Published: 29.11.2023
Podzimním hostem Čaje o páté byl v pondělí 27. listopadu cestovatel, novinář a režisér Dan Přibáň.
V České republice snad není nikdo, kdo by neznal výpravu žlutých trabantů, která objíždí svět. Proto není divu, že na některé, stokrát se opakující otázky Dan Přibáň odpovídat nechce. Na druhou stranu, pokud alespoň jednou nezazní slovo „trabant“, divák se nudí a tak na žlutý cirkus dříve nebo později stejně přijde řeč.
„Fascinovaly mě dobrodružné romány Julia Verna. Nápad mít plovoucí auto odkazuje právě ke klasickým verneovkám – létající auta, plovoucí auta, ponorky,“ odpovídá Dan Přibáň na dotaz, čím se inspiroval pří výběru žluté žáby, alias obojživelného auta Luaz 967, se kterým se chystá na další dobrodružství.
Přibáň je velký showman, který rozhodně netahá za ruční brzdu, právě naopak. Rozhovor v rámci Čaje o páté tak jel vysokou rychlostí a řítil se napříč různými tématy. Řeč byla o zapomenutých československých cestovatelích ze 30. let, deskových hrách, exotizaci cizích kultur, ale i o složitosti filmového natáčení.
„Cestopisný dokument je mezi filmaři a dokumentaristy nejhorší žánr. I dokument o vaření má větší hodnotu než cestopis,“ posteskne si Dan Přibáň.
Na cestách po různých kontinentech se s přestávkami pohybuje více než patnáct let a za tu dobu už si utvořil jasný názor na to, jak Češi na jiné kultury působí: „My se pořád tváříme naštvaně. Říct, že je všechno v pohodě, se u nás nenosí. Každý přemýšlí, co všechno se mu nepovedlo, a to je naše standardizovaná odpověď, máme to tak nějak v povaze.“
Foto: Adrián Zeiner, Univerzita Pardubice
Text: Jan Pražák, Poradenské a propagační centrum FF UPCE
