Za celoživotní přínos archeologii, poznávání historie Chrudimi a dlouholetou spolupráci s městem převzal PhDr. Jan Frolík, CSc., Cenu starosty města Chrudim. Ocenění mu v úterý 20. října 2026 na chrudimské radnici předal starosta František Pilný.

Slavnostní setkání bylo příležitostí k poděkování za desetiletí odborné práce, která významně přispěla k poznání historie Chrudimi a celého regionu. Ocenění navíc Jan Frolík převzal v roce, kdy slaví životní jubileum.

Archeolog, který pomáhá odkrývat minulost Chrudimi

Jméno Jana Frolíka je s Chrudimí neodmyslitelně spjato již od konce sedmdesátých let minulého století. Právě tehdy se začal zajímat o nejstarší dějiny města a jeho okolí. Z původně studentského zájmu se postupně vyvinula celoživotní odborná činnost a dlouholetá spolupráce s městem.

Jan Frolík patří mezi přední české odborníky na archeologii středověku. Své zkušenosti předává také studentům Fakulty filozofické Univerzity Pardubice, kde působí na Ústavu historických věd. Se studenty se zapojuje mimo jiné do archeologických výzkumů v Arménii. K jeho dalším významným projektům patří výzkum hrobu a ostatků prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic v polském Kladsku. Dlouhodobě působí v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky a během své kariéry se podílel na výzkumech historických měst, hradů, hradišť i církevních památek. Významnou část své odborné práce věnoval také archeologickému výzkumu Pražského hradu.

Pro Chrudim a Chrudimsko mají mimořádný význam především jeho dlouholeté archeologické výzkumy a odborné publikace. Ty zásadně rozšířily poznání nejstarších dějin města i každodenního života jeho někdejších obyvatel. Mezi významná díla patří například monografie Chrudimsko v raném středověku a Chrudim v raném středověku, na nichž spolupracoval s doktorem Janem Svobodou.

Vedle samotných výzkumů se Jan Frolík věnuje také zpracování archeologických nálezů, přípravě muzejních expozic a výstav či popularizaci regionální historie. Jako dlouholetý člen historické a letopisné komise města Chrudim přispívá rovněž k uchovávání historické paměti města a zpřístupňování poznatků o jeho minulosti široké veřejnosti.

Do Chrudimi ho přivedla náhoda. Zůstal jí věrný desítky let

„K archeologii jsem se dostal už na střední škole, kdy mě začala zajímat. Když jsem později hledal téma diplomové práce, chtěl jsem zpracovat vývoj určité oblasti z archeologického hlediska. Původní záměr nevyšel, a tak mi profesoři navrhli Chrudim. Vypravil jsem se sem, narazil na dobré lidi a už mi to zůstalo,“ zavzpomínal Jan Frolík.

V současnosti se soustředí především na odborné zpracování rozsáhlého množství nálezů a poznatků z předchozích výzkumů. Jeho cílem je, aby výsledky mnohaleté práce nezůstaly pouze v odborných archivech, ale byly přístupné badatelům i široké veřejnosti.

„Mám z minulosti spoustu krásných nálezů, které se snažím zpracovat a zpřístupnit, ať už kolegům, nebo veřejnosti. To samozřejmě platí i pro Chrudim,“ poznamenal s úsměvem oceněný archeolog.

Foto: Univerzita Pardubice, Město Chrudim
Text: Jan Pražák, Propagační centrum FF UPCE

V nakladatelství Dauphin právě vychází kniha Přeprava A. H. do San Cristobalu, první český výbor z prozaické tvorby amerického filosofa a spisovatele George Steinera (1929–2020). Výbor sestavil, přeložil a doslovem opatřil Michal Kleprlík z Katedry anglistiky a amerikanistiky Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.

