Univerzita PardubiceFakulta filozofická

Univerzita Pardubice

Zaměstnanci
|
Studenti
English

Publikace detail

Three Perspectives on Philosophy in Nietzsche’s Beyond Good and Evil 5-7

Autoři: Wood William Peter

Rok: 2022

Druh publikace: článek v odborném periodiku

Název zdroje: Kronos

Strana od-do: 173-191

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Tři pohledy na filozofii v Nietzscheho spise Mimo dobro a zlo, 5-7	Tento článek představuje podrobnou analýzu aforismů 5, 6 a 7 jako vzájemně propojené sekvence v Nietzscheho díle Mimo dobro a zlo. Tvrdím, že tyto aforismy společně představují stručnou ilustraci Nietzscheho perspektivního přístupu, kdy se k témuž jevu přibližuje z různých úhlů, aby jej lépe osvětlil: „Čím více očí, různých očí, můžeme použít k pozorování jedné věci, tím úplnější bude naše ‚představa‘ o této věci, naše ‚objektivita‘.“ Tvrdím, že tyto aforismy se týkají toho, jak se filozof jeví zvenčí, ne-filozofům (5), jak se jeví sám sobě (6) a nakonec jak se jeví ostatním filozofům na jevišti světových dějin (7). Tato posloupnost má svou vnitřní logiku: vždy se začíná od prvního pohledu, když člověk poprvé začíná studovat historii filozofie, pak se (možná) sám stane filozofem a pochopí filozofii „zevnitř“, poté může člověk rozvíjet politiku přátelství (nebo nepřátelství) s jinými filozofy (minulými nebo současnými), přičemž si jako herec v divadelní hře uvědomuje, jak bude tato politika působit na vnější publikum a jaký vliv na něj může mít. Tyto aforismy tedy představují tři fáze filozofického života a zabývají se souvisejícími tématy, jako je chování filozofa ve vztahu k ne-filozofům (5), charakteristický vztah k sobě samému, který je jádrem filozofického způsobu života (6), a způsob, jakým se filozof vztahuje ke spřízněným duším (7).	Friedrich Nietzsche; Mimo dobro a zlo; filozofie jako způsob života
eng	Three Perspectives on Philosophy in Nietzsche’s Beyond Good and Evil 5-7	This article presents a close reading of aphorisms 5, 6, and 7 as an interconnected sequence in Nietzsche’s Beyond Good and Evil. I argue that taken together these aphorisms are a concise illustration of Nietzsche’s perspectival method, whereby he approaches the same phenomenon from a variety of angles in order to illuminate it more fully: “The more eyes, different eyes, we can use to observe one thing, the more complete will our ‘concept’ of this thing, our ‘objectivity’ be.” I argue that these aphorisms concern how the philosopher appears from the outside, to nonphilosophers (5), how he appears to himself (6), and, finally, how he appears to other philosophers on the stage of world history (7). There is an inner logic to this sequence: one always begins from the first perspective, when one first begins to study the history of philosophy, then (perhaps) one becomes a philosopher oneself and understands philosophy “from the inside,” after which one may develop a politics of friendship (or enmity) with other philosophers (past or present), while bearing in mind, like an actor in a play, how this politics will appear to an outside audience and the effect it may have on them. These aphorisms, then, represent three stages in the philosophical life, while addressing the related themes of how the philosopher conducts himself in relation to nonphilosophers (5), the distinctive self-relation at the heart of the philosophical way of life (6), and the philosopher’s way of relating to kindred spirits (7).	Friedrich Nietzsche; Beyond Good and Evil; philosophy as a way of life