Propojit zástupce z průmyslové sféry se špičkovými vědci z Univerzity Pardubice. To byl úkol úterního Technology Day. Pilotní setkání, které přilákalo padesátku účastníků, organizovalo Centrum transferu technologií a znalostí. Točilo se okolo nadějných technologií z různých oborů, které mají potenciál najít reálné uplatnění v praxi.

Na začátku se slova ujal organizátor Ing. Tomáš Novotný, Ph.D., LL.M., který celou akci držel pevně v rukách. Po něm přítomné v zaplněné zasedací místnosti pozdravili člen Rady Pardubického kraje pro regionální rozvoj, evropské fondy a inovace Ing. Ladislav Valtr, MBA, a také Mgr. et Mgr. Hana Kosová, MPA, zastupující platformu transferových pracovišť českých univerzit a výzkumných organizací Transfera.cz.

Pak už následovaly bloky soutěžních prezentací a u mikrofonu se vystřídalo celkem osm vědců ze čtyř fakult, aby představili své technologie v různých fázích vývoje. Na prezentaci měl každý pět minut. Současně musel zaujmout porotu a odpovídat na doplňující dotazy. Jako nejzdařilejší a současně nejlépe uplatitelný výsledek v praxi vyhodnotila tříčlenná porota výzkum týmu prof. Ing. Petra Doležela, Ph.D., z Fakulty elektrotechniky a informatiky, nazvaný Detekce netriviálních objektů. Pomyslné druhé místo bral doc. Ing. Ladislav Řoutil, Ph.D., Dopravní fakulta Jana Pernera, za Dodatečné zesílení stavebních konstrukcí pomocí pokročilých materiálů. Třetí byl doc. Josef Bulíček, Ph.D., Dopravní fakulta Jana Pernera, který prezentoval Využití umělé inteligence při podpoře dispečerského řízení železniční nákladní dopravy. Vítězná technologie byla navíc doporučena k účasti v národním kole soutěže Transfera Technology Day 2024.

Mezi bloky k účastníkům promluvili také Lenka Scholzová z Agentury CzechInvest, Petr Čihák z FABA INCUBE a.s. nebo Aleš Bělík z enteria a.s. Mezi účastníky byli zástupci firem jako Foxconn Česká republika, Erwin Junker Grinding Technology a.s., DEEP VISION s.r.o., AWOS s.r.o., Marius Pedersen a.s., Sellier & Bellot a.s. a další. 

Zpětná vazba od účastníků, kteří nešetřili chválou, napověděla, že v podobných či úžeji oborově zaměřených akcích má Univerzita Pardubice rozhodně pokračovat a že podobná setkání jsou vítaná na obou stranách. Jak Pilotní Technology Day probíhal, se můžete podívat v naší fotogalerii. 

Cenu za dlouhodobý přínos v systému poradenství a prevence za rok 2023 získal koncem května doc. PhDr. Albín Škoviera, PhD. Osobnosti, které pomáhají dětem v jejich rodinách v náročných situacích jsou pravidelně oceňovány slovenským Výzkumným ústavem dětské psychologie a patopsychologie.

Docent Albín Škoviera vystudoval speciální a léčebnou pedagogiku na Filozofické fakultě v Bratislavě. Během své dlouholeté praxe ve speciálně pedagogických institucích se podílel na průkopnické práci při zavádění systému terapeutických komunit, dobrovolných diagnostických pobytů a postpedagogické pomoci dětem s poruchami chování a jejich rodičům. Jako ředitel zařízení se zaměřil na terapeutickou práci s rodiči umístěných dětí a na jejich možný návrat do původní rodiny a na možnosti umístění dětí do pěstounských rodin ve spolupráci s občanským sdružením Návrat.

Albín Škoviera je také vysokoškolským pedagogem. Působil na katedře pedagogiky Univerzity Komenského, v současné době je docentem na FF UPCE, kde garantuje magisterský program Resocializační pedagogika.

Fakulta filozofická Univerzity Pardubice zahájila začátkem července rekonstrukci. Díky dotaci z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) projdou prostory ve 14. patře budovy EA zásadní proměnou v moderní zázemí pro studenty.   

Rekonstrukce nejvyšší budovy kampusu zahrnuje především úpravy interiérů, včetně drobných dispozičních změn. V nově upravených prostorech ve 14. patře Fakulty filozofické se budou nacházet kancelář pro doktorandy, konzultační místnost s kuchyňkou a odpočinkovými zónami, a seminární místnost. Změnami projdou také hygienické zázemí a přilehlá chodba. 

