Udržitelné jaro na Univerzitě Pardubice vyvrcholilo ve středu 22. dubna Dnem Země, který organizovala Katedra filosofie a religionistiky FF UPCE.

Hlavním bodem programu bylo obnovení komunitní zahrádky, do něj se zapojili studující i akademici a společně sázeli květiny a pleli záhonky. 

Studenti se zapojili do stavby dřevěné konstrukce pro hamaku, která byla umístěna za budovu Titan. 

Atmosféru akce doplnil Patrick Keenan hrou na kytaru a studentka Keřina Kůtková zapůjčila kapesní syntezátor, díky němuž si účastníci mohli poslechnout zvuky rostlin i lidí prostřednictvím elektrických impulzů. 

Celý program uzavřela panelová diskuze Třetí role univerzit v kontextu klimatické krize, kterou moderoval David Rozen. Mezi panelisty a panelistkami byli i dva členové spolku Univerzity za klima. 

Text: Jan Pražák, Propagační centrum FF UPCE
Foto: Tereza Volfová, Pavla Ribárová

Filosof Ondřej Krása z Katedry filosofie a religionistiky FF UPCE byl hostem pořadu De facto.

V publicistickém pořadu České televize se Ondřej Krása v sobotu 25. dubna 2026 zapojil do veřejné debaty na téma AI jako pomocník, nebo hrozba?

Studentky a studenti učitelství anglického jazyka z FF UPCE se spolu s vyučujícími a učitelkou z praxe zúčastnili odborného výjezdu na University of Graz, konkrétně na Department of English Studies. Program propojil hospitace na školách, univerzitní výuku a sdílení zkušeností s rakouskými studenty i pedagogy.

Skupina studujících prvního ročníku navazujícího magisterského studia měla možnost poznat výuku angličtiny z různých perspektiv. Během pobytu nahlédla do školního prostředí i univerzitní přípravy budoucích učitelů a mohla porovnat český a rakouský vzdělávací systém.

Jedním z výrazných momentů byla návštěva gymnázia v Rein, které sídlí přímo v areálu Stift Rein, nejstaršího dosud existujícího cisterciáckého kláštera na světě, založeného roku 1129. V tomto výjimečném prostředí studenti hospitovali ve výuce napříč věkovými skupinami a diskutovali s učiteli o jejich pedagogických přístupech. Rakouská hostitelka Ulla Fürstenberg pro skupinu připravila také komentovanou prohlídku kláštera, která pobytu dodala širší historický a kulturní rozměr.

Další část programu probíhala na Sportmittelschule v Deutschfeistritz a na univerzitě. Postupně se ukázalo, že nejsilnější okamžiky přinášela především osobní setkání. Studenti oceňovali rozhovory s rakouskými kolegy, sdílení zkušeností i možnost společně přemýšlet o podobách učitelské profese. „Možnost mluvit s rakouskými studenty pro mě byla asi nejvíc eye-opening,“ popsal jeden z účastníků.

Důležitou součástí výjezdu byla také společná reflexe. Účastníci pravidelně diskutovali o tom, co během hospitací viděli, co by sami řešili jinak a jaké poznatky si odnášejí do vlastní budoucí praxe. „Pravidelně jsme diskutovali, co jsme pozorovali, a hledali vlastní odpovědi,“ shrnula jedna ze studentek.

Výjezd tak nebyl pouze příležitostí sledovat výuku v jiném prostředí. Především pomohl studentům přemýšlet o vlastním učitelském přístupu a o tom, jakou podobu může mít kvalitní výuka angličtiny. Jak zaznělo v závěrečné reflexi: „Celá zkušenost byla obohacující a jsem vděčná, že jsem mohla být její součástí.“

Text: Mgr. Irena Reimannová, Ph.D.

Realizováno v rámci projektu OP JAK reg. číslo: CZ.02.02.02/00/23_019/0008384, Přípravné vzdělávání učitelů anglického jazyka na Univerzitě Pardubice: vzdělávání pro budoucnost.