Steinerova prozaická tvorba vede čtenáře tam, kam běžná literatura vstupuje jen zřídka: do hlubin Pacifiku, do bažin Amazonie, do vyhlazovacího tábora v Polsku i do Itálie po pádu železné opony a zhroucení marxistických ideálů. Jsou to nadčasové příběhy o strachu, o soužití lásky a nenávisti, o víře a naději, o podstatě holocaustu i o nemožnosti zapomenout.

Výbor přináší pět próz, které vznikaly v průběhu čtyř desetiletí. Steiner se v nich, podobně jako často ve své esejistické tvorbě, zabývá paradoxní povahou jazyka, který dokáže žehnat i posílat na smrt, dávat světu hodnotu a smysl, ale také ospravedlňovat lež a nelidskost. Nejdále v tomto ohledu zachází titulní novela výboru, v níž se lovci nacistů v srdci amazonského pralesa chystají soudit přeživšího Adolfa Hitlera. Jeho fiktivní obhajovací řeč, vyznačující se mimořádnou elokvencí a teologickou rafinovaností, působí i dnes značně kontroverzně.

Vydání knihy podpořily Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury a Nadace Českého literárního fondu. Knihu doprovází frontispis Jindřicha Zeithammla a lze ji zakoupit na www.dauphin.cz.

Ukázka:

– Jste to vy?

Stařec stiskl pevně rty.

– Doopravdy vy? Slyš, Izraeli. Ve jménu Božím. Velvyslanec pekla přímo tady přede mnou. Nezdá se mi to?

Mladík, skoro ještě chlapec, pronášel ta slova nevěřícně, zatínaje svaly na lýtkách, jako by se chtěl nohama pevněji zakořenit do země. Toužil znít neúprosně, ale hlas se mu chvěl.

–  Tak vás konečně máme. Po všech těch letech… Kolik práce nás stálo vás vypátrat. Simeon už ladí signál. Celý svět se o tom dozví. To bude něco. Ale nejdřív vás musíme dostat odsud. Na útěk ani nemyslete, tady stejně nemáte kam. Milostivý Bůh zařídil, abyste byl vydán. A není náhoda, že právě do našich rukou. Teď budete za všechno konečně pykat.

Mladík se nuceně zasmál, ale ozvěnu neslyšel. Vzduch byl horký, těžký a dusný. Ležel mezi nimi jako nehybná masa, nasáklý vlhkostí tak hustou, že by se dala krájet.

– Mlčíte? Prý jste měl mocný hlas. Říká se, že když jste promlouval k davu, všude hořely pochodně a muži plakali. A ženy…

Zastavil se. Naposled, co viděli nějakou ženu, bylo na břehu řeky v Jiaru. Byla bez zubů, dřepěla u zelené tůně a ani jim nezamávala. Pak už je pohltil nekonečný prales. 

– prý ze sebe strhávaly šaty, jen aby slyšely váš hlas.

Vzápětí v něm začal kypět hněv.

– Mlčíte? Nemáte co říct? Nebo vám nejsem dost dobrý? Však vy ještě promluvíte. Oni to z vás vymáčknou. Jste náš! Teď už se nikde neschováte! Třicet let pátrání… Kaplana to stálo život. Weisse a Amsela taky. Ještě budete žadonit, abyste mohl promluvit. Dáme si záležet, to mi věřte. Obnažíme vás před celým světem, ať každý vidí tu vaši prohnilou duši. Slyšíte? Prohnilou duši!

Ta poslední slova chlapec křičel. Křičel, až se mu zadrhl dech. Vtom stařec vzhlédl a zamrkal.

– Ich?

Vážení členové akademické obce Fakulty filozofické, vážení studující,

vzhledem k tomu, že se uvolnil post zástupce studujících v Komoře studentů Akademického senátu FF a není možné jej doplnit ze stávajícího seznamu náhradníků, AS FF vyhlašuje doplňovací volby do příslušné komory pro zbývající část funkčního období 2025–2028. 