„Prostory ve 14. patře jsou dlouhodobě nefunkční, což je velká škoda. Mnoho zaměstnanců FF UPCE přitom pamatuje časy, kdy právě toto místo naplno žilo a bylo jedním z center fakultního dění,“ podotýká proděkan Ivo Říha. 

Rekonstrukce respektuje historické kořeny uplynulých dvaceti let existence fakulty. V nejvyšším patře budovy se v samotných počátcích nacházel děkanát, tehdy ještě Fakulty humanitních studií. V minulosti prostory sloužily pro kancelářské a výukové účely. 

„Naším záměrem je tento prostor opět oživit a maximálně využít v různých směrech: jako zázemí pro badatelskou činnost, výukové aktivity, ale také jako místo pro relaxaci a přirozené setkávání studentů a akademických pracovníků. V těchto intencích budou realizovány veškeré stavební úpravy,“ dodává dr. Říha. 

Celková investice Fakulty filozofické na rekonstrukci interiéru budovy na ulici Studentská se pohybuje ve výši cca 6 mil. korun. Fakulta získala dotaci z výzvy “Rozvoj infrastrukturního zázemí doktorských studijních programů.” Stavební práce budou zahájeny v červnu 2024 a potrvají čtvrt roku. Letní měsíce jsou pro projekty obdobného charakteru ideální, neboť fluktuace studentů a zaměstnanců je v období prázdnin minimální a rekonstrukce tak nenaruší běžný provoz budovy. 

Nové prostory by měly být uvedeny do provozu v září 2024. 

Vizualizace vypracovala a poskytla architektonická a grafická kancelář Mixage s.r.o.

Text: Jan Pražák, Poradenské a propagační centrum FF UPCE

Ve dnech 2. až 8. června se konal první ročník Letní školy environmentální filosofie. Akci organizovala Univerzita Pardubice ve spolupráci s Center for Environmental and Technology Ethics - Prague (CETE-P).

Klášter Hejnice hostil po dobu jednoho týdne 40 studentek a studentů ze všech koutů světa. Většina účastníků pocházela z konsorcia evropských univerzit spolupracujících na environmentálních tématech (Univerzita Pardubice, Vratislavská univerzita, Univerzita Komenského v Bratislavě, Univerzita ve Wageningenu). Studující z konsorciálních univerzit měli tu výhodu, že mohli čerpat finanční podporu v rámci programu Erasmus Blended Intensive Programme. Ostatní dorazili na vlastní náklady, a to i přesto, že cestovali z tak vzdálených míst, jako jsou Portugalsko, Norsko, Nizozemsko nebo Jihoafrická republika.

Hlavní náplní školy byly přednášky a semináře špičkových výzkumnic a výzkumníků, jako jsou Leonie N. Bossert, Iwona Janicka, Urszula Lisowska nebo Vincent Blok. Doktorandky a doktorandi filosofie, inženýrství nebo energetiky tak diskutovali o tématech jako udržitelná umělá inteligence, eko-feminismus či bio-miméze.

Středem pozornosti letní školy nebylo pouze abstraktní teoretizování, ale také návštěva nedalekého hnědouhelného polského dolu Turów, kam se účastníci vypravili druhý den školy.

Za zvláštní pozornost stojí modelová situace, ve které se účastníci rozdělili do osmi různých skupin ovlivněných dolem v Turówě. Skupiny zahrnovaly polskou i českou vládu, ale také budoucí generace nebo mimo-lidské entity. Cílem těchto skupin bylo dohodnout se na kompromisu. Nebylo překvapením, že jediné, na čem se skupiny shodly, byla potřeba zavření dolu. Všichni zapojení si mohli na vlastní oči vyzkoušet, jak komplikované je řešení otázky, kdy a jak má být důl uzavřen.

Letní škola se však nenesla pouze v pochmurném duchu. Účastníci se bavili u ohně, podnikali výlety v Jizerských horách, promítali filmy, hráli šachy, soutěžili ve filosoficko-hospodském kvízu nebo zpívali na karaoke večírku.

Zpětná vazba od studujících potvrzuje, že první ročník byl velmi zdařilým pokusem o navázání mezinárodní spolupráce mladých vědců a vědkyň v boji proti klimatické zkáze. Tento úspěch organizátory utvrdil v přesvědčení, že by se Letní škola environmentální filosofie měla konat každoročně.

Dobrou zprávou je, že ročník 2025 je již potvrzený, a to pod záštitou Vratislavské univerzity.

Dvě přednášky z Letní školy environmentální filosofie jsou ke zhlédnutí online zde a zde.

