Vážené dámy, vážení pánové,

vedení Fakulty filozofické Univerzity Pardubice vše důkladně zvážilo, proto program Univerzity volného času odložíme na dobu, kdy nám bude umožněno osobní setkávání.

Abychom ale zůstali v průběžném kontaktu, budeme těm z Vás, kteří disponují adekvátním technickým vybavením, zatím nabízet jiné online akce podobného zaměření, které jsou zdarma poskytovány naši fakultou. Patří mezi ně např. přednášky našich akademických pracovníků v rámci "Kavárny Universitas".

Za celoživotní snahu o prosazení té nejkvalitnější učitelské přípravy byla do Auly slávy EDUína 2020 uvedena profesorka Vladimíra Spilková, která působí na katedře anglistiky a amerikanistiky Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.

V pondělí 30. listopadu se uskutečnilo slavnostní vyhlášení 8. ročníku ceny za inovace ve vzdělávání EDUína 2020. Na závěr večera byla do Auly slávy za celoživotní snahu o prosazení té nejkvalitnější učitelské přípravy uvedena prof. PhDr. Vladimíra Spilková, CSc., renomovaná odbornice s bohatou pedagogickou praxí a rozsáhlou vědeckou a tvůrčí činností.

Paní profesorka zásadním způsobem posunula českou pedagogiku a způsob přípravy učitelů. Její cesta k učitelství nebyla přímočará, v mládí se věnovala sportu, a nebýt úrazu rok před maturitou, tak by s největší pravděpodobností zamířila na Fakultu tělesné výchovy sportu Univerzity Karlovy. Vzhledem k zájmu o práci s dětmi započala studium na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde následně zůstala a významně se podílela na porevoluční transformaci českého školství.

„Je-li moje profesní působení něčím výrazně charakteristické, pak je to snaha nebo touha podílet se na tom, aby české vzdělávání a české školství byly co nejkvalitnější. Aby nastupující generace byla vzdělaná, kriticky myslící a pokud možno mravná,“ uvedla prof. Spilková.

Osobnost paní profesorky je spojena i se spoluzaložením oboru Primární pedagogika, který se zabývá výukou dětí především ve věku 6–11 let. V roce 1994 paní profesorka založila na pražské pedagogické fakultě katedru primární pedagogiky a v jejím čele stála až do roku 2016. Nyní působí na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice na katedře anglistiky a amerikanistiky. Zároveň je expertkou v neziskové organizaci Učitel naživo, kde se snaží o praktickou proměnu propedeutické přípravy učitelů.

„Za každým excelentním učitelem vidím třídu plnou spokojených lidí, kteří se učí naplno a s radostí,“ vyzdvihla prof. Spilková.

Slova paní profesorky doplnil programový ředitel pořádající organizace EDUin Miroslav Hřebecký: „O tom, že je velmi aktivní a respektovanou osobností i v mezinárodním kontextu, svědčí její členství ve výborech mezinárodních konferencí a v radách profesních asociací. Je známa svým hlubokým celoživotním zaujetím pro obor a pro práci se studenty učitelství a učiteli z praxe, jakož i svým důrazem na podporu druhých lidí.“

Reformní koncepce vzdělávání učitelů pro první stupeň základní školy, se kterou paní profesorka přišla, se stala východiskem k transformaci celé kategorie vzdělávání učitelů ze všech pedagogických fakult v České republice. Prof. Spilková se řadí k nejvýznamnějším zástupcům české pedagogické vědy, má bohatou publikační činnost, včetně zahraničních periodik a monografií.

Cenu za dlouhodobý a systematický přínos vzdělávání každoročně uděluje a laureáty do Auly slávy uvádí informační centrum o vzdělávání EDUin, o. p. s. Mezi oceněnými osobnostmi jsou např. zakladatelka metodiky Respektovat a být respektován PhDr. Jana Nováčková, CSc., šéfredaktorka Učitelských listů prom. ped. Jana Hrubá, filosof a nadšený wikipedista prof. PhDr. Jan Sokol, Ph.D., CSc., didaktik matematiky prof. RNDr. Milan Hejný, CSc., iniciátor kurzů Kritické myšlení v ČR PhDr. Ondřej Hausenblas., či emeritní ředitel brněnského Centra volného času Lužánky a propagátor neformálního vzdělávání Ing. Milan Appel.

Fotografie: Alice Hrubá, EDUin.

Noc vědců z Univerzity Pardubice, kterou škola letos připravila jako online přímý přenos přímo z auly, už vidělo více než 5 tisíc lidí. Na živém vysílání s pokusy, rozhovory i akčními ukázkami vědy ze všech 7 fakult Univerzity Pardubice se podílely desítky studentů i zaměstnanců vysoké školy. Na netradiční Noc vědců, kterou zájemci sledovali na sociálních sítích a webových stránkách, je možné se i dnes podívat zde: www.upce.cz/nocvedcu.

