Martin Samson absolvoval na Univerzitě Pardubice studijní obor Kulturní dějiny a nyní působí jako historik v Muzeu města Brna. Vysoká škola mu podle jeho slov dala více než jen vzdělání. A to například způsob historického myšlení, setkání s celou řadou zajímavých kantorů a také studentů z jiných oborů. S některými je v kontaktu dodnes.

Jak vzpomínáte na studentská léta v Pardubicích?

S nostalgií a pocitem, že to bylo jedno z nejlepších období života. Nejvíce vzpomínám na kolejní život a setkávání s kolegy z ostatních oborů u vodní dýmky, čaje či piva. Bavili jsme se o různých tématech a každý téma viděl ze své perspektivy a perspektivy oboru, který studoval. Kamarádil jsem se jako historik s religionisty, antropology, sociology a musím říci, že naše debaty byly inspirativní. Rád také vzpomínám na mé tehdejší pedagogy, na docenta Jiránka a jeho suchý anglický humor, na docenta Kubeše a jeho strhující přednášky z novověku, na docentku Mackovou a její stavovský přístup k historickým vědám a také na to, že i v předmětu archivnictví dokázala dělat zajímavé přednášky a samozřejmě mnohé další.

Připravila vás Univerzita Pardubice na pracovní život?

Určitě, vlastně mě ovlivnila více než další univerzity, kde jsem studoval. Dala mi způsob historického myšlení, který jde hlouběji do dějin každodennosti. Ostatně to byl myslím i záměr profesorky Lenderové, jsem za to velmi vděčný.

Co, kromě vědomostí, vám studium přineslo?

Rozhodně kamarády, se kterými se stýkám dodneška a taky poznání „zač je v Pardubicích perník“ z doby, kdy jsem brigádničil v perníkárnách. Dodnes se dívám na perník jinak, s vědomím, že je vykoupen potem, dřinou a krví studentů z Univerzity Pardubice.

Když se řeknou Pardubice. Co se vám vybaví?

Když jsem jel na přijímačky a šel pěšky z vlakového nádraží do Polabin, říkal jsem si, že je to opravdu ocelové město jak z verneovky. Vše se ale změnilo, když jsem město více poznal. Staré město je nádherné, v Tyršových sadech jsme hrávali pétanque, výlety na Kunětickou horu či táboráky u slepých ramen byly výborné. Je třeba zmínit i Divadlo 29, klub Žlutý pes či restauraci U Josefa, kde jsme se rádi občerstvovali a dovzdělávali po večerech.A rozhodně by žádný bývalý student neměl zapomenout na pana Sehnoutka, jenž provozoval potraviny, kterým se neřeklo jinak než „U dědka“. Byl naší záchranou v době hladu i žízně a byl skutečným duchem kolejí.

Co považujete za svůj největší úspěch ve své profesní kariéře?

Na to je pro historika poměrně těžké odpovědět. Každá výstava či publikace je pro mě úspěchem. Byl jsem pyšný na výstavu s názvem „Rok 1968 v Brně očima cenzora“, kterou jsem otevíral 21. srpna letošního roku. Ale skvělé je, když se mi povede někoho přitáhnout k historii a zájmu o ni. Snad to nebude znít jako klišé nebo patos, ale nejvíc mě potěšilo, když se desetiletý kluk, který byl na mé výstavě se školou, vrátil druhého dne a za své kapesné si koupil vstupenku a prošel si výstavu znova a důkladně. 

Co byste poradil studentům Univerzity Pardubice, kteří chtějí uspět ve své profesi?

Aby se nechali inspirovat pedagogy a šli pak vlastní cestou, přemýšleli nad problémy vlastním rozumem a hlavně se snadno nevzdávali.

Věnujete se nyní sám vzdělávání mládeže?

Částečně ano. Ve spojení s lektorským oddělením Muzea města Brna připravujeme ke každé výstavě program pro mládež a studenty. Ve svém soukromém čase občas pořádám malé přednášky pro mládež a nedávno jsem domluvil exkurzi do okresního archivu, ale i tak si říkám, že je to stále málo, bohužel mám více zájmů a aktivit než času, tak se to pokouším vše nějak skloubit.

