Podzimním hostem Čaje o páté byl v pondělí 27. listopadu cestovatel, novinář a režisér Dan Přibáň.  

V České republice snad není nikdo, kdo by neznal výpravu žlutých trabantů, která objíždí svět. Proto není divu, že na některé, stokrát se opakující otázky Dan Přibáň odpovídat nechce. Na druhou stranu, pokud alespoň jednou nezazní slovo „trabant“, divák se nudí a tak na žlutý cirkus dříve nebo později stejně přijde řeč.  

„Fascinovaly mě dobrodružné romány Julia Verna. Nápad mít plovoucí auto odkazuje právě ke klasickým verneovkám – létající auta, plovoucí auta, ponorky,“ odpovídá Dan Přibáň na dotaz, čím se inspiroval pří výběru žluté žáby, alias obojživelného auta Luaz 967, se kterým se chystá na další dobrodružství. 

Přibáň je velký showman, který rozhodně netahá za ruční brzdu, právě naopak. Rozhovor v rámci Čaje o páté tak jel vysokou rychlostí a řítil se napříč různými tématy. Řeč byla o zapomenutých československých cestovatelích ze 30. let, deskových hrách, exotizaci cizích kultur, ale i o složitosti filmového natáčení.  

„Cestopisný dokument je mezi filmaři a dokumentaristy nejhorší žánr. I dokument o vaření má větší hodnotu než cestopis,“ posteskne si Dan Přibáň.   

Na cestách po různých kontinentech se s přestávkami pohybuje více než patnáct let a za tu dobu už si utvořil jasný názor na to, jak Češi na jiné kultury působí: „My se pořád tváříme naštvaně. Říct, že je všechno v pohodě, se u nás nenosí. Každý přemýšlí, co všechno se mu nepovedlo, a to je naše standardizovaná odpověď, máme to tak nějak v povaze.“ 

Zimní semestr s Čajem o páté uzavře Andreas Andreas Papadopulos,, zahraniční zpravodaj České televize, který na Univerzitu Pardubice zavítá v pondělí 4. 12. v 17:00. 

Foto: Adrián Zeiner, Univerzita Pardubice 
Text: Jan Pražák, Poradenské a propagační centrum FF UPCE 

Ve dnech 14. – 20.10. 2023 se konal 19. světový kongres IUAES, Mezinárodní unie antropologických a etnologických věd. 

Tato unie, založená pod záštitou UNESCO v roce 1948, je největším světovým fórem antropologů a etnologů, jehož členové jsou z více než 50 států světa. Kongres se koná jednou za pět let v různých částech světa, inter-kongresy se konají každý rok. Letos proběhl světový kongres v Dillí a do Indie se vrátil po 45 letech. 

Antropologové z Katedry sociální a kulturní antropologie (KSKA) se této důležité platformy zúčastnili. IUAES má řadu odborných komisí a Lívia Šavelková byla letos zvolena za vice-prezidentku Komise antropologie sportu IUAES a také na kongresu vystoupila s příspěvkem připraveným společně s Milanem Durňakem z téže katedry - Visual-anthropological representation of anthropology of sport in the Czech Republic - demise or development? Na kongresu měl také zahraniční premiéru jejich společný etnografický bilingvní film Na břehu/On the Shore (2022), zaměřený na antropologii sportu. 

Z iniciativy Komise antropologie sportu IUAES a podpory KSKA byla letos na podzim zároveň založená webová stránka anthropologyofsport.com, která bude platformou pro aktivity této komise a současně zdrojem informací k výzkumu na poli antropologie sportu.

Foto: Archiv Lívie Šavelkové, Facebook IUAES

Dne 14. prosince proběhne studentská exkurze na výstavu „Petr Brandl. Příběh bohéma“, která po více než půlstoletí souhrnně představuje dílo jednoho ze stěžejních osobností českého barokního malířství 18. století, umělce s výraznou východočeskou tvůrčí stopou. 

Po expozici nás provede její autorka dr. Andrea Steckerová, kurátorka Sbírky starého umění NG v Praze. 

Běžné snížené vstupné je 170 Kč, v rámci naší exkurze bude studentské vstupné v ceně 80,-Kč/osoba. 