Dovolujeme si Vás proto vyzvat k podávání návrhů kandidátek a kandidátů z řad studujících Fakulty filozofické.

Volí se jeden zástupce studujících pro zbývající období trvání mandátu AS FF. Návrhy mohou podávat všichni aktuálně zapsaní studující Fakulty filozofické prostřednictvím písemného formuláře, který musí být opatřen písemným souhlasem kandidáta. Formulář je zapotřebí doručit volební komisi prostřednictvím sekretariátů katedry/Ústavu členek volební komise, případně jednotlivým členkám volební komise. Volby proběhnou elektronicky. 

Formulář k podávání návrhů naleznete ke stažení níže.

Uzávěrka přijímání návrhů kandidátů: 25. 10. 2026

• Návrhy lze do 23. 10. 2026 odevzdat na sekretariátech jednotlivých pracovišť FF UPCE. Do 25. 10. 2026 je lze podat také osobně členkám volební komise.
• Formulář pro podávání návrhů kandidátů naleznete ke stažení níže.

Doručování návrhů:

• sekretariát Katedry věd o výchově (budova G, Stavařov 87, 9. NP)
• sekretariát Katedry anglistiky a amerikanistiky (budova F, kancelář 02010, Stavařov 98)
• sekretariát Ústavu historických věd (budova EA, Studentská 84, 12. NP)
• osobně členkám volební komise

Uzávěrka pro dodání medailonů kandidátek/kandidátů: 26. 10. 2026

• Dodání medailonu je nepovinné a není podmínkou kandidatury. Medailony budou sloužit k představení kandidátek a kandidátů akademické obci.
• Budete-li chtít využít služeb oficiálního fotografa UPCE, obracejte se do 16. 10. 2026 na členku volební komise Mgr. Jindru Lavrenčíkovou (Jindra.lavrencikova@student.upce.cz).
• Kompletní medailony zasílejte předsedkyni volební komise Mgr. Lucii Hájkové (lucie.hajkova@upce.cz)

Zveřejnění kandidátní listiny a medailonů: 27. 10. 2026

Termín voleb: 4.–5. 11. 2026 (4. 11. 00:01 – 5. 11. 23:59)

• volby proběhnou elektronicky prostřednictvím aplikace eVOLBY: https://evolby.upce.cz/

Vyhlášení výsledků: nejpozději 12. 11. 2026

Volební komise: 

• Mgr. Lucie Hájková – předsedkyně volební komise (lucie.hajkova@upce.cz)
• PhDr. Šárka Ježková, Ph.D. (sarka.jezkova@upce.cz)
• Mgr. Jindra Lavrenčíková (jindra.lavrencikova@student.upce.cz)

V celostátním hodnocení vědeckých výsledků (tzv. pilíř M1) se kolegům z UHV podařilo dosáhnout významného úspěchu. V hodnocení za rok 2024 získaly monografie profesora Petra Vorla a profesora Miroslava Šedivého nejvyšší možné ocenění (známka 1). Oběma autorům blahopřejeme!

Dvousvazková monografie P. Vorla The Bankruptcy of the Sovereign's Credit in Bohemia in 1615 (Analysis of the problem with an accompanying edition of the list of the sovereign's creditors) vyšla v nakladatelství Univerzity Pardubice. Knihu M. Šedivého The Victory of Realism: The German Quest for International Security 1839-1853 vydalo prestižní nakladatelství Brill/Schöningh.

Ve dnech 10. a 11. září 2026 proběhl na Univerzitě Pardubice workshop věnovaný tématu Božího Slova a lidského výstupu u Filóna z Alexandrie a v navazující raně křesťanské tradici. 

