V prestižním nakladatelství Palgrave Macmillan (Springer Nature) vyšla monografie The Italian Crusade to Germany in 1546: Pope Paul III's Campaign Against the Lutherans  profesora Petra Vorla, historika z Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Autor se dlouhodobě věnuje pozdně středověkým a raně novověkým dějinám střední Evropy, zejména hospodářským dějinám, dějinám peněžního oběhu a numismatice.

Kniha o rozsahu téměř 400 stran je vybavena šestnácti černobílými obrazovými přílohami. Sleduje výraznou, ale dosud spíše opomíjenou epizodu evropských dějin 16. století, "italskou křížovou výpravu" proti německým luteránům v roce 1546. Autor ukazuje, že právě tato výprava se v mnoha ohledech stala impulzem k tomu, aby se odpor luterských stavů proti císaři Karlu V. přenesl z diplomatické roviny na otevřené vojenské střetnutí.

Publikace navazuje na dosavadní historiografii, která konflikt mezi Karlem V. a stavovskou opozicí v říši většinou vykládala jako převážně vnitroněmeckou záležitost, a doplňuje ji o pohled na přímé vojenské zapojení papeže Pavla III. v úvodní fázi takzvané šmalkaldské války v letech 1546 až 1547. Sleduje formování papežského vojska v Itálii, jeho výstroj a organizaci, přesun přes Alpy do Německa i první bojové nasazení na jihu říše.

Na základě těchto událostí kniha nově interpretuje diplomatická jednání, která vedla k uzavření císařsko papežského spojenectví v roce 1546, a ukazuje, jak se tato křížová výprava vyvíjela, proč nakonec ztroskotala a jak její neúspěch ovlivnil další vývoj vztahů mezi papežem a císařem i širší politické a konfesní poměry v Evropě.

Attila Béla Pató z Jazykového centra Univerzity Pardubice v Budapešti převzal zvláštní ocenění Maďarské filozofické společnosti. U příležitosti Světového dne filozofie mu byla udělena cena Gyuly Munkácsyho za podporu středoškolských filozofických talentů, zejména za dvacetiletou činnost pro Mezinárodní filozofickou olympiádu (IPO).

Jeho četné odborné aktivity přemosťují jazykové bariéry středoevropských národních států. Za podpory Univerzity Pardubice se věnoval posílení povědomí o díle Jana Patočky v Maďarsku. Světový den filozofie vyhlašuje UNESCO tradičně na třetí listopadový čtvrtek, kdy si na celém světě připomínáme význam filozofického myšlení pro rozvoj lidských práv a demokracie.

Mgr. Attila Béla Pató, Ph.D. (1967) vystudoval historii a filozofii na Univerzitě Józsefa Attily v Szegedu a titul doktora filozofie získal na Univerzitě Debrecín. Specializuje se na Hannah Arendtovou, totalitarismus, veřejnou sféru a střední Evropu. Od roku 2005 se účastní Mezinárodní filozofické olympiády (International Philosophy Olympiad, IPO) jako vedoucí maďarského týmu. Na této olympiádě, organizované každý rok pro středoškoláky z 50-60 zemí, je členem mezinárodní komise (IPO International Committee) a členem mezinárodní komise evaluátorů (International Jury). V rámci mezinárodní kooperace píše posudky pro odborné časopisy, mj. pro Mezinárodní filozofický kongres, kde měl svou přednášku v roce 2025 v sekci teorie filozofického vzdělávání. Zároveň je členem editorské komise odborného časopisu Journal of Didactics of Philosophy. Od roku 2013 se účastní jako evaluátor studentských esejí na každoroční mezinárodní filozofické soutěže pro středoškolské studenty Baltic Sea Essay Event. Od roku 2007 žije v České republice, v současnosti působí jako lektor v Jazykovém Centru na Univerzitě Pardubice. 

Z důvodu provádění nezbytného servisního zásahu v rozvodné skříni RIS u výukového objektu EA, bude přerušena dodávka elektrické energie. 

