Etnolog Tomáš Boukal podnikal za národy Mansů, Chantů nebo lesních Něnců pravidelné výpravy na Sibiř. Výsledkem výprav je mnoho odborných publikací i několik knih. Ta poslední se jmenuje Po stopách lidojeda. Co se stane, když je člověk sám v lese, stovky kilometrů nikde nikdo, a najednou přijde dobré, nebo špatné stvoření? Poslechněte si celý rozhovor, který byl převzat z Českého rozhlasu Radiožurnál.

Jaký je zážitek sedět sám u ohně v noční Tajze?
Je to směs strachu a zároveň něčeho příjemného, protože nebudu lhát, že když jsem sám v lese v Tajze, kde desítky a stovky kilometrů okolo nikdo není, že bych se nebál nebo se cítil komfortně. Tak to není, ale zároveň je v tom něco nádherného, člověk je sám s přírodou, řekou, která teče kolem. Je to hluboký zážitek, který je ale složitější, není jenom pozitivní nebo negativní, ale kombinací emocí.

A když tam tak sedíte a víte, že může přijít lesní člověk, je to dobrá nebo špatná zpráva?
To je otázka, na kterou se snažím odpovědět. Na jednu stranu bych byl rád, kdyby se nějaké to dobré stvoření ukázalo, přišlo, a potvrdilo příběhy, které se tam vypráví. Ale zároveň představa, že přijde to špatné stvoření, není příjemná. Je otázka, co od toho očekávat.

A co mi udělá dobré stvoření, když přijde?
Nemusí se ani ukázat, podle toho, co mi vyprávěli místní domorodci, může nám třeba ukázat, kde je lovná zvěř. Lesní člověk se může ozvat odněkud výstřelem, věří, že nás směřuje tam, kde je los, nebo nějaká lovná zvěř.

A když přijde Menk, lidojed, sežere mě?
Mohl by se to stát, lidé to popisovali jako stres, dlouho chodili na lov, pak se začali bát, měli pocit, že je někdo pronásleduje. Říkali mi, že není dobré, když někdo ten pocit má, aby se otáčel.

A viděl ho někdo?
Je otázka, co si pod tím představit. Ve velké části míst, kde jsem se pohyboval, paralelně existuje víra ve sněžného člověka. Představy se prolínají, sněžný člověk i Menk mohou být spíše nějaká duchovní bytost z nějakého světa duchů, nebo se může jednat o živočicha z našeho světa, kterého můžeme vidět, můžeme se s ním setkat.

Jak blízko se etnolog musí dostat k jednotlivým etnikům, aby mu vůbec něco takového vyprávěli? Jak dlouho s nimi musí být, aby se na tyhle historky dostalo?
Lidé se od sebe liší. Jsou lidé, kteří jsou vstřícní, nemají problém hovořit o takových věcech, na druhou stranu část lidí je mlčenlivější, zahloubaná do sebe, a tam bohužel jako jeden z otvíracích elementů slouží alkohol. Člověk, který byl mlčenlivý, začne vyprávět.

Když se bavíme o etnikách, které žijí na Sibiři a které jste dvacet let mapoval – jak jim vstoupil do života tržní kapitalismus? A zejména těžařské společnosti, které dneska doslova drancují Sibiř?
Drasticky. Ale je potřeba říct, že to bylo ještě v hlubokých dobách komunismu. Co se týče Mansů, tam asi největším problémem byla těžba dřeva, území z velké části splundrovali, pralesy, které tam byly, z velké části vykáceli. Co se týče Chantů, lesních Něnců, tak tam byla těžba ropy a plynu, které také probíhala už v 60. letech. V 90. letech přišel útlum, byla krize, pak se to začalo zvyšovat. Takže pokračovala špatná situace.

Už jste se smířil s tím, že se hned tak na Sibiř nevrátíte? Máte tam rozdělanou práci?
Určitě, měl jsem tam spoustu míst, spoustu lidí, se kterými jsem chtěl pokračovat, nebo místa, která jsem si zamiloval a těšil jsem se, že tam budu trávit víc a víc času. A stal se přesný opak. Že bych s tím byl vyrovnaný, tak to nejsem. Jsem z toho smutný.

Co všechno Tomáš Boukal zažil na Sibiři i v Severní Americe? Poslechněte si celý rozhovor. 

