Rozhovor ČT o rodičích a dětech s paní profesorkou Lenderovou
Jaké bylo dětství v 18. století? Bylo to více radosti nebo práce? Jak regulovaly obce dětské hry? A kdy děti přestaly vykat prarodičům? O tom hovořila paní profesorka Milena Lenderová v pořadu Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli, který natáčela Česká televize. Podívejte se na rozhovor P…
Osudy Mileny Lenderové. Rozhlasové vzpomínání historičky a výrazné osobnosti současných humanitních věd
Patří mezi veřejně aktivní akademiky, bývá oslovována k přednáškám a příspěvkům téměř vždy, když se jedná o téma postavení žen a dětí, zejména v 19. století. Svou orientací na Francii vnesla do středoevropského prostoru nové pohledy na problematiku rodiny a ženské emancipace, působí na poli česko-fr…
Moje vodní želva je nejspíš geneticky připravena na kataklyzmata
Natálie Šumlanská občas neočekávaně zaklepe na dveře mé pracovny s čokoládou nebo jinou pozorností, a vždycky s nápady, co by bylo možné vylepšit při výuce češtiny pro pardubické Ukrajince, kterou Fakulta filozofická Univerzity Pardubice zabezpečuje. K tomuto rozhovoru jsme se sešly osobně třikrá…
Na Sibiři věří ve sněžného člověka. Je to spíš duchovní bytost, vypráví autor knihy Po stopách lidojeda
Etnolog Tomáš Boukal podnikal za národy Mansů, Chantů nebo lesních Něnců pravidelné výpravy na Sibiř. Výsledkem výprav je mnoho odborných publikací i několik knih. Ta poslední se jmenuje Po stopách lidojeda. Co se stane, když je člověk sám v lese, stovky kilometrů nikde nikdo, a najednou přijde d…
Aleš Kozár: Překlad ze slovinštiny je fascinující dobrodružství
Mezi knihy, které se v loňské bohaté předvánoční nabídce svým významem vyjímaly nad jiné, nepochybně patří Nekropole slovinského spisovatele Borise Pahora. Překlad tohoto věhlasného díla chyběl v českém kulturním prostředí více než padesát let. Dočkali jsme se jej díky Aleši Kozárovi, který působ…
Patrik Čermák: Co musí člověk obětovat pro tři tituly?
Je mu 31. Vystudoval Materiálové inženýrství na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice a k tomu ještě filozofii. Nedávno už jako pedagog získal Patrik Čermák cenu ministra školství. „Je to ocenění mé práce, které jsem se docela dost věnoval. Jsem poměrně mlád a kdybych přebíra…
Historik Eduard Maur: Srdeční záležitostí se vždycky stávalo to, na čem jsem právě pracoval
Začátkem dubna roku 2022 oslavil 85. narozeniny významný český historik, zakladatel československé historické demografie, prof. PhDr. Eduard Maur, CSc. Od roku 2003 působil na Katedře historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Vědecká práce a pedagogické působení profesora Maura s…
Saunová královna
Jako by její dny byly nafukovací. Doktorandka Fakulty filozofické Aneta Kohoutová otevřela komunitní saunu, pořádá trhy Nábleší, je provozní ředitelkou kina, cestuje a do toho působí v univerzitním Centru pro etiku. Co je Nuuk? Když jsem žila ve Švédsku, měli jsme tam komunitní saun…
Historie hysterie. Nakolik neexistující nemoc ovlivnila vývoj medicíny i evropské kultury
Hysterie byla po staletí považována za ryze ženskou chorobu. I když mnozí lékaři zjišťovali, že jí mohli trpět i muži. Ti měli však svou vlastní „mužskou“ obdobu, hypochondrie. Pod hysterii se v minulosti vešla široká škála ženských nemocí a příznaků, které byly z pohledu především mužských lékař…
O historii Ruska se Zbyňkem Vydrou
O historii Ruska s historikem Zbyňkem Vydrou z Fakulty filozofické. Jaká doba nejvíce ovlivnila vývoj Ruska? Z mého pohledu jsou to 60. léta 19. století. Bylo zrušeno nevolnictví a nastaly reformy, které měly Rusko udělat konkurenceschopnější vůči vyspělým evropským státům. Car se s…