Program nabídl divákům i možnost nahlédnout do ateliérů a laboratoří prostřednictvím pro tuto příležitost speciálně natočených videí, které doprovázejí animace známého výtvarníka Pavla Koutského. Letošní téma akce Člověk a robot mělo připomenout 130 let od narození Karla Čapka a 100 let jeho sci-fi dramatu R.U.R., ve kterém se poprvé objevilo slovo „robot“. Robotický tanec předvedl v živém vysílání i moderátor akce Pavel Cejnar.

Rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek rozsvítil univerzitní vánoční strom, který vysoká škola nazvala Stromem přání a naděje. Letos několikaletý vzrostlý smrk totiž ozdobili zcela netradičně přání studentů, pedagogů i zaměstnanců univerzity.

 „Stejně jako přání nebo sny patří k Vánocům, tak se naděje pojí s novými začátky. V tomto těžkém roce to byla právě naděje, která nám pomáhala. Proto jsme se rozhodli ozdobit letošní vánoční strom univerzity tím, co pro nás bylo a je důležité. Chceme, ať se v něm promítnou naše přání. Navzdory všemu, co se děje a s nadějí, že se splní,“ říká rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

Univerzita bude reálná přání i se jmény studentů a zaměstnanců promítat každý den po setmění na budovu vysokoškolských kolejí. Právě v jejich těsné blízkosti vánoční smrk roste. 

Zaměstnanci a studenti univerzity mohou svá přání posílat i nadále na obecný e-mail soutez@upce.cz.

Chtěli byste nahlédnout pod pokličku práce našich vědeckých osobností a zjistit, čím se zabývají? Pak jste na správném místě. Na oblíbené dikusní večery navazujeme s dalším programem pro veřejnost, který nese název Kavárna Universitas FILDA.

Speciální edice kavárenských setkání ma za cíl přiblížit veřejnosti aktivity osobností badatelského nebe Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. V rámci jednotlivých on-line kaváren Vám představíme vědecké celebrity a seznámíme Vás s výsledky jejich inspirativní práce. Neformální a osvědčený formát  zůstává zachován a Vy tak máte jedinečnou možnost nechat se vtáhnout do tajů vědy přímo z pohodlí Vašeho domova. 

Jako první přijala výzvu prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc, s tématem Jak se píší dějiny žen. První online setkání Kavárny Universitas FILDA proběhne ve čtvrtek 3. prosince v 18.00 hod. Připojit se můžete zde.

Foto: Honza Ptáček, Zdroj: Český rozhlas Pardubice

Kavárnu Universitas FILDA organizují doktorandky Katedry filosofie a religionistiky – Mgr. Aneta Kohoutová a Mgr. Veronika Janečková.

Zaměstnanci a studenti opět pomohli, přestože současná situace nepřeje společným hromadným akcím. Univerzita musela zrušit všechny podzimní i zimní kontaktní akce, a také oblíbené společné každoroční tvoření adventních věnců s výtěžkem pro Oblastní charitu Pardubice. Akci se ale lidé z univerzity rozhodli uspořádat v jiné podobě. Letos tvoříme věnce sami, a přece společně.

Zaměstnanci a studenti univerzity si vyzvedli materiál na věnce a přímo na místě také přispěli. Děkujeme všem, kteří se zapojili do pomoci, společně jsme vybrali 17 470 Kč! 

V galerii se podívejte na věnce, které snad výjimečně letos tvoříme individuálně a bezpečně v soukromí. 

Ve dnech 5. a 6. listopadu 2020 se uskutečnilo XII. české platónské symposium, jehož tématem byl Platónův dialog Lachés.

Přes nutnost pořádat konferenci online byl zájem badatelů, studentů i veřejnosti značný, příspěvky inspirativní a diskuse živá. Na konferenci bylo ve dvou dnech předneseno deset příspěvků týkajících se jak dobového kontextu pojímání statečnosti, tak systematických otázek a problémů pojímání ctnosti a dobrého života. Příspěvky z konference budou publikovány knižně u nakladatelství Oikoymenh.

Akci pořádala Česká platónská společnost, Ústav filosofie a religionistiky FF UK, Katedra filosofie a religionistiky FF UPa, Katedra politologie a filosofie FF UJEP.

Současná situace nahrává tomu, že většina z nás znovu objevuje cestu do tajů vlastní kuchyně. Kličkovat mezi obsahem a složením potravin chce velkou dávku umu, ale i času. Na čem nás zaručeně výrobci dokáží nachytat? Na palčivé otázky odpovídala u listopadové večerní online kávy Ing. Dana Hrubošová, Ph.D.

