Publikace detail

Církevní reforma bez účasti představitelů církve (Augšpurský Interim z roku 1548 jako mocenský nástroj císaře Karla V.)

Autoři: Vorel Petr

Rok: 2022

Druh publikace: článek v odborném periodiku

Název zdroje: Folia Historica Bohemica

Strana od-do: 5-26

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Církevní reforma bez účasti představitelů církve (Augšpurský Interim z roku 1548 jako mocenský nástroj císaře Karla V.)	Jedním z přímých důsledků Šmalkaldské války (1546-1547) byl císařův pokus o nové konfesijní uspořádání Římsko-německé říše, tzv. Augšpurský Interim z roku 1548. Autor této studie se zaměřuje na souvislost, která v německé historiografii dosud vůbec nebyla zohledněna. Za inspirativní zdroj považuje český kompaktátní utrakvismus. Na podporu této hypotézy předkládá tři hlavní argumenty: 1) Významný představitel katolické církve kardinál Mendoza doporučil císaři, aby v otázce víry postupoval v Německu podobně, jako jeho bratr Ferdinand v Čechách. 2) Augšpurský Interim povoluje luteránům v Německu jen to, čím se v Čechách kompaktátní utrakvisté lišili od katolíků. 3) Následná úspěšná snaha krále Ferdinanda a kardinála Moroneho o znovupotvrzení kompaktátního utrakvismu jako specifické formy katolické církve v závěrečné fázi Tridentského koncilu. Oba si dobře si dobře uvědomovali možnost interpretovat česká kompaktáta jako nástroj proti šíření radikálnějších směrů reformace a tento nástroj s dočasným úspěchem použili.	Augšpurský Interim; 1548; císař Karel V.; luteránská reformace; filipisté; flaciáni; český utrakvismus
eng	The Ecc lesiastical Reform without the Participation of the Church Representatives (The Augsburg Interim of 1548 as Emperor Charles V’s Tool of Power)	One of the direct consequences of the Schmalkaldic War (1546-1547) was the emperor's attempt to reorganise the confessional structure of the Roman-German Empire, the so-called Augsburg Interim of 1548. The author of this study focuses on a context that has not been considered at all in German historiography. He considers Czech compact utraquism as an inspiring source. In support of this hypothesis, he presents three main arguments: 1) Cardinal Mendoza, a prominent leader of the Catholic Church, advised the emperor to follow a similar approach in Germany as his brother Ferdinand had done in Bohemia in the matter of faith. 2) The Interim of Augsburg allowed Lutherans in Germany only what distinguished the Compact Utraquists from Catholics in Bohemia. 3) The subsequent successful efforts of King Ferdinand and Cardinal Morone to reaffirm Compact Utraquism as a specific form of the Catholic Church in the final stages of the Council of Trent. Both were well aware of the possibility of interpreting the Bohemian compacts as a tool against the spread of the more radical trends of the Reformation and used this tool with temporary success.	Augsburg Interim; 1548; Emperor Charles V; Lutheran Reformation; Philippians; Flacians; Czech utraquism

Search

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Publikace detail

Katedry

Ústavy

Často hledáte