Published: 26.10.2021
Studenti katedry sociální a kulturní antropologie pořádali v pardubickém Divadle 29 dvanáctý ročník tradiční studentské konference Sociocon, tentokrát s podtitulem Cestou necestou.
Letošní ročník byl věnován dvacátému výročí existence katedry. V rámci dvoudenního programu studenti, absolventi, akademici, čeští i zahraniční hosté prezentovali to nejlepší, co za poslední rok vyprodukovali.
Slavnostního zahájení se zúčastnila prorektorka pro vnější vztahy Andrea Koblížková, podle které je „dvacáté výročí katedry potvrzením kvality Fakulty filozofické, ale především kvality samotných lidí, kteří na fakultě působí.“
„Sociální antropologové přinášejí nejen nová inspirativní témata, ale s vědomím kulturních odlišností jsou schopni rozklíčovat rozdílná vnímání společenských jevů, což je v dnešní době zásadní“ uvedla paní prorektorka.
Sociocon je vždy primárně studentskou akcí, kde jsou akademici hosty. Jinak tomu nebylo ani tento rok, hlavní organizační tým z řad studentů připravoval program od letošního února.
„Zapojení studentů do života katedry je obdivuhodná věc, která se v takové míře vidí zřídka. Sociocon je dokladem toho, že jste nesmírně inspirativní pro další pracoviště, cítíte se ve svém oboru skvěle a zaujetí tématem je obrovské,“ ocenil Ivo Říha, proděkan Fakulty filozofické.
„Jsme katedra, kde se smývá ostrá hranice mezi akademiky a studenty. Pracujeme pro studenty a studenti pro nás,“ zmínil Adam Horálek, vedoucí katedry sociální a kulturní antropologie.
Součástí programu bylo představení a slavnostní křest výročního almanachu katedry, který jako editoři v uplynulém roce usilovně připravovali Tomáš Retka, Lada Viková a Milan Durňak. Kmotry almanachu se stali vůbec první absolventi sociální antropologie Klára Štefančová a Daniel Škarka.
Velký zájem vyvolala prezentace výstupů z terénní praxe z Laponska. Sedm statečných se pod vedením Adama Horálka vydalo v létě za polární kruh, do divočiny národních parků. Jedná se o největší izolovanou oblast Evropy, kde není signál a žádná civilizace.
Nejdůležitější zkušeností, kterou si studenti měli osvojit, bylo psaní terénních deníků.
„Polární den – je strašně zvláštní vidět zapadat Slunce, přitom ho nikdy nevidět zapadnout. Světlo je celou noc, takže spím s kapucí na hlavě a šátkem přes oči, když v noci šátek z očí sundám, mám na dobrých deset minut o slepotu postaráno,“ zaznělo ve výňatku jednoho z deníků.
Své zážitky ze Švédska představili účastníci expedice také prostřednictvím krátkého studentského filmu, kterým uzavřeli program prvního dne Socioconu.
