Michal Horák píše chytlavé písničky o věcech, které ho baví, a mezi jeho silné zbraně patří především autentický slovní humor a schopnost vystihnout vtipné životní situace. Stejně jako jeho písně i Michal sám srší pozitivní energií a dobrou náladou, což prokázal i při podzimní debatě Čaje o páté, v úterý 5. listopadu. 

Hudbě se Michal Horák věnuje od svých třinácti let a za tu dobu si dokázal vybudovat silnou posluchačskou základnu. Do univerzitní auly dorazili v úterý odpoledne především studentky a studenti, pro které jsou Michalovy folkové hity dobře známé. Ve své dosavadní hudební kariéře vydal tři alba, získal ocenění Objev roku v anketě Zlatý slavík 2021 nebo obdržel nominaci na hudební Cenu Anděl.  

Někoho by mohlo překvapit, proč je písničkář hostem debaty zasazené do univerzitního prostředí. Pojítek je ovšem dost – většina jeho písní byla nahrána v Pardubicích, často čerpá z historek z dob studia, a navíc je Michal Horák i doktorandem katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. 

Většina rozhovoru se přirozeně točila kolem hudby a procesu skládání. Michal během svého působení na hudební scéně vydal už mnoho písní, a proto se nabízela otázka, zda je nějaké téma, které zpracovávat nechce. 

„Já se ničemu záměrně nevyhýbám, když mě nějaké téma osloví, tak o něm písničku napíšu. Zá tématem si ale vždycky musím stát a své písničky a veřejné vystupování si obhájit,“ říká Michal Horák. 

Na otázku, zda se ve své tvorbě opakuje, odpovídá: „To je problém každého autora. V tu chvíli je fajn spolknout svoje ego a nechat do toho vstoupit někoho jiného. Může se stát, že se člověk zacyklí, ale že bych chtěl s hudbou přestat, to asi ne. “ 

Příjemným osvěžením debaty byly dva hudební vstupy, v nichž zazněly skladby, které si publikum samo vybralo – například „V 7:25“, „Hej teto!“ nebo „Děda Jára je boss.“ 

Debata přeskakovala mezi různými tématy, dotkla se i Michalovy spolupráce s nadačním fondem Světluška. Diváci pokládali spoustu dotazů, včetně nabídky uměleckého tlumočení hudby do znakového jazyka. Publikum se dozvědělo i řadu bizarních historek z hudební branže, Michal prý na ně má zvláštní talent. Zaujala především ta, kdy byl jako host pozván do televizní debaty o závodech Formule 1, o kterých neví vůbec nic. Zato se Michal skvěle vyzná v motorkách, protože je vášnivým sběratelem strojů Jawa. 

Další setkání z Cyklu Čaj o páté se uskuteční 2. 12. 2024 od 17:00 v univerzitní aule. Hosty budou olympionici Martin a Petr Fuksovi. 

Foto: Jan Chlad 
Text: Jan Pražák, Fakulta filozofická Univerzity Pardubice 

Ve středu 30. října 2024 opět vystoupil na filozofické fakultě jako host Katedry literární kultury a slavistiky doc. Mgr. Martin Boszorád, Ph.D., vedoucí Ústavu literárnej a umeleckej komunikácie Filozofickej fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre, a to s přednáškou Aktuálne podoby pôvodnej slovenskej literárnej fantastiky (prehľadová expozícia). 

Přednášející s doprovodem prezentace knižních obálek nastínil základní tendence vývoje slovenské fantastické literatury v letech 2020-2023 a představil její žánrové podoby, přičemž kriticky zhodnotil mnohdy kolísavou estetickou úroveň jednotlivých opusů. Jeho pohled přitom směřoval nejen k poetice konkrétních spisovatelů, ale rovněž k současným nakladatelským trendům i ke způsobům recepce tohoto typu tvorby. 

Přednáška slovenského vědce vzbudila jako vždy velký zájem publika z řad studentů i akademiků, část návštěvníků přišla v duchu týž den konané akce Halloween na fildě stylově oděna do vesele hrůzostrašných kostýmů. 

Vystoupení doc. Boszoráda je dalším příkladem úspěšné spolupráce obou pracovišť, která tímto jistě ani zdaleka nekončí.   

Přichází podzim v plné síle. I s dušičkovým počasím. Památka zesnulých ale nemusí být spojená jenom s chmurami.

„Zemřelé už v dobách starověku připomínaly nápisy, sochařské scény, které pro každou epochu měly trochu jiný význam a akcentovaly něco jiného ve způsobu přistupování ke smrti. Ta pro dřívější civilizace bývala integrální součástí života. Vnímaly ji jako jeden z přechodových milníků, rituálů. Většina lidí prostřednictvím křesťanské potěchy ve smrti neviděla nic extrémně tragického,“ podotýká historik umění z Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice Pavel Panoch.

