V pondělí 10. listopadu proběhla předposlední Café Universitas letošního roku. 

Přednášející obecenstvu představil problémy spojené s energetickou zátěží umělé inteligence. Následovala debata o možných řešeních v podobě omezení užívání umělé inteligence, geoinženýrinku nebo filozofické pozice "longtermismu", ke které se přednášející Juraj Hvorecký, filozof mysli a etik z pražského Center for Environmental and Technology Ethics, stavěl skepticky.

Další Café Universitas nás čeká 8. prosince v Divadle 29. Hostem bude Tomáš Hejduk, který představí téma K čemu je dobrá universita.

Text: Serhij Kiš, Kateřina Kůtková
Foto: Adrián Zeiner

Historik František Šebek a archeolog Jan Frolík z Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice se 13. a 14. listopadu účastnili otevření hrobu a schrány s pozůstatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic (+1364) v kostele NPM v polském Klodzku. 

Jedná se o česko-polský projekt, který oba badatelé iniciovali a v roce 2024 bylo díky georadaru a moderním zobrazovacím technikám nalezeno pod podlahou kostela místo hrobu. Nyní se provedl archeologický výzkum ve spolupráci s archeologem Pavlem Dumou z Univerzity ve Wroclavi a po otevření schrány byly vyjmuty Arnoštovy kosterní pozůstatky a další obsah za součinnosti s antropology z Národního muzea v Praze. 

"Víme, že do hrobu byla vyzvednutá schrána vložena naposledy roku 1881. Rozsah dochovaných kosterních pozůstatků je sice zklamáním, ale přesto jejich antropologický výzkumu, který předpokládáme v roce 2026, přinese nové poznatky. Ve schránce se našly také fragmenty textilií, zdá se, že z doby původního pohřbu ve 14. stol., což bude předmětem dalšího zkoumání specialistů," přiblížil historik PhDr. František Šebek.

V kryptě byly nalezeny zbytky dřev, o jejichž bližší datování se pokusí dendrochronologická analýza. Odkrytá terénní situace vybízí k rozšíření archeologické sondy. O těchto možnostech a dalším postupu bude ještě letos v prosinci jednat v Klodzku celý výzkumný tým a tamní farní úřad. Získané poznatky budou prezentovány publikačně i populární formou veřejnosti, uvažuje se i česko-polská konference, patrně v roce 2027.

PhDr. František Šebek

Video: České televize, 14. 11. 2025‌ | Zdroj: ČT24 Petra Špičková, Tomáš Vlach 
Foto: Ing. Jiří Šindelář

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.

Po téměř půldruhém století vydala cínová schránka své tajemství. Archeologové pečlivě dokumentovali každou vrstvu výplně, až nakonec objevili dva balíčky s kosterními pozůstatky. Ty následně převzali antropologové, kteří je rozbalili a začali třídit.

Vědci chtějí ostatky Arnošta z Pardubic převézt do Prahy k podrobnějšímu výzkumu. Už nyní ale upozorňují, že špatný stav kostí některé analýzy znemožní. „S ohledem na zachovalost odpadají některé analýzy. Například i ta genetická je sporná. Možná se budou moci využít izotopy na výživu,“ uvedl Petr Velemínský z antropologického oddělení Národního muzea v Praze.

Hrobka byla ve velmi špatném stavu

Arnošt z Pardubic byl po své smrti v roce 1364 pohřben v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v tehdy českém Kladsku. Při loňském listopadovém průzkumu odborníci z Univerzity Pardubice zjistili, že stav hrobky je kritický. Uvnitř se nacházela cínová schránka s kostmi, zřejmě přemístěnými z původní rakve, uložená zde při úpravách kostela v roce 1881.

„Ze záběrů mikrokamerou to vypadalo, že vnitřek je ve velice špatném stavu. Celou dobu jsme měli obavu, aby se to nezřítilo dovnitř,“ popsal archeolog Univerzity Pardubice Jan Frolík.

Výzkum může objasnit neznámé skutečnosti

Vědci doufají, že výzkum objasní dosud neznámé skutečnosti týkající se života a úmrtí Arnošta z Pardubic i středověkých pohřebních praktik. „My nevíme, kdy se Arnošt z Pardubic přesně narodil, tedy jakého věku se dožil, nevíme ani jak vypadal,“ uvedl historik Univerzity Pardubice František Šebek.

Po dokončení pražského výzkumu se ostatky vrátí zpět do hrobu, tentokrát uložené v nové bezpečné schránce. Do té doby by se měla dočkat oprav i samotná hrobka. Náhrobek Arnošta z Pardubic restaurovali odborníci z litomyšlské Fakulty restaurování Univerzity Pardubice v roce 2017.