Mezi lidmi koluje spousta „zaručených“ pravd o potravinách a potravinových doplňcích, ale jsou tyto informace skutečně pravdivé? Každého z nás napadne nějaké téma, které se hojně probíralo v médiích. Jsou to např. cukry, tuky, mléko, éčka, potravinové doplňky, atd. S nimi přichází i nespočet otázek. Je zdravé pít kávu s mlékem? Jsou v jogurtech živé kultury? Proč mám vyhodit celé jablko, když je zkažený jen kousek? Pojďme se zkusit nad těmito všetečnými otázkami společně zamyslet.

Zaměstnanci a studenti opět pomohou, přestože současná situace nepřeje společným hromadným akcím. Univerzita musela zrušit všechny podzimní i zimní kontaktní akce, a také oblíbené společné každoroční tvoření adventních věnců s výtěžkem pro Oblastní charitu Pardubice. Akci se ale lidé z univerzity rozhodli uspořádat v jiné podobě. Letos budou tvořit sami, a přece společně.

V univerzitní aule bude výdejní místo pro zájemce o materiál na adventní věnce. Zaměstnanci nebo studenti univerzity si mohou potřeby v určených hodinách vyzvednout a přímo na místě také přispět. Věnec každý vyrobí individuálně a bezpečně v soukromí. Děkujeme všem, kteří se rozhodnou pomoci.

Jsem zaměstnanec a chci tvořit

Jsem student a chci se zapojit

Tato akce je určena pouze pro zaměstnance nebo studenty, není veřejná. Děkujeme za pochopení. 

Projekt Univerzity Pardubice s názvem Centrum pro etiku jako studium hodnoty člověka byl podpořen z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání částkou 104 miliony korun. V čem je podpořený projekt důležitý a jak se podařilo poskládat potřebný vědecký tým, prozradila Kamila Pacovská, zástupkyně vedoucího výzkumu.

Etika je nauka o odpovědném jednání v rámci lidské společnosti. Co je vlastně cílem Vašeho projektu?

Začnu spíše motivací, než cílem: zatímco ve světě se etika těší velkému rozkvětu, u nás je to z historických důvodů velmi zanedbaná disciplína – věnuje se jí málo badatelů, vyučujících i doktorandů, vzniká málo publikací, grantů a akcí, o mezinárodních nemluvě. Etika je obor praktické filosofie, zabývá se nejen reflexí správného jednání, ale také otázkami dobrého života, jeho souvislostí s emocemi, kulturou, politikou apod. Když v zemi nevzkvétá, je to problém nejen pro její vědu, ale i pro společnost jako celek. Podpořit u nás mezinárodně relevantní výzkum v tomto oboru, což je cíl našeho projektu, byla proto přirozená motivace.  

V jaké fázi se nyní projekt nachází? Realizace započala již ke konci roku 2016.

První půlrok zabrala přípravná fáze, kdy se postupně budoval vědecký tým a připravovaly se pro něj prostory. Vědecké aktivity projektu tak v tuto chvíli běží tři akademické roky a dva a kousek máme ještě před sebou. Badatelsky jsme nyní ve druhé, více aplikované, fázi projektu, v rámci níž se zaměřujeme na reflexi aktuálních společenských problémů, např. populismu, nacionalismu, klimatické krize. V praktické rovině druhá fáze znamená, že se intenzivně věnujeme přípravě grantových žádostí a s ní souvisejícímu strategickému „networkingu“, abychom zajistili udržitelnost Centra v budoucích letech.    

Ve světě neexistuje mnoho výzkumných týmů, které by se specializovaly na etický problém uznání druhých lidských bytostí. Podařilo se do České republiky přilákat zahraniční odborníky?

Ano, to nebyl problém – ve světě je obecně jistý přetlak badatelů, míst je nedostatek a mít čistě badatelský úvazek bez výuky a s ní souvisejících administrativních povinností většina kolegů vítá. Větší problém představuje samotná realizace přesunu do země (a hlavně města), která není moc zvyklá na cizince. Např. má-li dotyčný školou povinné děti, nebo děti se speciálními potřebami, je přesun náročný, mimo jiné proto, že zajistit tuto péči v cizím jazyce už nelze pokrýt z finančních prostředků přidělených z projektu. I navzdory tomu se podařilo do týmu získat vedle 5 tuzemských i 10 zahraničních kolegů, z toho 3 docenty a jednoho profesora. 4 ze zahraničních kolegů v čele s doc. Niklasem Forsbergem, který vědecký tým Centra vede, a jeho ženy, doc. Nory Hämäläinen, byli součástí původního projektového týmu, 3 byli vybráni v rámci otevřeného výběrového řízení a 3 pak jsou asistenti z řad doktorandů. Pominu-li asistenty, pochází větší část zahraničních kolegů ze Švédska či Finska, zbytek tvoří kolegové z anglosaských zemí. Je to dáno tím, že etika pěstovaná v Centru se hlásí k anglosaské tradici morální filosofie, která v Evropě kromě Velké Británie dominuje právě v severských zemích. Doc. Forsberg a doc. Hämäläinen se ve svém bádání zabývají vztahem etiky a umění, především filmu a literatury, čímž vědecké téma projektu obohatili o zcela nový rozměr.