Být připraven

„Pro období raného novověku, baroko byla smrt něčím, na co se člověk připravoval celý život. Existovala řada knížek o přípravách na takzvanou dobrou smrt, kdy člověk umírá v okruhu blízkých a je zaopatřený svátostmi. Největší hrozba byla nečekaná smrt, když třeba aristokrat jel kočárem, koně se splašili a převrátili ho do rybníka.“

Samotná tradice Dušiček má prastaré křesťanské kořeny. „Byl to svátek Všech svatých, kdy si lidé uvědomovali, že kromě oficiálně katolickou církví posvěcených patronů, světců a světic existuje řada zemřelých, blízkých Bohu. Svátek souvisí s památkou duší v očistci. Proto se mu říká právě Dušičky. V tento den bychom v křesťanském roce měli být nejblíž vzpomínce na zesnulé.“

Současný fenomén Halloweenu na někoho může působit poklesle, komerčně. „Ale je to jenom jiný rozměr, jiná forma pro podobný obsah. Populární kultura má velký význam v tom, že přibližuje některé momenty z dřívějšího života, které bychom dětem a mladým lidem jinak velmi obtížně zprostředkovali. Je to takový dobový trend. Před pár lety jsme si jako společnost s Halloweenem nevěděli rady, ale dnes už k němu Češi přistupují velmi kreativně a inovativně,“ myslí si Panoch.

Hroby v centru

Hřbitov před josefínskými reformami na konci 18. století býval součástí veřejného prostoru. „Často se rozkládal kolem farního kostela. Lidé si přes něj zkracovali cestu, procházeli jím procesí. Nebyl za horizontem vnímání všedního dne. Všechno se ale změnilo i z hygienických důvodů. Přišel zákaz pohřbívání ve středu měst a hřbitovy se odsunuly na periférii. S touhle situací se setkáváme dodnes.“

Podle Panocha moderní česká společnost vychází z 19. století. Jak vypadalo a co znamenalo, zjistíme právě na městském hřbitově. „Když věnujete trochu času rozjímání nad nápisy z náhrobků, uvidíte, kdo byl purkmistr, žena c. k. přednosty nádražní stanice, kousek dál leží podporovatel městské záložny, jinde obecní učitel. Defiluje před námi celá společenská struktura. Po krátké procházce hned víte, co je to město zač.“

Návštěva hřbitova navíc může být paradoxně psychologickou vzpruhou. „Vidíte, kdy se ten člověk narodil, kdy zemřel a říkáte si, že toho dokázal mnoho, ale teď už tam nějakou dobu leží. Zatímco my jsme ještě živí, čekají nás mnohé výzvy a máme možnost toho taky ještě mnoho dokázat.“

Zajímavým hřbitovům Pardubického kraje věnujeme několikatýdenní seriál. Poslechněte si celý rozhovor a zjistěte, jak cyklus vznikal a že se může stát zdrojem tipů na výlet.

Rozhovor je se svolením převzatý z Českého rozhlasu Pardubice.
Autor: Jakub Malý, Český rozhlas Pardubice
Foto: Honza Ptáček, Český rozhlas

Slavnostní bakalářská sponze absolventů studijních oborů:

• Anglický jazyk pro odbornou praxi
• Anglický jazyk pro vzdělávání
• Filosofie
• Historicko – literární studia
• Historie
• Humanitní studia
• Kulturní dějiny
• Německý jazyk pro odbornou praxi
• Německý jazyk pro OP – Anglický jazyk
• Religionistika
• Religionistika – Filosofie
• Ochrana hmotných památek + Historie

se koná 22. listopadu 2024 v 9:00 hodin v Aule Univerzity Pardubice. Sraz absolventů ve společenském oblečení je v 8:00 hodin v Aule – A1, kde proběhne prezence a instruktáž, která je povinná.

Slavnostní magisterská promoce absolventů studijních oborů:

• Anglická filologie 
• Historie
• Kulturní dějiny 
• Sociální a kulturní antropologie 
• Resocializační pedagogika 
• Učitelství anglického jazyka
   

se koná 22. listopadu 2024 v 11:30 hodin v Aule Univerzity Pardubice. Sraz absolventů ve společenském oblečení je ve 10:30 hodin v Aule – A1, kde proběhne prezence a instruktáž, která je povinná.

Slavnostní obřad nebude umožněn pozdě příchozím a nevhodně oblečeným absolventům.

Rodiče a hosté budou mít přístup do budovy Auly 15 min. před zahájením obřadu a po zahájení musí setrvat na svých místech (je třeba zvážit případnou přítomnost dětí do 6 let).

