Studující a zaměstnaní na UPCE se mohou opět potkat s rektorem prostřednictvím online chatu. 

Máte otázku k dění na naší univerzitě, ke vzdělávání nebo ke studiu? Chcete něco navrhnout nebo se dozvědět? Připojte se 28. května a ptejte se na to, co vás v souvislosti s univerzitou zajímá. Rektor prof. Libor Čapek bude živě odpovídat na dotazy zaměstnanců a studentů. 

Otázky lze pokládat v úterý už od 8.00 na níže uvedených odkazech.

• Zaměstnaní
• Studující

Rektor bude odpovídat online od 13.00 do 14.00. 

Využijte příležitost a chatujte s rektorem UPCE. 

Třídenní exkurzi v Litomyšli a Moravské Třebové absolvovali studenti studijního programu Ochrana hmotných památek. Ve dnech 16. – 18. 5. 2024 se vydali prozkoumat historické konstrukce ve městě, na zámku i v kostele. 

Čtvrteční program zahájili na Fakultě restaurování, kde si účastníci prohlédli prostory fakulty a navštívili jednotlivé umělecké ateliéry. O adrenalinový zážitek se postaral Zámek Litomyšl, který momentálně prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Studentky a studenti „vyfasovali“ ochranné vesty a helmy a po lešení vystoupali k nejvyšší patrům, aby si blíže prohlédli renesanční sgrafita památky UNESCO. Zbytek dne věnovali průzkumu zámeckého návrší a vybraným městským domům. 

V pátek se historici přesunuli do Moravské Třebové, kde navštívili kostel Povýšení sv. Kříže a lapidárium s renesančními náhrobky. Odpolední procházka je zavedla na Zámek Moravská Třebová, kde si skupina prošla místní expozici a prohlédla si manýristické arkády. 

Poslední den exkurze byl věnovaný sakrálním objektům Moravské Třebové a Boršova. Po prohlídce kostela Nanebevzetí Panny Marie navštívili památkáři boršovskou faru a kostel, kde se seznámili s rekonstrukcí historického objektu pomocí tradičních postupů. 

Dva dny, dvě pódia a DJ stage, jedna louka a nekonečná hudební zábava pro vysokoškoláky i další účastníky. Tak to byl nabitý program tradičního Majálesu Pardubice, který pro pardubické publikum už řadu let organizuje absolvent Univerzity Pardubice David Audrlický. 

Program odstartoval už v pátek před polednem a u mikrofonu se střídala jedna hvězda za druhou. Z pódia účastníky pozdravili kromě krále a královny Majálesu v doprovodu své družiny také prorektorka pro vnitřní záležitosti Liběna Černohorská. V sobotu odpoledne se pak blýskla skupina TANEČNÍCI Z UPCE složená ze studentek a studentů Univerzity Pardubice, která zatančila nedávno na studentském plese. 

Ve dnech 12. – 18. 5. 2024 zavítala na naši fakultu skupina 35 studentů a pedagogů ze tří evropských univerzit. Do krátkodobé mezinárodní mobility BIP Erasmus+ se zapojily slovenská Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích a dvě polské vysoké školy, Slezská univerzita v Katovicích a Varšavská univerzita.

Zahraniční návštěva Univerzity Pardubice navazovala na sérii tematických on-line přednášek, realizovaných v tomto roce. 

Na účastníky čekal bohatý program s názvem Člověk a železnice v kulturně-historických souvislostech 19. – 21. století, který organizovali Gabriela Maria Gańczarczyk a Miroslav Kouba z katedry literární kultury a slavistiky. 

Mezinárodní mobilita začala v pondělí, kdy se naši kolegové s historikem Františkem Šebkem vydali na procházku městem a zaměřili se na místa spojená s Janem Pernerem a dějinami železniční dopravy. V průběhu týdne následovaly krátké prezentace studentek a studentů v tematických blocích železnice v literatuře a umění, žena a železnice nebo kulturologické aspekty vlaků v regionech. Závěrem týden se zahraniční delegace vypravila i na celodenní výlet do Lužné u Rakovníka, kde navštívila Muzeum českých drah. 