Martinu Samsonovi je 36 let a pochází z Brněnska.  Na Univerzitě Pardubice vystudoval kulturní dějiny a historii a moderní dějiny na Masarykově univerzitě v Brně. Během svého profesního života působil například v Městském muzeu Rýmařov. Nyní pracuje v Muzeu města Brna.

Univerzita si připomněla Den boje studentů za svobodu a demokracii pestrým celotýdenním programem. Jako jediná instituce v Pardubickém kraji nabídla nejen svým studentům a zaměstnancům, ale také široké veřejnosti, nejrůznější kulturní akce, kterými byly projekce českých filmů, výstavy, koncert, vzpomínkový akt a nechyběl ani tradiční sportovní den.

Univerzita si historické listopadové události připomíná každoročně od roku 1997. Letošní oslavy odstartovalo v pondělí 12. listopadu promítání snímku Jan Palach v univerzitní aule. V rámci Ozvěn Febiofestu, oslav 100 let republiky a 100 let československého filmu, mohli diváci sledovat dvouhodinový příběh studenta, který bojoval proti potlačování svobod a komunistickému režimu. Některé scény z filmu se natáčely v loňském roce také na pardubickém Pernštýnském náměstí.

Čtení Havlovy Vernisáže

V úterý si studenti Fakulty filozofické připravili další čtení u Lavičky Václava Havla. Přesně před třemi lety bylo toto vzpomínkové místo zpřístupněno a za tu dobu se zde uskutečnilo několik oblíbených čtení a besed s osobnostmi z kulturního a společenského života. Tentokrát studenti vybrali hru Vernisáž, pod kterou je podepsaný právě první český porevoluční prezident Václav Havel a kterou improvizovaně přečetlo hned několik „herců“ z řad přihlížejících posluchačů.  

Vyhlášení nejlepších sportovců

Ještě týž den univerzita vyhlásila nejlepší sportovní týmy a sportovce za uplynulý akademický rok. Standarta rektora tak oslavila pomyslné kulatiny, protože šlo již o 60. ročník vyhlášení sportovních výsledků. V celoroční soutěži mezi sportovními týmy jednotlivých fakult univerzity zvítězila letos Fakulta chemicko-technologická, jejíž studenti nasbírali v 11 sportovních disciplínách nejvíce bodů. Do bojů o standartu se zapojilo 948 sportovců. Mezi oceněnými byli i letošní medailisté z Českých akademických her (ČAH) a z Akademického mistrovství ČR.

Projekce první české „boat movie“

Středeční den patřil další projekci v aule Univerzity Pardubice a filmu Do větru. Začínající režisérka Sofie Šustková debutovala s první českou boat movie. Natáčení se odehrávalo z velké části na palubě plachetnice. A v hlavních rolích příběhu tří mladých lidí, kteří tráví léto na lodi, se představili herci Matyáš Řezníček, Jenovéfa Boková a Vladimír Polívka. Pro svůj snímek si tvůrci vybrali generační téma ve smyslu hledání cesty, kam dál plout životem, a odpovědí na otázku, jakou podobu a limity má osobní svoboda.

Příběhy 20. století očima pamětníků

Od čtvrtka je v univerzitním atriu u Lavičky Václava k vidění nová výstava „Příběhy 20. století“ kterou připravila Fakulta filozofická společně se společností Post Bellum. Návštěvníci si mohou připomenout deset nejdůležitějších fenoménů našich moderních dějin a seznámit se s osudy lidí, kteří je zažili doslova na vlastní kůži. Výstavu můžete navštívit až do konce prosince.