Text: Serhij Kiš | Foto: Julita Skotarska a Petr Urban

Na podzim roku 2023 jste začal s doktorátem na katedře filosofie a religionistiky Univerzity Pardubice tematicky zaměřeným na filosofickou problematiku díla Konrada Lorenze. Na jaře téhož roku vyšly v nakladatelství Malvern vaše překlady německého básníka Christiana Morgensterna, z nichž letos připravil Český rozhlas pásmo vysílané na stanici Vltava. 

Zabýváte se tedy filosofií na pomezí přírodní vědy a k tomu poezií. Jak to jde dohromady, není v tom rozpor?

Z určitého pohledu v tom rozpor lze spatřovat, asi celkem oprávněně, protože vědecký a básnický přístup ke světu se zakládají na odlišném naladění mysli. To se však týká odlišného naladění mysli v těch určitých chvílích, kdy k něčemu přistupujete, řekněme, vědecky a kdy básnicky. Z širší perspektivy se oba přístupy zase mohou doplňovat.

Můžete to vědecké a básnické naladění mysli trochu specifikovat?

Vědecky „něco“, co máte před sebou (ať v konkrétní fyzické nebo abstraktní pojmové formě), analyzujete v rámci přítomného paradigmatu, uvažujete o souvislostech, hledáte, jak se tím zabývali jiní, srovnáváte a snažíte se dospět k logické racionálně uchopitelné výpovědi, která může být v souladu s přijímanými hypotézami či naráží na nějaké limity. Mysl pak nutně musí být v jakémsi módu uspořádávání, škatulkování, kategorizace. Básnicky chcete o „něčem“ dospět ke sdělení vyjadřujícímu cosi, co lze snad označit jako celkový dojem nebo pocit – ke sdělení, které zachází s určitou magií a imaginativností, čímž má zaujmout a u čtenáře (posluchače) zase nějaký silnější dojem a pocit vyvolat. Nejde až tak o racionální souvislosti (i když i poezie může být vysoce racionální), mysl se pohybuje tematicky volněji, asociuje, ovšem zase dostává limity, a někdy dost přísné, po formální stránce. V jedné i druhé situaci s mentálním obsahem, který se k tomu „něčemu“ vztahuje, pracujete evidentně jinak, což ve výsledku vede k jiným jazykovým prostředkům.

Poezii jde, v jejích hlubších podobách, způsobit na chvíli asi něco jako záblesk smyslu (nebo i nesmyslu) toho, o čem mluví. Vědě, ať přírodní nebo sociální, jde jistě také o smysl, ale v podobě co nejtrvalejších rozumově vykazatelných odpovědí na položené otázky, tedy o deskripci umožňující zaznamenávat vztahy příčinnosti a účelnosti, vzájemného ovlivňování. Básnická (většinou) zhuštěná, melodizovaná a rytmizovaná forma odkazuje, že míří také k předracionálním vrstvám – k citům, pocitům, k hodnotám nejen kalkulovatelným. To básnictví přibližuje filosofickým směrům, které se snaží tematizovat předpoklady našeho vztahování se ke světu.

A zmínil jste perspektivu, ze které se přístupy doplňují…

Ano, žádný jednotlivý přístup k „něčemu“ nemůže být vyčerpávající, potřebu smyslu neuspokojí. Je třeba se pokoušet ty pro naše myšlení aktuálně neslučitelné přístupy jakoby propojovat tím, že se ve vědomí stále nějak snažíme udržet platnost oněch přístupů. Zde se přímo nabízí koncept komplementarity vycházející z filosofického uvažování Nielse Bohra, o čemž podrobně píše ve své knize doc. Filip Grygar. Tady bych k tomu jen zmínil, že Konrad Lorenzve svých dílech k poezii nejednou odkazuje, nejvíce na Goetha, kterého znal opravdu dobře, ale našel jsem u něj i odkaz na jednu z Morgensternových básní.

Musím ovšem dodat, že v případě překladu poezie dochází k doplňování uspořádávajícího a básnického přístupu jaksi nutně. Je třeba použít racionální práci, pokud jde význam a kontexty slov v originále, hledat souvislosti mezi básněmi navzájem a odkazy jinam, snažit se získáváním nejrůznější informací přiblížit k básníkovu myšlení, k jeho vnímání světa. A z této informační matérie pak postupně nabývá podoby překladové provedení, které do svého „konečného“ tvaru dochází poměrně dlouho. Člověk si každou báseň musí postupně nějak zvnitřnit, pak se k ní vracet s určitým odstupem i z hlediska ostatních básní. Já bych nazval ten „konečný“ tvar za takový, kdy už z něj přestanu zjevně vnímat tu racionální práci, kdy mám dojem, že tuto podobu jsem nemohl vymyslet. Tedy možná jinak, že propojení mezi originálem a překladem není už jen dílem mé uspořádávající manipulace, ale že toto propojení nějak vychází z dimenze samotné řeči.