Erasmus+ Blended Intensive Programme
Krátkodobý intenzivní program je novinkou programu Erasmus+. Sdílený intenzivní program je založen na inovativních způsobech výuky a kombinaci prezenčních aktivit s virtuálními. Cílem je podpořit mezinárodní spojení vysokoškolských vzdělávacích institucí.

V letošním roce nás opustily tři výrazné vědecké osobnosti, které v průběhu bezmála třiceti let získaly titul doctor honoris causa na Univerzitě Pardubice. Připojujeme se vzpomínkou na tyto akademiky, kteří se zasloužili také o rozvoj naší univerzity.

Prof. Josef Michl
V roce 1996 byl udělen čestný doktorát Univerzity Pardubice významnému světovému vědci, profesoru Josefu Michlovi z University of Colorado, U.S.A. Coloradské univerzity. Čestné ocenění získal za mimořádný přínos o rozvoj teoretické organické chemie a trvalý zájem a nezištnou a obětavou pomoc české chemii.

Prof. Michl byl absolvent Karlovy univerzity a později žák někdejšího předsedy Akademie věd ČR prof. Zahradníka, který působil od druhé poloviny 60. let na celé řadě amerických a západoevropských univerzit. Mezinárodně uznávanou pověst získal především díky svým pracem z oblasti vysoce reaktivních molekul, chemie křemíku, modulární chemie, molekulární elektronové struktury, fotochemie a plynných klastrových iontů.

Prof. Jaroslav Šesták
V roce 2010 obdržel čestný doktorát Univerzity Pardubice prof. Jaroslav Šesták z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti fyziky a chemie pevných látek.

Prof. Šesták byl jeden z nejvýznamnějších představitelů termické analýzy ve světě. Absolvent VŠCHT v Praze habilitoval v roce 1991 na VŠCHT v Pardubicích. Významně spolupracoval s Fakultou chemicko-technologickou Univerzity Pardubice v oblasti vědecko-výzkumné i pedagogické. V období 1988 až 1998 přednášel jako host na Katedře anorganické technologie. V letech 1989 až 1990 působil jako externí školitel japonského postgraduálního studenta, který zde jako první zahraniční student obhájil titul kandidáta věd.

Prof. Robert Kvaček
V roce 2016 získal titul doctor honoris causa Univerzity Pardubice prof. Robert Kvaček z Univerzity Karlovy a Technické univerzity v Liberci za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oboru dějin 19. a 20. století, za rozvoj regionálních studií a za výraznou kultivaci historického vědomí popularizací výsledků vědy a výzkumu.

Absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se specializoval na dějiny diplomacie mezi světovými válkami a v období 2. světové války a kulturní dějiny konce 19. a začátku 20. století. Působil na více českých univerzitách a jeho publikace mu vynesly několikanásobné ocenění za literaturu faktu – Cena Egona Erwina Kische. V době normalizace měl zakázáno přednášet dějiny a titul profesora mohl získat až po revoluci v roce 1989.

Prof. Petr Moos
V roce 2019 obdržel čestný doktorát Univerzity Pardubice dopravní expert a také bývalý ministr dopravy a spojů prof. Petr Moos za dlouhodobý přínos v oblasti dopravy a za zásluhy při vzniku a rozvoji Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. 

Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se zabýval inženýrskou informatikou, telekomunikacemi, telematikou a dopravní politikou. Působil na řadě českých i zahraničních vysokých škol. Zastával také pozici děkana Fakulty dopravní ČVUT a proděkana pro vědeckou a výzkumnou činnost této fakulty. Byl autorem nebo spoluautorem více než 120 odborných článků v časopisech a referátů na mezinárodních konferencích, 4 monografií a desítky učebních skript. Od prezidenta ČR obdržel Medaili za zásluhy 1. stupně.

Fakulta filozofická Univerzity Pardubice nabízí cyklus přednášek pro veřejnost známý jako Univerzita volného času. Záměrem organizátorů je představit dějiny lidské civilizace v celé jejich šíři a současně prezentovat humanitní vědní obory vyučované na Fakultě filozofické.

V rámci ročních přednáškových cyklů, tematicky nebo chronologicky vymezených, jsou posluchači seznamováni s vývojem lidské civilizace od starověku až po současnost.

