Katedra cizích jazyků Fakulty filozofické Univerzity Pardubice uspořádala od 26. do 28. října 2023 tradiční, tentokrát jubilejní desátou „bienální“ mezinárodní konferenci „Interkulturní a transkulturní dimenze v lingvistickém, kulturním a historickém kontextu“ na aktuální téma multikulturalismu a jeho projevů, rozměrů a důsledků. 

Na základě tradice předchozích úspěšných setkání od roku 2005 se očekával velký zájem akademiků o aktivní účast nejen z České republiky, ale především ze zahraničí. Výsledky svého bádání přijelo do Pardubic představit na padesát vědců z devíti zemí (Německo, Rakousko, Polsko, Španělsko, Rumunsko, Ukrajina, Togo, Turecko a Maďarsko). 

Konferenci zahájil před mezinárodním publikem svým projevem v německém jazyce děkan FF UPCE doc. Mgr. Jiří Kubeš, Ph.D., vyzdvihl zejména tematický význam konference, její relevanci v současném globalizovaném světě a zdůraznil aspekt vědeckého přínosu konference v podobě publikace konferenčních příspěvků u renomovaného zahraničního vydavatele. Všem účastníkům popřál příjemný a inspirativní pobyt v Pardubicích spojený s mnoha příležitostmi k získání nových informací a poznatků z odborných prezentací v rámci oficiálního programu konference i mimo vědecké zdroje formou neformálních bilaterálních či multilaterálních přátelských setkání s kolegy během společenských akcí pečlivě připravených pořadateli. 

První den konference byl pojat jako „Den německého jazyka“ s cílem posílit roli němčiny jako tradičního dorozumívacího jazyka („lingua franca“) ve střední Evropě a její současnou funkci druhého nejrozšířenějšího jazyka v tomto prostoru, i když v poslední době její pozici druhého cizího jazyka po angličtině ohrožují z globálního i regionálního hlediska španělština, francouzština a mimo Evropu i čínština nebo arabština. Praktické zvládnutí němčiny alespoň na komunikativní úrovni (mezi A2 - B2 Evropského referenčního rámce pro jazyky) však stále ještě nabízí v centrální části Evropy mnoho komparativních výhod a perspektiv na trhu práce, neboť existuje mnoho korporací, společností, podniků a institucí z německy mluvících zemí, které zde aktivně operují, podnikají a investují. V „neakademické“ části programu byl účastníkům konference představen koncept Spolku německého jazyka (Verein Deutsche Sprache) a jeho publikační aktivity, nezisková organizace Internationales Haus Sonnenberg s partnerskou odnoží International Sonnenberg Association a člen německého PEN klubu, spisovatel Evert Everts přečetl několik kapitol ze svých povídkových textů těžících z konfrontací českého a německého prostředí. 

V „akademické“ části programu představil Boris Blahak ze Západočeské univerzity Plzeň svůj projekt „Lingvistická krajina“ označující viditelnost, nápadnost, distribuci a funkci jazyků ve veřejném městském prostoru, přičemž zásadní pozornost věnuje reliktům němčiny v pražském veřejném prostoru a jejich interakci s jinými jazyky s cílem ilustrovat jejich minulé společenské vztahy a umožnit hlubší pochopení multietnického soužití Němců, Čechů a Židů v Praze od 16. 20. století. 

Aneta Bučková, působící na univerzitách v Erfurtu a v Jeně, demonstrovala v interaktivním workshopu originálním dramaticko-pedagogickým přístupem lingvistické biografie českých repatriantů. 

Druhý den konference zahájily dvě plenární přednášky, Dr. Massimlawé Harakawy z Univerzity Kara v Togu (Migrace a hybridizace postkoloniálních společností: Konstrukce identity Afroněmců mezi vlastní identitou a vnějším vnímáním) a profesora Wernera Hollého z TU Chemnitz (Demokracie nebo populismus? Jazyk, kultura a politika v Evropě). Poté následoval blok prezentací konferenčních příspěvků rozdělených do tří sekcí: Lingvistika, kultura a společnost, Didaktika, kultura a společnost a Literatura. Jednotlivé přednášky se věnovaly metaforice, společným onomastickým jevům mezi Rakouskem a ČR, problematice translatologie, dialektům, aktuálnímu tématu kulturního osvojování, digitalizaci germanistiky, vizuální vícejazyčnosti, procesním písním z 18. století, některým významným osobnostem střední Evropy na poli germanistiky, současném hlavním kulturnímu městu Temešváru, transkulturním perspektivám komiksu a některým významným literárním dílům a jejich autorům. 

