Published: 24.03.2024
V roce 2022 odstartoval na UHV FF UPCE vědecký projekt s názvem Ponížení před soudem. Rozvody a manželské konflikty v českých zemích (1783-1918), za podpory Grantové agentury ČR. Projekt vede historička Zuzana Pavelková Čevelová, spoluřešitelkou je doktorandka ÚHV Denisa Vídeňská.
Pustit si můžete také podcast s řešitelkami projektu.
Na projektu se však podílí i doktorandi a absolventky, kteří tvoří neopominutelnou součást vědeckého týmu. Není bez zajímavosti, že řada členek vědeckého týmu pracuje souběžně s mateřskou dovolenou. Řada z nich se aktivně snaží o slaďování vědeckého a rodinného života.
Jaké to pro všechny je, být součástí většího badatelského projektu a co by poradili ostatním? Přečtěte si rozhovor a nahlédněte za oponu jejich práce.
Elizabeth Ryšavá Alvarezová a Marie Kalendová
jsou obě absolventkami magisterského oboru Kulturní dějiny UHV FF Univerzity Pardubice. V projektu se zabývaly přepisem českých pramenů z 19. a počátku 20. století, jako byly soudní zápisy, dopisy farářů, společně s výslechy manželů a svědků.
Barbora Rambousková
je doktorandkou na Ústavu historických věd Univerzity Pardubice. V projektu se zabývá přepisem českých pramenů a připravuje populárně-naučný článek na téma reformy manželského práva v 19. století pro časopis Dějiny a současnost. V rámci doktorského studie se věnuje dějinám lékařství a lékařů v 19. a 1. polovině 20. století.
Pavel Tašek
je doktorandem Katedry pomocných věd historických a archivnictví FF Univerzity Hradec Králové. V projektu se zabývá přepisem německojazyčných textů a vytvářením jejich stručných regestů, dále detailně dohledává matriční zápisy o aktérech případů. V rámci doktorského studie se věnuje církevním dějinám, konkrétně Jezuitům ve východních Čechách.
Kateřina Motlová
dokončila doktorské studium na Katedře pomocných věd historických a archivnictví FF Univerzity Hradec Králové. V projektu se zabývá přepisy a korekturou německojazyčných textů – součástí soudních spisů – které doplňuje poznámkovým aparátem. Ve své disertaci se zaobírala rovněž tématem církevní problematiky – konkrétně kodikologickým zpracováním Memorabilien-Buch královéhradeckého biskupství.
Lucie Jakubcová
je doktorandkou Katedry germanistiky FF Univerzity Karlovy. V projektu se zabývá revizí transkribovaných německy psaných textů a s tím související formulací a modifikací transliteračních pravidel. Dále také překladem doprovodných textů do němčiny. V doktorském studiu se věnuje vývoji německého jazyka v českých zemích zejména v období 16. a 17. století a němčině v Orlických horách.
Proč stojí za to, se na takovém projektu podílet? V čem vidíte význam tématu pro historickou vědu/současnost?
Elizabeth: Konkrétně v případě problematiky rozvodů si myslím, že máme velké rezervy v poznání toho, jak celý proces fungoval a co obnášel. Studování tohoto tématu nám může pomoci o kousek lépe proniknout do pohnutek, myšlení a vnímání hodnot lidí, kteří žili před 100 až 200 lety. Při výsleších totiž odhalují takové detaily ze svého života, které v jiných správních dokumentech nenalezneme.
Marie: Velký projekt rovná se velká zkušenost, která člověka obohatí v rovině odborně profesní i osobní. Téma je zajisté přínosné pro historickou vědu, neboť dovoluje nahlédnout do života lidí v 19. století a ženy z nižších sociálních vrstev vynáší ze stínu totální „bezmoci“. Pro odbornou i širokou veřejnost je to zároveň velmi zajímavé a atraktivní téma.
Barbora: Obecně je často obtížné se dostat k pramenům, kde se můžeme setkat s osobní zkušeností, a právě tento projekt má to štěstí, že umožňuje nahlédnout do svědectví a myšlenek jedince druhé poloviny 19. století. Vzhledem k tomu že rozvod i násilí v rodině je bohužel stále aktuálním a zároveň i opomíjeným tématem, je důležité mu věnovat pozornost a umožnit příležitost se poučit z minulosti.
Pavel: Vzhledem ke svému odlišnému zaměření nejsem schopen posoudit.
Kateřina.: V prvé řadě se jedná o skvělou zkušenost, která rozvíjí i mnohé „softskills“, nejen ty odborné. Člověk se učí zodpovědnosti, je zapojen do týmu badatelů, což dodává pocit, že na to není sám, že je součástí týmu a že jeho úloha (stejně jako ostatních) je důležitá k tomu, aby byl projekt úspěšný. Věřím, že samotné téma a jeho zpracování v projektu přinese pro historickou vědu i laickou veřejnost mnohá důležitá poznání, která mohou změnit náhled na dobu či dosavadní poznání.
Lucie: Účast na takovémto projektu přináší jedinečnou příležitost mezioborové spolupráce. Výzkum rozvodů v minulosti může poskytnout cenné informace o změnách v rodinné struktuře, právním systému a sociálním chování, což má význam nejen pro historickou vědu, ale i pro lepší pochopení současných trendů.
Je něco, co vás v rámci bádání na tomto tématu překvapilo?