Článek byl převzat z Českého rozhlasu Radiožurnál 
autoři: Lucie Výborná,prh | foto: Agáta Faltová, Český rozhlas
Český rozhlas Radiožurnál

Ve dnech 17. – 21. 4. 2023 hostila naše fakulta skupinu 25 studentů a pedagogů z Univerzity v Lublani ve Slovinsku a slovenské Univerzity Komenského v Bratislavě, kteří do Pardubic zavítali v rámci nového sdíleného intenzivního programu BIP Erasmus+. Ten navázal na předešlou spolupráci při zpracovávání korespondence mezi Plečnikem a Alicí Masarykovou. Mezinárodní mobilitě předcházela série tematických on-line přednášek. Zahraniční návštěvu čekal bohatý pětidenní program po stopách architekta Jože Plečnika.  

Pondělí v Pardubicích zakončené autorským čtením 

Mezinárodní mobilita začala v pondělí, kdy se po uvítání naši kolegové s Alešem Kozárem a Pavlem Panochem vydali na procházku městem. Pan docent Panoch poukázal na významné historické památky, tak i moderní stavby Pardubic, jejichž autory byli významní architekti doby Jože Plečnika jako Pavel Janák, Josef Gočár či Jan Vejrych.  První den zakončil literární podvečer v Divadle 29, na němž ze svých děl četli Lukáš Vavrečka, Přemysl Krejčík, Jiří Studený a Aleš Kozár.  

Úterý v letním sídle prezidenta 

V úterý se skupina vydala na plánovaný výlet do Lán, kromě prohlídky prezidentského letního sídla se studenti podívali i do parku, kde je nejvíce patrný rukopis architekta Jožeho Plečnika, za zmínku stojí především palmový skleník a Lví kašna. Následovala prohlídka muzea T. G. Masaryka a domu Alice Masarykové, který nechala vystavět pro Československý červený kříž a kde je dnes umístěno muzeum. Poslední kroky v Lánech vedly k rodinné hrobce rodiny Masarykovy na zdejším hřbitově.  

Při cestě zpět do Pardubic se skupina zastavila v Kutné Hoře, kde si zahraniční studenti mohli prohlédnout chrám svaté Barbory a další pamětihodnosti tohoto královského města.  

Středa ve stověžaté Praze 

Ve středu se všichni vydali do Prahy, kde proběhla přednáška slovinské architektky Barbary Šubicové o lublaňských pracech Jože Plečnika, ale především prohlídka vinohradského kostela Nejsvětějšího srdce Páně, který Plečnik, již jako hlavní architekt Pražského hradu, vystavěl. Odpoledne se uskutečnila návštěva Slovinského turistického a informačního centra v Praze s prezentací jeho aktivit v oblasti cestovního ruchu. 

Čtvrtek na Pražském hradě 

Čtvrtek se nesl ve znamení prohlídky Pražského hradu, po kterém skupinu provedl náš externí doktorand Mgr. Martin Halata, ředitel Archivu Pražského hradu. Studenti i akademici tak měli unikátní možnost podívat se do veřejnosti běžně nepřístupných míst, jako je Španělský sál, Zelený salon, Hudební salonek nebo Plečnikovo impluvium, které je vstupem do někdejšího bytu prezidenta Masaryka. Z interiéru se studenti přesunuli na nádvoří a do zahrad, kde jim Aleš Kozár a Pavel Panoch ukázali další Plečnikovy práce.  

Pátek v kampusu Univerzity Pardubice 

Páteční den byl zakončen řadou krátkých prezentací, kteří si slovinští a slovenští studenti připravili a přednesli. Celý pobyt byl uzavřen předáním potřebných certifikátů a neformálním posezením v bistru Laborka v univerzitním kampusu.  

Erasmus+ Blended Intensive Programme (BIP)
Krátkodobý intenzivní program je novinkou programu Erasmus+. Sdílený intenzivní program je založen na inovativních způsobech výuky a kombinaci prezenčních aktivit s virtuálními. Cílem je podpořit mezinárodní spojení vysokoškolských vzdělávacích institucí. 

Studenti a akademici Katedry cizích jazyků Fakulty filozofické Univerzity Pardubice byli v pondělí 17. 4. 2023 přijati velvyslancem České republiky v Berlíně Tomášem Kafkou.

V příjemné atmosféře se zapojili do realizace mezinárodního projektu „Zeitzeugen aus dem Sudetenland im Gespräch mit der jungen tschechischen Generation“.

Studenti se setkali s pamětníky a zaznamenali jejich vzpomínky na odsun německého obyvatelstva. Kromě daného workshopu navštívila skupina budovy Říšského sněmu, další památky a tematické berlínské výstavy. 