Absolventi, kteří se z různých důvodů nemohou zúčastnit slavnostního obřadu, si mohou diplom vyzvednout na studijním oddělení Fakulty filozofické.
Diplom si musí každý absolvent vyzvednout osobně (popřípadě zplnomocnit jinou osobu).

Derby východočeských univerzit ovládl celek Univerzity Pardubice. Hokejový tým univerzitní ligy Riders UPCE zvítězil nad manšaftem Univerzity Hradec Králové UNIted HK 5:1.  V sedmém derby se pohár po několika vítězstvích hradeckého týmu vrátil do Pardubic. 

Tradiční derby východočeských univerzit se konalo na domácí půdě vítězů, v enteria areně v Pardubicích.  

Děkujeme reprezentantům UPCE za skvělý výkon a našim fanouškům za podporu a vytvoření neuvěřitelné atmosféry.

Foto zdroj: Riders Univerzita Pardubice

Studenti bakalářských, navazujících magisterských a doktorských programů Fakulty filozofické Univerzity Pardubice mají možnost získat stipendium na podporu zahraničního pobytu, který si sami zorganizují za účelem např. zlepšení jazykových dovedností, pro výzkum ke kvalifikační práci, absolvování studentské praxe atp.

Tato podpora je určena pouze pro cesty, k jejichž financování nelze využít programu Erasmus.

Zahraniční pobyt musí trvat minimálně 1 měsíc (31 dnů) a student může žádat o podporu ve výši až 30 000 Kč s ohledem na konkrétní zemi, kde se mobilita uskuteční (o výši přidělené částky bude vždy rozhodováno individuálně, s přihlédnutím k odhadovanému objemu cestovních a pobytových nákladů spojených se zvolenou destinací). Student si předem sjedná spolupráci s oficiální institucí (univerzity, archivy, knihovny, muzea, vzdělávací agentury).

Výjezd může být uskutečněn kdykoli v průběhu zimního semestru akademického roku 2024/25, s návratem nejpozději do 15. 12. 2024.

V případě zájmu vyplňte „Žádost o přiznání stipendia na podporu studia v zahraničí – Plán zahraničních mobilit“ – (návod a podmínky přidělení stipendia jsou k dispozici na studentském intranetu: 

Možnosti studia v zahraničí   

Dokumenty doručte osobně na děkanát FF UPCE (paní Barboře Krpatové) nejpozději do 31. října 2024.

Novinář Martin Řezníček a diplomat Michael Žantovský zavítali 14. října vůbec poprvé na Univerzitu Pardubice. Stalo se tak při příležitosti podzimní debaty z cyklu Čaj o páté, jejíž pozornost byla soustředěna na blížící se americké prezidentské volby. 

Oba hosty spojují především zkušenosti z jejich pobytu ve Spojených státech amerických. Michael Žantovský působil několik let jako velvyslanec v USA, Martin Řezníček pracoval pět let jako zahraniční zpravodaj České televize ve Washingtonu. Diváky, proto nejvíce zajímal jejich osobní pohled a odhad, jak nadcházející americké volby dopadnou. 

Martin Řezníček danou situaci ilustroval na základě jednoho z významných států: „Pensylvánie je takový mikrokosmos Spojených států. Poměr venkovského a městského obyvatelstva, vzdělání, lidí, kteří přišli dříve o práci, dělnických profesí... Je tam vše, co dělá Ameriku Amerikou, a je to v jednom státě. Právě tato rozmanitost mě nutí říci, že předpovídat cokoli je naprosto nemožné.” 

Michael Žantovský dané tvrzení potvrdil: „Těch klíčových států je sedm, tři jsou v takzvaném modrém pásu na severovýchodě a zbylé čtyři jsou v pásu slunečním, na jihu, jihozápadu Spojených států. Ve všech scénářích vychází, že o výsledku voleb s největší pravděpodobností rozhodne právě Pensylvánie.“

Debata se dále věnovala i samotné proměně Spojených států od doby, kdy v nich oba hosté působili. 

„Americká společnost se proměnila tak, že si to nedovedeme představit. Z demografického hlediska přibylo v Americe od roku 1990 přes 100 milionů lidí. Lidí, kteří jsou zcela nové generace, jež se z velké části narodila mimo USA. Mění se také etnické, kulturní složení. Za posledních třicet let prudce vzrostl počet Američanů, kteří pocházejí z etnicky smíšených rodin. Dříve to bylo nulové číslo, dnes to dělá 12–13 %. Což mě vede ke skličujícímu závěru, že o zemi, o které jsem si myslel že vím hodně věcí, vlastně vím hrozně málo,“ uvedl Michael Žantovský.