Posluchačem UVČ se může stát každý, kdo odevzdá přihlášku a zaplatí vstupní poplatek. Zápisné ve výši 500,- Kč musí být zaplaceno do 31. července 2024, jinak místo bude uvolněno  jinému zájemci. 

Platbu proveďte:

• osobně po dohodě s paní Ditou Jančaříkovou (dita.jancarikova@upce.cz; tel. 466 036 226) nebo
• převodem na účet u KB, číslo účtu: 37030561/0100, variabilní symbol: 45100005 (text: příjmení + jméno)
   

Místo konání přednášek: Studentská 95, budova EB posluchárna E2, Fakulta filozofická

Od 16. do 19. dubna 2024 hostila Fakulta filozofická 45. ročník American Indian Workshop (AIW), nejvýznamnější konferenci v Evropě zaměřenou na původní obyvatele Severní Ameriky. Tentokrát se vše točilo kolem těla a pohybu! Sport byl hlavním tématem vůbec poprvé v historii AIW. 

Na zahájení této prestižní události dorazila do Pardubic i velvyslankyně Kanady v ČR, J. E. Emily McLaughlin. 

Čtyřdenní mezinárodní konference nabídla přednášky významných osobností, promítání dokumentárních filmů s indiánskou tematikou nebo vernisáž fotografií v Divadle 29 s podporou Města Pardubice. Účastníci konference navštívili zámek Opočno s jeho etnografickými sbírkami ze Severní Ameriky a poté i Dostihové závodiště Pardubice. 

Veřejnost měla možnost vyzkoušet si tradiční sporty původních obyvatel Severní Ameriky, a to během sportovního odpoledne na Katedře tělovýchovy a sportu. Z arktické a subarktické oblasti nechyběl trojskok, aljašský kop do výšky, úpolové hry pod vedením Erica Portera, instruktora z Yukon Aboriginal Sport Circle. Stanley Rodriguez představil kumeyaayské hry z Kalifornie a lakros zajistil lakrosový klub LC Pardubice. 

Díky Katedře sociální a kulturní antropologie se podařilo propojit akademiky z Evropy, Kanady, USA a Jižní Koreje, včetně řady zástupců komunit původních obyvatel Severní Ameriky. 

Divadelní a filmový herec a olympijská vítězka ve snowboardcrossu byli úterními hosty Univerzity Pardubice. Manželé Eva a Marek Adamczykovi zavítali do Pardubic 7. května u příležitosti další debaty z cyklu Čaj o páté. 

Populární pár našel hned v úvodu několik pojítek s Pardubicemi. Marek má ve Východočeském divadle spolužáka z DAMU a párkrát tu byl s představením na zájezdu. Eva pochází z Vrchlabí, ráda jezdí na koni, takže sleduje Velkou pardubickou. Oba ale s úsměvem dodali, že zaplněná aula byl pro ně zatím největší vzorek Pardubáků, se kterým se dosud setkali.

Eva o sobě netají, že hodně mluví a nedělá jí to problém, ze sportu je zvyklá reagovat okamžitě. Marek si naopak dopřeje čas, promyslí několik šachových tahů a poté s klidem odpoví. Oba se ovšem krásně doplňují a tak se debata nesla v uvolněné a příjemné atmosféře, osvěžené jejich psem Arturem, který byl vlastně třetím hostem. 

Velká část rozhovoru se točila kolem příbuznosti herecké a sportovní profese. V čem je jejich kariéra podobná? Jak ovlivňují emoce závodění a práci před kamerami?

„Ve sportu se člověk snaží skoro celý život své emoce potlačovat. Radovat se můžete až dole v cíli, ale snažíte se, aby vás emoce negativně neovlivnily,“ popsala Eva Adamczyková. 

Marek Adamczyk doplnil svůj pohled: „V divadle prožijete intenzivní období se souborem během zkoušení. Vše je rozprostřeno v čase, člověk ale může snadněji upadnout do rutiny. U natáčení rovnou tvoříte, hrajete s většími nuancemi a je to přirozenější herectví. Nejpodstatnější je, s jakými lidmi člověk dělá a jaká je látka, se kterou se potýká. Když je zajímavý, inspirativní scénář, nebo divadelní hra, tak je to skvělé na divadle i při natáčení.“

Diváky zajímalo, jak oba vnímají tlak ve svých oborech.  Jak pracují s trémou a nervozitou?

