Univerzita Pardubice Fakulta filozofická

Univerzita Pardubice

Zaměstnanci
|
Studenti
English

Publikace detail

The Ethics of Sense-Making

Autoři: Candiotto Laura | Weichold Martin

Rok: 2023

Druh publikace: článek v odborném periodiku

Název zdroje: Frontiers in Psychology

Strana od-do: 1-13

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Etika tvorby smyslu	V tomto článku přispíváme k nově vznikajícímu oboru "enaktivní etiky", tj. k aplikaci enaktivní kognitivní vědy na oblast etiky. Za tímto účelem předložíme argumenty pro to, že by měla existovat "etika vytváření smyslu". Pod pojmem "vytváření smyslu" rozumíme permanentní každodenní ztělesněnou činnost, kterou je interpretace okolí, v němž se nacházíme, a také naší role v něm. Jinými slovy, máme na mysli činnost chápání našeho prostředí takovým způsobem, že určité věci, ale ne jiné, pro nás vystupují jako smysluplné a relevantní. Tvrdíme, že vytváření smyslu může být prováděno eticky lepšími nebo horšími způsoby. Například lze smysluplně vnímat potenciálně provokativní komentář buď jako urážku, nebo jako výzvu k uctivé diskusi. To, jak si člověk v tomto případě smysl udělá, ovlivní jeho samotného, druhého a jejich současné i budoucí vztahy. Navrhujeme, že je často užitečné činit lidi odpovědnými za jejich způsoby vytváření smyslu. To otevírá možnost proměnit jejich vytváření smyslu a světy, které obývají. To má význam i pro jejich eudaimonický blahobyt. Naše etika vytváření smyslu se zaměřuje na všudypřítomné činnosti vytváření smyslu, jejichž změna povede k velkému etickému zlepšení lidského jednání, rozhodování a charakterových vlastností.	enaktivní etika; vytváření smyslu; participativní vytváření smyslu; interpretace; vytváření světa; vytváření sebe sama; eudaimonická pohoda; etika založená na všímavosti.
eng	The Ethics of Sense-Making	In this paper, we contribute to the arising field of “enactive ethics,” that is, the application of enactive cognitive science to the field of ethics. To this end, we will make a case that an “ethics of sense-making” should exist. With “sense-making,” we mean the permanent everyday embodied activity of interpreting the surroundings we are in, as well as our role in them. In other words, we mean the activity of understanding our environments in such a way that certain things, but not others, stand out as meaningful and relevant to us. We argue that sense-making can be performed in ethically better or worse ways. For example, one might make sense of a potentially provocative comment either as an insult or as an invitation for a respectful discussion. How one makes sense in this case will affect oneself, the other, and their present and future relations. We propose that it is often helpful to hold humans responsible for their ways of sense-making. This opens up the possibility to transform their sense-making and the worlds they inhabit. This also has significance for their eudaimonic well-being. Our ethics of sense-making focusses on the ubiquitous activities of sense-making, which, when changed, will lead to great ethical improvements of people’s actions, choices, and character traits.	enactive ethics; sense-making; participatory sense-making; interpretation; world-making; self-making; eudaimonic well-being; mindfulness-based ethics