Publikace detail

Číňané v Brazílii: Historický vývoj a život v době pandemie Covid-19

Autoři: Horálek Adam | Reis Arthur

Rok: 2022

Druh publikace: kapitola v odborné knize

Název zdroje: Na křídlech aztéckého orla

Název nakladatele: Dauphin

Místo vydání: Staré Město pod Landštejnem

Strana od-do: 195-216

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Číňané v Brazílii: Historický vývoj a život v době pandemie Covid-19	Čínská diaspora v Brazílii patří mezi nejstarší imigrované menšiny, které se v zemi usadili nikoliv jako kolonizátoři či otroci. Vnímání čínské komunity majoritou je determinováno primárně japonskými imigranty, kteří představují přibližně pětinásobně větší skupinu. V průběhu historie byli Číňané, podobně jako další asijské menšiny v Brazílii, objektem několika vln diskriminace a xenofobie. Proto jsme se rozhodli zkoumat dopad pandemie Covid-19 na situaci čínské menšiny a její vztah s majoritou. V první části stručně představujeme historii čínského usazování v Brazílii. V druhé části se zaměřujeme na sociální charakteristiku skupiny na příkladu čínské menšiny v Sao Paulu - nejstaršímu a největšímu čínskému osídlení v Brazílii. V poslední části se zaměřujeme na výzkumnou otázku, tedy zda pandemie Covid-19 ovlivnila život komunity a mezietnické vztahy. Přicházíme se závěrem, že některé aspekty života se v důsledku pandemie a s ní souvisejícím xenofobním chováním majority zhoršily. Tyto nálady v majoritní společnosti byly navíc podporovány rétorikou brazilského prezidenta. Nárůst protičínských nálad ve společnosti ale nesnížily zájem Číňanů v zemi žít a nezměnily jejich přístup k ní. Nicméně jedním z dopadů xenofobních nálad bylo větší uvědomění si příslušnosti ke komunitě a vlastní čínskosti (ne-brazilskosti), než tomu bylo před pandemií.	čínská diaspora; pandemie Covid-19; Brazílie; inter-etnické soužití; migrace
eng	Chinese in Brazil: HIstorical development and life during the Covid-19 pandemics	Chinese diaspora in Brazil is one of the oldest immigration minorities, which settled in the country not as part of colonization or slavery. Its perception by majority is mainly determined by Japanese immigrants, who constitute approximately five times larger community. Throughout the history, Chinese, like other Asian minorities in Brazil, have experienced several waves of discrimination and xenophobia. That is the reason why we have decided to study the impact of COVID-19 pandemics on the situation of Chinese minority and its relations with the majority. First, we introduce the basic outline of the history of Chinese settlement in Brazil, then we focus on social aspects and community structure on case of Sao Paulo – the oldest and largest Chinese settlement in Brazil. Finally, we focus on the research question, whether COVID-19 pandemics has affected the community’s life and interethnic relations or not. Authors come to conclusion, that in some aspects of life, the pandemic situation has worsened it due to increasing xenophobic behavior among majority people, stimulated by the rhetoric of the president of Brazil himself. However, overall affection of Chinese minority for Brazil is not impacted by the situation. Though, among Brazilian born Chinese the pandemic situation is demonstrated in much clearer identification with one’s Chineseness than before.	Chinese diaspora; COVID-19 pandemics; Brazil; inter-ethnic coexistence; migration

Vyhledávání

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Publikace detail

Katedry

Ústavy

Jak nás najdete?

Služby

Často hledáte