Poslední den konference byl věnován exkurzi do Litomyšle. Těžištěm programu byla návštěva Fakulty restaurování UPCE a podrobná demonstrace vzdělávání a praxe všech čtyř kateder, zasazených do historických, ale i moderních kulis areálu fakulty, ideálně a zároveň zcela originálně propojeného s historickou architekturou města. Po obědě následovala prohlídka zámku a části města s odkazem na jeho kulturní význam pro celou republiku.  

Mezinárodní konference dokázala podpořit porozumění a péči o německý jazyk, zvýšit povědomí o jeho významu pro středoevropský prostor, poukázat na jeho rozmanitost, prezentovat badatelské výsledky v oblasti germanistiky a jejich propojení s dalšími vědeckými odvětvími, zamyslet se nad politickými a ekonomickými aspekty významu a vlivu konkrétního jazyka, zvážit roli dalších jazyků v globalizovaném světě s dominantní angličtinou, podpořit se navzájem v konceptu mnohojazyčnosti, strukturované státní a institucionální podpoře a zavádění inovací. Účastníci konference reprezentovali špičkovou germanistiku v sektorech lingvistiky, kultury, historie a literatury i v oblasti nových pedagogických i výzkumných trendů. Diverzita zemí, kultur i akademických pozic účastníků garantovala zajímavé diskuse a přislíbila bohaté perspektivy pro další bilaterální i multilaterální spolupráce, do kterých může být zapojena jako koordinátor nebo partner i Univerzita Pardubice.

Text:  PhDr. Jan Čapek, Ph.D., Katedra cizích jazyků

Univerzita Pardubice se opět prezentovala zájemcům o studium na mezinárodním veletrhu vzdělávání Gaudeamus v Brně. Jeho návštěvníky oslovila nejen atraktivní expozicí, ale také hravými ukázkami vědy ze tří fakult. Středoškoláci, jejich rodiče i výchovní poradci se dozvěděli vše potřebné o studiu i přijímacím řízením. S uchazeči sdíleli své zkušenosti ve společné expozici UPCE současní studující.

Univerzita Pardubice od 1. listopadu otevřela možnost podávat přihlášky ke studiu pro další akademický rok 2024/2025. Informace o možnostech studia i životě na UPCE, včetně elektronické přihlášky, lze už nyní najít na speciálních stránkách - Studuj na UPCE. 

Proč by pro obyvatele Evropy a Česka měla být změna klimatu téma a jak se na klima dívat jako na výzvu a příležitost. V rámci programu Udržitelná UPCE přijeli debatovat meteorolog České televize Michal Žák, který působí jako vysokoškolský pedagog na Katedře fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a publicista, režisér dokumentů Daniel Tichý.

Studenti se dozvěděli, jaký má klima a bude mít vliv na naše každodenní životy. A také, jak změnu klimatu řešit.

Hosté se věnovali i tomu, jak je to s plněním klimatických cílů České republiky vyplývajících ze Zelené dohody pro Evropu a seznámili zájemce s konkrétními projekty, které řeší klimatické změny v českých městech i ve volné krajině. 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek navštívil Univerzitu Pardubice. 

Na univerzitě jednal s rektorem prof. Liborem Čapkem a dalšími členy vedení vysoké školy. Doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D. se setkal také se zástupci vedení fakult a studentů Univerzity Pardubice.

Tématem jednání bylo financování vědy na vysokých školách, rozpočet pro vysoké školy na příští rok, a také platy akademiků. 

Doktorka Helena Zitková se na konci září zúčastnila 7. mezinárodní konference New Approaches in Education, která se konala ve Španělsku, v srdci Katalánska – Barceloně. 

Tato konference se v posledních letech stala významnou událostí poskytující mezinárodní platformu pro sdílení odborných poznatků a výsledků výzkumu. Její předcházející ročníky se konaly například v Oxfordu, Londýně, Bruselu či Lisabonu. Kvalitní konferenční program je výsledkem přísných standardů kvality uplatňovaných mezinárodním vědeckým výborem konference. 

