Publikováno: 20.11.2025
6. listopadu 2025 proběhlo další setkání ze série tematicky různorodých sympozií pořádaných Katedrou literární kultury Fakulty filozofické, poprvé na půdě Krajské knihovny v Pardubicích, která byla zároveň spolupořadatelem akce. Letošní sympozium neslo název Cesty zpět. Návraty do minulosti ve vědě a kultuře.
Dopolední blok otevřel Martin Boszorád z Univerzity Konstantina Filozofa v Nitře, který hovořil o historických motivech v britském seriálu Doctor Who, konkrétně o zobrazení některých slavných osobností minulosti v tomto kultovním díle. Martin Foret z Univerzity Palackého v Olomouci nastínil možnosti vytváření kánonu českého komiksu, coby exemplární příklad kanonického díla vyzdvihl Rychlé šípy a sledoval proměny jejich vydávání v průběhu 20. a 21. století. S velmi originálním příspěvkem vystoupila Nikoleta Jakušová opět z nitranské univerzity, která představila svůj pokus o nalézání kontextuálních souvislostí starořeckého pojetí Erotu v textech současných slovenských raperů. Jiří Studený z pardubické Katedry literární kultury prezentoval na bázi vybraných textů Petra Borkovce cvičení, jež využívá tradiční básnické formy „cento“ a „tanka“; jeho vystoupení bylo zároveň názornou ukázkou, jak on sám vyučuje tvůrčí psaní.
V odpolední části sympozia se nejprve Antonín Kudláč z hostitelské katedry zamýšlel nad otázkou, zda je moderní okultismus pouze návratem k tradici, přičemž své úvahy dokumentoval pracemi tří vybraných českých okultních autorů (a konstatoval, že o jednoznačný návrat patrně nejde). Poté Márió Z. Nemes z Eötvös Lóránd University v Budapešti nahlédl dílo Howarda Phillipse Lovecrafta, jmenovitě jeho novelu The Shadow Out of Time, prizmatem tzv. posthumanismu a zkoumal vztah spisovatelových hrdinů k vesmírné jinakosti a „podivnu“. Závěrečné dva příspěvky, pronesené opět členy pardubické Katedry literární kultury, rovněž spojoval badatelský zájem o literární fantastiku. Přemysl Krejčík se vydal, možná jako vůbec první v dnešní domácí literární vědě, hledat utopické postupy v současné české próze a srovnával je zároveň se staršími tradicemi utopie. Kateřina Korábková pak v závěru představila tři možné modely iniciace prostřednictvím návratů do minulosti, jak se projevují ve vybraných románech George MacDonalda a C. S. Lewise.
Celodenní jednání, vedené v češtině, slovenštině a angličtině, se těšilo pozornosti hojného publika, a to nejen z řad studentů Univerzity Pardubice, ale též širší veřejnosti, což u akademických akcí tohoto typu nebývá zcela obvyklé. Univerzální sál Krajské knihovny v Pardubicích poskytl velmi příjemné a technicky perfektně vybavené prostředí k jednotlivým vystoupením i k bohaté diskusi po skončení obou bloků sympozia.
Tradice mezinárodních sympozií Katedry literární kultury tedy úspěšně pokračuje; mimo jiné se podobnými akcemi otevírají další možnosti spolupráce mezi univerzitou a institucemi města Pardubic. Příslib výraznějšího přesahu k mimouniverzitnímu publiku byl už teď naplněn.
Text a foto: PhDr. Antonín Kudláč, Ph.D.
