Srdečně vás zveme na XII. pardubické bienále s plným názvem "Městské pevnosti, hradby, opevnění v časech válečných, poválečných a v kulturní imaginaci", které se bude konat ve dnech 27. a 28. dubna 2023.
Pevnosti, hradby a opevnění (byť sloužící jen dočasně) byly budovány k vojenským účelům, jako takové jsou zajímavé především pro historiky vojenství. Středověká městská opevnění byla současně významným distinktivním znakem královských měst, opevnění si stavěla i města poddanská. Na městská opevnění bezprostředně navázala rondelová a bastionová opevnění raného novověku a vývoj vyvrcholil zrodem barokních bastionových pevností. Vojenství na našem území samozřejmě dále pokračovalo dalšími formami fortifikací – např. pásmy lehkého a těžkého opevnění z 30. let 20. století. To však již nebyla opevnění městská, a proto nebudou předmětem naší pozornosti.
Život v pevnosti nebyl jen život vojenský – žilo zde civilní obyvatelstvo, které uzavíralo sňatky, vychovávalo děti, vydělávalo si na živobytí, a to často v součinnosti s erárem. A po práci se bavilo – opět často ve spolupráci s místní posádkou. Pevnost žila svůj každodenní život, který nacházel odraz ve vzpomínkách, literatuře i výtvarném umění. Lidí kolem a v pevnosti byla celá řada – stavitelé, stavebníci, měšťané, řemeslníci a živnostníci, úředníci, lékaři a učitelé, ba – byť poměrně vzácně – i archeologové.
Z hlediska vojenství ztrácely pevnosti a opevnění postupně svůj obranný význam – co s nimi? Jak naložit s opevněním, které patřilo eráru, jak s pozemky, které se uvolnily? Tento proces probíhal v době, kdy se představy o podobě měst a nároky na jejich funkčnost měnily. Jak tedy vypadal život pevností poté, kdy ztratily svůj původní význam? A v kolika případech docházelo k zneužití pevnosti, jako se stalo v případě Terezína?
| Soubory ke stažení | Velikost |
|---|---|
| PROGRAM AKCE - pdf | 1.54 MB |