Článek je se souhlasem převzatý z České televize.
14. 11. 2025‌ | Zdroj: ČT24 Petra Špičková, Tomáš Vlach 
Foto: Jan Frolík, Univerzita Pardubice

Projekt podporuje Statutární město Pardubice a Pardubický kraj.

Zástupci Univerzity Pardubice v čele s prorektorkou prof. Petrou Bajerovou v polovině listopadu zahájili spolupráci na mezinárodním projektu IKAS. Úvodní setkání se uskutečnilo na Univerzitě Caen Normandie ve Francii.

Cílem projektu IKAS, Intercultural Skills for Administrative Staff in Higher Education Institutions, je zlepšit jazykové a interkulturní dovednosti administrativních pracovníků, aby lépe odpovídaly potřebám stále mezinárodnějších univerzitních komunit.

Delegace z pěti partnerských univerzit, členů evropské univerzitní aliance AcrossEU, přijely do Caen, aby sdílely odborné znalosti a dále rozvíjely pedagogická řešení, rozdělily si odpovědnosti a dohodly se na celkovém řízení projektu IKAS.

Partnery projektu jsou kromě Univerzity Pardubice také Univerzita Caen Normandie, Univerzita ve Valladolidu, Univerzita sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji a Univerzita ve Fribourgu. Projekt IKAS je financován Francouzskou agenturou Erasmus a Movetií – Švýcarskou národní agenturou pro výměnu a mobilitu.

6. listopadu 2025 proběhlo další setkání ze série tematicky různorodých sympozií pořádaných Katedrou literární kultury Fakulty filozofické, poprvé na půdě Krajské knihovny v Pardubicích, která byla zároveň spolupořadatelem akce. Letošní sympozium neslo název Cesty zpět. Návraty do minulosti ve vědě a kultuře.

Dopolední blok otevřel Martin Boszorád z Univerzity Konstantina Filozofa v Nitře, který hovořil o historických motivech v britském seriálu Doctor Who, konkrétně o zobrazení některých slavných osobností minulosti v tomto kultovním díle. Martin Foret z Univerzity Palackého v Olomouci nastínil možnosti vytváření kánonu českého komiksu, coby exemplární příklad kanonického díla vyzdvihl Rychlé šípy a sledoval proměny jejich vydávání v průběhu 20. a 21. století. S velmi originálním příspěvkem vystoupila Nikoleta Jakušová opět z nitranské univerzity, která představila svůj pokus o nalézání kontextuálních souvislostí starořeckého pojetí Erotu v textech současných slovenských raperů. Jiří Studený z pardubické Katedry literární kultury prezentoval na bázi vybraných textů Petra Borkovce cvičení, jež využívá tradiční básnické formy „cento“ a „tanka“; jeho vystoupení bylo zároveň názornou ukázkou, jak on sám vyučuje tvůrčí psaní.

V odpolední části sympozia se nejprve Antonín Kudláč z hostitelské katedry zamýšlel nad otázkou, zda je moderní okultismus pouze návratem k tradici, přičemž své úvahy dokumentoval pracemi tří vybraných českých okultních autorů (a konstatoval, že o jednoznačný návrat patrně nejde). Poté Márió Z. Nemes z Eötvös Lóránd University v Budapešti nahlédl dílo Howarda Phillipse Lovecrafta, jmenovitě jeho novelu The Shadow Out of Time, prizmatem tzv. posthumanismu a zkoumal vztah spisovatelových hrdinů k vesmírné jinakosti a „podivnu“. Závěrečné dva příspěvky, pronesené opět členy pardubické Katedry literární kultury, rovněž spojoval badatelský zájem o literární fantastiku. Přemysl Krejčík se vydal, možná jako vůbec první v dnešní domácí literární vědě, hledat utopické postupy v současné české próze a srovnával je zároveň se staršími tradicemi utopie. Kateřina Korábková pak v závěru představila tři možné modely iniciace prostřednictvím návratů do minulosti, jak se projevují ve vybraných románech George MacDonalda a C. S. Lewise. 

Celodenní jednání, vedené v češtině, slovenštině a angličtině, se těšilo pozornosti hojného publika, a to nejen z řad studentů Univerzity Pardubice, ale též širší veřejnosti, což u akademických akcí tohoto typu nebývá zcela obvyklé. Univerzální sál Krajské knihovny v Pardubicích poskytl velmi příjemné a technicky perfektně vybavené prostředí k jednotlivým vystoupením i k bohaté diskusi po skončení obou bloků sympozia.

Tradice mezinárodních sympozií Katedry literární kultury tedy úspěšně pokračuje; mimo jiné se podobnými akcemi otevírají další možnosti spolupráce mezi univerzitou a institucemi města Pardubic. Příslib výraznějšího přesahu k mimouniverzitnímu publiku byl už teď naplněn.    