Ve dvou dnech bylo předneseno celkem 12 příspěvků badateli z šesti zemí (České republiky, Slovenska, Maďarska, Polska, Litvy a Itálie). Logos Boha a růst člověka byly během workshopu nasvíceny z mnoha různých perspektiv. Prostřednictvím účastníků se ke slovu dostal především židovský exegeta počátku našeho letopočtu Filón z Alexandrie, ozvaly se však i jeho filosofické vzory a možnost nastínit svůj pohled na věc dostali také pozdně antičtí vyznavači křesťanské víry. Vzhledem k závažnosti zkoumaných otázek se nelze divit živým diskusím jak v rámci oficiálního programu, tak v kuloárech.

Ani nepříznivé počasí neodradilo přes tři stovky sportovců všech věkových kategorií zúčastnit se Běhu Univerzity Pardubice. Cílem totiž bylo udělat něco pro své zdraví, ale také pomáhat. V charitativní sbírce běžci společně vybírali finanční pomoc domácí hospicové péči Oblastní charity Pardubice.

Trasa dlouhá 2,5 kilometru vedla historickým centrem města. První tři nejrychlejší závodníci obdrželi volné lístky na univerzitní hokejové derby UPCE Riders Pardubice vs. UHK UNIted Hradec Králové. Nejpočetnější zastoupení vyhrála pardubická ZŠ Spořilov se 146 účastníky, druhá pak skončila ŽŠ Dolní Ředice.

Organizátoři z Katedry tělovýchovy a sportu Univerzity Pardubice společně s Univerzitním sportovním klubem Pardubice a Fakultou zdravotnických studií připravili také zajímavý doprovodný program. Návštěvníci si mohli například nechat změřit krevní tlak a tělesný tuk nebo se poradit ohledně výživy a pohybu. Taneční pohyb do akce vnesla skupina Hroch a Tanečníci z UPCE.

Běh Univerzity Pardubice navazuje na sérii Běhů Terryho Foxe a Běhů naděje. Je tradiční součástí programu Podzimních městských slavností Pardubic.

foto Adrián Zeiner

Příspěvek je převzat z facebookového blogu Ondřeje Krásy Budoucnost s AI (vychází také na substacku, kde ho můžete odebírat). Blog publikujeme paralelně i na stránkách FF.

Obavy z nekontrolovatelné AI často ústí v naléhavé přání, aby USA a Čína uzavřely dohodu, že umělou superinteligenci nestvoří, a předešly tak katastrofickým scénářům. Přiznávám, že i já ho opakovaně vyslovuju.

Asi tomu nebudete chtít věřit, ale dosud jsem u vyjednávání žádné zásadní smlouvy mezi USA a Čínou nebyl. A tak existuje nepatrná šance, že si celý proces představuju trošilinku zkresleně a možná i docela malililičko naivně. A existuje drobouličká šance, že ani mnoho dalších lidí, kteří takovou dohodu doporučují, vlastně nemá moc zkušeností s tím, jak se mezi velmocemi dělají zásadní mezinárodní smlouvy.

Téhle uzoulinké skupince nezkušených „diplomatů“ nyní házejí záchranné lano bratři Harrisové. Podrobně vyzpovídali dvanáct zkušených vyjednavačů mezinárodních dohod, například smluv o nešíření jaderných zbraní či o zákazu chemických a biologických zbraní. Těžké kalibry. A ptali se jich, jak by se dal mezinárodně zakázat vývoj umělé superinteligence.

Jeden telefonát

Vznik superinteligence by asi zakázat šlo. Jen zřejmě ne tak, jak si naiva mého typu představuje.

Příprava standardní mezinárodní smlouvy trvá dlouhé roky a zahrnuje mnoho kol jednání na různých úrovních. Pak musí smlouva ještě projít ratifikací, která zabere další léta.

Nesmírně schopné systémy, které nebudeme mít pod kontrolou, ale mohou vzniknout už do roka či dvou. Zamezit vzniku takovýchto modelů tak bude nutné v časovém okně, do kterého se uzavření „běžné“ mezinárodní dohody prostě nevejde.

