Kavárna Universitas se propojila s Týdnem mozku a přináší unikátní přednášku prof. RNDr. Zuzana Bílkové, Ph.D. z Katedra biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické.
Přinese 21. století očekávaný průlom v diagnostice Alzheimerovy choroby?
Přestože posledních 20 let přineslo v biomedicínských vědách mnoho významných objevů, diagnostiku Alzheimerovy choroby (ACh) a dalších neurodegenerativních onemocnění to ovlivnilo jen částečně. Diagnostika ACh se dnes opírá o panel testů, kam patří osobní a rodinná anamnéza, baterie kognitivních testů a zobrazovacích metod. Těmito metodami je možné mapovat neurodegenerativní procesy v mozku, často ve fázi, kdy je již část tkáně nevratně poškozena. Žádné laboratorní testy, které by v průběhu života spolehlivě a včas rozpoznaly ACh, nejsou doposud k dispozici. Konečná diagnóza AD se stále opírá o histologickou analýzu nervové tkáně odebrané pacientovi post mortem.
Odborná lékařská a vědecká komunita celého světa se shodla na jedné věci. Aby bylo možné ACh a další neurodegenerativní choroby účinně léčit, případně vyléčit, musíme mít k dispozici specifický a dostatečně citlivý test. Test, jehož výsledky povedou k včasnému odhalení onemocnění v jeho rané fázi. Dokonce je snaha vyvinout takový test, který poskytne informaci o počínajících patologických procesech v mozku ještě před prvními klinickými projevy onemocnění. Času na to máme dost. Mnohé klinické studie uvádí, že doba od prvních patologických změn v tkáni mozku do období, kdy pacient již začne pociťovat první klinické projevy ACh, trvá i několik let.
Na prahu 21. století stojí vědci i lékaři před nelehkým úkolem: najít specifické molekuly, tzv. biomarkery, které by včas upozornily na počínající patologii v mozkové tkáni, a které by jednoznačně určily, o jaký typ neurodegenerativního onemocnění se jedná. Výzkum přednostně míří na biomolekuly obsažené v tělních tekutinách, které lze pacientovi odebírat pokud možno neinvazivně. Ideálně by hladiny takových molekul měly korelovat s mírou poškození nervové tkáně. V takovém případě by lékaři určily nejen fázi onemocnění, ale mohly by monitorovat i účinnost své léčby.
Existují již nějaké kandidátní molekuly? Pomohly nové poznatky o etiopatogenezi těchto ND onemocnění k identifikaci těchto molekul? Odpovědi na tyto i jiné otázky dostanete v přednášce prof. Bílkové.
Kavárna Universitas proběhne on-line ve středu 17. března od 17.00 hodin.
Přednášku budeme vysílat na Facebooku Univerzity Pardubice a na kanále www.youtube.com/upcecz.
Pořádají studentky Fakulty filozofické Univerzity Pardubice