Konference v Barceloně se věnovala různým tématům, jako je například inkluzivní vzdělávání, e-learning, tvorba kurikula, moderní pedagogické přístupy, nebo globální problémy ve vzdělávání a výzkumu. Doktorka Zitková vystoupila s příspěvkem zabývajícím se subjektivitou školního hodnocení ve formě známek a představila tak výzkum provedený společně s doktorem Jaroslavem Myslivcem. Jejich výzkum přinesl zjištění, že jeden a tentýž test může být různými učiteli ohodnocen známkou na škále od dvojky do pětky. Tento poznatek tak ukazuje na jedno z velkých negativ známkování ve školách.  

Účast na konferenci New Approaches in Education 2023 byla neocenitelnou příležitostí učit se od kolegů z celého světa, navazovat s nimi kontakty a diskutovat s nimi o nejmodernějších otázkách ve vzdělávání. 

Fakulta filozofická Univerzity Pardubice a Univerzitní knihovna se i letos zapojují do veřejné sbírky u příležitosti mezinárodního Dne válečných veteránů. Tradiční sbírku se symbolem vlčího máku již podeváté pořádá nezisková společnost Post Bellum. 

Sbírka se koná od 1. do 30. listopadu a jako každoročně se do ní zapojují stovky dobrovolníků v ulicích obcí a měst a také stovky sbírkových míst po celé České republice. 

Jak žijí naši hrdinové, je na nás. Připněte si vlčí mák jako symbol úcty k válečným veteránům a dalším bojovníkům za svobodu a demokracii na válečných frontách 20. století, v odboji i novodobých válečných konfliktech. Pořízením květu přispějete na přímou pomoc našim hrdinům a zachování jejich příběhů.

Sbírková místa s kasičkou:

1. budova EB vedle Bistra Zastávka
2. Univerzitní knihovna
    

Veřejná sbírka probíhá od 1. do 30. listopadu.  
Sbírku je možné jednoduše podpořit on-line na denveteranu.cz, či nákupem vlčích máků na e-shopu Paměti národa.

Více na www.denveteranu.cz   /   www.postbellum.cz / www.pametnaroda.cz 

Rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek dnes dopoledne jmenoval do funkce děkana Fakulty filozofické doc. Jiřího Kubeše. 

Jmenovací listinou tak byla oficiálně stvrzena květnová volba Akademického senátu fakulty. Druhé čtyřleté funkční období Jiřího Kubeše začne 1. listopadu 2023.

doc. Mgr. Jiří Kubeš, Ph.D. (* 1975)
Rodák z Pelhřimova je absolventem oboru učitelství dějepisu a anglického jazyka na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde pokračoval v doktorském studiu až do roku 2006. Od roku 2000 působí na Univerzitě Pardubice. Zde v roce 2011 habilitoval, v roce 2019 vedl Ústav historických věd na Fakultě filozofické a od 1. listopadu 2019 je děkanem této fakulty. 

Specializuje se na dějiny raného novověku a zejména na dějiny habsburských panovníků, jejich dvorů, české a moravské šlechty a jejího životního stylu. Za 25 let v oboru publikoval šest monografií a skoro šest desítek domácích i zahraničních studií. Nejvýznamnější kniha „V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640-1740‟ vznikla z řešení grantového projektu Grantové agentury České republiky v roce 2018 a sepsal ji pod jeho vedením tým deseti historiků z Pardubic a Prahy. 

V posledních letech se zabývá zejména dějinami raně novověké císařské diplomacie, v roce 2021 zorganizoval se svým vědeckým týmem mezinárodní doktorský a postdoktorský seminář „New trends in research on the history of Habsburg imperial diplomacy (16th – 19th centuries)“ a vystoupil na mnoha zahraničních konferencích po celé Evropě. Jeho studenti obhájili dvě doktorské, 21 diplomových a 31 bakalářských prací. 
Bydlí v Pardubicích, do práce jezdí na kole, je ženatý a má dvě dospívající děti.

Třetí ročník mentoringového programu UPCE startuje 1. listopadu. Úvodní setkání programu, který poběží v době zimního a letního semestru, je plánováno na středu 1. listopadu 2023 od 13 hod. v bistru Laborka (budova Fakulty chemicko-technologické). Do programu je možné se hlásit na stránkách www.upce.cz/mentoring.

