Nedestruktivní průzkum nepřístupné hrobky Arnošta z Pardubic
Poskytovatel: Magistrát města Pardubice
Program: Dotace z rezervy Rady města, primátorky a náměstků
Období realizace: 01.10.24 - 30.11.24
Pracoviště:
Fakulta filozofická - Ústav historických věd
Hlavní řešitel: Šebek FrantišekSpoluřešitelé: Frolík Jan
Popis:
Arnošt z Pardubic (+1364), první arcibiskup pražský, významná osobnost českých i evropských dějin doby Karla IV., je vnímán i jako významná osobnost dějin Pardubic (v 18.-20. stol. označován za patrona města). Byl pohřben v Kladsku (Kłodzko v PL) ve farním kostele Nanebevzetí P. Marie. Vlastní hrobka Arnošta z Pardubic byla naposledy otevřena r. 1881. Nalezené tam kosterní pozůstatky byly do ní podle dochované zprávy o tom znovu pietně uloženy. Průzkum hrobu ale nebyl proveden. Fakulta filozofická Univerzity Pardubice (její Ústav historických věd) proto zamýšlí provést nedestruktivní průzkum nepřístupného hrobu AzP v podzemí zmíněného kostela. Záměr má určitou spojitost s letošním 660. výročím úmrtí AzP, které je výrazně připomínáno v regionu Kladska (mj. se uvažuje o vědecké konferenci ještě v r. 2025). Průzkum je koncipován jako geofyzikální měření metodou zemního radaru (GPR) a případný následný vizuální průzkum a dokumentace pro člověka nepřístupného podzemního prostoru. Předpokládáme využití aparatury RAMAC X3M s anténami o frekvenci 250 MHz. Následný vizuální průzkum proběhne prototypem průzkumné minisondy s využitím vrtu o průměru 1-3 cm s cílem průzkumu dutiny a jejího eventuálního vybavení (videozáznam a fotodokumentace). V případě nutnosti je průzkumná sonda schopna provádět odběr vzorků pro následnou přírodovědnou analýzu (zjištění nebezpečných plísní nebo nebezpečných hub). Pro zvýšení atraktivity průzkumu mohou být data z průzkumné sondy vysílána okamžitě na obrazovku a výzkumný tým (+ pozvaní hosté) tak mohou okamžitě hodnotit situaci v podzemí. Ze zkušenosti z podobných projektů je navrženo v jednom pracovním dni realizovat geofyzikální měření a průzkumný vrt. Na základě výsledků lze pak v dalším termínu připravit efektivní průzkum pohřební komory. Tzn. na určené datum sezvat odborné kolegium a hosty, rozšířit průzkumný vrt na průměr 3 cm a realizovat plnohodnotný průzkum a 3D dokumentaci s online přenosem dat z nepřístupné dutiny na obrazovku nebo promítací plátno. Řešitelem průzkumu bude Ústav historických věd (PhDr. Jan Frolík, CSc. ve spolupráci s PhDr. Františkem Šebkem); externím spoluřešitelem bude geofyzik Ing. Jiří Šindelář (Geo-cz). Předpokládána je součinnost Farního úřadu římskokatolické církve v Kladsku (Parafia Rz.-kat. WNMP w Kłodzku). Provedení průzkumu je plánováno na říjen 2024 s časovou rezervou listopad 2024. Následně proběhne interpretace a zpracování výsledků průzkumu a jeho prezentace odborné i laické veřejnosti (patrně roku 2025). V případě pozitivních zjištění se uvažuje o přípravě dalšího samostatného projektu: odkrytí hrobky AzP, vyjmutí kosterních ostatků a jejich antropologický průzkum, pietní znovu uložení ostatků v hrobce; předběžně je předpokládána realizace v roce 2025.
Arnošt z Pardubic (+1364), první arcibiskup pražský, významná osobnost českých i evropských dějin doby Karla IV., je vnímán i jako významná osobnost dějin Pardubic (v 18.-20. stol. označován za patrona města). Byl pohřben v Kladsku (Kłodzko v PL) ve farním kostele Nanebevzetí P. Marie. Vlastní hrobka Arnošta z Pardubic byla naposledy otevřena r. 1881. Nalezené tam kosterní pozůstatky byly do ní podle dochované zprávy o tom znovu pietně uloženy. Průzkum hrobu ale nebyl proveden. Fakulta filozofická Univerzity Pardubice (její Ústav historických věd) proto zamýšlí provést nedestruktivní průzkum nepřístupného hrobu AzP v podzemí zmíněného kostela. Záměr má určitou spojitost s letošním 660. výročím úmrtí AzP, které je výrazně připomínáno v regionu Kladska (mj. se uvažuje o vědecké konferenci ještě v r. 2025). Průzkum je koncipován jako geofyzikální měření metodou zemního radaru (GPR) a případný následný vizuální průzkum a dokumentace pro člověka nepřístupného podzemního prostoru. Předpokládáme využití aparatury RAMAC X3M s anténami o frekvenci 250 MHz. Následný vizuální průzkum proběhne prototypem průzkumné minisondy s využitím vrtu o průměru 1-3 cm s cílem průzkumu dutiny a jejího eventuálního vybavení (videozáznam a fotodokumentace). V případě nutnosti je průzkumná sonda schopna provádět odběr vzorků pro následnou přírodovědnou analýzu (zjištění nebezpečných plísní nebo nebezpečných hub). Pro zvýšení atraktivity průzkumu mohou být data z průzkumné sondy vysílána okamžitě na obrazovku a výzkumný tým (+ pozvaní hosté) tak mohou okamžitě hodnotit situaci v podzemí. Ze zkušenosti z podobných projektů je navrženo v jednom pracovním dni realizovat geofyzikální měření a průzkumný vrt. Na základě výsledků lze pak v dalším termínu připravit efektivní průzkum pohřební komory. Tzn. na určené datum sezvat odborné kolegium a hosty, rozšířit průzkumný vrt na průměr 3 cm a realizovat plnohodnotný průzkum a 3D dokumentaci s online přenosem dat z nepřístupné dutiny na obrazovku nebo promítací plátno. Řešitelem průzkumu bude Ústav historických věd (PhDr. Jan Frolík, CSc. ve spolupráci s PhDr. Františkem Šebkem); externím spoluřešitelem bude geofyzik Ing. Jiří Šindelář (Geo-cz). Předpokládána je součinnost Farního úřadu římskokatolické církve v Kladsku (Parafia Rz.-kat. WNMP w Kłodzku). Provedení průzkumu je plánováno na říjen 2024 s časovou rezervou listopad 2024. Následně proběhne interpretace a zpracování výsledků průzkumu a jeho prezentace odborné i laické veřejnosti (patrně roku 2025). V případě pozitivních zjištění se uvažuje o přípravě dalšího samostatného projektu: odkrytí hrobky AzP, vyjmutí kosterních ostatků a jejich antropologický průzkum, pietní znovu uložení ostatků v hrobce; předběžně je předpokládána realizace v roce 2025.