„Takže na smlouvu zapomeňte. Smlouvy už neuzavíráme, protože to prostě trvá moc dlouho.“

Na tom se lidé, kteří reálně vyjednávali smlouvy mezi velmocemi, jednomyslně shodli.

Naopak dohoda založená na jednom telefonátu mezi prezidenty USA a Číny je kupodivu daleko realističtějším scénářem. Pokud bude mít prezident USA skutečnou obavu ze vzniku superinteligence, nejspíš vyvolanou velkou AI katastrofou („AI Černobylem“), může jedním rozhovorem se svým čínským protějškem odvrátit ještě hrozivější události.

Začátky budou asi velmi chaotické. Ani jedna ze stran nebude na takovou situaci připravena. Ačkoli by bylo záhodno, aby obě strany měly upřímný zájem zastavit šílený závod ve vývoji ještě schopnějších systémů, věřit si nemohou. A tak výzvu k druhé straně bude muset doprovázet jasné vymezení nepřekročitelných červených linií i věrohodná hrozba postihu za jejich překročení.

Takový telefonát nám získá týdny či měsíce. Během nich bude třeba vyvinout daleko jemnější mechanismy dohledu a vynucování dohody včetně technických řešení, která nyní existují jen v zárodcích (například monitoring dění v datacentrech). Následovat musí obrovské technické a diplomatické úsilí, aby se prvotní impuls nerozplynul a naopak se přetavil v trvalejší uspořádání.

Perspektivy

Popsaný způsob, jak zabránit vzniku umělé superinteligence, vychází z americké perspektivy. Harrisové přitom nejsou v oboru žádnými nováčky a jejich předchozích textů i dalších projektů si velmi cením (třeba výborného podcastu Last Week in AI, který spolumoderuje Jeremie). Jejich článek uvádí mnoho zkušeností amerických vyjednavačů s proradností a nedůvěryhodností čínských kolegů. Předpokládám, že z čínské perspektivy se situace jeví dosti podobně, jen těmi bezskrupulózními oportunisty jsou diplomaté USA.

Autoři také upozorňují na jeden překvapivý destabilizační faktor. Zájem obou stran na zastavení vývoje schopnější AI závisí na intenzivní obavě, že se takové systémy vymknou kontrole a napáchají obrovské škody. Tuto obavu může zmírnit pokrok na poli alignmentu. Nepřítelem dohody o nestvoření schopnějších modelů je tak paradoxně pokrok ve schopnosti sladit jejich cíle s přáními tvůrců. Kdyby například v Číně přišli na způsob, jak vytrénovat pokročilejší AI, která bude mít na srdci zájmy čínského lidu, měla by Čína silnou motivaci dohodu porušit a takovou AI stvořit. Což by ale vyvinulo tlak na USA, aby své modely minimálně dorovnaly na čínskou úroveň. Spirála vylepšování by se znovu roztočila a mohla nás velmi rychle dovést k nekontrolovatelným systémům s obrovskými schopnostmi.

Analýza také nijak nezakrývá, že náhlé zastavení vývoje bude ekonomicky extrémně bolet a zmrazí biliony dolarů z dalšího vývoje. Prosadit zastavení tak bude o to těžší.

Zastavení vývoje velmi schopných AI modelů, které se vymknou lidské kontrole, je tak podle projektu The Endgame (Koncovka) možné. Zkušení vyjednavači ale varují, že bychom neměli doufat v uhlazené diplomatické 4D šachy. Ve skutečnosti půjde o daleko náhlejší, improvizovanější a bolestivější krok.

O to víc bychom ale o této vítězné „koncovce“ pro lidstvo měli mluvit. Čím lépe si uvědomíme, co zastavení asi přinese, tím spíš můžeme všichni přispět k tomu, že se zastavíme včas.