Mentoringový program mohou využít zejména začínající domácí i zahraniční akademičtí a výzkumní pracující, včetně postdoktorských pracujících a studujících doktorské studijní programy. Program se zaměřuje především na individualizovanou podporu pro jednotlivce formou konzultací s mentorkami a mentory. Je důležité vydefinování oblastí, které vidí vědkyně či vědec jako problematické a je nutné nalézt vhodné řešení vztahující se k výzkumu, publikování, rodinnému životu apod. 

Zahrnuje ale také vzdělávací akce. Ty se zaměřují na různá témata jako je např. sebevědomá prezentace, psaní vědeckých článků a open access, tvorba prezentací, projektové řízení, etika výzkumu a etické chování na pracovišti, duševní vlastnictví, wellbeing a rozvíjí tím znalosti a dovednosti nezbytné pro úspěšný profesní rozvoj.

Kromě mentoringového programu se začínající vědkyně a vědci mohou od tohoto roku také zúčastnit Univerzitní doktorské školy. V letošním roce proběhl pilotní ročník univerzitní doktorské školy ve dnech 9.-13. října 2023. V 8 blocích (1 úvodní a 7 odborných) se jí zúčastnilo celkem 48 osob. Součástí byl i neformální networkingový znalostní kvíz v klubu Áčko, ve kterém proti sobě soutěžily týmy studujících a zástupců rektorátu. Neformální způsob setkání je jedna z důležitých součástí studijního a univerzitního vědeckého života. 

Univerzitní doktorská škola nabízí vždy na začátku zimního semestru v jediném týdnu tematické bloky informací, které pokrývají základní témata profesního rozvoje. Věnuje se pozornost publikační činnosti, ochraně duševní vlastnictví a projektové činnosti. Program je určen především pro začínající studující doktorských studijních programů.

Mentoringovým programem a doktorskou školou se Univerzita Pardubice snaží zajistit, aby začínající vědkyně a vědci měli k dispozici potřebnou podporu pro rozvoj klíčových dovedností ve svém oboru a také podporu v profesním a osobním životě. Všestranná podpora a vzdělání zejména na začátku vědecké kariéry je nedílnou součástí strategie Univerzity Pardubice.

Stejně jako každý rok v posledních deseti letech, i v tomto zimním semestru se budou na Fakultě filozofické potkávat žáci z prvního stupně základní školy Benešovo náměstí Pardubice a studenti magisterského programu Učitelství anglického jazyka. 

V rámci této dlouholeté příjemné spolupráce se děti a naši studenti vzájemně obohacují a učí. Kromě nadšení z návštěvy “velké” školy a nevšedního zážitku si děti z hodin na univerzitě odnášejí nové poznatky, například v podobě slovní zásoby, užitečných frází nebo třeba i pocitu úspěchu, že se dokázali se studenty dorozumět v angličtině. 

Naši budoucí učitelé si zase díky této zkušenosti rozvíjejí své didaktické a pedagogické dovednosti. Při plánování, přípravě a realizaci skupinového vyučování mají příležitost vyzkoušet si různé odstíny komunikace jak s dětmi, tak se svými kolegy. V průběhu reflexe si následně zvědomují své silné stránky a případné profesní výzvy. 

Letos u nás přivítáme zatím nejvyšší počet žáčků. Do hodin předmětu Sociální a pedagogická komunikace ve škole, jehož garantem je dr. Helena Zitková, k nám bude docházet 30 třeťáčků ze třídy Mgr. Martiny Hezké. První setkání se již uskutečnilo v minulém týdnu a neslo se v duchu vzájemného seznamování, anglických písniček a tance. S dětmi se potkáme ještě čtyřikrát a těšíme se na společné učení.

Text: Mgr. Helena Zitková, Ph.D.

Hostem páté letošní Kavárny Universitas byl Miroslav Vrzal z Ústavu religionistiky Masarykovy univerzity v Brně.

V přednášce s názvem Czech Metal Studies: Radosti a nesnáze českého akademického studia metalu představil metalově i nemetalově zaměřeným návštěvníkům o co instituci Czech Metal Studies jde, proč se na metalovou hudbu, subkulturu i jevy, které je doprovázejí, snaží dívat vědecky, nebo proč je vlastně metal z různých akademických směrů dobré zkoumat.

Foto: Adrián Zeiner, Univerzita Pardubice