Jestliže navážeme na překládání, tak společné pro Lorenze a Morgensterna je stejný jazyk. Proč právě němčina, když jste v ní žádné akademické vzdělávání neabsolvoval?

To má příčinu ve filosofii a také v poezii. Na gymnáziu mě němčina nijak nepřitahovala, tam mě (pokud se omezíme na vyučované předměty) zajímala hlavě fyzika a programování, selektivně některé části literatury. Hodně jsem poslouchal hudbu, objevitelský byl pro mě tehdy hlavně film, postupně jsem poznával díla Bergmana, Pasoliniho, Tarkovského a řady dalších režisérů. Ve čtvrťáku přišlo letmé seznámení s filosofií, i přes středoškolsky schematický výklad jsem pocítil, že to má v sobě cosi pro mě přitažlivého. No, jak si vzpomínám, tak mě vlastně fascinovali hlavně presokratici, dál tenkrát moc ne, jednak jsem u nich vnímal spojitost s oblíbenou fyzikou, také mě upoutávala ta fragmentálnost, no ale úžasná byla ta jména připomínající zaklínadla: Anaximandros, Anaximenés, Parmenidés, Empedoklés…

Po gymnáziu jsem v Praze studoval geodézii a kartografii, přičemž jsem hodně zbývajícího času věnoval stále filmu a opatrně zkoušel číst některé dostupné filosofické knížky. S Filipem Grygarem jsme začali navštěvovat některé přednášky na filosofické fakultě (nejdříve prof. Machovce, pak prof. Koháka, Hejdánka i pár dalších). Zjišťoval jsem, že němčina je pro filosofii poměrně zásadní, tak jsem se jí dle možností nadále věnoval. Další významný impuls pro mou orientaci k němčině byl Gustav Mahler, jeho písně, a ještě intenzivněji úchvatné symfonie se zhudebněnými básněmi, například ve třetí znějí Nietzscheho verše ze Zarathustry. Měl jsem potřebu Mahlera víc chápat a těmi texty jsem se trochu zaobíral.

Při těchto střetech s němčinou jsem si uvědomil, že mě cizí jazyk vlastně nezajímá ani tak jako dorozumívací nástroj (snad proto mě nebavila na gymnáziu), ale jako výpověď zkušenosti se světem. Protože řada slov v cizím jazyce dokáže zprostředkovat tuto výpověď jinak, jejich etymologie najednou ukáže souvislost, které si v češtině povšimnou nelze (jistě to platí i obráceně).

Zatím jste se v rozhovoru skoro úspěšně vyhýbal oněm dvěma konkrétním osobnostem. Co vás přivedlo k Lorenzovi a Morgensternovi?

Zaujetí Lorenzem vychází ze zájmu o přírodu, hlavně o zvířata, který mne provází od dětství. Nejvíce a po řadu let jsem se věnoval akvarijním rybám, mnoho různých druhů jsem choval, pozoroval, snažil se vytvářet podmínky k jejich co nejpřirozenějším životním projevům a úspěšnému rozmnožování. S tím souvisela četba nejrůznější literatury, také o chování zvířat, tedy etologii. Na jméno a etologické výzkumy Konrada Lorenze jsem narazil prostřednictvím knížek prof. Zdeňka Veselovského. Na začátku 90. let vyšel překlad Takzvaného zla, čímž se biologická témata začala propojovat do širších souvislostí, včetně filosofie. Ostatně Lorenze na svých přednáškách vyzdvihoval také prof. Machovec. Lorenz skutečně velice výrazně přispěl k proměnám lidského pohledu na zvířata a k proměnám sebepochopení člověka a jeho místa v rámci přírody, myslím, že se jím má smysl nadále zabývat (přes problematické pasáže jeho životního příběhu).