Kapacita naší skupiny, která je v místě konání výstavy očekávána v 10 hodin, je, bohužel, omezená na 22 osob. 

Vážné zájemce o účast z řad studentů nebo kolegyň a kolegů akademiků prosím o e-mailovou zprávu, adresovanou na pavel.panoch@upce.cz (v předmětu uvést BRANDL) v termínu do 12. 12. 2023. 

Organizační informace: 

Doprava na místo akce (Valdštejnská jízdárna, Valdštejnská 3, Praha 1); doprava na místo z hlavního nádraží: Metro A zastávka Malostranská, tramvají 12, 18 a 22 /zastávka Malostranská/), sraz před vstupem do Valdštejnské jízdárny v 9:45 minut. Prosím všechny účastníky o dochvilnost!

Přijměte pozvání na doktorandský workshop s názvem Nové trendy ve výzkumu dějin raného novověku (New Trends in Early Modern History). Workshop se koná ve dnech  27. listopadu – 1. prosince 2023 v místnost 03004 v budově UPCE na náměstí Československých legií. Těšit se můžete na příspěvky od doktorandských studentů z univerzit polských (Wrocław, Katowice, Poznań), slovenských (Bratislava, Prešov, Banská Bystrica) a samozřejmě z Univerzity Pardubice. 

Podrobný program naleznete zde:

Fakulta filozofická Univerzity Pardubice otevírá od akademického roku 2024/2025 nový bakalářský studijní program Středoevropská studia.

Obor v sobě propojuje studium areálového jazyka s kulturními a historickými souvislostmi sledovaného prostoru. Svým budoucím absolventkám a absolventům nabízí možnost osvojit si efektivně využitelné znalosti o středoevropských zemích a získat praktické dovednosti, včetně jazykové výbavy. 

Studijní náplň tvoří předměty, které se zaměřují na dějiny střední Evropy, její kulturní vývoj a specifika, reálie a geopolitický kontext. Významnou složkou Středoevropských studií je výuka jazyků regionu. Uchazeč si v rámci hlavní náplně studia vybere jeden ze tří jazyků (němčina, polština, slovinština), přičemž není potřeba jeho předchozí znalost.

Nedílnou součástí studia je zahraniční pobyt v závislosti na zvoleném jazyku, který každý student absolvuje během druhého ročníku. Výjezdy a zahraniční pobyty jsou zajišťovány meziuniverzitními smlouvami a mezinárodními studijními programy. 

Osvojenými znalostmi a dovednostmi získají absolventi a absolventky předpoklady pro navazující magisterské studium na domácí nebo zahraniční univerzitě. Dále budou mít možnost uplatnění v cestovním ruchu, v marketingu a reklamě subjektů zaměřujících se na země a regiony střední Evropy, v nakladatelské i mediální sféře, například formou fact-checkingu. Podobně se mohou ucházet o pracovní pozice v kulturních a vzdělávacích institucích, v orgánech veřejné správy a samosprávy – především v oblasti aktivit přeshraniční spolupráce a rozvojových projektů, včetně neziskových organizací a nadací, a v dalších institucích zabývajících se péčí o kulturní výměnu.

Více o novém studijním programu    
 

Ve středu 15. listopadu 2023 před přeplněnou učebnou v jedenáctém patře filozofické fakulty vystoupil jeden z nejosobitějších současných českých intelektuálů, biolog, pedagog a spisovatel Stanislav Komárek. Tým Kavárny Universitas mimořádně připravil tuto přednášku ve spolupráci s Katedrou literární kultury a slavistiky. 

Základní osu reflektivního vyprávění, prezentovaného pod názvem Svět je jeden, cest k němu mnoho, tvořil vztah mezi (přírodo)vědeckým a uměleckým viděním světa, ale jak bývá u Stanislava Komárka zvykem, jeho úvahy se pohybovaly po velmi širokých trajektoriích. Spolu se svými pozornými, občas pobaveně překvapenými posluchači se vydával z minulosti do současnosti a zase zpět, třeba od sibiřských šamanů přes Epos o Gilgamešovi až po Charlese Darwina coby obratného vypravěče, a tam všude sledoval způsoby, jakými člověk vnímá a utváří svět kolem sebe. Nešlo přitom jenom o pohledy jiných, přednášející hojně odkazoval také na vlastní zážitky, ostatně patří po léta – kromě mnoha dalších aktivit – k nadšeným cestovatelům. Nechyběla ani především pro studenty Historicko-literárních studií podnětné komentáře ke Komárkově vlastní prozaické tvorbě, zvláště v souvislosti s jeho nejnovějším románem o životě Bohuslava Balbína. Přednáška byla zakončena debatou, v níž některá nadhozená dílčí témata dospěla k závěrům, jež často měly (typicky po komárkovsku) charakter otevřeného paradoxu.          