Sportovní den i akademický obřad

Hlavní program oslav připadl na pátek 16. listopadu. Ten otevřel Sportovní den, který byl nabitý soutěžemi ve volejbalu, badmintonu, stolním tenise nebo závodu na veslařském trenažéru. V areálu vodních sportů a tenisu na břehu Labe se uskutečnil přespolní běh na 4,2 km. V odpoledních hodinách se v Aule Arnošta z Pardubic konal slavnostní akademický obřad a titul Ph.D. získalo 64 nových doktorů ze šesti fakult univerzity. Představeni byli noví docenti a profesoři a rektor Jiří Málek předal akademikům a studentům několik speciálních cen za jich práci na poli vědy a výzkumu.

100 let Spolku sběratelů a přátel exlibris

V univerzitní galerii se otevřela zbrusu nová výstava, která si připomíná sto let od založení Spolku sběratelů a přátel exlibris. Jeho členy jsou nejen čeští, ale i zahraniční sběratelé a instituce. Tvorbě exlibris se u nás věnovala a věnuje řada grafiků, u kterých exlibris tvořila a tvoří nepominutelnou část jejich díla. Výstava je nejen ukázkou děl z historie českého exlibris dvacátého století a sbírek pardubických sběratelů, chce být zároveň připomínkou stého výročí vzniku republiky. K vidění bude až do 24. ledna.

Oslavy vyvrcholily koncertem filharmonie

Během tradičního vzpomínkového aktu u pamětní desky k 17. listopadu pronesli několik slov rektor univerzity Jiří Málek a zástupce studentské rady Ondřej Dobeš. Nechyběl ani sborový zpěv v podání Vysokoškolského uměleckého souboru Pardubice. Celotýdenní program k oslavám svátku Dne boje studentů za svobodu a demokracii uzavřel slavnostní koncert Komorní Filharmonie Pardubice.

Celý článek naleznete na e-ZPRAVODAJI.

Na Univerzitě Pardubice má rád její dynamiku a schopnost rychle se rozvíjet. A právě o další rozvoj, důraz na excelentní vědu, budování dvojjazyčného prostředí a užší spolupráci fakult se její nový rektor Jiří Málek chce snažit i nadále. Kromě toho si dal ještě další výzvu: aktivněji komunikovat přímo se studenty. Vědeckou práci tak na čas střídá manažerské období.

Profesor Jiří Málek není ve vedení Univerzity Pardubice nováčkem, rektorem byl již v letech 2006–2010, předtím působil jako prorektor pro vědu a tvůrčí činnost. V posledních letech se kromě bádání ve svém oboru fyzikální chemie angažoval i v organizacích pro hodnocení vědy. A o její rostoucí kvalitu se chce postarat i na nynějším působišti. „Věda nezná hranice a je tedy nezbytné vést studenty a mladé kolegy k soutěžení na mezinárodní scéně. Je velmi důležité publikovat v mezinárodním měřítku, aktivně se účastnit významných vědeckých kongresů a usilovat o mezinárodní spolupráci s renomovanými světovými pracovišti,“ popisuje, na co se chce nyní zaměřit.

Po osmi letech se vracíte zpět do čela Univerzity Pardubice. Změnilo se toho hodně?
Je to poměrně dlouhá doba, za kterou došlo k řadě významných změn. Univerzitní prostředí je sice poměrně konzervativní, ale vnější svět se rychle mění. Proto i problémy a výzvy budou jiné než v mém minulém rektorském období. Zde mám na mysli především nový systém hodnocení a financování výzkumu, ale také větší důraz na sebehodnocení v oblasti vzdělávacích činností.

Jaké máte na příští čtyři roky s univerzitou plány?
V nadcházejícím funkčním období bych se chtěl soustředit na tři hlavní oblasti: Ve vzdělávací činnosti bude mojí hlavní prioritou zvyšování kvality studia a prohlubování spolupráce mezi fakultami. S tím úzce souvisí institucionální akreditace a od ní odvislá možnost operativněji vytvářet a upravovat studijní programy tak, aby se nám podařilo získávat kvalitní zájemce o studium, a to nejen v ČR, ale i v zahraničí. Získali jsme institucionální akreditaci ve všech šesti oblastech Doprava, Ekonomické obory, Historické vědy, Chemie, Informatika, Zdravotnické obory, která by nám měla umožnit takzvanou vnitřní akreditaci oborů.