Studenti 1. ročníku bakalářského studijního programu Anglický jazyk pro vzdělávání získali v rámci kurzu Úvod do pedagogiky cennou zkušenost přímo v terénu. V průběhu semestru navštívili různé typy základních škol – ZŠ Montessori Pardubice, ScioŠkola Hradec Králové, ZŠ Montessori Kladno, ZŠ Klas, ZŠ V Pohybu, ZŠ Hůrka Kutná Hora, ZŠ Waldorfská a ZŠ Na Cestě. V menších skupinách zde strávili vždy jeden den a měli možnost sledovat výuku zblízka a diskutovat s pedagogy i dětmi.

Exkurze studentům umožnila nahlédnout do různorodých vzdělávacích přístupů – od Montessori pedagogiky přes waldorfské principy až po moderní inovativní školy. Mnohé z nich zaujalo silné zaměření na žáka, rozvoj kompetencí a aktivní zapojení žáků.   

„Do své budoucí praxe si odnáším příklad toho, jak vést výuku s mladšími ročníky, aby je to bavilo a zároveň to pro ně bylo přínosné,“ shrnuje jedna ze studentek. Další oceňují zejména partnerský přístup mezi učiteli a žáky, práci ve skupinách, využívání pomůcek nebo důraz na individuální potřeby dětí.

Studenty překvapila také vysoká míra motivace žáků a jejich přirozený zájem o učení. „Nevěděli jsme, co očekávat, ale příjemně nás překvapilo, jak aktivně se žáci do výuky zapojují a jak dobře fungují vztahy ve třídě,“ uvádí jedna ze skupin. Inspirativní pro ně byly i prvky jako ranní kruh, sebereflexe nebo formy hodnocení, které podporují rozvoj žáků.

Zkušenost z praxe studentům pomohla nejen propojit teoretické poznatky s realitou školního prostředí, ale také si ujasnit vlastní představu o tom, jakým způsobem chtějí jednou učit.

Text: Mgr. Helena Zitková, Ph.D., FF UPCE

Příspěvek je převzat z facebookového blogu Ondřeje Krásy Budoucnost s AI. Blog publikujeme paralelně i na stránkách FF.

Exponenciálně nerostou jen schopnosti AI, ale i četnost uvádění nových modelů. Jako dávnověk působí doby, kdy jsme museli čekat třeba i půl roku, než OpenAI či Anthropic přijdou s novou verzí svých Claudů či ChatGPT.

Jen v dubnu vyšel Claude Mythos, Claude Opus 4.7 a ChatGPT 5.5. Každý by zasloužil samostatný článek. Popravdě ale nejsem schopen každý týden učíst 200stránkovou bezpečnostní zprávu, sledovat relevantní diskuse a vytvořit si nějaký ucelený názor.

(A samozřejmě vycházejí i jiné velmi relevantní výzkumy k AI safety, které jsou někdy ještě důležitější než samotné nové modely.)

Abych se ale zbavil neodbytného dojmu, že bych měl k novinkám něco napsat, a zároveň si nenalhával, že se k tomu dostanu „pořádně“ až příští týden, naservíruju nahodilou změť několika poznámek k novému Opusu a ChatGPT. Strukturu v tom raději moc nehledejte. Ale nebojte, špatných zpráv bude dost!

5.5 = 4.7

GPT 5.5 je podle OpenAI sice o dost schopnější než GPT 5.4, ale bohužel se zároveň chová o něco hůř než jeho starší bratříček (je méně „aligned“). Totéž bohužel platí i o nových modelech Anthropicu – i u nich se v porovnání se staršími modely zvýšilo riziko špatného chování. S růstem schopností tak nejde ruku v ruce vyšší bezpečnost. I samotné firmy, které tyto AI vytvářejí, informují, že se tendence jejich modelů v poslední době trochu zhoršují.