Vystoupení Stanislava Komárka ukázalo, že v časech velmi úzkého a silně specializovaného poznání je naopak potřeba přicházet naopak se širším, takříkajíc horizontálním záběrem. Bezpochyby toho není každý schopen, tím vzácnější a potřebnější proto návštěva profesora Komárka na naší fakultě byla, pro studenty, pedagogy i mimouniverzitní hosty. 

Univerzita Pardubice tradičně uspořádala akce k výročí vázající se k 17. listopadu. V kampusu univerzity se u této příležitosti sešli studenti, zaměstnanci i veřejnost připomenout si události listopadu 1989 akcí Zvonění u auly, vernisáží v univerzitní galerii GU: a slavnostním koncertem Komorní filharmonie Pardubice v aule nebo Nočním během dvojic v kampusu.

"Listopad" na Univerzitě Pardubice nebyl pouze ve znamení kultury, ale i pohybu. V pondělí 13. listopadu sportovně založení zájemci prosvítili kampus čelovkami během Nočního běhu dvojic. V průběhu dne nabídla Katedra tělovýchovy a sportu univerzity v rámci Sportovního dne UPCE studentům a zaměstnancům univerzity bohatý sportovní program. O den později proběhlo předávání Standarty rektora nejlepším sportovcům a vítězům soutěží za akademický rok 2022/2023. Rektor Libor Čapek předal putovní pohár vítězné Fakultě ekonomicko-správní do rukou děkana Jana Stejskala. Kromě nejlepší fakulty rektor ocenil také jednotlivé sportovce. Výčet všech sportovců najdete na sociálních sítích Katedry tělovýchovy a sportu. 

Hlavní den oslav 15. listopadu zahájil slavnostní akademický obřad. Při této příležitosti rektor ocenil osobnosti univerzity, a noví docenti a doktoři obdrželi své tituly. U podvečerní vzpomínkové akce Zvonění u auly se sešla široká veřejnost, studenti a zaměstnanci univerzity. Společným zvoněním u pamětního kamene na připomínku Listopadu 1989.  Na setkání promluvil také rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek. 

Vernisáží nové výstavy v univerzitní galerii GU:. otevřeli svoji výstavu fotograf Miroslav Machotka a malíř Tomáš Lahoda.  Listopadové oslavy završil tradiční koncert Studenti za svobodu a demokracii. Komorní filharmonie Pardubice uvedla Antonína Dvořáka, Ludwiga van Beethovena a Zdeňka Fibicha. Pod vedením dirigenta Františka Macka vystoupil i houslista Petr Zdvihal.

Studenti a zaměstnanci se mohou opět potkat s rektorem UPCE prostřednictvím pravidelného online chatu. 

Máte otázku k dění na naší univerzitě, ke vzdělávání nebo ke studiu? Chcete něco navrhnout nebo se dozvědět? Připojte se 21. listopadu a ptejte se na to, co vás v souvislosti s univerzitou zajímá. Rektor prof. Libor Čapek bude živě odpovídat na dotazy zaměstnanců a studentů. Otázky lze pokládat už od 8.00 na níže uvedených odkazech.

• Zaměstnanci
• Studenti

Rektor bude odpovídat online od 14.00 do 15.00. 

Využijte příležitost a chatujte s rektorem UPCE. 

Přijďte si užít sváteční atmosféru a rozsvítit s námi univerzitní vánoční strom.

Zveme všechny studenty, zaměstnance a absolventy na předvánoční setkání u rozsvíceného stromečku ve středu 6. prosince.