Účastnící projektu: prof. Ingrid Hudabiunigg, dr. Helena Jaklová, dr. Jan Čapek, dr. Lenka Matušková, Prof. Erich John, Prof. Dr. med. Weiß, Dipl. Ing. Hermann Tschiedel, Dipl. Ing. Josef Tscherner, Dipl. Dolmetsch Heinrich Klamt, Dr. Hans Sattler, Maria Lubich, Karolina Jana Machačová, Natalie Vaitová, Emma Koděrová, Anežka Nedomová, David Vávra, David Šulc a prof. dr. Detlef Gwosc se studenty Univerzity Sigmunda Freuda ve Vídni.

V tradiční soutěži Den s překladem získala studentka Karolína Ulrichová čestné uznání za literární překlad z německého jazyka.

V polovině března se uskutečnilo vyhlášení výsledků XVIII. ročníku studentské překladatelské soutěže Den s překladem, kterou pořádá Filozofická fakulta Ostravské univerzity.

Odborná porota letos hodnotila celkem 206 překladů: 41 příspěvků studentů vysokých škol a 165 překladů studentů středních škol.

Stejně jako v předchozích letech, měla i v tomto ročníku naše fakulta své pomyslné želízko v ohni. Karolína Ulrichová, studentka 2. ročníku studijního programu Německý jazyk pro odbornou praxi, soutěžila s povídkou Vegetariáni na autobusové zastávce od Wladimira Kaminera.

Pro studentku to bylo jedno z prvních setkání s literárním překladem. „Zaujal mě už samotný název povídky. Kaminer často používá slovní hříčky a sarkasmus, což mě lákalo a pustila jsem se do překladu,“ uvádí Karolína.

Žádné překladatelské oříšky na Karolínu nečekaly, jak sama zmiňuje: „Překládalo se to vcelku lehce. Pár německých spojení, jako třeba – bis zum Netto – což znamená do obchodu, jsem konzultovala, abych přeložila ten správný význam.“

Čestná uznání z celostátní překladatelské soutěže získávají studentky a studenti naší fakulty pravidelně.

Den s překladem
Překladatelská soutěž Filozofické fakulty Ostravské univerzity, jejíž součástí je také jednodenní konference a překladatelské workshopy.

Soutěž je jediná svého druhu v ČR: je určena výhradně studentům, kteří teprve získávají první zkušenosti s překlady nejrůznějších textů současné i starší beletrie, poezie i textů z populárně naučné literatury či literatury faktu. Soutěž je anonymní. Překlady posuzují nezávisle dva členové poroty. Všichni účastníci soutěže dostávají certifikát, nejlepší práce jsou oceněny čestným uznáním. Pořadí oceněných příspěvků se neurčuje.

V pondělí 17. dubna zavítala na Univerzitu Pardubice paní Ing. Dana Drábová, Ph.D., Dr. h. c. mult., stalo se tak v rámci projektu Čaj o páté. Přednáška s diskusí pod názvem Jaderná energie ve službách člověka přilákala velké množství zájemců, kteří zaplnili univerzitní aulu.

Dana Drábová své vystoupení zahájila krátkým historickým exkurzem, ve kterém shrnula uplynulých 130 let od objevení paprsků X Conradem Röntgenem, přes výzkumy Marie Curie-Skłodowské až po štěpení Uranu235.

„Mít milionkrát koncentrovanější oheň znamená mít milionkrát mocnější výbušninu, než jsou výbušniny konvenční,“ uvedla paní doktorka k možnostem zkoumání jaderných výbušnin.

Ve druhé části přednášky Dana Drábová otevřela otázky jaderné bezpečnosti. Připomněla jaderné havárie, dotkla se také stávající situace na Ukrajině a možností zneužití jaderné energie.

„O osudu jaderné energetiky nakonec rozhodne veřejné mínění, zda budou lidé jaderné energetice důvěřovat a nebudou se jí bát. Jaderná energie s námi je a bude, protože je součástí našeho vesmíru. Je na nás, abychom ji využili způsobem, kdy pro nás energie bude dobrým sluhou, a ne zlým pánem,“ uzavřela téma Drábová.

Závěr přednášky byl věnován kladným aspektům, především využití velkého množství tepla, které se objevuje při jaderných reakcích, pro výrobu elektrické energie. Pokud má být jaderná energie dlouhodobějším pomocníkem pro uspokojování energetických potřeb, je potřeba se více soustředit na slučování lehkých jader. Naše stále rostoucí starost o zmírňování vlivu člověka na klima tak vede k zintenzivnění zájmu o jadernou fúzi.

„Uvidíme, jestli budeme schopni energetický hlavolam, který před námi je, začít řešit s pomocí jaderné energie ve významnějším rozsahu, než jsme toho byli doposud schopni,“ dodala Drábová.