Pokud jde o Morgensterna, tak mé překlady jsou takovým hlubším návratem k básníkovi, jehož některé básně znám už od střední školy v celkem široce známých překladech Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové. K jeho groteskní poezii jsem se vždy vracel, ale pociťoval jsem stále více rozpory, hlavně z toho, že některé básně se mi velmi líbily, ale mnohé mi nic moc neříkaly. A jak jsem trochu pronikal do němčiny, tak jsem zkusil číst Morgensterna v originále. Pomalu se přede mnou začal otevírat svět, který se od toho překlady zprostředkovaného lišil. Chtěl jsem své čtenářské zážitky sdílet se svým okolím, tak jsem se pokoušel některé básně překládat. Pořád se to nabalovalo, pustil jsem se také do studování některé sekundární literatury. Až jsem si posléze troufl pár překladů ukázat lidem, kteří se na poli literatury a překladatelství pohybovali. Jejich hodnocení mě povzbudilo. Velkým impulsem pro systematickou práci byla existence kritického vydání Morgensternových spisů, což je monumentální devítisvazková edice vycházející během třiceti let (až do roku 2018). Uvědomil jsem si, že mohu tuto poezii zprostředkovat českým čtenářům tak, že to přinese aspekty dosud málo vnímané i básně zatím zcela neznámé. Zkrátka bych rád přispěl k jisté proměně v percepci, k novému čtení básníka, který u nás za nového pokládán není.

Na knížce překladů Morgensternových básní je nepříliš nápadné číslo I, nemá to tedy být knížka jediná. Řekl byste k tomu něco?

Ucelené podání básníkovy groteskní poezie vyžaduje ještě jeden svazek, není důležité to zde rozvádět, pokud by to někoho zajímalo, tak vysvětlení najde v ediční poznámce a doslovu stávajícího svazku. Na druhé knížce tak nějak pracuji, určitým způsobem mám přeloženy téměř všechny zatím plánované básně, ale mnoho z nich je stále ve fázi zmíněného opracovávání, chce to ještě čas. V souvislosti s otevřením lorenzovských témat v rámci doktorandského studia (i návazných posunů v další práci) se ty časové vyhlídky pozměňují, takže zatím nemohu dát jasnější odpověď.

A to by si Morgenstern zasloužil představit ještě z dalších úhlů...

Text: Jan Pražák | Foto: Martin Hašek

Fakulta filozofická hostila na konci května zasedání Asociace děkanů filozofických fakult.

Jednání se zúčastnily jako hosté prof. Michaela Hrubá (členka předsednictva Rady vysokých škol) a doc. Martina Hřebíčková (členka předsednictva Grantové agentury ČR zodpovědná za SHUV). Prof. Hrubá informovala o hodnocení výzkumných organizací, které čeká vysoké školy v roce 2025. Diskutovaly se plánované změny v tomto hodnocení oproti hodnocení, které proběhlo v roce 2020. Doc. Hřebíčková upozornila na blížící se termín obnovy části členů odborných panelů Grantové agentury ČR a vyzvala děkany a děkanky ke spolupráci na nominaci kvalitních a v oboru uznávaných osobností. Následně se diskutovaly některé aspekty fungování Grantové agentury ČR.

Zástupci filozofických fakult dále shrnuli vývoj vyjednávání o rozpočtu vysokých škol na rok 2025 a vyjádřili podporu aktivitám ČKR, RVŠ a Hodiny pravdy, která plánovala setkání v Praze na 3. června 2024. Děkani a děkanky se také navzájem informovali o postupu a stavu přípravy učitelských studijních programů v nových rámcových programech. Na závěr byly shrnuty novinky z jednání o novele vysokoškolského zákona, k němuž se nyní scházejí v parlamentu pozměňovací návrhy. Řada z nich není promyšlená a mohou vysoké školství poškodit. V této souvislosti se také diskutovaly přístupy jednotlivých fakult k počtu doktorandů a organizaci doktorského studia, které bude novelou výrazně změněno.

Popularizační vzdělávací akce Týden humanitních věd se bude i v roce 2024 konat na všech filozofických fakultách sdružených v asociaci. Tématem týdne bude motto Mít odvahu vědět.

Výkonný výbor asociace nově tvoří kromě předsedy Jana Stejskala (FF UPOL) a děkana FF UPCE Jiřího Kubeše také děkan FF ZČU David Šanc, protože příští zasedání se bude konat v listopadu 2024 v Plzni.

O tom, že americký dolar má původ v českém tolaru, se mohli poslední květnový víkend přesvědčit návštěvníci festivalu polky v americkém Ennisu v Texasu. Svou autorskou výstavu Od stříbrného českého tolaru k americkému dolaru představil prof. Petr Vorel z Fakulty filozofické, a to hned na dvou místech. V regionu protknutém kulturou českých emigrantů si výstavu prohlédlo tisíce lidí.

Výstavu Od stříbrného českého tolaru k americkému dolaru poprvé představil historik a numismatik Petr Vorel v roce 2017 v New Yorku. Představuje vznik a vývoj řady tolarových měn v Evropě v 16. století, počínaje ražbou velkých stříbrných mincí v Jáchymově roku 1520. Jejich dobové pojmenování tolar později zobecnělo jako označení všech ražeb tohoto typu.