• V 16.40 zahájíme předvánoční ladění. Přijďte si popovídat, ochutnat charitativní svařák nebo nealko teplý nápoj, zúčastnit se vánočního tvoření nebo nakoupit dárečky s vánoční tématikou. 

Hudební doprovod zajistí DJ.

• V 17.00  rozsvítíme univerzitní vánoční strom přání a naděje. 

Místo setkání: mezi univerzitní knihovnou a pavilonem D kolejí

Praktická informace: Platba charitativních výrobků bude možná pouze v hotovosti.

Ty nejhezčí ozdoby na náš stromeček můžete dát právě vy, naši studenti a zaměstnanci. Napište nám do 28. listopadu, jaké máte vánoční přání do formuláře. A my s ním ozdobíme náš stromeček přání.

VAŠE PŘÁNÍ

Výtěžek z charitativního svařáku spolku Rotaract club Pardubice z.s. poputuje na vybrané charitativní projekty v Pardubickém kraji.

Fakulta filozofická Univerzity Pardubice má staronového děkana. Od listopadu ji ve druhém čtyřletém funkčním období vede Jiří Kubeš.

„Nastoupil jsem a krátce poté vypukl covid. To byly věci, které jsme nikdo nečekali. Nevěděli jsme pořádně, co dělat, ale poměrně rychle jsme nabrali dech a nastartovali, co bylo potřeba pro on-line vyučování. Nakonec to byly poměrně úspěšné roky. Studenti neodešli a on-line výuku do jisté míry využíváme dodnes,“ ohlíží se.

Lepší prezentace

Při nástupu do funkce Kubeš zdůrazňoval potřebu větší propagace: „V roce 2020 jsme přijali kolegu, který se zabývá PR naší fakulty. Kdybyste si srovnali webovou prezentaci, sociální sítě, zjistili byste, že jsou plné informací, v moderním kabátu. Týkají se vědeckých pracovníků, ale i studentů, jejich aktivit, prostě všeho, co se na fakultě děje. Krásně představují, že jsme velice životný organismus, že se na relativně malé fakultě děje spousta věcí a že máme co nabídnout.“

S čím má ale nejenom pardubická „filda“ asi největší problém, je údajné nedocenění humanitních a sociálních věd v českém prostoru. „Zdá se, že každý druhý by nás nejradši poslal k lopatě. Myslí si, že nic neděláme a že k ničemu nejsme potřební. Přitom krizové situace odpovídají samy za sebe. Přišel covid, Ukrajina, válka v Gaze a všichni se ptají: Proč? Ptají se nás, protože my ty příběhy umíme, my jsme schopní je dát dohromady, vysvětlit, proč se určitě věci dějí. Ne chemik.“

Děkan Kubeš by chtěl získat lepší platy pro akademiky. „Někdy mám pocit, že naše vláda sice má napsáno, že strategickou prioritou ČR je vysokoškolské vzdělání, ale nechová se úplně podle toho. Na jednu stranu mluví o tom, že bychom měli být mozkovnou Evropy, ale dělá spíš kroky pro to, abychom se stali montovnou. Pokusím se udělat všechno možné v rámci Asociace děkanů filozofických fakult, abychom byli vidět a dostali nějakou korunu navíc. S doktorátem dnes máte menší peníze než středoškolský učitel, kde naštěstí k určitému navýšení došlo. Ten systém je obecně podfinancovaný. Pan ministr to ví, něco pro to dělá, ale z mého pohledu ne tolik, kolik by Česká republika mohla. Nedaří se mu vyjednat širší shodu ve vládě.“

Přeshraniční přesah

V dalších čtyřech letech se pardubická filozofická fakulta má dál soustředit na kvalitní vědu. „Bez ní ani nejsme schopní našim studentům přednášet novinky, které se dějí. V lednu 2024 nám začne velký tříletý projekt s australským profesorem a mezinárodním týmem, který náš výzkum ve filozofii posune dál. Musíme udržet doktorská studia, takový klenot dnešního vysokoškolského vzdělávání. Plánujeme vytvořit obecnější humanitní studijní program, což ale představuje velkou mentální změnu v tradičních oborech.“

Rozhovor byl převzat z Českého rozhlasu Pardubice. 
autor: Jakub Malý | foto: Eva Horáková, Český rozhlas 
Český rozhlas Pardubice