Druhou prioritou je kvalitní vědecká a další tvůrčí činnost akademických pracovníků a studentů. Rádi bychom si udrželi vedoucí postavení v některých vědních oborech, které na univerzitě pěstujeme, například chemické vědy, a výraznějším způsobem rozšířili naši vědeckou činnost v dalších oborech, a to především v návaznosti na institucionální akreditaci. Kritéria jsou zde jasná. Jde především o pěstování kvalitní vědy, což souvisí také s řešením významných grantových projektů vedoucích k mezinárodně uznávaným a objektivně měřitelným vědeckým výsledkům.

S oběma prioritami úzce souvisí priorita třetí a tou je cílené budování dvojjazyčného prostředí na univerzitě a aktivita v oblasti mezinárodních vztahů ve vědě a vzdělávání. Zde nejde pouze o komunikační dovednosti akademických pracovníků a zázemí pro naši mezinárodní komunitu na univerzitě, ale samozřejmě také o kultivaci celého univerzitního prostředí včetně podpůrných služeb v oblasti studia, ubytování a stravování, ale také například volnočasových aktivit.

Již při volbě jste deklaroval a nyní zopakoval, že se zaměříte na zvyšování kvality studia a prohlubování mezifakultní spolupráce v oblasti vzdělávání. Jak toho chcete docílit?
Domnívám se, že ve vzdělávací oblasti lze spolupráci fakult a dalších univerzitních součástí prohloubit například v souvislosti s institucionální akreditací, tedy aktivní spoluprací útvarů napříč univerzitou při zajišťování studijních programů a jejich specializací. V oblasti badatelské činnosti je to trochu obtížnější, ale i tady lze systematicky budovat mezifakultní spolupráci. Zde bych rád akcentoval trochu jiný přístup k prezentaci výsledků. Podobně jako v ostatních vyspělých zemích bude čím dál tím větší důraz kladen nejen na vlastní vědeckou činnost, ale i na komunikaci s veřejností. Úspěch i hodnocení výzkumné činnosti budou více závislé také na relevanci pro společnost i na způsobu její prezentace. Současně však je třeba definovat pravidla hodnocení publikačního výkonu na základě jasně měřitelných dat. Obsah a forma sdělení musí být v rovnováze. K podobnému vývoji došlo například ve Velké Británii v souvislosti se zavedením systému hodnocení výsledků Research Excellence Framework.

Univerzita získala institucionální akreditaci. Co dalšího podle vás univerzitě přinese?
Předpokládám, že přinese těsnější spolupráci fakult, ale hlavně operativnější postup při vytváření a zavádění nových studijních programů, které budu atraktivnější pro studenty.
 

Celý článek naleznete na e-ZPRAVODAJI.

prof. Ing. Jiří Málek, DrSc. (*1959)

• vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích a v roce 1986 obhájil disertační práci
• působil jako vědecký pracovník na Katedře anorganické chemie a ve Společné laboratoři chemie pevných látek původní VŠCHT Pardubice a ČSAV
• od roku 1990 se podílel na výuce pro posluchače specializace na katedře anorganické technologie
• v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor fyzikální chemie
• bádá i učí na Katedře fyzikální chemie Fakulty chemicko-technologické, kde se podílí na výuce ve specializaci a vedení diplomových a disertačních prací, od roku 2015 do letošního roku působil též ve funkci vedoucího katedry
• ve své vědecké práci se věnuje zejména studiu kinetických jevů v podchlazených sklotvorných systémech a strukturním relaxacím nekrystalických materiálů
• na katedře vede výzkumnou skupinu, jejímž cílem je popis komplexních procesů, jakými jsou nukleačně-růstové děje nebo strukturní relaxace. Lepší porozumění těmto jevům má velký význam v řadě dosti odlehlých oblastí jako například ve vývoji nových materiálů pro optoelektroniku a paměťová média, v dlouhodobém předpovídání mechanických vlastností polymerů, případně též stability lékových forem
• několik let strávil na univerzitách ve Španělsku (Universidad Hispalense v Seville, Universitat Politécnica de Catalunya v Barceloně) a ve španělském vědeckém institutu materiálových věd a v National Institute for Materials Science v japonské Cukubě, s nimiž dlouhá léta aktivně vědecky spolupracuje a kde jeho studenti získávají v rámci stáží cenné vědecké a zahraniční zkušenosti, působil jako řešitel a spoluřešitel několika výzkumných projektů
• je autorem 194 publikací v mezinárodních odborných časopisech, je členem několika zahraničních odborných společností, vědeckých rad, oborových rad pro doktorský studijní program Fyzikální chemie a Anorganické technologie. Pracuje také jako recenzent pro několik zahraničních odborných časopisů
• v posledních letech se významně angažoval na celostátní úrovni v oblasti hodnocení vědeckých výkonů výzkumných organizací: V letech 2008–2015 jako člen a později jako místopředseda Rady pro výzkum vývoj a inovace a jako předseda Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů
• s manželkou Naďou žije v domku v historickém centru Pardubic; mají 2 dcery a dvě vnoučata
• ve volném čase se věnuje četbě, fotografování a cestování, které prohloubily právě jeho dlouhodobé odborné pobyty v zahraničí. Na rozdíl od mnohých cestovatelů a fotografů se rád vrací na známá místa: Říká, že teprve opakovaná návštěva totiž umožní člověku vidět věci, které jsou obvykle skryty pod povrchem, i více pochopit místní mentalitu a zvyklosti. K porozumění odlišné kultury je dobré alespoň trochu rozumět jazyku, ochutnat typická jídla a okusit každodenní život

Rozhovor byl převzat z redakce magazínu Universitas.

Přední český historik a numismatik profesor Petr Vorel, který působí na Univerzitě Pardubice, otevřel 5. listopadu svou další výstavu o cestě OD STŘÍBRNÉHO ČESKÉHO TOLARU K SVĚTOVÉMU DOLARU, ve španělštině DEL TÁLERO DE PLATA BOHEMIO AL DÓLAR MUNDIAL. Tentokrát ji představil na univerzitě v mexické Pachuce. Na španělské verzi výstavy spolupracoval tradičně s Východočeským muzeem v Pardubicích a není to přitom jejich první úspěšné dílo prezentované za hranicemi. S mexickou univerzitou navíc Univerzitu Pardubice pojí úspěšné projekty z posledních let a výsledky plodné a letité spolupráce.

Putovní výstavu osobně zahájil profesor Petr Vorel v pondělí 5. listopadu. Ta mapuje vznik a vývoj řady tolarových měn v Evropě v 16. století, počínaje ražbou velkých stříbrných mincí v Jáchymově roku 1520, jejichž dobové pojmenování tolar později zobecnělo jako označení všech ražeb tohoto typu. Výstavní panely doplněné fotografiemi a galvanoplastickými kopiemi mincí, které ze sbírkových originálů zhotovil restaurátor Východočeského muzea Michal Vojtěchovský, mexickému publiku přiblíží »rodokmen amerického dolaru«, včetně jeho mnoha předků (evropských tolarů) a bližších či vzdálenějších příbuzných dolarových měn dnešního světa.

„Výstava je španělskou verzí stejnojmenné prezentace From the Silver Czech Thaler to the Worldwide Dollar, jejímž prostřednictvím pardubické muzeum úspěšně představilo bohatství svých sbírek v červnu loňského roku v Bohemian National Hall na newyorském Manhattanu,“ říká k aktuální výstavě její autor prof. PhDr. Petr Vorel, CSc., z Ústavu historických věd Fakulty filozofické a  prorektor pro vědu a tvůrčí činnost Univerzity Pardubice, a k původu názvu americké měny dodává:

„Tato peněžní početní jednotka totiž vznikla díky usnesení zemského sněmu Království českého z  9. ledna 1520, kterým byla nařízena monetarizace nově vytěženého stříbra v českém Krušnohoří. Podle jména města Jáchymov (Joachimsthal) vzniklo jméno mince »tolar«, které se později přes holandský »daalder« dostalo i do angličtiny jako »dollar«.“

Mexické město Pachuca není přitom prvním místem v zahraničí, kde se tamní obyvatelé mohou seznámit buď s vývojem tolarové měny, potažmo s tisíciletou tradicí české měny. Profesor Petr Vorel totiž stojí hned za dvěma autorskými zahraničními výstavami – jedna přibližuje právě vývoj tolaru, druhá pak mapuje tisíciletou tradici české měny, které se přitom v uplynulých letech dočkaly několika jazykových verzí a putovaly nejen Evropou.

