Published: 16.06.2022
Polský institut v Praze počtvrté uděloval Ceny Mariana Szyjkowského v soutěži o nejlepší diplomovou a bakalářskou práci zaměřenou na Polsko. Kryštof Halamek zvítězil se svou bakalářskou prací.
V úterý 14. června 2022 se uskutečnilo slavnostní vyhlášení čtvrtého ročníku Ceny Mariana Szyjkowského. Vítězem v kategorii Polonistika – bakalářská práce se stal Kryštof Halamek, student navazujícího magisterského programu Kulturně historická studia. Odbornou porotu oslnila jeho práce Haličská řež roku 1846. Historický kontext a reflexe.
Haličská řež roku 1846 je tragická a zároveň kontroverzní kapitola polských a středoevropských dějin, jejíž význam si naši sousedé dosud připomínají nejen historickými publikacemi, ale také v publicistice a umělecké literatuře.
„Při výběru tématu bakalářské práce mě velice překvapilo, že v češtině jsou jakékoliv informace o této události v podstatě nedohledatelné. Haličská řež si přitom pozornost českého prostředí bezesporu zaslouží, neboť se odehrála ve stejném soustátí, kde žila i česká společnost,“ uvádí Kryštof Halamek.
Ocenění Kryštofa Halamka navazuje na úspěchy Jakuba Podžorného a Nely Michalicové, kteří se v předchozích ročnících soutěže umístili na prvních příčkách.
„Doufám, že má bakalářská práce, jež je prvním samostatným pojednáním o haličské řeži v češtině, alespoň trochu přispěje k popularizaci tohoto neznámého tématu. Ačkoliv jsem si byl vědom toho, že v soutěži naše univerzita dříve uspěla, nečekal jsem, že letos ve své kategorii zvítězí právě má práce,“ uzavírá Kryštof Halamek.
Cena Mariana Szyjkowského
Soutěž je určena studentům, kteří svou diplomovou nebo bakalářskou práci obhájili v daném akademickém roce, a jejichž téma je spojeno s Polskem.
Marian Szyjkowski (15. 12. 1883 – 21. 9. 1952)
První profesor polského jazyka a literatury na Univerzitě Karlově v Praze, kde 13. října 1923 přednesl svou zahajovací přednášku. Marian Szyjkowski vystudoval polonistiku a romanistiku ve Lvově, od roku 1914 působil na Jagellonské univerzitě v Krakově. Ve své vědecké práci se zaměřoval na období romantismu, polsko-české kulturní kontakty a dramatu. Publikoval řadu odborných prací nebo učebnice polské literatury. V Praze organizoval také setkání s polskými umělci – například básníky ze skupiny Skamander nebo se skladatelem Karolem Szymanowským. Szyjkowského plány na návrat do Polska zhatila druhá světová válka. Působil tak na pražské filozofické fakultě až do své smrti, je pochován na Malvazinkách.