Text a foto: PhDr. Antonín Kudláč, Ph.D.

Studentka Zuzana Holá získala v letošním 30. ročníku soutěže o Cenu Edvarda Beneše čestné uznání v oblasti Historie. Oceněna byla za svou práci Literární a publicistická tvorba „aktivisty“ Vojtěcha Roznera. Slavnostní vyhlášení výsledků a předání cen se uskutečnilo v pátek 24. října 2025 v Památníku Edvarda Beneše v Sezimově Ústí.

Zuzana Holá je studentkou druhého ročníku magisterského programu Historie – Dějiny literární kultury na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice. Do soutěže bylo letos přihlášeno celkem 26 prací, z toho 15 prací z oboru Historie 20. století a 11 prací ze Sociologie.

Soutěž o Cenu Edvarda Beneše je pravidelně vyhlašována městem Sezimovo Ústí a je určena studentům vysokých škol. Ti mohou do soutěže přihlašovat své práce z oboru Historie 20. století a z oboru Sociologie. 

Zuzaně gratulujeme a děkujeme za skvělou reprezentaci fakulty.

Text: Jan Pražák, Propagační centrum FF UPCE
Foto: město Sezimovo Ústí

Prestižní sportovní soutěž Standarta rektora zná své vítěze. V uplynulém akademickém roce uspěla Fakulta chemicko-technologická. Na druhém místě se v těsném závěsu umístila Fakulta ekonomicko-správní, třetí místo získala Dopravní fakulta Jana Pernera. Putovní pohár ve středu 19. 11. převzal děkan vítězné fakulty prof. Petr Němec. Celouniverzitní soutěž Standarta rektora, na které se podílí Katedra tělovýchovy a sportu UPCE a Univerzitní sportovní klub, se pořádá každoročně již od roku 1958. Jednotlivé fakulty mezi sebou soupeří v devíti sportech, například ve florbalu, atletice či volejbalu.

Vyhlášeni byli také nejlepší studující sportovci a sportovkyně univerzity za skvělé výsledky ve svých disciplínách.

Standarta rektora

1. místo Fakulta chemicko-technologická

Nejlepší sportovci a sportovkyně Univerzity Pardubice v akademickém roce 2024/25

Volby do AS UPCE na období 2026–2029

Představení medailonů kandidátek a kandidátů bude probíhat od 18. listopadu 2025 prostřednictvím webu Fakulty filozofické a volby proběhnou elektronicky (prostřednictvím odkazu evolby.upce.cz) v intervalu úterý 25. listopadu (0:01) – středa 26. listopadu 2025 (23:59).

Seznam kandidátů do komory akademických pracovníků:

• Prof. Mgr. Martin Čapský, Ph.D. (Ústav historických věd)
• Doc. PhDr. Tomáš Jiránek, Ph.D. (Ústav historických věd)
• Mgr. Michael Kleprlík, Ph.D. (Katedra anglistiky a amerikanistiky)
• Mgr. František Novotný, Ph.D. (Katedra filosofie a religionistiky)
• Mgr. Petra Ponocná, Ph.D. (Katedra sociální a kulturní antropologie)
• PaeDr. Bc. Zdeňka Šándorová, Ph.D. (Katedra věd o výchově)

Seznam kandidátů do komory studujících:

• Anna Fišerová (Historie – archeologie)
• Michaela Jindřichová (Filosofie – Anglický jazyk)
• Martina Kohoutková (Humanitní studia: Specializace v pedagogických vědách)
• Mgr. Tomáš Konečný (Historické vědy)
• Jan Kubec (Anglický jazyk pro odbornou praxi)
• Michaela Mašková (Religionistika)

Volební komise:

1. Mgr. Lucie Hájková, KVV – předsedkyně dílčí volební komise (lucie.hajkova@upce.cz)
2. Mgr. Jindra Lavrenčíková, ÚHV – členka dílčí volební komise(jindra.lavrencikova@student.upce.cz)
3. Mgr. Lada Viková, Ph.D., KSKA – členka dílčí volební komise (lada.vikova@upce.cz)

Současné zastoupení FF v AS UPCE

V úterý 4. listopadu 2025 se uskutečnil první ze série plánovaných workshopů projektu TAČR Voda v pohybu, kterým provázel jeho hlavní řešitel Martin Čapský. V rámci tohoto projektu se setkávají akademici z řady vědních disciplín (od humanitních až po technické vědy) a často s odlišnými pracovními postupy a cíli. Organizátoři se proto snaží o posílení komplementarity výzkumů a posunutí jejich předpokládaných výsledků na novou kvalitativní úroveň. Současně jsou setkání koncipována jako otevřená všem zájemcům i mimo přímé účastníky projektu – pro všechny zájemce o environmentální problematiku. 