První dva dny festivalu National Polka Fest byla výstava volně přístupná v návštěvnickém centru 20tisícového města Ennis. „Návštěvníci si tu mohli vyrazit i repliku malého groše, historicky první mincie na které bylo vyraženo její hodnota v češtině. Interaktivním prvkem byly také galvanoskopické kopie mincí na panelech výstavy,“ prozradil ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek. Výstava je aplikovaným výstupem vědy a výzkumu ve spolupráci s Univerzitou Pardubice. K počinu pardubického muzea se tentokrát připojilo i soukromé Muzeum Ostrov lidových krojů ze středočeského Ostrova, které do městečka hodinu cesty od Dallasu přivezlo tři lidové kroje z východních Čech.

„Je pro nás ctí, že na Polka festivalu máme letos jako doprovodný kulturní program výstavu z pardubického muzea, výstavu, která vysvětluje, jak se z tolaru stal americký dolar. Je to skvělý vzdělávací zážitek pro Američany a nejen ty českého původu. Je to další vazba mezi oběma zeměmi. Jsme moc rádi, že jsme tu mohli potkat delegaci hejtmana Netolického a studenty z pardubické konzervatoře s kapelou Pardubická muzika a doufáme, že vztahy budou pokračovat v budoucnu a budou dál vzkvétat,“ neskrýval nadšení Jean Paul Beebe, ředitel festivalu s téměř 50letou tradicí.

„V neděli se expozice přestěhovala do jednoho z místních komunitních sálů, kde se konala současně řada koncertů polkových kapel a sjela se sem více než tisícovka příznivců české kultury a především tance,“ popsal atmosféru na místě ředitel muzea Libánek. „Překvapilo a nadchlo nás, jak se tu dodržují tradice, přinesené do Texasu českými imigranty před více než 100 lety. Český původ a rodinné vazby jsou tu velmi silné, lidé jsou na své české kořeny patřičně hrdí a nebojí se to dát najevo – ať už nošením lidových krojů, zpíváním českých písní nebo americkou variantou české kuchyně,“ dodal. 

Zdroj: Východočeské muzeum v Pardubicích, Pardubický kraj, Zámek Pardubice

Univerzita Pardubice se pyšní titulem aktivní sportovní univerzity, což dokazuje její zapojení do projektu České asociace univerzitního sportu (ČAUS) univerzitních lig. Tento projekt představuje systém celoročních soutěží určených pro studenty, který má ambici podporovat pravidelné sportování a propojit sportovní aktivity se studijními povinnostmi. Univerzita Pardubice se účastní pěti kolektivních sportů – basketbalu, florbalu, fotbalu, ledního hokeje a volejbalu, čímž poskytuje studentům široké možnosti pro rozvoj jejich sportovních talentů. Některé ligy mají už dlouhou tradici, další postupně vznikají. Specifické postavení má univerzitní liga ledního hokeje, ve které hájí zájmy školy hokejový tým Riders Univerzita Pardubice. Převážná část hráčů jsou studenty UPCE.

Univerzitní basketbalová liga – UBL

Basketbalové družstvo mužů UPCE se v letošní sezóně Univerzitní basketbalové ligy (UBL) snažilo obhájit svůj loňský titul. Přestože start do sezóny nebyl ideální, tým se postupně zvedl a díky vynikajícímu týmovému duchu a skvělé tříbodové střele Martina Rouba v poslední vteřině základní části si zajistil účast v play-off. V následujících bojích o titul se naše družstvo utkalo s Univerzitou Palackého z Olomouce a po napínavém průběhu obou utkání se mu podařilo postoupit do Final 4, které se konalo v Ostravě. Na finálovém turnaji, který byl organizován na vysoké úrovni, naše družstvo překvapilo mnohé a probojovalo se až do finále, kde však po dramatickém boji podlehlo týmu VŠB Ostrava. Přesto basketbalový tým neztrácí elán a těší se na další výzvy v podobě Českých akademických her v Liberci a Evropských univerzitních her v Maďarsku.

Basketbalové družstvo žen UPCE se zúčastnilo již třetího ročníku UBL a podařilo se stabilizovat tým. Letos jsme dokázali na domácí půdě porazit tým UK LF v Plzni. Doufáme, že výborná týmová chemie v týmu nám pomůže k lepším výsledkům v následující sezóně, na kterou se holky již teď těší.