IBAI - Iniciativa pro bezpečnost AI

9. 10. 2026

Ondřej Krása (KFR)

Rok 1526 změnil české dějiny. Na český trůn nastoupil Ferdinand I. a s ním Habsburkové, kteří českým zemím pak vládli téměř čtyři staletí. Co jejich příchod znamenal a jak se dotkl Pardubic? O Habsburcích, jejich vládě, korunovacích, umění i dynastických vazbách bude od října do listopadu hovořit šest předních historiků. Přednáškový cyklus Habsburkové v českých dějinách pořádá Východočeské muzeum v Pardubicích ve spolupráci s Ústavem historických věd Fakulty filosofické Univerzity Pardubice. Přednášky začínají 7. října v 17 hodin v přednáškovém sále Zámku Pardubice. 

Půltisícileté výročí nástupu Habsburků si tak vedle Vídně nebo Prahy letos připomenou i Pardubice. „Právě k Pardubicím měli Habsburkové překvapivě blízko. Ferdinand I. Pardubice několikrát navštívil a zajímal se o jejich reprezentativní zámek i strategickou polohu. Později se Pardubice staly majetkem jeho syna Maxmiliána II., který inicioval nákladnou přestavbu zámku pro potřeby panovnického dvora,“ připomíná ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek. „Šest přednášek proto nabídne různé pohledy na první století habsburské vlády. A také připomene, že velké evropské dějiny se týkaly i Pardubic – a jejich stopy můžeme v našem městě hledat dodnes,“ dodává Libánek.

„Vláda Habsburků byla nacionalistickou a později také marxistickou historiografií často představována především jako období útlaku českého národa. Přednáškový cyklus nabídne možnost tento zažitý obraz kriticky přehodnotit a zasadit vývoj českých zemí do širších evropských souvislostí,“ připomíná jeden z organizátorů a zároveň přednášející – historik Pavel Marek z Univerzity Pardubice. „Po husitských válkách se český stát ocitl v kulturní izolaci, kterou se podařilo definitivně překonat teprve s nástupem Habsburků. Právě díky Ferdinandovi I. a dalším představitelům habsburské dynastie se Země koruny české znovu pevně začlenily do evropského kulturního a civilizačního prostoru.“

Příchod Habsburků

Cyklus zahájí 7. října historik Václav Bůžek z Jihočeské univerzity přednáškou Ferdinand I. a vznik středoevropské habsburské monarchie. Přiblíží okolnosti, díky nimž Ferdinand před 500 lety postupně převzal vládu nad rakouskými, českými a uherskými zeměmi, i politické a správní nástroje, kterými svou moc upevňoval.

Proměny korunovací

O dva týdny později, 21. října, se historik Jiří Hrbek z Historického ústavu Akademie věd České republiky zaměří na předbělohorské korunovace českých králů. Korunovace nebyly jen slavnostním obřadem, ale důležitým politickým rituálem, který doprovázely také slavnostní vjezdy panovníků do hlavních měst nebo holdování zemských stavů. Přednáška ukáže, co se na těchto obřadech za prvních téměř sto let habsburské vlády měnilo a co naopak zůstávalo stejné.

Anna Jagellonská

Listopadový program otevře 4. listopadu historička Jaroslava Hausenblasová z Univerzity Karlovy přednáškou o Anně Jagellonské, manželce Ferdinanda I. Pozornost bude věnovat nejen okolnostem vzniku habsburské monarchie, ale také úloze, kterou v tomto procesu sehrála Anna, jejímu podílu na vládě a reprezentaci i jejímu soukromému životu.

Habsburkové a Pardubice

Na své si přijdou také přímo Pardubice. Ve středu 11. listopadu představí historik Petr Vorel z Univerzity Pardubice vztahy mezi Habsburky a Pernštejny. Připomene dobu, kdy byly Pardubice hlavní rezidencí Pernštejnů a kdy se členové rodu osobně znali s Ferdinandem I. a Maxmiliánem II. Řeč bude také o zájmu Ferdinanda I. o pardubický zámek, o jeho prodeji Maxmiliánovi i o pozdějších snahách Vratislava z Pernštejna získat Pardubice zpět.

