Publikace detail

Hypotheticals and judicial reasoning in US Supreme Court oral arguments

Autoři: Szczyrbak Magdalena Adriana

Rok: 2025

Druh publikace: kapitola v odborné knize

Název zdroje: In the Minds of Judges

Název nakladatele: Walter de Gruyter GmbH & Co. KG

Místo vydání: Berlin

Strana od-do: 127-152

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Hypotetické výroky a soudní argumentace v ústních jednáních Nejvyššího soudu USA	Tato kapitola zkoumá použití hypoteticky formulovaných výroků v ústních jednáních Nejvyššího soudu USA na základě dvou tvrzení: (1) tyto výroky odrážejí chápání žánru soudci a (2) jsou používány jako nástroje vytváření veřejného stanoviska, nikoli jako neutrální prostředky. Data pro studii jsou čerpána z ústního jednání v případu Morse vs Frederick (2007), který se týká prvního dodatku o svobodě projevu na akci pod dohledem školy. Analýza ukazuje, jak soudci nakládají s hypoteticky formulovanými výroky při interakci s advokáty a jak jejich formy a funkce přizpůsobují svému publiku. Výsledky potvrzují, že hypoteticky formulované výroky v různé míře odrážejí hodnocení soudců. Studie rovněž poukazuje na možnosti využití diskurzivní analýzy a žánrové teorie při analýze diskurzivního chování a argumentace soudců Nejvyššího soudu.	žánr; hypoteticky formulované výroky; soudní argumentace; ústní jednání; Nejvyšší soud USA
eng	Hypotheticals and judicial reasoning in US Supreme Court oral arguments	This chapter investigates the use of hypotheticals, or hypothetically framed utterances (HFUs), at US Supreme Court oral argument and it makes two central claims. First, it posits that HFUs reflect genre efficiency and Supreme Court justices’ genre awareness. Second, it argues that HFUs are used as tools for biased sensemaking and public stance-taking, and not as neutral information-gathering devices. The study uses evidence from the oral argument in Morse v. Frederick (2007), a First Amendment case concerning freedom of speech at a school-supervised event. Combining discourse analysis, genre theory and the (biased) sensemaking approach, the analysis reveals how the justices manage HFUs when interacting with the advocates and how the forms and functions of HFUs are attuned to the justices’ audience. The justices’ use of HFUs is additionally discussed in relation to the arguments advanced in the majority and separate opinions, which demonstrates that HFUs reflect, to varying degrees, the justices’ commitments and evaluations. Overall, the study highlights the explanatory power of discourse analysis, genre theory and the sensemaking approach, and suggests ways in which they can assist the analysis of Supreme Court justices’ reasoning and discursive behaviour.	genre; hypotheticals; judicial reasoning; oral argument; sensemaking; US Supreme Court

Vyhledávání

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Publikace detail

Katedry

Ústavy

Jak nás najdete?

Služby

Často hledáte