Elizabeth: Mnoho věcí. Například, o jak vysoce intimních detailech ze svého života manželé před knězem vypovídali. On totiž záznam citlivých rozhovorů následně posílal dál svým nadřízeným. Nebo také, že v některých případech setrvávaly osoby v manželství, kde jim opravdu šlo doslova o život, a přesto se nedovolaly spravedlnosti a už vůbec ne rozvodu.
Marie: Musím říci, že přepis zmíněných pramenů byl v mnoha ohledech zajímavou až napínavou činností a momentů překvapení se zde skýtalo mnoho. Neubránila jsem se vžít do role žalujících žen, které se většinou nacházely v těžké rodinné situaci, a přesto byly velmi odhodlané změnit svůj život k lepšímu, ač to tehdy nebylo snadné. Překvapilo mě, jak mnohdy i navzdory jasným důkazům trval soudní proces dlouho.
Barbora: Přestože mi bylo z mého studia postavení ve společnosti, rodině i domácnosti známo, překvapilo mě to množství a brutálnost násilí, které se ve soudních protokolech objevovalo.
Kateřina: Ano, zejména to, že rozvody či manželské nesváry opravdu nejsou pouze záležitostí dnešní doby a že ani důvody k rozvodům se příliš nemění. Bádání mi v podstatě potvrdilo mou dávnou myšlenku, že doba se sice mění, ale charaktery lidí nikoliv.
Pavel: Vytrvalá snaha dovést k usmíření i ty manželské páry, u nichž z okolností vyplývalo, že poklidné soužití nebude možné. Dále pak míra násilí v některých případech.
Lucie: Vzhledem k tomu, že nejsem primárně historička, měla jsem značně zkreslenou představu o tom, zda vůbec bylo možné rozvést manželství a jak tento rozvodový proces vypadal. Práce na projektu mi tak umožnila nahlédnout za oponu několika manželství, která neskončila úplně šťastně (někdy se za tou oponou odehrávala vskutku krvavá dramata).
Co vám práce v projektu osobně přinesla?
Elizabeth: Minimálně mnoho hodin velice zajímavě stráveného času. A k tomu ještě možnost srovnat dnešní, potažmo mé, vnímání hodnot potřebných v manželském životě s tím, jak je vnímali moji předci. A samozřejmě objevení spousty skutečností, o kterých mě do té doby ani nenapadlo uvažovat, natož je jimi zaobírat.
Marie: Jak jsem již psala výše, práce na projektu mi přinesla mnoho nových zkušeností. Byla to pro mě taková „ochutnávka“ toho, jak může být práce historika zajímavá.
Barbora: Přínosnou zkušenost práce nejen v badatelském týmu, ale i s nevšedními pestrými prameny.
Pavel Rozšíření obzorů v problematice, která jinak stojí mimo můj odborný zájem. Rozšíření německé slovní zásoby o termíny z dané oblasti.
Kateřina: Mně osobně přinesla možnost seberealizace v průběhu prvního roku mateřství. Z odborného hlediska pak jistě prohloubení znalostí, ať už jazykových či oborových. Také zjištění, že práce v týmu může opravdu dobře fungovat, pokud je hlava týmu přátelská, podporující, empatická a pokud dobře přerozděluje práci. Což v tomto případě opravdu byla.
Lucie: Spolupráce na tomto projektu pro mě byla cennou zkušeností v tom, že jsem dostala příležitost spolupracovat s badatelským týmem z jiné univerzity a také s týmem, který se primárně zabývá historií, nikoliv lingvistikou. Mohla jsem si tak potvrdit, že můj obor studia a mé znalosti jsou interdisciplinárně využitelné a poskytují historikům důležitou podporu při zpracování německy psaných textů. A ačkoliv jsem se během svého studia i badatelské činnosti setkala s řadou textů, ať již úředního nebo osobního charakteru, byly pro mě dokumenty z rozvodových procesů něčím novým a obsahově velmi zajímavým. V neposlední řadě musím zmínit i fakt, že možnost spolupracovat na tomto grantovém projektu pro mě znamenala vzácné vybočení z každodenních rutiny mateřské dovolené.
Co byste poradili mladým badatelům, kteří jsou součástí takového většího projektu poprvé?
Elizabeth: Nebojte se vrhnout do společné práce, protože vědomí toho, že můžete alespoň maličkým dílem přispět do něčeho tak zajímavého je velice uspokojující.
Marie: Aby dělali samozřejmě svou práci poctivě a ideálně pravidelně, aby nevypadli z „rytmu“ načtených informací.
Barbora: Nebát se učit novým věcem ani se věnovat tématům, která přímo nesouvisejí s vaším vlastním výzkumem.
Pavel: Ovládat písmo a jazyk pramenů, s nimiž se má pracovat.
Kateřina: Mladým badatelům, nováčkům v této oblasti, bych poradila, aby si zdravě věřili, že to zvládnou. Pak jde všechno lépe. A aby se naučili si dobře organizovat čas na práci (pro mladé badatele s dětmi to platí dvojnásob), aby mohli své splněné úkoly odevzdávat včas. A propos s šálkem kávy či čaje jde ta práce také mnohem lépe. :-)
Lucie: Obecně lze někomu, kdo se účastní řešení grantového projektu poprvé, doporučit, aby si již na začátku dobře rozvrhl harmonogram řešení jednotlivých fází projektu a tento harmonogram průběžně naplňoval, aby se vyhnul probdělým nocím v termínu uzávěrky. Klíčovou věcí každého projektu je komunikace – a to jak s vedoucím práce, tak případně s ostatními členy týmu. Případné nejasnosti by měly být řešeny hned. Neméně důležitá je i průběžná zpětná vazba.
