Univerzita Pardubice Fakulta filozofická

Univerzita Pardubice

Zaměstnanci
|
Studenti
English

Publikace detail

Memento mori. Smrt Gustava Alfonse Sweerts-Sporcka v roce 1933 v Kuksu

Autoři: Borovičková Martina

Rok: 2024

Druh publikace: článek v odborném periodiku

Název zdroje: Východočeský sborník historický

Strana od-do: 101-123

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Memento mori. Smrt Gustava Alfonse Sweerts-Sporcka v roce 1933 v Kuksu	V červenci roku 1933 zemřel v Kuksu ve věku osmdesáti let Gustav A. Sweerts-Sporck, jeden z posledních přímých mužských potomků Františka Antonína hraběte Sporcka. Během svého života sloužil v rakousko-uherské armádě. A také aktivně využíval svých dědičných práv patrona a koinspektora hospitální nadace pro vysloužilé vojáky a nemajetné staré muže ze Sporckova panství, kterou v 18. století založil v Kuksu jeho slavný předek. V době své smrti však nebyl ani hrabětem, ani velkostatkářem. Zemřel jako státní úředník – administrátor zmíněné nadace, která se společně s celým barokním areálem stala místem rodové paměti a symbolickým pomníkem zašlé rodové slávy. Tento příspěvek přibližuje poslední okamžiky života a následný pohřeb Gustava Sweerts-Sporcka komparací matrik, organizačního plánu zaměstnanců nadace, panegyrické publikace spisovatele Jakuba Demla a názorově odlišných novinových reportáží.	Gustav Alfons Sweerts-Sporck; Kuks; smrt; pohřeb; 20. století
eng	Memento mori. The Death of Gustav Alfons Sweerts-Sporck in 1933 in Kuks.	In July 1933 Gustav A. Sweerts-Sporck, one of the last direct male descendants of František Antonín Count Sporck, died in Kuks at the age of eighty. During his lifetime he served in the Austro-Hungarian army. He also actively used his hereditary rights as patron and co-inspector of the hospital founda tion for retired soldiers and poor old men from the Sporck estate which his famous ancestor founded in Kuks in the 18th century. At the time of his death, however, he was neither a count nor a landlord. He died as a civil servant – the administrator of the above-mentioned foundation, which, together with the entire Baroque complex, became a place of family memory and a symbolic monument to the family’s bygone glory. This paper presents the last moments of Gustav Sweerts-Sporck’s life and subsequent burial by comparing the registers, the organisational plan of the foundation’s employees, the panegyric publication by the writer Jakub Demel, and the differing newspaper reports.	Gustav Alfons Sweerts-Sporck; Kuks; death; funeral; 20th century