Více o výstavách a spolupráci s mexickou univerzitou čtěte v e-ZPRAVODAJI.

Gaudeamus – veletrh pomaturitního vzdělávání. To je už tradičně pořádná porce informací, propagačních materiálů, vyšperkovaných expozic vysokých škol z České republiky i světa. Na brněnském výstavišti nesměla chybět ani Univerzita Pardubice se svým červeným stánkem. Celý týden od 23. října zde náš tým, složený ze studentů i zamestnanců,  rozdával informace o studijních oborech, univerzitní placky, jedinečný pardubický perník, ale hlavně úsměvy na všechny uchazeče o studium, kteří se na stánku č. 36 zastavili.

„V letošním roce jsme vyrazili do Brna opět s vylepšeným stánkem. Kromě velkého zájmu o studijní obory stáli studenti fronty na to, aby si vyzkoušeli virtuální realitu. Zájem byl i o stanoviště našich záchranářů, kde si každý mohl ověřit své znalosti první pomoci a jak pečovat o novorozence. Kdo se chtěl po dlouhém dni na veletrhu protáhnout a zasportovat si, mohl si zkusit jízdu na veslařském trenažéru, který zapůjčila katedra tělovýchovy a sportu. Letos si opět můžeme pochvalovat vysokou návštěvnost a zájem studentů i pedagogů a výchovných poradců,“ pochvalovala si účast na veletrhu v Brně Mgr. Ivana Švecová.

Univerzita Pardubice se na veletrhu prezentovala i v rámci každodenních přednášek. Tam se studenti seznámili s filmem Evolupce a stejnojmenným webem, kde si každý může snadno vybrat svůj obor. Při přednášce se mohli podívat díky krátkým videím do našeho kampusu, poslechnout si, jak se tu studuje našim studentům a zjistit, jaké nejzajímavější obory jim v Pardubicích nabízíme.

Veletrh, během čtyř dnů jeho konání, navštívilo 30 615 návštěvníků, včetně rekordního počtu 494 středoškolských pedagogů a výchovných poradců. Jedná se o třetí nejvyšší návštěvnost za pětadvacetiletou historii veletrhu.

V průběhu prvních dvou dnů veletrhu proběhla soutěž o nejlepší expozici veletrhu Gaudeamus. Do soutěže bylo přihlášeno 17 expozic. Univerzita Pardubice se svým stánkem letos obsadila deváté místo. První místo získala expozice Ostravské univerzity, druhé místo patří stánku Českého vysokého učení technického v Praze, na třetím místě se umístilo Vysokého učení technické v Brně.

Pokud jste máš stánek nestihli navštívit v Brně. Budete mít šanci se s našim týmem potkat na pražském veletrhu Gaudemus v Letňanech ve dnech 22. – 24.ledna 2019 nebo neváhejte a přijeďte na některý ze dnů otevřených dveří. V mezičase můžete brouzdat na našich webových stránkách určených pro uchazeče o studium www.evolupce.cz.

Také v letošním akademickém roce přijelo na univerzitu a jejích sedm fakult několik stovek zahraničních studentů z Evropy, Asie, Afriky, ale i Jižní Ameriky. Kromě angličtiny jsou tak v kampusu slyšet i další cizí jazyky. „V zimním semestru studuje na naší univerzitě téměř 600 zahraničních vysokoškoláků ze 72 zemí světa,“ říká Mgr. Věra Albrechtová z Centra mezinárodních mobilit Univerzity Pardubice.