V rámci budování infrastruktury vznikla i čítárna se studovnou vybavená špičkovými textovými zdroji. Co vše v ní lze nalézt?

Najdete v ní klíčové publikace, které v oboru etiky vyšly v posledních cca 50 letech, tj. především knihy, ale také hlavní oborové časopisy. Čím dál důležitější jsou pro nás ovšem elektronické zdroje. Z projektu jsme proto nakoupili takové přístupy do elektronických databází, které jsou běžné v západním světě (např. JSTOR je tak drahý, že si ho v České republice v potřebné šíři můžeme dovolit předplácet pouze z grantů). Zakoupené databáze jsou přístupné z celé univerzitní sítě, ve studovně je k tomu účelu několik počítačů. 

Zvýšil se zájem studentů o doktorské studium oboru filosofie?

Ano, zde jsme určitě nárůst zaznamenali, a to především v anglické mutaci programu, která je přímo navázána na naše Centrum pro etiku a jeho aktivity: školiteli jsou členové Centra a Centrum se také o ně stará, mimo jiné běží pravidelný doktorandský seminář v angličtině. Naše komunita mezinárodních doktorandů (od října jich bude 10) je nedílnou součástí týmu Centra, zapojuje se do jeho aktivit a pořádá i aktivity své, např. teď v zimě je plánována doktorandská konference. 

Téma, kterým se projekt zabývá, je velice aktuální pro celý svět. Daří se šířit výsledky členů výzkumného týmu mezi odbornou i laickou veřejnost?

Ano, problémy týkající se situací, kdy je nějaká skupina obyvatelstva diskriminována či jinak zneuznávána, je skutečně něco, čemu se celosvětově věnuje etický výzkum už po mnoho desetiletí. Náš přístup je specifický v tom, že k reflexi těchto situací nepoužíváme primárně pojmy rovnosti a spravedlnosti, ale právě pojem sdíleného lidství, které v druhém buď vidíme, nebo (třeba z důvodu nějakého předsudku) vidět schopni nejsme. Tento přístup je inspirován přístupem našich kolegů z Melbourne, konkrétně Raimonda Gaity, který se po celé Austrálii proslavil způsobem, jakým svou filosofii prolíná s esejemi pro veřejnost a dokonce s beletrií (podle jeho knihy Romulus, My Father byl dokonce natočen film). Profesor Gaita je pro mě osobně velkou inspirací v tom, jak může filosofie promlouvat k širší veřejnosti.

Ale k Vaší otázce: právě pro širší laickou veřejnost je určen blog Centra, kam s kolegy pravidelně přispíváme, a náš podcast s rozhovory s hostujícími badateli. Je součástí naší „mise“, mohu-li to tak říci, nepoužívat příliš technický jazyk a psát o aktuálních filosofických problémech způsobem, který je srozumitelný jak pro odbornou veřejnost z jiných vědních odvětví, tak pro širší publikum.

Co se týče úspěchu šíření výsledků mezi odbornou veřejnost, tam se samozřejmě velmi projevil fakt, že velká část našich kolegů přišla ze zahraničí, kde jsou velmi dobře zasíťovaní, takže všechny naše aktivity se těší mezinárodnímu zájmu (na konferenci Form and Content do Pardubic přijelo na šedesát zahraničních badatelů, to jsem v našem oboru nezažila). Co se týče publikací a jejich dopadu, to je příliš brzy soudit – citovanost v humanitních vědách narůstá pomaleji než v technických. Každopádně všichni kolegové včetně tuzemských publikují v seriózních mezinárodních časopisech a řadě z nich přijali článek v poměrně prestižních časopisech, což je velký úspěch.        

Projekt Centrum pro etiku jako studium hodnoty člověka získal finanční prostředky z výzvy Podpora excelentních výzkumných týmů. Cílem této výzvy je, ve spolupráci s předními mezinárodními vědeckými kapacitami, vytvořit a materiálně a technicky vybavit nové výzkumné týmy, které podpoří efektivní využití infrastruktur pro výzkum a vývoj, jejich rozvoj ve prospěch regionu, efektivní přenos znalostí ze zahraničí a schopnost vytvářet mezinárodně konkurenceschopnou kvalitu.

Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, OP VVV