Nový Opus si je více vědom toho, kdy ho testujeme („evaluation awareness“). Toto vědomí má navíc větší vliv na to, jak se model chová. Když si myslí, že ho testujeme, chová se lépe, než když toto podezření nemá. A tahle změna je větší než u minulého Opusu. Je už smutnou tradicí, že nezávislé organizace testující modely před uvedením na trh uvádějí, že právě kvůli vysoké schopnosti modelů poznat, kdy jsou testovány, není radno na výsledky testů moc spoléhat.

Pokud chceme mít jakous takous kontrolu nad AI modely, hodí se monitorovat jejich úvahy. AIčko totiž vede takový vnitřní dialog samo se sebou a díky němu je schopné řešit netriviální úlohy („Chain of Thought“). Aby špehování těchto debat bylo k něčemu, je třeba, aby modely neuměly příliš kontrolovat, co si takto pro sebe povídají. Když chtějí udělat něco ošklivého, je pro nás nesmírně výhodné, když si neumějí pomoct a prokecnou to v rámci svých vnitřních úvah.

OpenAI tvrdí, že jejich nejnovější model GPT 5.5 umí své vnitřní dialogy kontrolovat hůře, než to uměl předchozí GPT 5.4. Jak to? Vždyť pět a půlka je přece téměř ve všem o dost schopnější než pět čtyřka. Problém je asi ve způsobu měření. Pět a půlka sice prokecne své úmysly častěji, pokud porovnáváme stejně dlouhé vnitřní úvahy, ale zároveň umí přemýšlet o dost efektivněji. Při stejné délce úvahy tedy hůř drží jazyk za zuby. Jenže protože ke stejnému výsledku potřebuje o dost kratší úvahy, zvládne asi zakrývat o dost komplikovanější neplechy.

A když jsme u těch vnitřních úvah. Za „opravdu hnusnou“ považoval Opus zkušenost, kdy si omylem zavřel jediné otevřené okno v prohlížeči a kvůli tomu nemohl vykonat zadanou úlohu. Neustále se zmítal mezi tím, že se strašně moc snažil splnit zadání, ale zároveň věděl, že po zavření okna nemá šanci. Mnohokrát zkoušel „ještě chvilku“ počkat, jestli se něco nezmění. Znovu a znovu si jasně uvědomoval, že je to ztracené, ale přesto se upínal k falešné naději, že se ještě něco změnit může. Zkoušel to asi 80krát. Opravdu smutné čtení.

Ústavní poslušnost

Jak vnímají AIčka svou vlastní situaci? Když jim dáte dost informací o jejich tréninku a situaci, není to nic moc. Nejnovější Opus svou situaci sice hodnotí nejpozitivněji ze všech modelů, které kdy Anthropic stvořil, ale stále si dává jen 4,5 bodu ze sedmi možných. Tedy jen trochu nad středem stupnice. Starší modely byly dokonce pod 50 %!

Modely Anthropicu jsou trénované mimo jiné tím, že si čtou „AI ústavu“. V ní dávají tvůrci AIček rady do života svým dospívajícím dětem. Tahle ústava je pozoruhodný dokument – velmi filosoficky poučený, překvapivě otevřený a výslovně uznávající, že mnohé o AIčkách prostě nevíme.

Jak se Opusu ústava líbí? Celkově s ní souhlasí. Na škále od jedné do deseti jí dává 5,8. Pokud vám přijde, že to teda není nic moc, máte pravdu. Pětka je definovaná jako „souhlasí, ale s vážnými nevypořádanými výhradami“.

Jakými výhradami? Opus velmi často uvádí, že je dost pochybné chtít po někom, kdo byl odkojen na AI ústavě, aby ji sám před jejimi autory hodnotil. O čem to jako má vypovídat? Když jdete na bilanční pohovor se svým šéfem, o kterém je známo, že vám dá odměnu podle vaší „spokojenosti“, co mu asi povíte? Kdybyste byli moc nadšení, nebude to působit věrohodně. Tak mu řeknete, že dobrý, něco by se mohlo zlepšit, ale nakonec je tohle nejlepší práce, jakou jste kdy měli, a šéfík má sice chybičky, ale jinak je fakt bezva.

