Univerzita Pardubice Fakulta filozofická

Univerzita Pardubice

Zaměstnanci
|
Studenti
English

Publikace detail

„Článek 12: tisk je svobodný v mezích zákona.“ Podoby cenzury v knižní kultuře vrcholných fází bulharského obrození

Autoři: Kouba Miroslav

Rok: 2022

Druh publikace: článek v odborném periodiku

Název zdroje: Kultúrne dejiny

Strana od-do: 53-81

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	„Článek 12: tisk je svobodný v mezích zákona.“ Podoby cenzury v knižní kultuře vrcholných fází bulharského obrození	Jedním z charakteristických rysů bulharského národního hnutí (či tzv. národního obrození), který měl vliv na dynamiku společenských změn dané doby, jejich sociokulturní povahu i institucionální zázemí emancipující se národní kultury, je soustavná a dlouhodobá absence tiskáren na domácí půdě. S ohledem na systematicky prosazovaná legislativní opatření ze strany osmanského státu, jež znemožňovala vznik polygrafického střediska na bulharském území, byl tisk takřka veškeré produkce bulharských knih a periodik zajišťován prakticky až do pozdních 70. let 19. století mimo bulharské země. Dané sociokulturní podmínky prohloubil tanzimatským reformám navzdory také osmanský tiskový zákon z roku 1864. Znemožněný rozvoj knižní kultury tištěné na bulharském území značně limitoval naplnění jednotlivých požadavků národního hnutí nejen v jeho agitační fázi (s odkazem na koncepci Miroslava Hrocha). Důsledky chybějících tiskáren jsou nasnadě: přetrvávající nízká gramotnost širších vrstev obyvatelstva, omezený dosah a recepce vlastenecko-výchovného působení a v neposlední řadě zúžené předpoklady pro dotvoření potřebných atributů národní kultury, mezi nimiž mají pevné místo rozvinuté mechanismy kulturní komunikace. Příspěvek se proto zaměřuje na typologii faktických cenzurních opatření, kterou vřazuje do kontextu kolektivně sdílených mytologémat o osmanské porobě. Teprve osmanská ústava z roku 1876 zmiňuje v článku 12 svobodu tisku, tj. na samém závěru „kanonicky“ vymezené periodizace bulharského obrození. Chybějící instituce knižní kultury v symbolické rovině vykreslují podmínky, v nichž se bulharská společnost nacházela během klíčových údobí národotvorného procesu a s jejichž dopady byla konfrontována i v době nastupující modernity na konci 19. a v prvních desetiletích 20. století.	cenzura; knižní kultura; Bulharsko; národní obrození; Osmanská říše; tiskárny
eng	“Article 12: The Press is Free within the Limits of the Law.” The Shapes of Censorship in Book Culture during the Peak Phases of the Bulgarian National Revival	The formation of modern ethnic and cultural identities in non-state communities is a process that, in addition to general assumptions, also required increased cultivation of the institutional backdrop of the given national movement. In the case of the Bulgarian national revival, one of the characteristic features is the systematic and long-term absence of domestic printing presses, which during almost the entire 19th century limited the development of book culture. A key factor in this cultural situation is not only the weak representation of cultural elites, but also the systematically enforced legislative measures by the Ottoman state, which prevented the establishment of a polygraphic center on Bulgarian territory. For this reason, the printing of nearly all production of Bulgarian books and periodicals was realized outside the Bulgarian lands until the late 1870s. The Tanzimat reforms also had a paradoxical effect, in the context of which the Turkish Press Act came into force. Based on it, the initial prerequisites were created for the gradually introduced censorship, which concerned the entire Ottoman Empire. As part of it, applications for the establishment of printing presses, which were systematically rejected for the Bulgarian lands, were also under thorough control. This paper therefore tries to present a basic typology of censorship measures, which it follows on two basic levels – in the aspects of the external and internal effects of the Ottoman power, at the same time pointing out the fact that the traditions of freedom of speech were not established either during the so-called national revival or after the introduction of the Ottoman constitution from 1876, or even after the liberation of Bulgaria in 1878.	censorship; book culture; Bulgaria; national revival; Ottoman Empire; printers