnosti, strukturované státní a institucionální podpoře a zavádění inovací. Účastníci konference reprezentovali špičkovou germanistiku v sektorech lingvistiky, kultury, historie a literatury i v oblasti nových pedagogických i výzkumných trendů. Diverzita zemí, kultur i akademických pozic účastníků garantovala zajímavé diskuse a přislíbila bohaté perspektivy pro další bilaterální i multilaterální spolupráce, do kterých může být zapojena jako koordinátor nebo partner i Univerzita Pardubice.
Text: PhDr. Jan Čapek, Ph.D., Katedra cizích jazyků