Dodávka bude přerušena v pátek 5. 12. 2025 v době od 12:00 do 16:00 hodin do následujících objektů:

• Výukový objekt (EA)
• Tělocvičny (TA)
• VAP (EB)
• Posluchárny DB
• Patrový přístavek (Jazykové centrum)

Abychom zamezili případným škodám na zařízení a majetku je na tento den vydáno pro pracovníky a studenty Fakulty filozofické UPCE toto opatření: 

• výuka pro všechny akademické pracovníky a studenty FF UPCE bude probíhat v distanční formě
• zaměstnanci FF UCPE, kteří vykonávají práci na budově EA, budou v tento den vykonávat práci z domu

Internacionalizace se v dnešní době, kdy je cestování po celé zeměkouli celkem snadné, může zdát věc docela přirozená a nijak obtížná. Užitečná mezinárodní spolupráce ale vyžaduje dobré vztahy, které se budují léta. Filozofická fakulta Univerzity Loránda Eötvöse (ELTE), s níž v rámci pracovních povinností spolupracují badatelé naší fakulty již patnáct let, je přitom specifickou výzvou. Maďarský jazyk je nám vzdálený, historie této země se nás ale bezprostředně dotýká. 

Nejnovějším výsledkem dlouhodobé spolupráce, kterou společně s Ústavem historických věd realizuje Katedra literární kultury FF UPCE na  Katedře kulturních dějin a Katedře bohemistiky budapešťské filozofické fakulty, je chystaný text pro budapešťský odborný recenzovaný časopis, v němž doc. Jiránek představí dílčí výsledky týkající se historických Uher vyplývající z jeho dlouhodobého výzkumu zaměřeného na vojenské dějiny devatenáctého století. Portrét českého důstojníka působícího v historických Uhrách je pro maďarské badatele cenným příspěvkem k vzájemné konfrontaci v pohledu na dějiny společného soustátí. V současné době pak vzniká společný projekt, který by mohl být financován buď z prostředků Visegradského fondu nebo maďarských či českých grantových výzev.  

Visegrádská spolupráce je jednou z množností financování společné kultivace složitého středoevropského regionu. V červnu tohoto roku se naše fakulta připojila k projektu, který si vzal za úkol komplexněji zmapovat dílo významného maďarskojazyčného košického rodáka, spisovatele Sándora Máraiho, jehož život a dílo jsou rozprostřeny do mnoha evropských kulturních center včetně Prahy. Iniciátor projektu, bratislavský germanista Jan Václav König, připravuje v rámci společného networku anglickoujazyčnou knihu, která by se košickému rodákovi věnovala z perspektivy německé, české, slovenské, italské a maďarské. FF UPCE je jedním ze čtyř visegrádských partnerů a garantem té části knihy, která se bude věnovat české epizodě známého světového spisovatele.

Udržování specifických středoevropských vazem se může zdát ve světle velkých jazyků a kultur málo atraktivní. Každý rozumný člověk se ovšem stará o kultivaci nejen vlastní, ale také o udržování dobrých vztahů se svými sousedy. Naše fakulta, která má své závazky vůči společnosti, v tomto snažení plní závazek péče o kulturní dědictví, které máme společné se sousedy, s nimiž bezprostředně sdílíme nejen hranice, ale i společný osud.  

Text: Mgr. Marta Pató, Ph.D., Katedra literární kultury FF UPCE

V pondělí 10. listopadu proběhla předposlední Café Universitas letošního roku. 

Přednášející obecenstvu představil problémy spojené s energetickou zátěží umělé inteligence. Následovala debata o možných řešeních v podobě omezení užívání umělé inteligence, geoinženýrinku nebo filozofické pozice "longtermismu", ke které se přednášející Juraj Hvorecký, filozof mysli a etik z pražského Center for Environmental and Technology Ethics, stavěl skepticky.

Další Café Universitas nás čeká 8. prosince v Divadle 29. Hostem bude Tomáš Hejduk, který představí téma K čemu je dobrá universita.

Text: Serhij Kiš, Kateřina Kůtková
Foto: Adrián Zeiner

Historik František Šebek a archeolog Jan Frolík z Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice se 13. a 14. listopadu účastnili otevření hrobu a schrány s pozůstatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic (+1364) v kostele NPM v polském Klodzku. 

Jedná se o česko-polský projekt, který oba badatelé iniciovali a v roce 2024 bylo díky georadaru a moderním zobrazovacím technikám nalezeno pod podlahou kostela místo hrobu. Nyní se provedl archeologický výzkum ve spolupráci s archeologem Pavlem Dumou z Univerzity ve Wroclavi a po otevření schrány byly vyjmuty Arnoštovy kosterní pozůstatky a další obsah za součinnosti s antropology z Národního muzea v Praze. 

"Víme, že do hrobu byla vyzvednutá schrána vložena naposledy roku 1881. Rozsah dochovaných kosterních pozůstatků je sice zklamáním, ale přesto jejich antropologický výzkumu, který předpokládáme v roce 2026, přinese nové poznatky. Ve schránce se našly také fragmenty textilií, zdá se, že z doby původního pohřbu ve 14. stol., což bude předmětem dalšího zkoumání specialistů," přiblížil historik PhDr. František Šebek.