 Univerzitní florbalová liga – UFL 

Florbal je bezesporu oblíbeným vysokoškolským sportem a Univerzitní florbalová liga funguje v prostředí vysokoškolského sportu již 5. rokem. V současné době je do ligy zapojeno 19 vysokých škol, což ji řadí mezi nejrozšířenější sporty. Tým mužské reprezentace se pravidelně umisťuje mezi TOP 10 družstev, skládá se jak z hráčů superligového Sokola Pardubice, tak z hráčů z nižších lig. V roce 2023 tým UPCE sice nebyl tak úspěšný jako v minulých letech, kdy například v roce 2022 obsadil 4. místo na Českých akademických hrách, avšak i tak během soutěže dokázal konkurovat i bez výrazných opor silnějším univerzitám. Bohužel se nakonec nedostal do finálové skupiny a skončil na 2. místě ve skupině B za týmem z UHK. Florbalový tým žen je v Univerzitní florbalové lize od roku 2024 nováčkem. Ženy již odehrály tři utkání s bilancí 2 proher a 1 výhry. Před nimi je ještě kvalifikace na České akademické hry, takže všichni držíme holkám palce!

 Univerzitní fotbalová liga – UFoL

 Fotbalové družstvo Univerzity Pardubice je již čtvrtým rokem součástí Univerzitní fotbalové ligy (UFoL). Soutěž se hraje ve formátu jaro-podzim a náš tým si v základní skupině vybojoval vítězství v Praze proti Vysoké škole chemicko-technologické. Domácí zápas proti Univerzitě Hradec Králové byl sice prohrán, ale atmosféra utkání byla nezapomenutelná, díky podpoře domácích fanoušků a světelné show od pyrotechniků z UPCE. Poslední utkání ve skupině proběhlo v Olomouci proti UPOL, kde si náš tým zajistil vítězství ve skupině a postup do osmifinále. Na podzim se tým v rámci vyřazovacích bojů utká s Ostravskou univerzitou a doufáme, že s posilami z řad nově nastupujících studentů si zajistí postup mezi osmičku nejlepších týmů UFoL.

Univerzitní liga ledního hokeje – ULLH

Sezona 2023/24 byla pro Riders jako na horské dráze, vybrali si své slabší i silnější chvilky, ale zároveň vždy bavili fanoušky na tribunách, kterých do Enteria arény přišlo více než v uplynulých letech.

Po sportovní stránce byl opět splněn předsezonní cíl, kterým byla účast ve vyřazovacích bojích. Boj o poslední postupovou pozici byl velmi napínavý, Riders Pardubice si jej zajistily až dvě kola před koncem základní části díky výhře na ledě v Ústí nad Labem. Celkově se v sezoně z vítězství radovali pouze čtyřikrát, ale zejména v domácím prostředí dokázali potrápit favority, o body obrali loňské finalisty z pražského ČVUT či vítěze letošní základní části z Českých Budějovic.

S jihočeským týmem se Riders střetli i ve čtvrtfinále, kde předvedli obětavý výkon, ve druhém vzájemném duelu dlouho drželi s favorizovaným soupeřem krok, po nájezdech však nakonec slavily postup České Budějovice. Konečné 8. místo v ULLH je zasloužený úspěch, na kterém se dá stavět v další sezóně.

Highlightem sezony byl rozhodně TOP ZÁPAS SEMESTRU, který do Enteria arény přilákal 1 383 fanoušků, kteří vytvořili skvělou atmosféru. Na návštěvníky čekal bohatý doprovodný program, který pomohli doladit partneři pardubického týmu. Po těsné prohře s HC MUNI si však všichni spravili chuť na afterparty v Paláci Pardubice.

Univerzitní volejbalová liga – UVL

Volejbalové týmy mužů i žen UPCE se zúčastnili již 3. ročníku Univerzitní volejbalové ligy, do kterého je zapojeno 35 univerzitních týmů ČR. Družstva jsou územně rozdělena celkem do čtyř oblastí na část Čechy a Morava, v každé oblasti se odehrají 4 kola systémem každý s každým a první dvě družstva z každé skupiny postupují do celorepublikového finále, které se odehrálo na jaře.  

Volejbalový tým žen v silné konkurenci celkově obsadil v dlouhodobé základní části 2. místo a postoupil do celorepublikového finále UVL v Brně. Zde prohrál proti Masarykově univerzitě a se Západočeskou univerzitou v Plzni. Poslední zápas vyhrál v tiebreaku nad Vysokém učení technickém v Brně a získal celkové 7. místo v ČR. Výkon holek byl po celou sezónu famózní. Dále se tým žen zúčastnil kvalifikace na České akademické hry na domácí půdě v Pardubicích, kde po vyrovnaném boji zvítězil a postoupil na České akademické hry, které se budou konat v červnu v Liberci.