Celou přednášku po závěrečné diskusi uzavřela Dana Drábová pozitivní notou. Není třeba mít obavy, nakonec vše dobře dopadne, a pokud to tak nevypadá, tak to není konec.

Akci zorganizoval Michal Němeček, doktorand Fakulty filozofické, v rámci projektu Rozjeď to, který podporuje Univerzita Pardubice a Statutární město Pardubice.

Foto: Adrián Zeiner, Michal Němeček, Univerzita Pardubice
Text: Jan Pražák, Poradenské a propagační centrum FF UPCE

Generální ředitelství Evropské komise pro spravedlnost společně s organizací Victim Support Europe spustilo v únoru osvětovou kampaň o právech obětí.  

Kampaň se zaměřuje na genderově podmíněné násilí, xenofobii, LGBTIQ-fobii, násilí páchané na dětech a také na násilí obecně. Neoslovuje přímo oběti, ale jejich nejbližší, tedy rodinu a přátele. Slogan kampaně zní "Budu mít oči otevřené".

Budu mít oči otevřené

Ten má posílit poselství, že oběti násilných trestných činů nejsou přehlíženy a jejich zkušenost zlehčována. Zároveň má povzbudit rodiny a přátele obětí i širokou veřejnost, aby zůstali ostražití a nabídli jim svou podporu. 

V Divadle 29 v Pardubicích se 13. dubna odehrál LitCon. Akce pořádaná Katedrou literární kultury a slavistiky, kde studenti i akademici představují svoje odborné, publicistické či umělecké projekty. Zvláštním hostem programu sedmého ročníku byl spisovatel, literární redaktor a absolvent pardubické univerzity, Vojtěch Záleský.

Záleský přítomným představil svou novinku, která vyšla teprve v březnu, román s názvem Převzetí, který kombinuje prvky urban fantasy a thrilleru. Atmosféru knihy autor připodobnil k seriálům Supernatural a Peaky Blinders. „Žánr thrilleru jsem se snažil okořenit fantastickým prvkem, snažil jsem se dát tomu nějakou jinakost, kterou čtenář u běžného typu téhle literatury nenajde, chtěl jsem přinést nějaký nový čtenářský zážitek,“ vysvětluje Záleský.

Začínajícím spisovatelům Záleský radí, aby se nebáli stát si za tím, co vytvořili a nesnažili se přizpůsobit tomu, co je aktuálně na knižním trhu populární. „Důležité je to, co do knihy autor vloží svého, čím se odliší. Co zaručí, že čtenář si jeho knihu najde v tom obrovském množství dalších knih místo té další,“ říká literární redaktor.

Stěžejní je podle Záleského zejména využívání sociálních sítí, na kterých je sám velmi aktivní, a to hlavně kvůli propagaci své tvorby. V zahraničí je to běžné. Nakladatelství může autora snadněji zapojit do různých propagačních akcí.

"Proto radím autorům, čím víc jsou činní a aktivnější na sociálních sítích, domlouvají si například vlastní besedy v knihovnách a na školách, tak tím zaručí, že se jejich jméno dostane do povědomí širší veřejnosti a tím jdou naproti tomu, aby se jejich knížka prodávala," dodává Záleský.

Jako redaktor a pracovník nakladatelství však usnadněnou pozici na knižním trhu nemá. Výhodu ale vidí v tom, že oproti jiným autorům zná procesy, které se odehrávají v zákulisí a ví, jak připravit rukopis, který dokáže zaujmout.

„Cesta každého zaměstnance každého nakladatelství je úplně stejná jako cesta každého autora, který nám pošle rukopis. I ten můj musel projít určitými schvalovacími procesy. Nakonec jiný rukopis, který jsem u nás zkoušel nabízet, byl odmítnut, a to prostě znamená, že to není záležitost nějakých kontaktů, nebo nějakého upřednostnění, ale opravdu o tom mluví knížka jako taková,“ líčí Záleský.

I přes aktuální problémy s přehlcením knižního trhu vidí Záleský situaci pozitivně. „Já bych řekl, že teď má naopak začínající autor obrovskou šanci svoji knížku vydat, protože spousta tuzemských nakladatelů chce pracovat s českými autory, řekl bych, že to je takový boom. My chceme ukázat, že čeští autoři jsou na stejné úrovni jako ti světoví, protože nemáme rádi takovou tu větu: ‚Na českého autora je to dobrý.‘ Právě proto se hodně nakladatelů ubírá tím směrem, že oslovuje autory, aby s nimi spolupracovali, aby jim nabízeli rukopisy. Nakonec nejlepší příležitost, kdy svoji knihu vydat, je teď,“ uzavírá Záleský. 