2. workshop | 25. 11. 2025 | 11:00-13:00    

Hosty prvního setkání byli odborníci z Katedry sociální a kulturní antropologie, kteří se podělili o své zkušenosti z výzkumu postojů obyvatel k environmentálním změnám a o metody používané v rámci jejich terénních výzkumů. Tomáš Boukal, odborník na ekologickou antropologii, představil své výzkumy, které se dotýkají vztahů mezi komunitami a vodními ekosystémy v oblasti řeky Tapsuj na Sibiři a řeky Mackenzie na území severní Kanady.  Poukázal na rychlé etnické procesy v těchto lokalitách, jejichž výsledkem je destrukce původní populace i krajiny. Tomáš Retka obrátil pozornost k aplikované antropologii a představil výzkum realizovaný v roce 2024 ve Žďáru nad Sázavou, jež se týkal plánované revitalizace městských částí Stalingrad a Věžička a zabýval se analýzou postojů obyvatel, zástupců samosprávy a dalších výzkumných subjektů k této problematice. Oba odborníci zmínili výzkumné metody používané při antropologických terénních výzkumech, jež budou uplatněny také při realizaci projektu TAČR, konkrétně např. studium land use, výzkum duchovních aspektů krajiny, formování fokusních skupin či tvorbu mentálních map. 

Dalším hostem workshopu byl Petr Řezníček, ředitel krajského Institutu environmentálních studií a aplikací, z. ú., který vznikl v roce 2018 a jehož účelem je formovat regionální strategie týkající se adaptace na aktuální klimatické změny. Úlohou institutu je spolupráce s obecními municipalitami a poskytování zpětné vazby krajským samosprávám. Petr Řezníček představil konkrétní příklady revitalizace krajiny, které pomáhají předcházet povodním a dalším ekologickým problémům. Současně ale poukázal i na problémy, kterým musí čelit při realizacích opatření – na (ne)dohody v rámci místních komunit, na narušené sousedské vztahy i dočasný mandát místních samospráv.

Workshopu se zúčastnila také Lucie Pohorelcová, starostka obce Čepí, neboť tato obec bude v rámci projektu „testovací lokalitou“ pro některé z nových výzkumných postupů.

Další z plánovaných setkání by se mělo konat 25. listopadu a představí práci dalších členů projektového týmu, kteří se zabývají problematikou památkové péče, tématem ochrany kulturního dědictví a využitím moderních geografických informačních systémů.

Studující, zaměstnaní i veřejnost si v kampusu Univerzity Pardubice během tradičních akcí připomínají výročí listopadových událostí let 1939 a 1989. Při této významné příležitosti ocenil ve čtvrtek 13. listopadu rektor prof. Libor Čapek během slavnostního akademického obřadu osobnosti univerzity za jejich mimořádný přínos k rozvoji školy ve výzkumu i vzdělávání.

Desítky návštěvníků zavítaly do univerzitní galerie GU: na vernisáž výstavy s názvem LOOOK!, jejíž autorem je prof. akad. mal. Tomáš Lahoda z Fakulty restaurování UPCE. Setkání pokračovalo akcí Zvonění u auly, jež doprovodil Vysokoškolský umělecký soubor. Účastníci za přítomnosti rektora univerzity, primátora Pardubic Jana Nadrchala, senátorky Miluše Horské a dalších hostů společně zazvonili klíči a zapálili svíčky, stejně jako během protestů sametové revoluce v roce 1989.

Večerní program uzavřel koncert Komorní filharmonie Pardubice v Aule Arnošta z Pardubic. Pod taktovkou dirigenta Jana Kučery vystoupil v programu s názvem ‘O sole mio tenorista Daniel Matoušek.

V pondělí 17. listopadu od 17 hodin studující Fakulty filozofické vystoupili v představení Rekonstrukce ve Východočeském divadle Pardubice. Do pátku 21. listopadu zve fakulta také na Týden humanitních věd, během něhož se návštěvníci mohou těšit například na workshop tvůrčího psaní či pásmo studentských dokumentárních filmů.

Katedra tělovýchovy a sportu pořádala v úterý 18. listopadu od 12:30 hodin tradiční Sportovní den Univerzity Pardubice. V 17:30 hodin odstartoval Noční běh dvojic, při kterém se běžci s čelovkami vydali na trasu v kampusu UPCE. Ve středu 19. listopadu univerzita ocení své nejlepší sportovce a také vítěze prestižní soutěže Standarta rektora, ve které soupeří jednotlivé fakulty v mnoha sportech o putovní pohár.