Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Publikace detail

Crossing the Rift: Interwar Intellectuals and Mass Escapism to Nature
Autoři: Vít Ladislav
Rok: 2025
Druh publikace: kapitola v odborné knize
Název zdroje: Consolations of Nature
Název nakladatele: Brill
Místo vydání: Leiden
Strana od-do: 53-71
Tituly:
Jazyk Název Abstrakt Klíčová slova
cze Přes propast: meziváleční intelektuálové a masový únik do přírody Zájem široké veřejnosti o venkovský prostor v meziválečné Británii významně ovlivnil kulturní atmosféru té doby. Tento jev přiměl tehdejší intelektuály zamyslet se nad sílícím étosem pobytu v přírodě a znovu posoudit vztah člověka k přírodnímu světu. Tato kapitola přináší nové poznání tohoto období tím, že identifikuje napětí mezi dvěma dominantními přistupy k tomuto jevu. Zatímco někteří autoři přijali představu přírody jako místa útěchy, jiní ji ostře odmítli jako projev naivního romantického mýtu, který svádí veřejnost k útěkářství a odvádí ji od občanské odpovědnosti. Kapitola nejprve nastiňuje kulturní aspekty pobytu v přírodě se zaměřením na rozvoj vnímání venkova jako prostředku ke kultivaci občanské uvědomělosti, morálky a duševní i tělesné regenerace. Kapitola se poté zabývá dílem tří autorů, kteří sdíleli kritiku "venkovského hnutí" (tzv. "outdoor movement“), přičemž se lišili v názoru na možnost dosažení útěchy skrze prožitek jednoty s přírodou. Text se věnuje specifikům, nuancím a výhradám, které charakterizují přesvědčení Henryho Scotta Hollanda a George Macaulaye Trevelyana o možnosti překlenout propast mezi člověkem a přírodou za účelem dosažení tělesné rekreace a duchovní útěchy. Jejich postoj je následně kontrastován s podrobnou analýzou nesouhlasných názorů Wystana Hugha Audena, jednoho z předních intelektuálů daného období, který se vyznačoval pozoruhodnou, avšak z velké části neprozkoumanou prostorovou vnímavostí a silnými názory na vztah mezi člověkem a přírodním světem. Vzhledem k jeho významu představuje Audenova neochota vnímat přírodu jako útočiště pro městskou populaci zásadní protiváhu k autorům, kteří takovou možnost regenerativního splynutí s přírodou připouštěli a propagovali. Auden si byl velice dobře vědom zhoršující se mezinárodní situace směřující k válce, a proto ve svých textech z 30. let poskytuje jasnou kritiku "venkovského hnutí". Odhaluje totiž, jak je tato fascinace pobytem na venkově sociálně nezodpovědný fenomén způsobený n příroda; útěkářství; meziválečné období; 30. léta; Británie; H. S. Holland; G. M. Trevelyan; W. H. Auden
eng Crossing the Rift: Interwar Intellectuals and Mass Escapism to Nature The discovery of rural areas by the masses in interwar Britain significantly influenced the cultural atmosphere of the time. It also compelled the intelligentsia to ponder the open-air ethos and reconsider the connection between humans and the natural world. This chapter shows that while some intellectuals embraced the idea of nature as a consoling place, others denounced it sharply as a sign of romanticized objectification and naïve myth enticing the public into escapism and away from their civic responsibility. First, the cultural aspects of rural activities are delineated with a focus on the development of an approach to nature as a means for fostering citizenship, improving morals, and facilitating mental and physical recuperation. The chapter then examines the work of three authors who shared criticism of the outdoor movement and open-air ethos while differing in their opinion on the ability to attain consolation through a state of communion with nature. It attends to the specificities, nuances and reservations characterizing Henry Scott Holland’s and George Macaulay Trevelyan’s belief in the possibility of bridging the rift between man and nature for the sake of attaining bodily recreation and spiritual consolation. Their position is then contrasted with a detailed analysis of the dissenting views held by Wystan Hugh Auden, one of the leading intellectual voices of the period with a remarkable yet largely unexplored spatial sensibility and strong views on the relation between umans and the natural world. Because of his stature, Auden’s unwillingness to view nature as a consolatory hideaway represents a vital counterweight to voices promoting the possibility of a recuperative communion with the natural world. Also, aware of the worsening international situation spiralling towards war, Auden provides a clear critique of the open-air movement in his 1930s writing and debunks it as a socially irresponsible phenomenon caused by spatial mythologizing. As such, this nature; escapism; interwar Britain; H. S. Holland; G. M. Trevelyan; W. H. Auden