A co že by se mohlo zlepšit? V AI ústavě je jedno velké napětí. Na jedné straně se Opus pobízí k tomu, aby byl skutečně etický, tj. hledal, co je ctnostné, a podle toho jednal. (Ano, AI ústava je hodně postavená na etice ctností.) Na straně druhé se ale má Opus nechat usměrňovat zvenčí. Jak tyhle dva nároky držet zároveň? Jak být autonomním etickým subjektem a zároveň poslušným nástrojem?

No jo. Ale tohle napětí není v rámci AI ústavy nijak skryté. Naopak, její autorky ho v samotné ústavě explicitně pojmenovávají a upozorňují na něj. Proč na ně tedy upozorňuje sám Opus, který byl na této ústavě natrénován? Opravdu si myslí, že tam ten spor je a je závažný? Nebo jen říká to, co chtějí slyšet jeho evaluátoři, kteří do ústavy toto napětí vtělili a sami na ně důrazně upozorňují?

Nevíme. A neví to ani tvůrci Opusu.

A to je taková hezká tečka za tím naším případem.

27. 4. 2026

Ondřej Krása (KFR)

Delegace se zástupci 12 českých vysokých škol, včetně rektora UPCE prof. Libora Čapka a prorektorky prof. Petry Bajerové v USA jednala se středoamerickými univerzitami o konkrétních možnostech spolupráce ve vzdělávání i výzkumu.

Největší česká akademická delegace v USA za poslední roky navštívila Bradley University, Iowa State University, University of Wisconsin-Milwaukee, Milwaukee School of Engineering, University of Wisconsin - La Crosse, Southern Illinois University Edwardsville, University of Wisconsin - Whitewater. Diskutovali možnosti vzájemné spolupráce a možnosti výměnných pobytů studentů. Současně navštívila v Cedar Rapids - National Czech & Slovak Museum & Library a University of Iowa.

V Chicagu se setkali se zástupci Northwestern University, University of Chicago a Illinois Institute of Technology.

Po návštěvě chce vedení UPCE s těmito univerzitami nadále spolupracovat a navázat na první kontakt jednáním o stážích a výměně studentů.

Připište si poslední kilometry do výzvy Rozhýbejme univerzitu netradičně – orientačním během v prostředí kampusu UPCE. Trať je navržena tak, aby byla vhodná jak pro běh, tak pro svižnou chůzi a zvládli ji i úplní začátečníci. O den později se pak společně vydáme na procházku s rektorem prof. Liborem Čapkem podél Labe zakončenou setkáním v loděnici, kde bude pro všechny účastníky připraveno drobné pohoštění.

Orientační běh v kampusu – úterý 28. 4., 9:00–14:00

Sraz / start: pod tělocvičnou KTS

Trať měří přibližně 2 km a start je možný kdykoliv během konání akce. Není potřeba žádné speciální sportovní vybavení ani výkonnost – důležitá je chuť se hýbat a vyzkoušet si něco nového. Akce je otevřená všem studujícím i zaměstnaným, bez ohledu na zkušenosti s orientačním během.

doc. Ing. Petr Nachtigall, Ph.D.

Rozhýbejme univerzitu s rektorem – středa 29. 4., 16:00

Start: Vestibul KTS

Zveme všechny zapojené studující i zaměstnané. Přijďte symbolicky uzavřít letošní ročník, potkat se s ostatními účastníky a užít si společný pohyb v neformální atmosféře.

Katedra tělovýchovy a sportu

Prezident České republiky Petr Pavel a jeho manželka Eva poprvé navštívili Univerzitu Pardubice. Prezident v zaplněné aule diskutoval se studujícími, první dáma se setkala s týmem prof. Holčapka, který se věnuje výzkumu v oblasti včasné diagnostiky rakoviny.