V kryptě byly nalezeny zbytky dřev, o jejichž bližší datování se pokusí dendrochronologická analýza. Odkrytá terénní situace vybízí k rozšíření archeologické sondy. O těchto možnostech a dalším postupu bude ještě letos v prosinci jednat v Klodzku celý výzkumný tým a tamní farní úřad. Získané poznatky budou prezentovány publikačně i populární formou veřejnosti, uvažuje se i česko-polská konference, patrně v roce 2027.

PhDr. František Šebek

Video: České televize, 14. 11. 2025‌ | Zdroj: ČT24 Petra Špičková, Tomáš Vlach 
Foto: Ing. Jiří Šindelář

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.

Po téměř půldruhém století vydala cínová schránka své tajemství. Archeologové pečlivě dokumentovali každou vrstvu výplně, až nakonec objevili dva balíčky s kosterními pozůstatky. Ty následně převzali antropologové, kteří je rozbalili a začali třídit.

Vědci chtějí ostatky Arnošta z Pardubic převézt do Prahy k podrobnějšímu výzkumu. Už nyní ale upozorňují, že špatný stav kostí některé analýzy znemožní. „S ohledem na zachovalost odpadají některé analýzy. Například i ta genetická je sporná. Možná se budou moci využít izotopy na výživu,“ uvedl Petr Velemínský z antropologického oddělení Národního muzea v Praze.

Hrobka byla ve velmi špatném stavu

Arnošt z Pardubic byl po své smrti v roce 1364 pohřben v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v tehdy českém Kladsku. Při loňském listopadovém průzkumu odborníci z Univerzity Pardubice zjistili, že stav hrobky je kritický. Uvnitř se nacházela cínová schránka s kostmi, zřejmě přemístěnými z původní rakve, uložená zde při úpravách kostela v roce 1881.

„Ze záběrů mikrokamerou to vypadalo, že vnitřek je ve velice špatném stavu. Celou dobu jsme měli obavu, aby se to nezřítilo dovnitř,“ popsal archeolog Univerzity Pardubice Jan Frolík.

Výzkum může objasnit neznámé skutečnosti

Vědci doufají, že výzkum objasní dosud neznámé skutečnosti týkající se života a úmrtí Arnošta z Pardubic i středověkých pohřebních praktik. „My nevíme, kdy se Arnošt z Pardubic přesně narodil, tedy jakého věku se dožil, nevíme ani jak vypadal,“ uvedl historik Univerzity Pardubice František Šebek.

Po dokončení pražského výzkumu se ostatky vrátí zpět do hrobu, tentokrát uložené v nové bezpečné schránce. Do té doby by se měla dočkat oprav i samotná hrobka. Náhrobek Arnošta z Pardubic restaurovali odborníci z litomyšlské Fakulty restaurování Univerzity Pardubice v roce 2017.

Článek je se souhlasem převzatý z České televize.
14. 11. 2025‌ | Zdroj: ČT24 Petra Špičková, Tomáš Vlach 
Foto: Jan Frolík, Univerzita Pardubice

Projekt podporuje Statutární město Pardubice a Pardubický kraj.

Zástupci Univerzity Pardubice v čele s prorektorkou prof. Petrou Bajerovou v polovině listopadu zahájili spolupráci na mezinárodním projektu IKAS. Úvodní setkání se uskutečnilo na Univerzitě Caen Normandie ve Francii.

Cílem projektu IKAS, Intercultural Skills for Administrative Staff in Higher Education Institutions, je zlepšit jazykové a interkulturní dovednosti administrativních pracovníků, aby lépe odpovídaly potřebám stále mezinárodnějších univerzitních komunit.

Delegace z pěti partnerských univerzit, členů evropské univerzitní aliance AcrossEU, přijely do Caen, aby sdílely odborné znalosti a dále rozvíjely pedagogická řešení, rozdělily si odpovědnosti a dohodly se na celkovém řízení projektu IKAS.

Partnery projektu jsou kromě Univerzity Pardubice také Univerzita Caen Normandie, Univerzita ve Valladolidu, Univerzita sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji a Univerzita ve Fribourgu. Projekt IKAS je financován Francouzskou agenturou Erasmus a Movetií – Švýcarskou národní agenturou pro výměnu a mobilitu.