Umění a Anna Jagellonská

Historii Habsburků doplní 18. listopadu také pohled na umění na dvoře Ferdinanda I. a Anny Jagellonské. Historička umění Blanka Kubíková z Národní galerie Praha představí jejich stavební a umělecké aktivity a přiblíží také kontakty královského páru s předními evropskými malíři a dalšími umělci.

Kontakty se Španělskem

Cyklus uzavře 25. listopadu historik Pavel Marek z Univerzity Pardubice přednáškou o habsburské dynastické politice a svazcích mezi rakouskými a španělskými Habsburky. Ukáže, jak Habsburkové prostřednictvím sňatkové politiky upevňovali vazby mezi jednotlivými větvemi rodu a jak spojení se Španělskem a španělskou Itálií ovlivňovalo také politické, náboženské a kulturní prostředí zemí Koruny české.

Habsburkové v českých dějinách 

• 7. 10. Ferdinand I. a vznik středoevropské habsburské monarchie – Václav Bůžek (Jihočeská univerzita)
• 21. 10. Habsburkové a české předbělohorské korunovace – Jiří Hrbek (Historický ústav Akademie věd)
• 4. 11. Anna Jagellonská – manželka Ferdinanda I. – Jaroslava Hausenblasová (Univerzita Karlova)
• 11. 11. Habsburkové a Pardubice – Petr Vorel (Univerzita Pardubice)
• 18. 11. Umění na dvoře Ferdinanda I. a Anny Jagellonské – Blanka Kubíková (Národní galerie)
• 25. 11. Habsburská dynastická politika. Svazky mezi rakouskými a španělskými Habsburky – Pavel Marek (Univerzita Pardubice)

Zdroj: Tisková zpráva, Východočeské muzeum v Pardubicích

Pss. Pss. Pss. U Lavičky Václava Havla syčely otevírané plechovky piva a začínalo veřejné čtení Audience.

Studující Katedry literární kultury uspořádali u příležitosti výročí narození Václava Havla veřejné čtení jeho nejznámější jednoaktovky. Sešli se přímo v kampusu u lavičky nesoucí Havlovo jméno. Lavička v univerzitním kampusu stojí od roku 2015 zásluhou Iva Říhy.

Veřejná a autorská čtení mají na Fakultě filozofické dlouhou tradici. Před deseti lety s nimi začal Přemysl Krejčík. Na jeho aktivity nyní navázali studentky a studenti. Ve čtení scénáře se střídali i zájemci z publika, kteří postupně přebírali jednotlivé role.

Program nezůstal pouze u Havlovy hry. Studující si připravili také dvě ukázky ze sbírky Absurdní dramata a minidialogy současného autora Dominika Obruči. K Lavičce Václava Havla tak dorazil i Godot a návštěvníci se ocitli také na Antirande.

Foto: Radek Plžík, Simona Pešoutová, Jan Pražák
Text: Jan Pražák, Propagační centrum FF UPCE

Téměř 1500 malých i velkých badatelů si na Univerzitu Pardubice přišlo vyzkoušet vědu na vlastní kůži. Jak porazit robota v piškvorkách, jaký vzkaz skrývá tajemná šifra či jak se spolu dorozumí bakterie? Odpovědi hledala oblíbená Noc vědy.

Letos dveře svých laboratoří a odborných pracovišť otevřela Fakulta elektrotechniky a informatiky na náměstí Čs. legií v centru města. Velkým lákadlem se stala bezodrazová komora, cvičný operační sál a další učebny, které jsou běžně veřejnosti nepřístupné.

Kdo úspěšně vyřešil přesmyčku v hracím indexu, odnesl si drobnou cenu ze speciální kolekce Noci vědy. 

Děkujeme za vaši zvídavost a chuť poznávat!
foto Adrián Zeiner