Volejbalový tým mužů celkově obsadil 1. místo v dlouhodobé základní části a tím si vybojoval postup na České akademické hry v Liberci. Dále také postoupil do Finále Univerzitní volejbalové ligy v Brně, kde prohrál proti Masarykově univerzitě, následně však všechny zápasy vyhrál a získal celkové 5. místo v ČR.

Rád sportuješ? Univerzita Pardubice vyzývá všechny studenty, aby se aktivně zapojili do reprezentace v univerzitních ligách. Ať už jste registrovaným členem sportovní asociace nebo jen milovníkem sportu, máte možnost reprezentovat UPCE a stát se součástí našeho sportovního výběru.

Autor: Katedra tělovýchovy a sportu

Univerzitní ligy:
Jsou součástí projektu České asociace univerzitního sportu ČAUS s názvem “Univerzitní ligy”, který vznikl na podporu pravidelného sportování studentů na českých vysokých školách. Tento projekt našel podporu napříč akademickým prostředím v České republice, včetně Národní sportovní agentury.

Oblíbená soutěž Rozhýbejme univerzitu zná své vítěze. Dubnovou sportovní výzvu přijalo 557 sportovců ze všech 7 fakult a rektorátu. Letos uběhli, ušli a ujeli na kole neuvěřitelných 55 387 km a společně tak zdolali vzdálenost delší než obvod rovníku. O dvacet tisíc kilometrů přitom překonali loňský výsledek. Ti nejlepší převzali za své výkony poháry a odměny na slavnostním vyhlášení soutěže. 

Celkovým vítězem souboje fakult ve všech třech kategoriích (běh, aktivní chůze a jízdní kolo) se stal tým studentů a zaměstnanců Fakulty chemicko-technologické. Druhá byla Fakulta ekonomicko-správní (FES), a to i přesto, že svůj pohyb ve výzvě si celý měsíc zapisovalo 192 lidí. Třetí pak byla Dopravní fakulta Jana Pernera.

Jednotlivci si první místa rozdělili 

Vítězům gratulujeme a děkujeme, že jste do toho šli s námi!

Slavnostní bakalářské sponze a magisterská promoce se konají 24. června 2024 v univerzitní Aule Arnošta z Pardubic.

Slavnostní bakalářská sponze absolventů studijních oborů:

• Anglický jazyk – specializace v pedagogice (Bc.)
• Anglický jazyk pro vzdělávání (Bc.)
• Humanitní studia (Bc.)
• Kulturní dějiny (Bc.)
• Historie – Kulturně historická studia
• Historie – Ochrana hmotných památek (Bc.)
• Ochrana hmotných památek + Historie (Bc.)
   

se koná 24. června 2024 v 9:00 hodin v Aule Univerzity Pardubice. Sraz absolventů (ve společenském oblečení) je v 8:00 hodin v Aule – A1, kde proběhne prezence a instruktáž, která je povinná.

Slavnostní bakalářská sponze absolventů studijních oborů:

• Anglický jazyk pro odbornou praxi (Bc.)
• Filosofie (Bc.)
• Historicko – literární studia (Bc.)
• Německý jazyk pro odbornou praxi (Bc.)
• Sociální a kulturní antropologie (Bc.)
   

se koná 24. června 2024 v 11:30 hodin v Aule Univerzity Pardubice. Sraz absolventů (ve společenském oblečení) je v 10:30 hodin v Aule – A1, kde proběhne prezence a instruktáž, která je povinná.

Slavnostní magisterská promoce absolventů studijních oborů:

• Anglická filologie (Mgr.)
• Filosofie (Mgr.)
• Historie (Mgr.)
• Kulturní dějiny (Mgr.)
• Sociální a kulturní antropologie (Mgr.)
• Resocializační pedagogika (Mgr.)
• Učitelství AJ (Mgr.)
   

se koná 24. června 2024 ve 14:00 hodin v Aule Univerzity Pardubice. Sraz absolventů (ve společenském oblečení) je ve 13:00 hodin v Aule – A1, kde proběhne prezence a instruktáž, která je povinná.

Slavnostní obřad nebude umožněn pozdě příchozím a nevhodně oblečeným absolventům.

Rodiče a hosté budou mít přístup do budovy Auly 15 min. před zahájením obřadu a po zahájení musí setrvat na svých místech (je třeba zvážit případnou přítomnost dětí do 6 let). Absolventi, kteří se z různých důvodů nemohou zúčastnit slavnostního obřadu, si mohou diplom vyzvednout na studijním oddělení FF.

Diplom si musí každý absolvent vyzvednout osobně (popřípadě zplnomocnit jinou osobu).