Martin Řezníček přidal i svou perspektivu: „První volby, které jsem pokrýval ve Spojených státech, byly v roce 2004. Za těch dvacet let přestávají platit některé vzorce chování, na něž byli Američané zvyklí. Spojené státy se proměňují ve všem možném. To, co provádějí sociální sítě s veřejným názorem nebo některé americké televize s jasným politickým postojem, jsou fenomény, které před třiceti lety neexistovaly.“

Pondělní večer ale přinesl i odpovědi na další otázky. Debata se točila kolem problematiky, jak složité je kloubit rodinný život s profesí velvyslance nebo zahraničního reportéra: kdy musíme rozhodovat za své děti, a kdy naopak oni rozhodují za nás. Zazněly i vzpomínky Michaela Žantovského na Václava Havla a Karla Schwarzenberga nebo komentář Martina Řezníčka k tomu, jak vnímá perspektivou svého syna vliv fenoménu Taylor Swift v současné popkultuře. 

Audiozáznam celé debaty si můžete poslechnout na našem webu.

Další setkání z Cyklu Čaj o páté se uskuteční 5. 11. 2024 od 17:00 v univerzitní aule. Hostem bude hudebník Michal Horák.

Foto: Jan Chlad
Text: Jan Pražák, Fakulta filozofická Univerzity Pardubice

Vážení členové akademické obce Fakulty filozofické, vážení studující,

vzhledem k tomu, že se uvolnil post zástupce studujících v Komoře studentů Akademického senátu FF a není možné jej doplnit ze stávajícího seznamu náhradníků, AS FF je povinen vyhlásit doplňovací volby do příslušné komory pro zbývající část funkčního období 2022-2025. Dovolujeme si Vás tedy požádat, abyste navrhli kandidáty z řad studujících.

Volí se jeden zástupce studujících pro zbývající období trvání mandátu AS FF. Návrhy mohou podávat všichni aktuálně zapsaní studující Fakulty filozofické prostřednictvím písemného formuláře, který musí být opatřen písemným souhlasem kandidáta. Formulář je zapotřebí doručit volební komisi prostřednictvím sekretariátů katedry/Ústavu členů volební komise, případně jednotlivým členům volební komise. Volby proběhnou elektronicky. Formulář k podávání návrhů naleznete ke stažení níže.

Uzávěrka přijímání návrhů kandidátů: 1. 11. 2024

Doručování návrhů: sekretariát Ústavu historických věd (budova EA, Studentská 84, 12. NP), sekretariát Katedry věd o výchově (budova G, Stavařov 87, 8. NP)

Představení kandidátů (nepovinné): od 2. 11. 2024 prostřednictvím webu Fakulty filozofické 

Termín voleb: od 13. 11. 2024 (9:00) do 14. 11. 2024 (13:00), volby proběhnou elektronicky prostřednictvím aplikace eVOLBY: https://evolby.upce.cz/

Předpokládané vyhlášení výsledků: 15. 11. 2024

Volební komise: 
Mgr. Jindra Lavrenčíková (ÚHV, studentka doktorského studia) – předsedkyně 
Mgr. Martin Lacina (ÚHV, student doktorského studia) 
Bc. Kryštof Barták (KVV, student magisterského studia)

Profesorka Milena Lenderová přednášela ve dnech 30. září až 3. října 2024 jako „zvaná profesorka“ na prestižní Sorbonně. 

Na pozvání profesora Alaina Soubigoua měla tři přednášky na Sorbonně 1 a jednu na Sorbonně 3. S kolektivní monografií Vše pro dítě! Válečné dětství 1914–1918, která v roce 2016 získala cenu Magnesia Litera, seznámila profesorka Lenderová také posluchače Českého centra v Paříži. Celkem přednášky navštívilo 180 posluchačů.

V září loňského roku proběhlo slavnostní vyhlášení výsledků 11. ročníku Studentské soutěže nakladatelství Academia. Odborná porota vybírala ze 40 přihlášených diplomových prací.

V kategorii Humanitní a společenské vědy zvítězila doktorandka ÚHV Zdeňka Horáčková s prací Spor o Piombino a jeho reflexe na císařském dvoře obhájenou na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice.

Nyní z této práce vyšla v nakladatelství Academia publikace s názvem Hra o Piombino. Česká a moravská šlechta ve sporu o italské knížectví (1603-1634). 

Jak název napovídá, kniha pojednává o sporu o knížectví Piombino. Spor byl u císařského dvora ožehavým tématem už od přelomu 16. a 17. století a jeho vyřešení trvalo dalších třicet let. Pretendentů z řad italské šlechty, kteří chtěli získat říšské léno, bylo několik. V jednáních však nešlo jen o dědická práva. Zcela zásadně se v nich odrážela španělská velmocenská politika. Svou roli v této rozepři, která se dotýkala nejvyšších pater evropské politiky, sehráli i Polyxena z Lobkovic a olomoucký biskup, kardinál František z Ditrichštejna. Oba měli v řadách uchazečů své italské příbuzné, a u císařského dvora se tak stali jejich přímluvci.