Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Publikace detail

Shared Attention as a Revelatory Practice
Rok: 2024
Druh publikace: článek v odborném periodiku
Název zdroje: Topoi : an International Review of Philosophy
Název nakladatele: Springer Nature Switzerland AG
Místo vydání: Cham
Strana od-do: 349-359
Tituly:
Jazyk Název Abstrakt Klíčová slova
cze Sdílená pozornost jako zjevující praxe Abychom pochopili, o čem mluvíme, když hovoříme o společné pozornosti, prozkoumám, jak je konstituován hlavní proud, který vychází z reprezentačních a intencionalistických teorií mysli. Mým cílem je ukázat, že velká část teorie společné pozornosti je poměrně úzce konstruovaná a přichází s tichými disciplinárními předsudky, které vylučují mnohé z toho, co je existenciálně důležité v naší praxi sdílení našich vjemů a vedení druhých k tomu, aby se světu věnovali novými způsoby. S využitím rámců klasické fenomenologie a enaktivistických teorií mysli se snažím ukázat, jak v našich interakcích sdílíme své vjemy i s bytostmi, které se od nás výrazně liší. A že tato odlišnost v našem osobním pohledu na svět, našich kognitivních schopnostech a našich smyslových modalitách by měla být vnímána jako konstitutivní aspekt našich praktik sdílené pozornosti. Budu formulovat pozornost jako zjevující praxi, která nám pomáhá objevovat sdílený svět prostřednictvím plurality, nikoli podobnosti našich percepčních akcí. Pozornost v tomto smyslu není řízena pouze subjektivními záměry; je také utvářena a spoluutvářena tím, že jsem osloven druhým. Enaktivismus; Merleau-Ponty; Druhý; Fenomenologie; Zjevení; Sdílená pozornost
eng Shared Attention as a Revelatory Practice In order to understand what we are talking about when we talk about joint attention, I will scrutinize how the mainstream view that builds on representational and intentionalist theories of mind is constituted. My aim is to show that much of the theory of joint attention is quite narrowly constructed and comes with tacit disciplinary biases that exclude much of what is existentially important in our practices of sharing our perceptions and guiding others to attend to the world in novel ways. By using the frameworks of classical phenomenology and enactivist theories of mind, I aim to show how we, in our interactions, share our perceptions even with beings that are distinctly different from us. And, that this difference in our personal worldview, our cognitive capacities, and our sensory modalities should be seen as a constitutive aspect of our practices of shared attention. I will articulate attention as a revelatory practice that aids us in discovering a shared world through the plurality, rather than similarity, of our perceptual actions. Attention is, in this sense, not solely driven by subjective intentions; it is also formed and co-constituted by my being addressed by the other. Enactivism; Merleau-Ponty; The other; Phenomenology; Revelation; Shared attention