Ke studiu se na začátku zimního semestru zapsalo celkem 566 cizinců. Toto číslo v sobě zahrnuje i krátkodobé mobility, tedy studium v jednom semestru nebo jeho menší části. Zahraniční studenti činí necelých 8 % z celkového počtu letošních vysokoškoláků naší univerzity.

Počet letošních zahraničních studentů

Strávit jeden semestr v Pardubicích se rozhodlo více než 150 studentů z celého světa, kteří přijeli na zimní semestr na základě evropského výměnného programu Erasmus+. Nejvíce jich letos přijelo opět z Turecka a Španělska. Tradičně jich nejvíce studuje na Fakultě ekonomicko-správní.

Kromě toho studuje letos v ucelených akreditovaných programech fakult Univerzity Pardubice, tedy dlouhodobě, dva nebo tři roky, více než 400 zahraničních studentů z 57 zemí světa. Nejpočetněji je samozřejmě zastoupeno Slovensko (necelá 1/3). Další početnou skupinou jsou studenti z Ukrajiny, Ruska, Ghany, Běloruska, Kazachstánu, Indie a Sýrie.

„Celkový podíl zahraničních studentů se sice nijak významně nemění, ale v posledních třech letech zvláště Erasmus studentů významně přibývá, což je pro univerzitu jistě dobrým vysvědčením. Byli bychom ale rádi, kdyby odvahu k výjezdu do zahraničí našlo ještě více našich domácích studentů, protože i oni po svém návratu přispívají k internacionalizaci akademického prostředí a života na univerzitě,“ nabádá ke studiu v cizí zemi Věra Albrechtová.

Více o zahraničních studentech čtěte na stránkách e-Zpravodaje.

Vlčí máky znovu ve všech krajích!

Letos v listopadu pořádá společnost Post Bellum (www.postbellum.cz) už počtvrté veřejnou sbírku ke Dni válečných veteránů. Tento svátek se slaví 11. 11. po celém světě, především v anglosaských zemích. Rádi bychom, aby více zakořenil i u nás. Aby si lidé (alespoň) jednou za rok připomněli ty, kteří bojovali na bojištích druhé světové války či v době nedávné sloužili např. v Iráku či Afghánistánu. Chceme, aby se na jejich příběhy nezapomnělo. Každý, kdo si během sbírkových dní od 1. do 11. listopadu 2018 pořídí symbol tohoto dne – květ vlčího máku, přispěje do sbírky. Díky získaným penězům budeme moci pro archiv Paměť národa (www.pametnaroda.cz) natočit další vzpomínky válečných veteránů a lidí, kteří bojovali za svobodu a demokracii, za svobodné Československo.

Sbírkové místo s kasičkou najdete i na Univerzitě Pardubice.  Od 5. do 9. listopadu budete moci přispět v budově EB, Studentská 95. Kasička bude dostupná u bufetu. 

Akce je podpořena z dotačního programu MŠMT pro připomínku státních výročí v roce 2018 pro veřejné vysoké školy.

Katedra literární kultury a slavistiky FF UPa

zve: Jak číst písničky. Pocta Jiřímu Černému.

svůj osobní hudební výběr uvádí Mgr. Jiří Studený, Ph.D.

Termín: 7. listopadu

Místo a čas konání: učebna EB 01019 v čase 16 - 17.30 hod

Akce je podpořena z dotačního programu MŠMT pro připomínku státních výročí v roce 2018 pro veřejné vysoké školy.

Ústav historických věd srdečně zve na inscenované čtení divadelní hry legionářského spisovatele Josefa Kopty

v pondělí 5. listopada od 13. 30 hod u Lavičky Václava Havla

Akce je podpořena z dotačního programu MŠMT pro připomínku státních výročí v roce 2018 pro veřejné vysoké školy.

5. listopadu 2018 od 17 hodin

Univerzita Pardubice

Budova EB, posluchárna E2

Studentská 95, Pardubice

Akce je podpořena z dotačního programu MŠMT pro připomínku státních výročí v roce 2018 pro veřejné vysoké školy.