6. listopadu 2025 proběhlo další setkání ze série tematicky různorodých sympozií pořádaných Katedrou literární kultury Fakulty filozofické, poprvé na půdě Krajské knihovny v Pardubicích, která byla zároveň spolupořadatelem akce. Letošní sympozium neslo název Cesty zpět. Návraty do minulosti ve vědě a kultuře.

Dopolední blok otevřel Martin Boszorád z Univerzity Konstantina Filozofa v Nitře, který hovořil o historických motivech v britském seriálu Doctor Who, konkrétně o zobrazení některých slavných osobností minulosti v tomto kultovním díle. Martin Foret z Univerzity Palackého v Olomouci nastínil možnosti vytváření kánonu českého komiksu, coby exemplární příklad kanonického díla vyzdvihl Rychlé šípy a sledoval proměny jejich vydávání v průběhu 20. a 21. století. S velmi originálním příspěvkem vystoupila Nikoleta Jakušová opět z nitranské univerzity, která představila svůj pokus o nalézání kontextuálních souvislostí starořeckého pojetí Erotu v textech současných slovenských raperů. Jiří Studený z pardubické Katedry literární kultury prezentoval na bázi vybraných textů Petra Borkovce cvičení, jež využívá tradiční básnické formy „cento“ a „tanka“; jeho vystoupení bylo zároveň názornou ukázkou, jak on sám vyučuje tvůrčí psaní.

V odpolední části sympozia se nejprve Antonín Kudláč z hostitelské katedry zamýšlel nad otázkou, zda je moderní okultismus pouze návratem k tradici, přičemž své úvahy dokumentoval pracemi tří vybraných českých okultních autorů (a konstatoval, že o jednoznačný návrat patrně nejde). Poté Márió Z. Nemes z Eötvös Lóránd University v Budapešti nahlédl dílo Howarda Phillipse Lovecrafta, jmenovitě jeho novelu The Shadow Out of Time, prizmatem tzv. posthumanismu a zkoumal vztah spisovatelových hrdinů k vesmírné jinakosti a „podivnu“. Závěrečné dva příspěvky, pronesené opět členy pardubické Katedry literární kultury, rovněž spojoval badatelský zájem o literární fantastiku. Přemysl Krejčík se vydal, možná jako vůbec první v dnešní domácí literární vědě, hledat utopické postupy v současné české próze a srovnával je zároveň se staršími tradicemi utopie. Kateřina Korábková pak v závěru představila tři možné modely iniciace prostřednictvím návratů do minulosti, jak se projevují ve vybraných románech George MacDonalda a C. S. Lewise. 

Celodenní jednání, vedené v češtině, slovenštině a angličtině, se těšilo pozornosti hojného publika, a to nejen z řad studentů Univerzity Pardubice, ale též širší veřejnosti, což u akademických akcí tohoto typu nebývá zcela obvyklé. Univerzální sál Krajské knihovny v Pardubicích poskytl velmi příjemné a technicky perfektně vybavené prostředí k jednotlivým vystoupením i k bohaté diskusi po skončení obou bloků sympozia.

Tradice mezinárodních sympozií Katedry literární kultury tedy úspěšně pokračuje; mimo jiné se podobnými akcemi otevírají další možnosti spolupráce mezi univerzitou a institucemi města Pardubic. Příslib výraznějšího přesahu k mimouniverzitnímu publiku byl už teď naplněn.    

Text a foto: PhDr. Antonín Kudláč, Ph.D.

Studentka Zuzana Holá získala v letošním 30. ročníku soutěže o Cenu Edvarda Beneše čestné uznání v oblasti Historie. Oceněna byla za svou práci Literární a publicistická tvorba „aktivisty“ Vojtěcha Roznera. Slavnostní vyhlášení výsledků a předání cen se uskutečnilo v pátek 24. října 2025 v Památníku Edvarda Beneše v Sezimově Ústí.

Zuzana Holá je studentkou druhého ročníku magisterského programu Historie – Dějiny literární kultury na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice. Do soutěže bylo letos přihlášeno celkem 26 prací, z toho 15 prací z oboru Historie 20. století a 11 prací ze Sociologie.

Soutěž o Cenu Edvarda Beneše je pravidelně vyhlašována městem Sezimovo Ústí a je určena studentům vysokých škol. Ti mohou do soutěže přihlašovat své práce z oboru Historie 20. století a z oboru Sociologie. 

Zuzaně gratulujeme a děkujeme za skvělou reprezentaci fakulty.

Text: Jan Pražák, Propagační centrum FF UPCE
Foto: město Sezimovo Ústí