Publikace detail

Relativity, Relativism—Real, Realism: I Am the Child of the Cannibal, the Bronze Age Chief

Autoři: Forsberg Anders Niklas

Rok: 2025

Druh publikace: kapitola v odborné knize

Název zdroje: Contextual Ethics

Název nakladatele: Palgrave Macmillan

Místo vydání: Cham

Strana od-do: 67-87

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Relativita, relativismus – realita, realismus: Jsem dítětem kanibala, náčelníka z doby bronzové	Je nepochybné, že lidé v různých kulturách, za různých okolností a v různých epochách myslí a jednají odlišně. V tomto smyslu jsou způsoby myšlení a jednání relativní. Z relativity je proto snadné vyvodit relativismus. Tato kapitola ukazuje, proč je chybou předpokládat, že relativismus vyplývá z faktu relativity. Mnoho tradičních forem realismu předpokládá, že přítomnost relativity je třeba potírat něčím nadčasovým a nekontextuálním, a proto se předpokládá, že pozornost věnovaná různým měnícím se kontextům bude podněcovat relativistické tendence. Tento názor je spojen s představou, že běžné praktiky a každodenní diskurs, jakožto kontextuální, historicky a kulturně situované, jsou povrchním jevem. Proti tomuto názoru se v této kapitole navrhuje, že relativismus můžeme přijmout prostřednictvím hlubšího pochopení kontextuality (historické, jazykové, sociologické, antropologické, kulturní atd.), a nikoli prostřednictvím úhybného manévru, který činí pravdu a „realismus“ něčím, co údajně existuje nad situacemi a kontexty.	relativismus; realismus; kontextualismus
eng	Relativity, Relativism—Real, Realism: I Am the Child of the Cannibal, the Bronze Age Chief	That people think and act differently in different cultures, circumstances, and epochs is without question. In this sense, ways of thinking and acting are relative. It is, therefore, easy to infer relativism from the presence of relativity. This chapter shows why it is a mistake to assume that relativism follows from the presence of relativity. Many traditional varieties of realism assume that the presence of relativity needs to be combatted by something atemporal and acontextual, and it is, therefore, assumed that attention to various varying contexts will fuel relativistic tendencies. This view is wedded to the idea that common practices and everyday discourse, as contextual, as historically and culturally situated, are surface phenomenon. The countermovement suggested in this chapter is that it is through a deepened understanding of contextuality (historical, linguistic, sociological, anthropological, cultural, etc.) that we can come to terms with relativism; and not by means of an evasive maneuver that makes truth and ‘realism’ into something that supposedly exist over and above situations and contexts.	Relativism, Realism, Contextualism

Vyhledávání

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Publikace detail

Katedry

Ústavy

Jak nás najdete?

Služby

Často hledáte