„Člověk musí stres v sobě rozpoznat, dát si prostor a vnímat, že je ve stresové situaci, která na něj nějak působí. Když si řeknete, stres je pozitivní věc a pomáhá mi se soustředit, pomáhá mi k lepším výkonům, tak to tak bude fungovat,“ odpověděl Marek Adamczyk. 

„Zvenku to vypadá, že pořád vyhrávám, protože o těch nezdarech se moc nemluví. Člověk ale paradoxně potřebuje dost prohrávat, aby pak mohl vyhrát. Aby se z toho trochu poučil,“ uvedla Eva Adamczyková. 

Na otázku, zda mají nějaké vzory, reagovala Eva svým bezprostředním způsobem:
„Já jsem nikdy sportovní vzor neměla. Vyrostla jsem v rodině, kde mě mí rodiče nevedli k vrcholovému sportu. Nikdo si nemyslel, až do mých osmnácti let, že se sportem budu živit. Ani jsem nebyla nijak výjimečně talentované dítě, dělala jsem všechno napůl, protože mě to bavilo. Možná díky tomu jsem nebyla v patnácti letech vyhořelá, vyzávoděná jako blázen, ale měla jsem pocit, že mám něco před sebou a baví mě to. Je dobré se nezaseknout, mít svůj přístup, inovaci. Člověk má pak volný prostor, jak dané věci dělat a přistupovat k nim bez omezení.“

Marek po delším přemýšlení dodal: „Inspirují mě lidé, kteří v něčem vynikají. Vztahovat se ke vzorům je dobrá pomůcka, pokud člověk přemýšlí a snaží se si věci ujasnit. Když tvoříte charakter, tak do toho zamícháte svoje kamarády, nebo někoho, koho jste viděl. Podněcuje to fantazii. Nechcete napodobovat, ale máte referenční bod, ke kterému se můžete vztahovat. Člověk s postavou žije, velká část toho tvůrčího procesu je syntézou věcí, které k vám náhodně přichází.

Květnová debata byla milou tečkou za programem letního semestru. Další setkání z cyklu Čaj o páté se uskuteční na podzim 2024. Program bude zveřejněn začátkem září na webových stránkách Fakulty filozofické a sociálních sítích. 

Foto: Adrián Zeiner, Univerzita Pardubice
Text: Jan Pražák, Poradenské a propagační centrum FF UPCE

LITOMYŠL, MORAVSKÁ TŘEBOVÁ – MĚSTO, ZÁMEK, KOSTEL – HISTORICKÉ KONSTRUKCE

čt 16. 5. 2024 - so 18. 5. 2024

Účast na exkurzi je nutné potvrdit do pondělí 13. 5. 2024.

Organizaci zajišťuje:

Mgr. Bohdan Šeda, 739 017 474, seda.bohdan@gmail.com 

MgA. František R. Václavík, fravaclavik@volny.cz

Veškeré info o předběžném programu, ubytování a ceně naleznete v dokumentu níže. 
 

Hostem dubnové Kavárny Universitas byl sociokulturní antropolog, etnolog a publicista Mgr. Libor Dušek, PhD. Ten se profesně věnuje například oblastem severovýchodního Afgánistánu, severovýchodního Pákistánu nebo jihovýchodního Tádžikistánu. Kromě těchto zemí se však dlouhodobě věnuje také Krkonošům, kolem kterých se točilo téma úterní přednášky. 

V Kavárně Universitas, která tentokrát nesla název Spiritismus na Trutnovsku, Libor Dušek přednášel o fenoménu spiritismu, o průběhu jeho seancí, o roli médií na nich, a především pak o tom, jak se dotyčný společenský jev projevoval v oblasti Krkonoš. Návštěvnicí se dozvěděli, kteří lidé za rozšířením spiritismu na Trutnovsku stáli a proč zde bylo toto téma tak populární. 

Kromě toho byla řeč také o tom, které známé osobnosti byly do seancí zapleteny, či jestli se seance na Trutnovsku nekonají dodnes.

Foto: Radek Plžík, Univerzita Pardubice