Foto: Petr Špaček, Univerzita Pardubice

Studenti a odborníci z Katedry věd o výchově Fakulty filozofické Univerzity Pardubice od roku 2014 dlouhodobě spolupracují na mezinárodních projektech s Arménskou státní pedagogickou univerzitou Chačatura Abovjnav Jerevanu.

Hlavní koordinátorkou je paní doktorka Zdenka Šándorová, která dané aktivity zaštiťuje spolu s Centrem mezinárodních mobilit.

Dílčí oboustranné akademické i studentské mobility jsou zaměřeny na podporu internacionalizace výzkumu a rozvoj v oblastech speciální a resocializační pedagogiky. Cílem projektů je navázat a posílit vědecko-výzkumné vazby v oblasti edukace a péče o děti a žáky se speciálními potřebami od raného věku.

Pozornost je věnována především aktuálnímu tématu – sociální a výchovně vzdělávací inkluzi včetně včasné intervence, komplexní podpory a pomoci dětem s postižením a jejich rodinám

O mezinárodní rozměr je obohacena především výuka studentů studijního programu Resocializační pedagogika. Studenti a pedagogové mají unikátní možnost nahlédnout do osvědčených metod a postupů v systému komplexní sociální, psychologické a speciálně pedagogické péče, podpory a pomoci dětem a žákům se speciálními vzdělávacími potřebami v Arménii. Pozitivním přínosem mezinárodní spolupráce je zejména získání odborných zkušeností a dovedností vedoucích k vyšší profesionalitě a ke zkvalitnění odborného vzdělávání.

Významnost spolupráce potvrzuje i diskuse k tématu inkluzivní pedagogiky při návštěvě arménského velvyslance v ČR Ashota Hovakimiana, který na Univerzitu Pardubice zavítal loni v květnu.

Přátelské vazby mezi zapojenými akademiky a mezikulturní přesah jsou silnými předpoklady pro pokračující spolupráci i v budoucnu.

Přínos projektu je patrný v těchto oblastech:

• Přítomnost zahraničních odborníků posílila mezinárodní prestiž Univerzity Pardubice, zvýšila se nabídka další hlubší a dlouhodobější vědecko-výzkumné spolupráce.
• Komparace s odlišným vzdělávacím prostředím umožnila rozšíření vědomostí v teoreticko-praktické rovině inkluzivního vzdělávání, což představuje jeden ze strategických cílů obou zúčastněných pracovišť.
• Také se celkově posílily průřezové dovednosti jako je kritické myšlení, komunikace, jazykové kompetence, řešení problémů, mezikulturní dovednosti a dovednosti v oblasti výzkumu.
• Vytvořila se nejen nová partnerství v rámci vědecko-výzkumných týmů, ale také nová osobní přátelství.

Studenti historie vyrazili prozkoumat terén do Automatických mlýnů. Ve spolupráci s Institututem Paměti národa Východní Čechy a Gočárovovou galerií budou naši soudobkáři zaznamenávat vzpomínky pamětníků pro budoucí generace.

Znáte někoho, kdo v mlýnech pracoval, nebo jste to přímo vy? Jsou čerti jen legenda? Najdete něco v rodinném archivu? 

Přijďte se ve dnech 20. – 29. dubna s námi podělit o své příběhy. Vezměte své rodiče či prarodiče a přineste fotografie nebo jiné předměty, které se k Automatickým mlýnům vážou.

Káva, čaj a hlavně diktafony budou připraveny. 

Provozní doba Podnikové kanceláře Automatických mlýnů:

• čtvrtek 20.4. 14:00–18:00 + 27.4. 14:00–18:00
• pátek 21.4. 14:00–18:00 + 28.4. 14:00–18:00
• sobota 22.4. 10:00–14:00 + 29.4. 10:00–14:00

Kontakt pro více informací tel: 775 068 390, info@ticpardubice.eu.
Zavolejte nám a rezervujte si vaši návštěvu nebo jen tak přijďte.
Více: www.automatickemlyny.eu

Foto: Miroslav Chalupa

Již pošesté měli fanoušci a fanynky univerzitního hokeje možnost podpořit výběry z Univerzity Pardubice a Univerzity Hradce Králové. Tradiční derby východočeských univerzit se konalo v ČPP Aréně v Hradci Králové. 

Sportovní událost navazuje na dobrou tradici vzájemných klání v různých sportovních oblastech. Letos obhájil své vítězství tým Univerzity Hradce Králové v poměru 7:2.

Děkujeme reprezentantům UPCE za srdnatý výkon a našim fanouškům za podporu a vytvoření výtečné atmosféry.