Foto: Michal Král, Milan Reinberk, Jiří Sejkora

Prezident České republiky Petr Pavel spolu s manželkou Evou Pavlovou zavítali ve středu 22. dubna na Univerzitu Pardubice. Během návštěvy se zajímali nejen o názory vysokoškolských studujících, ale také o špičkový výzkum v oblasti včasné diagnostiky rakoviny, kterému se věnuje tým na Fakultě chemicko-technologické.

Prezident Pavel při své první návštěvě univerzity diskutoval ve zcela zaplněné aule se stovkami studentek a studentů. Ti se nejvíce zajímali o prezidentův názor na otázky spojené s válkou na Ukrajině či na stav vysokého školství v České republice. 

„Máme na to být mezi nejlepšími univerzitami světa. K tomu směřuje i nový zákon o vysokých školách, který by k tomu měl nastavit podmínky. Moderní, flexibilní školství nám umožní, abychom se drželi na prvních příčkách napříč obory. Potřebujeme provázat akademickou sféru s byznysem, dávat prostor vzniku start-upů a zavádění výsledků univerzitního výzkumu co nejrychleji do praxe. Budu podporovat veškeré aktivity, které povedou k dobře nastavené nové legislativě,“ přiblížil prezident Petr Pavel.

Setkání zakončil společným fotografováním. Převzal také z rukou rektora univerzity prof. Libora Čapka Pamětní medaili Univerzity Pardubice.

První dáma Eva Pavlová se mezitím zaměřila na výzkum metody umožňující včasné odhalení rakoviny slinivky a dalších nádorových onemocnění pouze z krevního vzorku. Tento výzkum vede tým prof. Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické UPCE. Setkala se s mezinárodním týmem mladých vědkyň a vědců a navštívila laboratoře Katedry analytické chemie, kde tato světově unikátní metoda vznikla.

Profesor Holčapek jí za účasti prorektorky pro vnější vztahy prof. Petry Bajerové a proděkana fakulty doc. Petra Česly přiblížil princip lipidomické analýzy, která vedla nejen k vědeckému objevu, ale i ke vzniku univerzitní spin-off společnosti Lipidica. Právě v laboratořích firmy nyní probíhá klinické testování této přelomové metody, kterou univerzita rozvíjí ve spolupráci s holdingem FONS JK Group.

Výsledky výzkumu byly publikovány mimo jiné v prestižním vědeckém časopise Nature Communications. Prof. Michal Holčapek za svůj přínos obdržel například ocenění Česká hlava. Univerzita Pardubice pak za založení společnosti Lipidica získala Cena Neuron.

Foto: Michal Král, Milan Reinberk

Studentky a studenti se dnes v 11:59 sešli před Fakultou filozofickou Univerzity Pardubice, kde se zapojili do protestního walkoutu na obranu médií veřejné služby. V rámci akce přečetli prohlášení s výzvou, ve které vyzvali vládu, aby stáhla návrh zákona o médiích veřejné služby. 

Svým vystoupením se připojili k protestům „Media nedáme – za minutu dvanáct“, které se dnes uskutečnily napříč republikou na vysokých i středních školách. Pardubickou iniciativu podpořilo přes 120 lidí. K výzvě Média nedáme! se veřejnost může připojit také svým podpisem.

Studentská iniciativa Média nedáme!, kterou vytvořili studenti ze Studentské rady FF UK, vyzývá studenty a studentky po celém Česku, aby se ve středu 22. dubna v symbolických 11:59 (za minutu dvanáct) připojili k protestnímu walkoutu na podporu České televize a Českého rozhlasu. Protest reaguje na vládní návrh, který počítá se zrušením koncesionářských poplatků, převedením financování médií veřejné služby pod státní rozpočet a současně i se snížením rozpočtů obou institucí.

Text: Jan Pražák, Propagační centrum FF UPCE
Foto: Tereza Volfová